Brslen evropský Euonymus europaea

Na některých plochách může být vápnitá zem i od přírody. Někde je na chemicky kyselých horninách zdejších skal navátá vápnitá spraš, někde jsou mezi původními starohorními břidlicemi a kyselými buližníky v puklinách žíly vápnitých vyvřelin (to ovšem hlavně na protějším břehu Vltavy), a taky Šárecký potok na své dlouhé cestě posbírává mnoho živin, které přesouvá níž po proudu.



Květy brslenu evropského jsou drobné a nenápadné.

Co se hmyzu týká, obvykle mají o jeho květy zájem hlavně mravenci.

Brslen evropský je primárním hostitelem mšice makové. Mezi stočenými listy brslenu jsem fotografovala u mšic také druh mravenec žahavý (Myrmica cf. rubra).



V době kvetení brslenů se na nich někdy objevují spřadená hnízda housenek druhu předivka brslenová.




Předivka brslenová se specializuje jenom na brsleny. Na jiných dřevinách škodí jiné druhy předivek.
Zatím nevím, jaké má předivka v přírodě predátory, jestli je zobou ptáci nebo zda se v nich vyvíjejí lumci nebo něco jiného. Podstatné je, že když předivka brslenová napadá pouze brsleny, tak přírodě nikterak neškodí, brslenové keře se s jejím žírem snadno vyrovnávají. Dá se ale očekávat, že predátoři a parazitoidi tak specializovaní nejsou, a že ti, kteří se namnoží na housenkách předivky brslenové, následně v přírodě regulují početní stavy dalších druhů předivek, např. předivky zhoubné, předivky jabloňové, předivky ovocné a dalších. Tím mohou brsleny a předivky brslenové přispívat ke stabilitě přírodních dějů.

Plod je čtyřhranná růžová tobolka.


Tobolka se začíná otevírat.


Po rozpuknutí se ukážou oranžové míšky, ve kterých jsou uvnitř semena.


Na podzim se jeho listy barví do červena.


Listy (pupeny) rostou na větvičkách vstřícně.


Brslen ve svahu se začíná červenat.

Při pohledu ze skály v Šárce se na podzim 2016 ukázaly různé barvy zdejších dřevin. Nápadné jsou červeně zbarvené brsleny, vysazené v řadě uprostřed louky.


V posledních letech se i do Čech dostává nový invazní škůdce štítenka brslenová (Unaspis euonymi). Ta pocházející z východní Asie. U nás zatím nejsou moc rozšíření její přirození škůdci. Brsleny jsou jedovaté rostliny, jedy z rostlinných šťav zřejmě přecházejí i do těl štítenek. Proto musíme očekávat, že naši původní čeští predátoři jiných druhů štítenek se budou štítenkám na brslenech vyhýbat.
Štítenka brslenová v září 2024 na letorostu v přírodní památce Baba v Praze 6. Samičí štítky jsou šedohnědé, ústřicovitého tvaru, velké jen 2–3 mm. Tělo samic je oranžové o velikosti 1,5 mm. Samčí štítky jsou menší (1–2 mm), bílé barvy, tvaru protáhlého oválu s třemi podélnými žebry.


Tak se na krásu brslenů ještě podívejme, brzy asi o brsleny v přírodě přijdeme.
Zralé plody zůstávají na větvičce i po opadu listů.

Zralé plody v detailu.


Z housenek předivek, které jsou na fotografiích nahoře, se v létě vylíhnou motýlci. Ti potom na podzim kladou vajíčka na větvičky brslenů, a celý cyklus se opakuje.
Na fotografiích se motýlek předivky krmí na květech vratiče.