čeleď: Bukovité - Fagaceae
Buk lesní patří k našim nejdůležitějším lesním dřevinám. Roste téměř na všech druzích hornin, ale má rád humózní půdy bohaté vápníkem. Vyžaduje dostatečnou relativní vlhkost vzduchu.
V pražských parcích jsou vysazovány zejména jeho dekorativní kultivary, ačkoliv původní typ buku lesního je vlastně nejkrásnější. Staré buky jsou častou ozdobou zámeckých parků.
Plodná období se u buku vyskytují nepravidelně.
Bukvice jsou vyhledávanou pochoutkou mnoha zvířat a ptáků. Vylouskávat jádra z bukvic umí i sojka.

Po upražení jsou jedlé i pro lidi.
Podzimní zbarvení bukových listů.
Má štíhlé pupeny, které se během jarního rašení začnou odlišovat na baculaté květní a pořád štíhlé listové.
Buk začíná kvést.
V době kvetení buků jsem v jejich sousedství fotografovala tesaříka bukového (na obrázku sedí na kmenu hrušně).
Tesařík bukový (
Cerambyx scopolii) je veliký brouk s mohutnými tykadly.
Plody vyrůstají v dřevnaté číšce.

Číška se otevírá čtyřmi chlopněmi a uvnitř obsahuje dvojici trojbokých nažek = bukvic.

Nakonec zůstanou na větvích jen prázdné číšky.

Teprve doma při zvětšení fotografie jsem si všimla, že na obrázku prázdné číšky jsou v pozadí na listech mšice stromovnice bukové - významní producenti medovice.
Stromovnice buková (Phyllaphis fagi) je drobná mšice. Na hřbetní straně těla má vyvinutá vosková tvořítka, která produkují mnoho voskového chmýří. Všechna její vývojová stadia tvoří mnoho medovice. V některých oblastech je hlavním zdrojem snůšky medu včel medonosných.
V Praze jsou mohutné buky v Oboře Hvězda.
Jeden z buků tu nějak ztratil půdu pod kořeny.

Stejný buk, fotografovaný z jiné strany. Tady je vidět, že kořeny pod zemí srůstají. V tomto případě srůstaly kořeny stejného stromu. V lese to ale bývá tak, že srůstají i kořeny sousedních stromů. Les je tak pod zemí propojený do souvislého celku. Dokonce se říká, že staré stromy pod zemí podporují růst mladých semenáčků.

V lese jsou nutné prořezávky, aby stromy nebyly příliš husté a k perspektivním jedincům se dostalo správné množství světla. Prořezávky a průklesty ovšem způsobují zmatek v podzemní kořenové síti. Proto první roky po takovém zásahu se stromům daří hůř a nemají sílu vyživovat svoje přátelské symbiotické houby. Houbaři to znají, že v lesích po průklestu další rok nebo dva nerostou plodnice hub.
Když začnou růst z kmene dřevokazné houby, bývá stabilita stromu poškozená, a takový strom je v parku pro lidi nebezpečný.