Rostliny Seznam
Bobkovišeň lékařská (vavřínovec lékařský) Prunus laurocerasus
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Bobkovišeň lékařská je stálezelený keř. V českých zahradách to je často pěstovaná okrasná rostlina. V přírodě je původní v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě, v několika dalších zemích s teplými zimami se stává dokonce invazním druhem.
Semena a listy jsou jedovaté !
Mírně jedovaté jsou asi i květy a květní nektar. Včely a čmeláci se květům bobkovišní většinou vyhýbají, jen občas je možné na květech uvidět nějakého hmyzího opylovatele.
Borovice pinie Pinus pinea
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae, podrod Pinus, sekce Pinea
Borovice pinie je běžně pěstovaná v celé Středomořské oblasti. Tam je významná nejen jako okrasný strom, ale lidé také vyhledávají její velká jedlá semena.
U nás je zatím považovaná za málo zimovzdornou, spolu s oteplováním klimatu se ale může situace proměňovat. S pomocí selekce je také možné vybírat pro pěstování odolnější jedince.
Je to morfologicky výjimečný druh, v systému rodu stojí osamoceně, nemá žádné blízké příbuzné. Zajímavostí je také to, že ze semen vzrostlí jedinci mají v prvních letech vývoje juvenilní jehlice, které jsou odlišné od jehlic v pozdějším věku.
Tařička zahradní Aubrieta x cultorum
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Tařičky zahradní jsou odrůdově bohatým hybridním komplexem. Na jejich šlechtění se ponejvíc podílí tařička kosníkovitá (Aubrieta deltoidea), která je původní v jihovýchodní Evropě. Jsou to vytrvalé byliny.
Jednotlivé kvítky mají dlouhou korunní trubku. K hluboko uloženému nektaru uvnitř kvítků se dostane jen hmyz s velmi dlouhým sosákem. Na horní fotografii se chystá k sání nektaru dlouhososka. Na obrázku je vidět nad květem její skutečně dlouhý sosák. Dlouhososky jsou někdy schopné sát nektar i během stojatého letu nad květem.
Blahočet chilský (čilský), araukarie Araucaria araucana
od Hanka
čeleď: Blahočetovité - Araucariaceae
Blahočet chilský se v přírodě vyskytuje se v centrálním Chile a na západě centrální Argentiny, kde roste na svazích And v nadmořské výšce obvykle od 1000 do 1600 m. V jižní Evropě ho lidé často pěstují jako okrasný jehličnan, nyní je občas k vidění i u nás v Čechách. Pro nás má význam, že se na něj můžeme dívat jako na živou fosilii, jako na jeden z vývojově nejstarších jehličnanů.
Exemplář na zdejších fotografiích je z botanické zahrady v Praze v Troji.
Rakytník řešetlákový Hippophaë rhamnoides
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Rakytník řešetlákový vyrůstá jako keř nebo menší strom. Do okolí se dokáže rozrůstat s pomocí kořenových výmladků. Je to dvoudomá dřevina.
Rakytník býval využívaný v tradiční medicině mnoha starověkých národů. Šťáva z plodů obsahuje mnoho vitaminu C. Z tvrdých semen se také získává léčivý rakytníkový olej, který má velký regenační účinek.
Drobné květy rakytníku opyluje vítr.
Ptačinec žabinec (ptačinec prostřední) Stellaria media
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae (dříve silenkovité - Silenaceae)
Ptačinec žabinec je jednoletá nebo dvouletá (ozimá) drobná bylina. Kvete během celého vegetačního období, dokonce i v zimě. Stopky květů má krátce po odkvětu sehnuté, ty se později opět napřimují. V Praze je to prakticky všudypřítomný plevel. Upoutává na sebe pozornost hlavně v březnu a v dubnu, dokud nejsou rozrostlé jiné okolní rostliny.
Chřest lékařský Asparagus officinalis
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Chřest lékařský je vytrvalá bylina. V přírodě u nás roste jako zplanělý na skalnatých výslunných stráních a na skalních terasách, daří se mu na teplých vltavských svazích v Dolním Povltaví. Většinou roste jako dvoudomá rostlina, jednopohlavné kvítky jsou drobné. Zralé plody jsou nápadné - červené lesklé bobule.
Chřest lékařský je pradávná kulturní užitková rostlina. Jako léčivku a zeleninu ho lidé pěstovali už ve starém Egyptě. U nás v Čechách se chřest objevil jako zahradní plodina až koncem 18. století.
Oman hnidák Inula conyzae
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman hnidák je dvouletá až víceletá bylina, dorůstá do výšky kolem jednoho metru. Květní úbory má četné, vyrůstají v chocholičnaté latě, jsou malé, jen zhruba cm v průměru, nahnědlé nebo hnědofialové, zdánlivě bez jazykovitých květů. Kvete od července do září. Roste zejména v teplých oblastech, na mělkých nebo středně hlubokých půdách, které jsou bohaté na živiny.
Sléz velkokvětý Malva alcea
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Sléz velkokvětý je vytrvalá bylina. Jeho květy hromadně vyhledávají včely medonosné. Bývá jich na rostlinách slézu tolik, že už obvykle mezi sebe nepustí žádné jiné druhy hmyzích opylovatelů. Je to světlomilná rostlina. Roste hlavně na živinami bohatších substrátech. Lze se s ním setkávat na suchých skalnatých stráních i na písčitých náplavech řek.
V minulosti lidé pěstovali sléz velkokvětý jako léčivou rostlinu. Nyní se pěstuje hlavně na okrasu a pro včely. Z míst pěstování se snadno rozšiřuje do okolních porostů.
Jitrocel prostřední Plantago media
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Jitrocel prostřední je vytrvalá bylina. Roste na půdách s vyšším obsahem živin. Bohaté porosty tvoří často v trávnících a sadech v obcích, snáší poměrně dobře sešlap a znečištění půdy. Listy má v přízemní růžici, listy mohou být přitisklé k zemi nebo vystoupavé. Kvete od června do září. Z přízemní listové růžice vyrůstají postupně pevné stvoly, které mají na vrcholu klas s mnoha drobnými kvítky, které mají nápadně dlouhé tyčinky s prašníky. Včely a čmeláci sbírají na jitrocelu prostředním zejména pyl.