od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Heřmánek pravý je jednoletá nebo ozimá bylina. Je to velmi dlouho známá a často používaná léčivá bylina. Pro farmaceutické účely se pěstuje na polích, kolem míst dřívějšího pěstování přetrvává mnoho dalších roků. Roste v přírodě i jako planá rostlina, zejména na nevápnitých a písčitých půdách. Kvete od května do září.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Heřmánkovec nevonný je jednoletá, obvykle ozimá bylina. Kvete od června do pozdního podzimu. Roste pouze na stanovištích, která jsou pozměněná lidskou činností. Je to častý polní plevel.
Na horním obrázku sbírá pyl na heřmánkovci včela medonosná. Včely si na cestu ze svého úlu berou trochu medu, a potom sbíraný pyl slepují medem. Proto je barva pylových rousek trochu jiná než pyl na rostlině.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsaceae)
Hlaváč žlutavý v ČR roste v teplejších územích, na suchých trávnících a výslunných skalnatých svazích.
Je to vytrvalá bylina, z jednoho kořene obvykle vyrůstá víc květních lodyh. Kvete ve druhé polovině léta a na podzim. Je závislá na opylení hmyzem.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Hlaváček jarní býval před sto roky hojný druh na mnoha pastvinách. Rostl na výslunných stepních stráních. Nyní je jeho výskyt velmi vzácný a ze svých tradičních lokalit stále ustupuje. Dokud se plochy s výskytem hlaváčků jarních udržovaly pouze pastvou ovcí a koz, tak se hlaváčkům dařilo. Hlaváček je totiž jedovatý, zvířata se mu na pastvě vyhýbala. Ale při pohybu zvířat na pastvině se často stalo, že dozrávající semena kopýtko zašláplo do země a semena mohla snadno vyrašit a dát vznik dalším rostlinám hlaváčků na lokalitě. Hlaváček jarní je vytrvalá bylina, ale po údržbě ploch motorovou sekačkou hlaváčky mizí. Po posečení lodyh se totiž hlaváčky obnovují velmi těžko. Stačí jedno chybné posečení, a hlaváčky to velmi oslabí. Po druhém posečení už hlaváčky uhynou definitivně a neobnoví se.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Hlohy jsou v české zemědělské krajině nejčastější keře.
V ČR jsou původní 3 základní druhy hlohů:
Hloh obecný - Crataegus laevigata
Hloh jednosemenný - Crataegus monogyna (jednoblizný)
Hloh křivokališný (podhorský) - Crataegus praemonticola
Vzácně se vyskytuje ještě základní druh hloh Lindmanův - Crataegus Lindmanii.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Hlohyně šarlatová je trnitý keř. V parcích se pěstuje několik kultivarů. Některé kultivary vznikly zkřížením hlohyně šarlatové s čínskými druhy hlohyní (Pyracantha rogersiana a Pyracantha crenatoserrata).
Kvete na konci května a v červnu. V této době už je většina stromů a keřů z čeledi růžovitých odkvetlá, a proto na hlohyni létá mnoho druhů hmyzích opylovatelů.
Je okrasná zejména díky svým nápadně barevným plodům. Ty jsou ale často napadané strupovitostí (Spilocaea pyracanthae). Kultivary se žlutými plody jsou vůči této strupovitosti odolnější. (Obrázek nahoře)
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina okoličnatá keř, může vyrůst až do výšky 4 metry. Pochází z východní Asie.
V posledních letech se objevuje vysazovaný v pražských parcích. Je to vhodný druh do městských výsadeb, je velmi nenáročný v požadavcích na úrodnost půdy, roste i poměrně rychle. Velkou výhodou je i to, že bobule nejsou jedovaté, naopak jsou doporučované jako droboučké ovoce. Proto se hodí na vysazování na zahradách u mateřských školek.
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina úzkolistá je původní v rozsáhlé oblasti od východního Středomoří až po Čínu. U nás bývá pěstovaná jako strom, který může být až 10 m vysoký, někdy jen jako keř. Často ji mohou podrůstat kořenové výmladky, a následkem toho potom vytvoří neprostupnou houštinu. Protože se jedná o druh, který je v ČR nepůvodní a je schopen se nepříjemně rozrůstat, tak se u nás nehodí pro vysazování v přírodě. Je to ale vhodný keř do středních dělících pásů na dálnicích, protože umí růst i na zasolených půdách. Na kořenech má symbiotické bakterie, které přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny vhodné pro výživu stromu.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka bílá je dobrá včelařská rostlina. Kvete od jara, a pak opakovaně až do podzimu, kdy jsou jakékoliv květy obvykle vzácné. Hodně jí vyhledávají čmeláci, zejména druhy, jejichž hnízdečka mají dlouhý vývoj až do konce léta nebo začátku podzimu.
V bílých květech jsou nápadné černé prašníky, pyl je ale světle žlutý.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka nachová je většinou jednoletá ozimá bylina (někdy dvouletá). Začíná kvést už během podzimu. Je nápadná zejména na konci zimy, protože dokáže kvést i během mírných zim. V předjaří a v časném jaru je to pro hmyz důležitá nektarodárná a pylodárná rostlina.
Hluchavku nachovou navštěvuje větší počet druhů hmyzu, milují ji čmeláci.