Rostliny Seznam
Hluchavka objímavá Lamium amplexicaule
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka objímavá je drobná jednoletá rostlina. Její zvláštností jsou neobvykle dlouhé květní trubky. Do takových květů asi žádný hmyz sosáčkem nedosáhne. Ale hluchavce objímavé to nevadí, stačí jí opylení vlastním pylem. Často dojde k opylení už během růstu poupěte, a tahle hluchavka pak ani nevykvete.
Hluchavka skvrnitá Lamium maculatum
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka skvrnitá je vytrvalá trsnatá bylina. Často roste v křovinách a ve světlých, listnatých lesích, tam zejména kolem cest. Její porosty charakterizují půdu s dobrou úrodností.
Je milovanou rostlinou pelonosek a čmeláků, hlavně druhu čmelák zahradní.
Hortenzie latnatá Hydrangea paniculata
od Hanka
čeleď: Hortenziovité - Hydrangeaceae
Hortenzie latnatá pochází z dálného východu. V poslední době je u nás v parcích často vysazovaná. Zahradníci ji mají rádi pro její nenáročnost. Většinou roste jako keř vysoký metr nebo dva, může ale dorůst až do výšky 5 metrů. Nejčastěji se pěstuje typ s bílou barvou květů, existují ale i vyšlechtěné kultivary s jinými barvami.
Kvete od července do září. Včely medonosné a čmeláci hortenzii latnatou vyhledávají, sbírají v jejích květech mnoho nektaru a pylu. Právě koncem léta bývá všude v krajině nedostatek květů, proto pěstování hortenzie latnaté včelám a čmelákům hodně pomáhá.
Květy jsou sestavené v dlouhých kuželovitých latách.
Hořčice setá (bílá) Leucosinapis alba
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Hořčice setá (bělohořčice) se pěstuje na polích pro sklizeň semen i na zelené hnojení.
A je to významná včelařská rostlina. Kvete od června (některé rannější odrůdy mohou kvést i dřív). V této době už je příznivé počasí, včely neomezuje chladno, jako bývá v dubnu při kvetení řepky. Včelám prospívá i to, že při pěstování hořčice se používá mnohem méně pesticidů než je zvykem u jiných polních plodin.
Včelí med, získaný z nektaru z květů řepky, má světlou barvu, a brzy po vytáčení krystalizuje, stane se bílým jako sádlo. To není závada, naopak rychlá krystalizace tohoto medu ukazuje na dobrou kvalitu s nízkým procentem vody v medu.
Hořčík jestřábníkovitý Picris hieraciodes
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (Čekankovité - Cichoriaceae)
Hořčík jestřábníkovitý je dvouletá až krátce vytrvalá bylina. Je to v teplých oblastech poměrně hojný druh.
V současnosti se hodně šíří podél silnic a železnic i do takových lokalit, kde byl dřív téměř neznámou rostlinou.
Hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor hlíznatý je planá vytrvalá bylina. Kvete od května do srpna. V Praze bývá občas k vidění v málo udržovaných trávnících. Lodyhy má popínavé nebo poléhavé, dlouhé zhruba 50 až 100 cm.Jeho květy bývají hojně navštěvované samotářskými včelami z čeledi čalounicovitých, a také na ně létají čmeláci.
Hrachor jarní (lecha) Lathyrus vernus
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor jarní kvete brzy zjara, zejména v listnatých lesích. Dává přednost půdám s dostatkem humusu. Je to hojný druh na plochách, kde trvale po mnoho staletí byl vždy jen les. Pražské lesy jsou ale často vysázené v posledních desetiletích na místech bývalých pastvin nebo drobných políček, tam se semena hrachoru jarního neměla odkud dostat, proto je na území Prahy vzácný.
Charakteristickým rysem tohoto druhu hrachoru jsou listy bez úponků.
Včely medonosné si ho asi nevšímají. Je ale oblíbenou rostlinou čmeláka rolního a pelonosky hluchavkové.
Hrachor luční Lathyrus pratensis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor luční je vytrvalá pnoucí bylina. Často roste na vlhkých loukách. Býložravcům poskytuje velmi kvalitní píci, proto se někdy i uměle přisévá.
Květy hrachoru lučního mají v oblibě čmeláci, hlavně čmelák rolní (Bombus pascuorum).
Hrachor širokolistý Lathyrus latifolius
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor širokolistý je vytrvalá pnoucí bylina. V Praze je to často pěstovaná okrasná trvalka, která je odolná vůči suchu. Má nápadně velké květy. Kolem míst pěstování se dokáže samovolně šířit do okolí. Původní je v ČR v Panonském termofytiku. Tam roste na okrajích lesních lemů, kolem sadů nebo vinic, apod.
Na jeho květech bývá mnoho samotářských včel, zejména je vyhledávají včely z čeledi čalounicovitých (Megachilidae).
Hrušeň obecná Pyrus communis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Hrušeň obecná je běžně pěstovaná v zahradách. Hrušně pěstované i zplanělé patří k obrazu české krajiny. Bývají podél polních cest, na mezích, v zahradách a kolem nich.
Některé hrušně jsou krásné veliké stromy, prý se mohou dožít až 200 roků věku.
Původ hrušní není přesně známý. Hlavní vývojová etapa se pravděpodobně udála v jihozápadní Asii, v důsledku křížení jiných druhů hrušní a také pupenovými mutacemi, které lidi rozšiřovali roubováním na plané podnože.