Rostliny Seznam
Jírovec maďal (kaštan koňský) Aesculus hippocastanum
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve kaštanovité - Hippocastanaceae)
Jírovec maďal pochází z nevelkého území na Balkáně. Jeho přirozený areál byl v severním Řecku, ve střední Albanii a na několika místech v horách v Bulharsku. Nyní jsou u nás jírovce často pěstované. V posledních letech je ohrožuje drobný motýlek klíněnka, jeho housenky vyžírají jírovcové listy.
Dokud u nás byly jírovce zdravé, tak patřily k významným včelařským stromům. Včelí vosk, postavený včelami v termínu květu jírovců míval zajímavou tmavooranžovou barvu. Poškozené stromy ale mají v květech málo nektaru, proto v současnosti létají na jejich květy hlavně skromnější čmeláci.
Jírovec pavie Aesculus pavia
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Jírovec pavie pochází z Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Často tam roste v lesích podél potoků. Původní typ bývá vysazován v evropských parcích jen vzácně. U nás se lze setkávat hlavně s jeho různými kultivary, které se rozmnožují roubováním. Zahradnické firmy nyní často nabízejí jeho slabě rostoucí keřovité typy. V parkových výsadbách je oblíbený jeho kříženec s naším evropským jírovcem maďalem. Vysazují se vyšlechtěné typy, které zdědily velké květy po jírovci maďalu a po jírovci pavie mají červenou nebo růžovou barvu. Velmi oceňovaná je odolnost pavie vůči škodlivé klíněnce jírovcové (Cameraria ohridella).
Jitrocel prostřední Plantago media
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Jitrocel prostřední je vytrvalá bylina. Roste na půdách s vyšším obsahem živin. Bohaté porosty tvoří často v trávnících a sadech v obcích, snáší poměrně dobře sešlap a znečištění půdy. Listy má v přízemní růžici, listy mohou být přitisklé k zemi nebo vystoupavé. Kvete od června do září. Z přízemní listové růžice vyrůstají postupně pevné stvoly, které mají na vrcholu klas s mnoha drobnými kvítky, které mají nápadně dlouhé tyčinky s prašníky. Včely a čmeláci sbírají na jitrocelu prostředním zejména pyl.
Jmelí bílé Viscum album
od Hanka
čeleď: Santálovité - Santalaceae (dříve Jmelovité - Viscaceae)
Jmelí bílé roste jako poloparazitický zelený keřík. V ČR rostou 3 poddruhy jmelí, které jsou někdy považované za samostatné druhy. Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album) roste na větvích dvouděložných dřevin, často na jabloních, ale může růst i na topolech nebo na vrbách a na celé řadě dalších listnatých dřevin. Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) roste na borovicích, pouze na druzích se dvěma jehlicemi ve svazečku. Vzácně i na smrku. Jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis) roste na jedli bělokoré, v parcích se může objevit i na dalších pěstovaných druzích jedlí.
Jmelí je dvoudomá rostlina. Kvítky má drobné, nenápadné, otevírají se už v březnu. V časném jaru bývá chladno a včely nelétají, za chladna opylují květy jmelí hlavně otužilé mouchy. Pokud se ale na chvilku oteplí a dělnice včel medonosných vylétávají z úlů, tak potom mohou přinášet z rozkvetlého jmelí mnoho nektaru a velké rousky jasně žlutého pylu.
Semena jsou obklopená lepkavou hmotou.
Kakost bahenní Geranium palustre
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost bahenní je vytrvalá bylina. V Praze a okolí bývají k vidění obvykle jen jednotlivé rostliny, většinou na březích rybníků. Může růst i na vlhkých loukách s vysokou hladinou podzemní vody.
V květech má hodně nektaru pro hmyz.
Kakost hnědočervený Geranium phaeum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost hnědočervený je vytrvalá bylina. Původně karpatský druh, planý zasahuje na Moravu a severovýchodních Čech. Pěstovaný jako okrasná rostlina v zahradách je rozšířený na více místech, snadno zplaňuje a šíří se pak do okolí. Má rád vlhké louky a roste na světlých až polostinných stanovištích.
Je to významná včelařská rostlina. Zjara rozkvétá už v květnu, výrazně dřív než většina jiných druhů kakostů.
Kakost krvavý Geranium sanguineum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost krvavý roste na výslunných skalnatých stráních, na mělkých kamenitých půdách. Často na vápencích, ale dokáže růst i na kyselých horninách. Na území Prahy 6 lze vidět většinou jen jednotlivé trsy rostlin, obvykle pouze v dolní části skal v kamenné suti.
Kakost luční Geranium pratense
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost luční je na vlhčích loukách častá, obecně rozšířená bylina. Kvete od června do začátku září. Vytváří bohatě větvené rostliny, které hustým zápojem potlačují jiné druhy rostlin v loukách. Včely medonosné, čmeláci i další druhy hmyzu jeho květy milují.
(Naopak zvířata na pastvě se kakostu raději vyhýbají, má bezcennou krmnou hodnotu a je nepříjemným lučním plevelem.)
Kakost pyrenejský Geranium pyrenaicum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost pyrenejský je dvouletá nebo až víceletá bylina. Původně rostl pravděpodobně v horských oblastech Středozemí. U nás byl pěstovaný v zámeckých zahradách a parcích už od 19. století. Snadno zplaňuje, nyní je to v teplejších lokalitách hojný druh. Častý je v parkových trávnících.
Kakost pyrenejský má v květech hodně nektaru a navštěvuje ho mnoho druhů hmyzu. Některé se mi podařilo fotografovat.
Kalina obecná Viburnum opulus
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Kalina obecná je náš původní, evropký druh kaliny. V přírodě se obvykle vyskytuje na vlhkých místech podél vodních toků. Občas je pěstovaná v zahradách jako okrasný keř. Je nádherná zejména v zimních měsících, protože její zářivě červené plody zůstávají krásné a nepoškozené na větvích velmi dlouho. Od tohoto druhu je vyšlechtěná řada okrasných kultivarů..
U nás je považovaná za jedovatou rostlinu. Existuje ale i její jedlá varieta, která má plody sice hořké, ale nejedovaté, a někde se využívá na šťávy.
Žlázy na řapících listů vylučují sladký nektar, který láká mravence.