od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost bahenní je vytrvalá bylina. V Praze a okolí bývají k vidění obvykle jen jednotlivé rostliny, většinou na březích rybníků. Může růst i na vlhkých loukách s vysokou hladinou podzemní vody.
V květech má hodně nektaru pro hmyz.
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost hnědočervený je vytrvalá bylina. Původně karpatský druh, planý zasahuje na Moravu a severovýchodních Čech. Pěstovaný jako okrasná rostlina v zahradách je rozšířený na více místech, snadno zplaňuje a šíří se pak do okolí. Má rád vlhké louky a roste na světlých až polostinných stanovištích.
Je to významná včelařská rostlina. Zjara rozkvétá už v květnu, výrazně dřív než většina jiných druhů kakostů.
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost krvavý roste na výslunných skalnatých stráních, na mělkých kamenitých půdách. Často na vápencích, ale dokáže růst i na kyselých horninách. Na území Prahy 6 lze vidět většinou jen jednotlivé trsy rostlin, obvykle pouze v dolní části skal v kamenné suti.
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost luční je na vlhčích loukách častá, obecně rozšířená bylina. Kvete od června do začátku září. Vytváří bohatě větvené rostliny, které hustým zápojem potlačují jiné druhy rostlin v loukách. Včely medonosné, čmeláci i další druhy hmyzu jeho květy milují.
(Naopak zvířata na pastvě se kakostu raději vyhýbají, má bezcennou krmnou hodnotu a je nepříjemným lučním plevelem.)
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost pyrenejský je dvouletá nebo až víceletá bylina. Původně rostl pravděpodobně v horských oblastech Středozemí. U nás byl pěstovaný v zámeckých zahradách a parcích už od 19. století. Snadno zplaňuje, nyní je to v teplejších lokalitách hojný druh. Častý je v parkových trávnících.
Kakost pyrenejský má v květech hodně nektaru a navštěvuje ho mnoho druhů hmyzu. Některé se mi podařilo fotografovat.
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Kalina obecná je náš původní, evropký druh kaliny. V přírodě se obvykle vyskytuje na vlhkých místech podél vodních toků. Občas je pěstovaná v zahradách jako okrasný keř. Je nádherná zejména v zimních měsících, protože její zářivě červené plody zůstávají krásné a nepoškozené na větvích velmi dlouho. Od tohoto druhu je vyšlechtěná řada okrasných kultivarů..
U nás je považovaná za jedovatou rostlinu. Existuje ale i její jedlá varieta, která má plody sice hořké, ale nejedovaté, a někde se využívá na šťávy.
Žlázy na řapících listů vylučují sladký nektar, který láká mravence.
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae (dříve zimolezovité - Caprifoliaceae)
Kalina vonná pochází z horských lesů v Číně. Nyní je to u nás moderní často pěstovaný keř. Při teplých zimách dokáže kvést už od prosince, normálně rozkvétá na začátku března. Kvetoucí keře zaujmou pozornost svojí vůní, to je tak brzy zjara neobvyklé.
Původní druh má růžová poupata, a téměř bílé květy. Zahradníci ale vyšlechtili i růžově kvetoucí kultivary, nebo naopak rostliny s květy zcela bílými. Zejména jsou oblíbené typy, které vznikly zkřížením druhů Viburnum farreri x Viburnum grandiflorum, jsou označované jako kalina bodnanská. Ta mívá růžovější a bohatší květenství.
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka rolní je jednoletá bylina, může růst i jako ozimá nebo dvouletá. Je to původně stepní druh, u nás se kdysi objevoval jako občasný plevel v obilí. V současnosti se stává častější na stepních lokalitách pražských přírodních památek, ačkoliv v dřívějších letech jsem ji tam nepozorovala. Zřejmě se šíří v souvislosti s pastvou ovcí. Ovečky jsou převážené kvůli údržbě přírodních ploch z místa na místo, a současně obohacují lokality semeny z předchozí pastvy.
V knihách bývá i pod vědeckým jménem Aegonychon arvense.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Karbinec evropský je vytrvalá bylina. Dorůstá do výšky 15 až 80 cm. Roste na mokrých a špatně provzdušněných půdách, často mezi rákosím na březích stojatých i tekoucích vod. Je to hojný druh na často zaplavovaných a živinově bohatších lokalitách.
Drobné květy karbince poskytují hmyzu jen menší množství nektaru. Proto včely medonosné a včely samotářky navštěvují karbinec jen vyjímečně. Všechny druhy včel totiž musí pro výchovu svých larviček nasbírat na květech mnoho nektaru a pylu, vyhledávají tedy bohatší zdroje. Na květech karbince bývá mnoho dospělců takových druhů hmyzu, které potřebují květní nektar jen pro dodání energie sobě samotným, ale jejich larvičky se vyvíjejí na jiné potravě.