Rostliny Seznam
Réva vinná pravá Vitis vinifera subsp. vinifera
od Hanka
čeleď: Révovité - Vitaceae
Vinná réva je prastará kulturní rostlina. Její původ není zcela jasný, na jejím vzniku se mohly podílet i třetihorní druhy, které jsou již vymřelé. Za prvotní vývojová centra je považováno Středozemí, Blízký východ a Střední Asie. V současnosti je známo několik stovek kultivarů.
Je to teplomilná a světlomilná dřevina.
Rezeda barviřská (rýt barvířský) Reseda luteola
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.
Rezeda žlutá (rýt žlutý) Reseda lutea
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.
Rmen barvířský Anthemis tinctoria
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Rmen barvířský je vytrvalá bylina. Je to původní evropský druh. U nás se s ním lze setkat hlavně v moravských pahorkatinách, na suchých loukách a pastvinách. V Praze kvete v parku nad Kotlářkou, a zdá se, že se mu daří dobře. Není tu ale původní, pochází z umělého výsevu. Zajímavý je i porost rmenu barvířského na jižním svahu v Dolní Šárce.
V minulosti se rmen barvířský pěstoval kvůli květům, ze kterých se získávalo barvivo. Dnes se pěstuje hlavně jako okrasná trvalka. Je vyšlechtěno několik různých kultivarů.
Rostliny lipnicovité Poaceae
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Lipnicovité jsou velmi důležitá čeleď rostlin. Patří sem nejen všechno, co označujeme souhrnným názvem trávy, ale také pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže a další. Pro lidi to jsou základní potraviny.
Svým vývojem je na lipnicovitých rostlinách vázáno i mnoho druhů hmyzu. Hmyz ale nebývá závislý na jednom konkrétním druhu trávy, žije na širokém spektru druhů. Proto chci ukazovat fotografie hmyzu na trávách souhrnně bez rozlišování jednotlivých druhů trav.
Rozchodník bílý (bělorozchodník skalní) Sedum album (Oreosedum album)
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník bílý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na skalnatých svazích a na kamenitých místech. Roste tam jako náš původní druh, často je ale i pěstovaný a ze zahrádek se rozšiřuje do okolí. Má plazivé lodyhy s krátkými nekvetoucími výběžky a přímými květonosnými lodyhami.
Nektar z kvítků rozchodníku bílého chutná mnoha druhům hmyzu, zejména motýlům, také blanokřídlým.
Rozchodník ostrý Sedum acre
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník ostrý je vytrvalá bylina, vysoká obvykle 5 až 15 cm. Má plazivé kořenující lodyhy. Tvoří husté trsy olistěných výhonků. Často roste na suchých skalnatých nebo kamenitých místech.
Ve květech se vytváří nektar pro hmyz.
Rozchodník šestiřadý (tenkolistý) Sedum sexangulare, syn. Sedum boloniense
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník šestiřadý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na suchých kamenitých stráních a na skalních terasách. Rozkvétá až koncem června nebo začátkem července - podobný rozchodník ostrý kvete už na začátku června.
Na lokalitách s rozchodníkem šestiřadým se často vyskytují v zemi hnízda kutilky obecné. Dospělci kutilek se na květech rozchodníku šestiřadého často živí.
Rozchodník velký Hylotelephium maximum
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník velký je v Praze na suchých stráních hojný druh. Protože kvete koncem léta a na začátku podzimu, kdy je obecně vzato v přírodě květů málo, tak včely medonosné a čmeláci jeho květy velmi vyhledávají. Je to druh variabilní, mimo jiné i proto, že se dokáže křížit s příbuznými druhy rozchodníků, jaké lidi pěstují v okolních zahradách.
Rozmarýna lékařská Rosmarinus officinalis
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rozmarýna lékařská pochází ze Středozemí. Roste tam planě a je hojná na velmi suchých místech blízko mořského pobřeží. Velmi často je pěstovaná pro využití v kuchyni a je to i ceněná léčivá bylina. V českých podmínkách nedokáže přežít větší zimní mrazy, proto je u nás obvyklé ji pěstovat jen v květináčích a přes zimu ji umísťovat do světlé chladné místnosti.
Je vyšlechtěný větší počet kultivarů.