od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil laločnatý je jednoletá bylina. Je to drobná rostlina, která má velmi rychlý životní cyklus. Klíční rostlinky se objevují pouze na podzim nebo na jaře. Semena klíčí hromadně při nízkých teplotách z povrchu půdy. Maličké kvítky se objevují už na konci března, semena pak rychle dozrávají a nejpozději v květnu rostliny zasychají. Daří se mu na polostinných místech. V listnatých lesích je to nejhojnější jarní rostlina.
Rozrazil laločnatý patří do komplexu druhů Veronica hederifolia agg. V minulosti nebyly jednotlivé druhu tohoto agragátu rozlišovány. Dnes už je známo, že druh Veronica triloba (rozrazil trojlaločný) je diploidní, Veronica sublobata (rozrazil laločnatý) je tetraploidní a Veronica hederifolia (rozrazil břečťanolistý) je hexaploidní.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil lesklý je malá jednoletá bylina. Lodyha se od báze větví na větší počet poléhavých, obvykle růžicovitě rozprostřených výhonů. Květy vyrůstají jednotlivě. Květní koruna je světle modrá, s tmavším žilkováním. Květy mají v průměru 5 - 8 mm (jsou výrazně menší než květy rozrazilu perského, se kterým rozrazil lesklý často roste společně na stejném stanovišti).
Překvapily mne včely medonosné, na rozrazilu lesklém sbíraly v květech hlavně pyl. Obvykle si totiž dělnice včel medonosných rozrazilů nevšímají.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil ožankový je vytrvalá bylina. Daří se mu zejména v teplých oblastech. V Praze se s ním lze setkávat hlavně na plochách přírodních rezervací a vyhlášených přírodních památek. Často tam roste společně s kakostem krvavým.
Patří do skupiny druhů, které mají vždy sterilní vzrostný vrchol lodyhy a vytváří postranní hroznovitá květenství.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil perský je původní v pohořích Střední Asie. Do Evropy je zavlečený, a nyní je to hojný druh. Drobná rostlinka, její květy bývají vidět už v březnu. Je to takový krásný plevel.
Rozmnožuje se semeny. Vzchází během celé vegetace a snadno přezimuje. Může růst a vyvíjet se i za nízkých teplot. Proto jsou jeho kvítky vidět už na konci zimy. Je to drobná, nízká rostlinka.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil potoční je vytrvalá rostlina. Je to častý druh v mokřinách, na březích tekoucích vod i na okrajích ve vodách stojatých.
Ve srovnání s jinými druhy rozrazilů má rozrazil potoční docela velké listy, a naopak drobné, často nenápadné květy.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil rezekvítek je vytrvalá bylina. Je to velmi častý druh na loukách a v městských trávnících.
Jeho kvítky vyhledává celá řada drobných druhů hmyzu.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil rozprostřený je drobná vytrvalá bylina. Z oddenku v zemi mu vyrůstají kruhovitě rozložené lodyhy. Sterilní lodyhy mívá poléhavé až plazivé, květní lodyhy jsou vystoupavé. Je to teplomilný druh, v Praze roste na suchých stepních lokalitách, obvykle je nahoře nad skalami. Daří se mu na vápnitých podkladech, na severu Prahy roste převážně na místech, která byla obohacená vápencem díky činnosti lidí.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Rožec rolní bývá k vidění na skalách a jiných výslunných volných místech. Je to vytrvalý trsnatý druh.
Krásně a dlouho kvete, ale hmyz se o jeho květy téměř nezajímá. Na jeho květech se lze setkávat pouze s droboučkými hmyzími druhy.
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rulík zlomocný je vytrvalá bylina. Rozšíření rulíku v české přírodě není rovnoměrné, v mnoha oblastech chybí. Daří se mu na lesních pasekách, často v bučinách. Bývá na vlhčích polostinných stanovištích, na živinami bohatých půdách.
Celá rostlina je jedovatá. V mnoha zemích se pěstuje pro využití ve farmaceutickém průmyslu. Včely medonosné sbírají ve květech rulíku nektar a pyl. Včelám rulíkový nektar a pyl vyhovuje, na takových zásobách dokáží dobře přezimovat. Pro lidi je včelí med, který včely vytvářely z nektaru rulíkových květů, jedovatý! Také některá zvířata jsou překvapivě dost odolná vůči rulíkovým jedům, pro lidi pak ale může být jedovaté i mléko od takových zvířat.