od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Sléz přehlížený je dvouletá až vytrvalá bylina. V ČR je to v teplých oblastech nejrozšířenější druh slézu. Roste hodně na půdách obohacovaných dusíkatými látkami, zejména na okrajích pěšin v městských parcích.
Lodyha bývá od báze větvená a poléhavá, případně vystoupavá. Květy má světlé, s tmavšími žilkami.
Sléz přehlížený byl od starověku využíván jako salátová zelenina i jako léčivka. Proto lidi jeho semena hodně šířili a dnes roste sléz přehlížený téměř na všech světadílech.
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Sléz velkokvětý je vytrvalá bylina. Jeho květy hromadně vyhledávají včely medonosné. Bývá jich na rostlinách slézu tolik, že už obvykle mezi sebe nepustí žádné jiné druhy hmyzích opylovatelů. Je to světlomilná rostlina. Roste hlavně na živinami bohatších substrátech. Lze se s ním setkávat na suchých skalnatých stráních i na písčitých náplavech řek.
V minulosti lidé pěstovali sléz velkokvětý jako léčivou rostlinu. Nyní se pěstuje hlavně na okrasu a pro včely. Z míst pěstování se snadno rozšiřuje do okolních porostů.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosacaceae (dříve Mandloňovité - Amygdalaceae)
Slivoň třešňová (myrobalán) zjara patří v mezi nejčasněji kvetoucí dřeviny. Je to velmi proměnlivý druh ve velikosti a zbarvení květů, plodů a listů. Květy mohou být bílé, růžové až červené. Často se používá jako podnož pro roubování jiných kultivarů rodu Prunus. Snadno zplaňuje. Má dlouhé postranní kořeny, ze kterých vyrůstají četné výmladky. Často roste jako velký keř, někdy je to i vysoký strom.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice pozdní je pěstovaná jako vytrvalá okrasná rostlina. Patří mezi více než 50 druhů rodu Helianthus, které pocházejí ze Severní Ameriky. Vznikla zkřížením druhů Helianthus tuberosus a Helianthus rigidus. U nás jsou rozšířené hlavně klony s nižším vzrůstem. Snadno zplaňuje.
Rozlišovacím znakem jsou špičaté zákrovní listeny, které jsou jen stejně dlouhé jako květní terč. Vnější zákrovní listeny jsou jen nevýrazně kratší než vnitřní.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice roční je původní v Severní Americe. Tamní obyvatelé jí pěstovali po celá staletí, dlouho před objevením Ameriky Evropany. Do Evropy se pak dostaly pěstované typy slunečnic. Ještě před několika desetiletími se slunečnice pěstovaly v Čechách jen málo. Starší odrůdy slunečnic potřebovaly dlouhou vegetační dobu, vyrůstaly na polích vysoké i víc než 2 metry, a výnos semen byl malý. Moderní odrůdy jsou nižší, dozrávají dříve, a výnos semen je dobrý. Nyní se slunečnice pěstuje na polích jako významná perspektivní olejnina. Její výhodou je v posledních letech zejména to, že snáší sucho mnohem lépe než některé jiné polní plodiny.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice topinambur je vytrvalá mohutná bylina, která v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do třímetrové výšky. Pochází ze Severní Ameriky. U nás je pěstovaná, ale snadno zplaňuje a šíří se do okolí. U nás se pěstují zejména vyšlechtěné typy, které vytvářejí v zemi velké kuželovité postranní oddenky. Ty jsou mrazuvzdorné, a mohou se tedy sklízet během celé zimy, a to nejen jako krmivo pro zvířata. Důležitou vlastností hlíz je, že jako zásobní látky neobsahují škrob, ale inulin, a jsou tedy vhodným doplňkem jídla pro diabetiky (v malém množství).
Rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, protažené v úzkou špičku. Zákrovní listeny jsou delší než je šířka květního terče, horní polovinou odstávají.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Smldník jelení je vytrvalá bylina. Daří se mu na suchých loukách a pastvinách. Bývá na živinami bohatších bazických horninách. (V Praze 6 je obsah vápenatých látek v zemi způsoben lidskou činností, původní jsou tu chemicky kyselé proterozoické skály.) Bývá vysoký 100 až 150 cm. Na vrcholu lodyhy bývá mohutný okolík.
Květy smldníku jeleního navštěvuje mnoho hmyzu.
Na horní fotografii sedí na kvetoucím okolíku motýl perleťovec stříbropásek, samička.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Smolnička obecná je vytrvalá bylina, obvykle s více lodyhami. Roste v teplejších oblastech, zejména na suchých, skalnatých svazích, dokáže růst na plném slunci i v polostínu pod řídkými stromy.
Tvorba semen je závislá na opylení hmyzem, ale její květy nejsou pro hmyz nijak zvlášť lákavé.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk omorika nyní patří v pražským zahradách k často pěstovaným jehličnanům. Přirozeně se vyskytuje jen na několika menších lokalitách ve vápencových pohořích na hranicích mezi Bosnou a Srbskem. Navzdory svému jižnímu původu je dostatečně odolný k mrazu i ve Švédsku a Finsku. Je přizpůsobivý k různým půdním podmínkám. Je méně náročný na půdní i vzdušnou vlhkost.
Jehličí je na horní straně leskle tmavozelené, na rubu jsou 2 bělavé proužky průduchů.
Má velmi úzkou kuželovitou korunu.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk pichlavý patří v pražských zahradách k často pěstovaným jehličnanům.
Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe. Původní zbarvení jehlic je matně zelené, zahradníci ale upřednostňují pěstování kultivarů s nápadně stříbrnými jehlicemi. Nejlepší typy se rozmnožují roubováním.