Rostliny Seznam
Svítel latnatý Koelreuteria paniculata
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Svítel latnatý pochází z Číny. Je to malý strom, obvykle vysoký jen 4 až 7 metrů, vyjímečně víc. Je to ideální městský strom, kterému vyhovuje horko u jižních stěn činžovních domů.
Kvete v červenci, kdy už je květů ve městech velmi málo, a jeho drobné kvítky rozkvétají postupně, takže kvetení trvá několik týdnů. Včely medonosné, čmeláci a řada dalších druhů hmyzu svítel vydatně navštěvuje, zejména proto, že v červenci je ve městech o květy nouze.
Svlačec rolní Convolvulus arvensis
od Hanka
čeleď: Svlačcovité - Convolvulaceae
Svlačec rolní je vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem. Mohutný kořenový systém může zasahovat až tři metry hluboko. Dokáže ale růst i na velmi mělkých půdách. Porůstá zejména zraňované půdy. Bývá to i nepříjemný plevel. Kvete od května do října.
Květní koruna může být široká 2,5 cm. V květu má pět tyčinek a semeník má na vrcholu dlouhou čnělku s dvoulaločnou bliznou.
Svlačec je vyhledávanou živnou rostlinou housenek několika druhů motýlů.
Šafrán (krokus) Tommasiniho Crocus tommasinianus
od Hanka
čeleď: Kosatcovité - Iridaceae
Šafrán (krokus) Tommasiniho je původní na Balkánském polostrově a v okolních zemích. U nás je v zahradách často pěstovaný, existují různé odrůdy. které se trochu liší barvou květů.
Zjara rozkvétá velmi brzy, prakticky nejdřív ze všech u nás pěstovaných druhů krokusů. (Jeho květy jsou menší než většina vyšlechtěných okrasných druhů krokusů.) Jedná se o botanický druh, který se samovolně snadno rozmnožuje semeny.
Šáfrán Tommasiniho patří spolu se sněženkami k první jarní pastvě včel, dává včelám nejen pyl, ale i nektar.
Šácholan hvězdovitý Magnolia stellata
od Hanka
čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae
Šácholan hvězdovitý (magnólie hvězdovitá) pochází z horských lesů Japonska. U nás je to často pěstovaný okrasný stromek. Na jaře rozkvétá velmi brzy, v době kvetení ještě nemá listy.
Na rozdíl od většiny jiných u nás pěstovaných kultivarů magnólii má víc rozevřené okvětní lístky a umožňuje lidem vidět na vnitřní (primitivní) uspořádání květu. V geologické historii zeměkoule totiž rostliny příbuzné magnoliím byly prvními suchozemskými kvetoucími (krytosemennými) dřevinami.
Šalvěj hajní Salvia nemorosa
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj hajní je vytrvalá bylina. Začíná kvést v květnu, ale až do podzimu kvetení opakuje.
V Praze je vzácná. Nejsnadněji ji lze najít nad Velkou skálou v Divoké Šárce, jednotlivé rostliny rostou i na dalších skalách nad Šáreckým potokem. Roste v suchých travnatých porostech, ale v Praze jen tam, kde jsou rozpadlé valy raně středověkých sídlišť. Vyhovující jsou pro ní minerálně bohaté, spíš zásadité půdy. Proto je jen na lidmi ovlivněných místech. (Jinak zdejší buližníky a další horniny z období proterozoika jsou chemicky kyselé).
Šalvěj lékařská Salvia officinalis
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří, u nás je v zahradách často pěstovaná jako léčivá bylina. Zahradníci vyšlechtili celou řadu kultivarů s různě pestrými květy a listy.
Její listy jsou oblíbené i pro využití v kuchyni.
Botanici popisují šalvěj lékařskou jako polokeř.
Z jejích květů saje nektar i mnoho druhů hmyzu.
Šalvěj luční Salvia pratensis
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj luční je hojný druh na mnoha místech ČR, u nás v Praze roste roztroušeně v lokalitách pražských přírodních památek, obvykle na suchých travnatých místech kolem skal.
Je to vytrvalá bylina. Barva květů je proměnlivá od světle modré až po velmi tmavě modrou.
Šalvěj přeslenitá Salvia verticillata
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj přeslenitá je trvalka náročná na dostatek světla, a také na živinami bohatší půdy. V květech tvoří pro hmyz mnoho nektaru, je velmi milovaná zejména čmeláky.
Šedivka šedá Berteroa incana
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Šedivka šedá roste jako jednoletá, někdy dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina. Je hojná v teplých oblastech na lehkých vysýchavých půdách, na výslunných místech. Je to menší rostlina, bývá vysoká jen o trochu víc než 20 cm, i když v dobrých podmínkách může vyrůst až 70 cm vysoká.
Jednotlivé kvítky jí na lodyze vyrůstají postupně, proto kvete neobvykle dlouho, od června až do října. Hmyz její květy miluje.
Šeřík obecný Syringa vulgaris
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Šeřík obecný pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je to často vysazovaná dřevina. Je vyšlechtěno velké množství různě barevných kultivarů. U nás se mu daří v teplejších oblastech, zejména na výslunných kamenitých svazích. Je mrazuvzdorný a odolný k suchu.
Velmi intenzivně se šíří kořenovými výmladky.