od Hanka
čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae
Vřes obecný v Praze roste na suchých svazích na silikátových horninách (na buližnících). V Praze 6 na vrcholech skal v Divoké Šárce a na Nebušické skále.
Vřes se vyhýbá vápnitým půdám, protože je schopen přijímat dusík pouze v amoniakální formě, která se vyskytuje v půdách s nízkým pH. Nemá enzym nitrátreduktázu, nedokáže převádět do svého metabolismu dusík v nitrátové formě.
Je hojnější ve středních a horských polohách. Na stanovištích se dobře srovnává s extrémy vodního režimu. Snáší vysýchavé půdy výslunných skalek a dobře roste i na podmáčených rašeliništích.
od Hanka
čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae
Vřesovec pleťový je nízký keřík, který má centrum rozšíření v Alpách a v jejich okolí, přirozený výskyt zasahuje až do západních a jižních Čech. U nás se s ním lze setkat ale jen vzácně, může růst v podhorských oblastech ve světlých lesích, většinou v borech. V Alpách kvete zjara hned po roztání sněhu.
Vřesovec je ale oblíbená, často pěstovaná okrasná rostlina, zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili celou řadu různě barevných kultivarů. V Praze také kvete hned po roztání sněhu, jenže to v pražských podmínkách znamená od prosince do konce března. Právě pro ten zimní termín kvetení je vřesovec pleťový v zahradách často pěstovaný.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Zákula japonská (Kerria japonica) se u nás pěstuje jako nenáročný okrasný keř. Pochází z východní Asie. Zahradníci vyšlechtili od tohoto druhu větší množství různých kultivarů. Zákula se vydatně rozrůstá do okolí díky svým hojným podzemním odnožím. Zákula kvete koncem dubna a v květnu. V tomto termínu ale kvete velké množství jiných druhů dřevin, kterým včely dávají přednost.
Včely a čmeláci navštěvují pouze kultivary s jednoduchými květy. U většiny kultivarů, s jakými se lze v našich parcích setkávat, se plody a semena nevytvářejí. Zákuly se nejsnadněji rozmnožují pomocí odkopků.
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae
Zdravínek jarní pozdní je jednoletá poloparazitická bylina. Kvete od července do října. Kořeny zdravínků mají svoje vlastní kořenové vlášení, ale také se připojují pomocí haustorií na kořeny hostitelských rostlin. Hostitelskou rostlinou bývají zejména různé druhy trávy. Podle kvality hostitele bývá i odlišná velikost rostlin zdravínků a počet jeho květů i množství vyprodukovaných semen.
Na zdravínky je úzce specializovaná samotářská včelka pilorožka zdravínková (Melitta tricincta). Samičky pilorožky zdravínkové vytvářejí pro svoje larvičky jako potravu zásoby pouze z nektaru a pylu z květů zdravínků.
Na horní fotografii je sameček pilorožky zdravínkové.
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Zemědým lékařský je jednoletá, sivě zelená bylina. Častý plevel na okrajích polí.
Na jedné rostlině dozrává několik stovek semen. Semena hned po uzrání klíčí špatně, teprve po přezimování v půdě se klíčivost zvyšuje, a semena pak klíčí během celé vegetační doby. Kvete od poloviny dubna až do pozdního podzimu.
Je to jedovatá rostlina.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav západní je nejčastěji pěstovaný jehličnan v pražských zahradách. Dobře snáší stříhání, využívá se do živých plotů. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili velké množství kultivarů. Kultivary se rozmnožují pouze vegetativně, zakořeňováním odlomených větviček.
Pochází ze Severní Ameriky. Může vyrůst až 20 m vysoký, kultivary podstatně méně. Šišky jsou drobné, dlouhé jen 8 až 12 mm. Na horním obrázku je otevřená šiška na velmi zvětšené fotografii.
Na zeravech může žít puklice zeravová (Parthenolecanium fletcheri). Ta vytváří v květnu mnoho medovice, kterou rády sbírají včely medonosné.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravec východní je druh, který pochází ze severní Číny. Hodně se pěstuje v jižní Evropě, u nás není úplně odolný mrazu - proto jsou v Čechách k vidění jen mladší, menší stromky zeravce východního, starší stromy v minulosti zlikvidovala některá mrazivá zima (nebo mají starší stromy nehezký tvar, snad v důsledku mrazových poškození). Vzhledem k oteplování klimatu se ale může stát jeho pěstování v městských parcích a zahradách perspektivní. Na rozdíl od většiny ostatních jehličnanů totiž snáší sucho i mělké půdy.
Důležitým rozlišovacím znakem jsou větévky uspořádáné ve svislé rovině.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravinec japonský pochází z horských oblastí japonských ostrovů. U nás se s ním lze setkávat v parcích a zahradách jen málo, i když je nejkrásnější ze všech u nás pěstovaných jehličnanů této čeledi. Vyžaduje totiž vyšší vzdušnou vlhkost, a v některých letech může být potíž i s mrazuvzdorností.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou nápadně široké koncové větévky (až 6 mm) s výraznou bělavou kresbou na rubu. Roste velmi pomalu.
od Hanka
čeleď: Sazaníkovité - Calycanthaceae
Zimnokvět časný je keř, více než 3 m vysoký. Pochází z horských lesů v Číně. U nás se s ním lze setkat jako s raritou v Botanické zahradě v Praze Na Slupi. Byl by to ale vhodný okrasný keř i pro častější pěstování v českých zahradách. Vyniká zimním termínem kvetení a zajímavou vůní květů. Květy nejsou nijak velké ani nápadně barevné, ale jejich předností je právě vůně. Pokud se během zimních měsíců na chvíli oteplí, tak zimnokvět hojně navštěvují včely medonosné.