Rostliny Seznam
Dub pýřitý, šípák Quercus pubescens
od Hanka
čeleď:
Bukovité - Fagaceae
Dub pýřitý (šípák) je původní evropský druh. Přirozeně roste především v jižní Evropě, v ČR jen v teplých oblastech, převážně na bazických, mělkých a vysýchavých půdách. Na rozdíl od dubu zimního neroste na extrémně kyselých půdách. U nás patří k dřevinám chráněným. Letorosty i dvouleté větévky má hustě plstnaté. Čepel listů je v mládí oboustraně plstnatá, později na líci olysalá, na rubu pýřitá až do pozdního podzimu.
Dub šarlatový Quercus coccinea
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub šarlatový pochází z východu USA. U nás se vysazuje málo. Ale ve městech by to byla dobrá ozdoba parků. Má krásně červené podzimní zbarvení. Právě tak jsou červenavé rašící listy zjara. Má rád lehké písčité půdy. Na chudých a suchách půdách roste rychleji než jiné druhy stromů.
Jejich žaludy se vyvíjejí po dvě vegetační období. Žaludy jsou zapuštěné v polokulovité číšce asi z jedné třetiny až z poloviny.
Dub Turnerův Quercus x turneri
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub Turnerův je lidmi vytvořený kříženec mezi naším dubem letním a středomořským dubem cesmínovitým
(Quercus robur x Quercus ilex).
V ČR se pěstuje pravděpodobně pouze kultivar "Pseudoturneri", to je novější typ, který je ve srovnání s dříve pěstovaným kutivarem lépe mrazuvzdorný a udržuje si zelené listy přes celou zimu. Staré listy mu začnou opadávat teprve při jarním rašení nových listů.
Rozmnožuje se pouze roubováním.
Dub velkoplodý Quercus macrocarpa
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub velkoplodý pochází ze Severní Ameriky. U nás je občas pěstován v parcích.
Foto 1. 10. 2016 Praha Stromovka
Zajímavostí jsou nejen veliké listy, ale zejména mohutná huňatá číška, ve které je žalud ukrytý.
Proto v původní vlasti ho pojmenovávají "žalud v kožichu".
Dub zimní Quercus petraea
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub zimní roste většinou na místech s nedostatkem vláhy, na suchých lesostepních stanovištích a na skalnatých podkladech. Je častý na chudých, kyselých a mělkých půdách.
Listy má zřetelně řapíkaté. Plody v paždí listů jsou obvykle přisedlé, vyjímečně na stopkách ne delších než 1 cm.
Dvojštítek hladkoplodý Biscutella laevigata subsp. varia
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Dvojštítek hladkoplodý je vzácná rostlina Dolního Povltaví, na jedné skryté lokalitě roste i na území Prahy 6.
Je to vytrvalá bylina. Roste na kamenitých svazích.
Dostal své jméno podle plodů, které mají tvar jako dvojice srostlých štítků.
Fotografie květů 6. 5. 2017 vysoko na svahu nad Šáreckým potokem. V tomto termínu kvete na pražských skalách celá řada jiných rostlin se žlutými květy, dvojštítek se od nich na dálku rozliší podle výrazně světle žluté barvy.
Dymnivka bobovitá Corydalis intermedia
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka bobovitá je drobná rostlina s nenápadnými květy. V Praze se objevuje už koncem března nebo na začátku dubna v podrostu listnatých lesů na skalnatých půdách. Zejména jí vyhovují místa v sousedství sídlišť, kde si pejskové často vyprazdňují bříška.
Rozlišovacími znaky jsou celokrajné listeny, v jejichž úžlabí vyrůstají květy, a také v době tvorby plodů převislý květní hrozen.
Dymnivka dutá Corydalis cava
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka dutá je vytrvalá bylina. Daří se jí v teplých oblastech, na humusem bohatých půdách. V lužních lesích roste často pospolitě na velkých plochách. Dokáže vytvářet nápadně pestře zbarvené porosty, květy mohou být světle nachové, bílé, žlutobílé, růžové nebo tmavomodré.
Rozlišovacím znakem dymnivky duté jsou celokrajné listeny v úžlabí vyrůstajících květů a přímý květní hrozen.
O květy dymnivek se zajímají hlavně čmeláci, také samotářská včela pelonoska hluchavková.
Dymnivka nízká Corydalis pumila
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka nízká roste v podrostu listnatých lesů. Není to častý druh, má jen značně mezerovité rozšíření. Kvete koncem března a na začátku dubna. Odkvétá v krátké době a rychle tvoří semena, musí všechno stihnout dřív než stromům narostou listy.
Ve srovnání s podobnou dymnivkou plnou je dymnivka nízká drobnější rostlina. Oba druhy mají v úžlabí kvítků dlanitolaločné listeny. Důležitým rozlišovacím znakem jsou velmi krátké stopky kvítků a plodů.
V porostu dymnivky nízké se často pohybují samečkové druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ti se zjara probouzejí velmi brzy, právě v termínu kvetení dymnivek. Samičky pelonosek obvykle zahajují svojí letovou aktivitu o pár týdnů později, v té době jim už kvetou jiné druhy rostlin.
Dymnivka plná Corydalis solida
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka plná roste ve světlých lesích. V ČR není v přírodě příliš hojná. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili okrasné typy, občas se prodávají kvetoucí rostliny v květináčích pro velikonoční výzdobu na hrobech. Proto se nyní dymnivka plná začala šířit s pomocí semen do okolí pražských hřbitovů a také do lesa v sousedství zahrad. Různé druhy dymnivek se mezi sebou snadno kříží, v okolí zahrádkářských skládek bývá k vidění pestrá směs odlišně vypadajících jedinců.
Rozlišovacím znakem jsou dlanitolaločné listeny v úžlabí vyrůstajících květů, přímý květní hrozen a delší stopky květů.