od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chrpa luční je vytrvalá bylina, hojný druh, hlavně na suchých travnatých místech.
Její lodyhy dřevnatějí, proto zvířata na pastvě se chrpě luční spíš vyhýbají. Naopak pro hmyz jsou chrpy vynikající nektarodárné a pylodárné rostliny, s dlouhou dobou kvetení od července do října.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chrpa latnatá je dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina. Často roste na skalách, na kamenitých svazích, na výslunných a suchých stanovištích, na mělkých půdách.
Její květy navštěvuje mnoho hmyzu.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Rožec rolní bývá k vidění na skalách a jiných výslunných volných místech. Je to vytrvalý trsnatý druh.
Krásně a dlouho kvete, ale hmyz se o jeho květy téměř nezajímá. Na jeho květech se lze setkávat pouze s droboučkými hmyzími druhy.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Čekanka obecná je vytrvalá bylina, hojná na suchých travnatých stráních, na kamenitých okrajích cest a železničních tratí.
Její květy jsou milované mnoha druhy hmyzu. V obdobích sucha kvete jen brzy ráno, potom se její květy zavírají. To ovšem hmyzu stačí, včely nemají problém si ráno přivstat.
Pyl čekanky má bílou barvu.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč rolní je vytrvalá bylina, obecně rozšířený a nebezpečný plevel. Má mohutný kořenový systém, který tvoří vodorovné i svislé výběžky, a těmi se rozmnožuje i vegetativně.
Při prohlížení pouhým okem vypadají všechny květní úbory stejně. Ale až při větším zvětšení jednotlivých kvítků se dá poznat, že pcháč rolní je rostlina neúplně dvoudomá. V samičích květech jsou prašníky zakrnělé a bliznová ramena jsou v době květu rozevřená. V květních úborech samčích rostlin jsou v kvítcích pestíky s bliznovými rameny k sobě přitisklými. V samčích rostlinách se vzácně může v květním úboru vytvořit několik málo životaschopných semen.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč šedý je vytrvalá bylina. Roste na vlhkých loukách, v příkopech, kolem potoků. Snáší dobře jak záplavy, tak i delší vyschnutí. Ve Středočeském kraji je to hojnější druh, na území Prahy je spíš vzácný. Kvete od července, lodyhy mohou být až 150 cm vysoké, po pokosení znovu vyráží květní lodyhy, a to i opakovaně, ale potom už je výrazně nižší.
Včely medonosné, čmeláci, motýli a další druhy mají pcháč šedý v lásce.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč bělohlavý patří k nejkrásnějším druhům pcháčů. Květní úbory mohou měřit v průměru až 7 cm, a nejkrásnější jsou kulovité, pavučinatě bíle vlnaté květní zákrovy.
Na území Prahy 6 roste velmi vzácně, jednotlivé exempláře bývají pouze na tzv. Velké skále v Divoké Šárce, ale pouze na lokalitě, kde v dávné minulosti bývaly hradby tehdejšího osídlení. Na chemicky kyselých buližnících, ze kterých je Velká skála (Kozákova skála) vytvořená, pcháč bělohlavý neroste.
V okolí Prahy je ale výskyt častější.
Je to dvouletá, silně ostnitá statná bylina. Pcháči bělohlavému se daří na suchých pastvinách, často na vápenci.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč zelinný je vytrvalá statná bylina. Je častá podle potoků na vlhkých loukách, kde je i dostatek živin. Po posečení louky znovu obrůstá a znovu kvete až do podzimu, kdy je o květy nouze. Květní úbory jsou obklopené listeny.
Pcháč zelinný a jeho květy vyhledává mnoho druhů hmyzu, hmyz mu dává přednost před květy jiných rostlin.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč obecný je dvouletá, statná rostlina, s bohatě větvenou lodyhou. V dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 2 metry.
Často roste na skládkách, na okrajích komunikací, obvykle na zanedbaných neudržovaných místech s vyšším obsahem dusíku.
Jeho květy vyhledávají čmeláci, včely medonosné i včely samotářky.
od Hanka
čeleď: Routovité - Rutaceae
Citronečník trojlistý je trnitý keř se složenými trojčetnými listy, které před začátkem zimy opadávají. Mezi zahradníky je známý víc pod počeštěným jménem trifoliáta. V současnosti ho odborníci vkládají do společného rodu ke svým příbuzným citronům, pomerančům a mandarinkám. Je to ale jediný druh z tohoto rodu, který dokáže trvale růst i v českých klimatických podmínkách venku na zahradách. V chráněných polohách zvládá českou zimu bez nutnosti přikrytí. Plody u nás úspěšně dozrávají i při pěstování venku, jenže mají hořkou chuť.
U nás se využívá jako podnož pro roubování mandarinek a citronů, které si lidi pěstují v nevytápěných zimních zahradách u svých domů. Ale jestli bude pokračovat oteplování zeměkoule, může nastat situace, že začne být zajímavé pěstování mandarinek i v Čechách, i když v našich podmínkách bude vždycky nutná nějaká ochrana před mrazy. Citronečník trojlistý pochází z Číny.