od Hanka
čeleď: Břízovité  -  Betulaceae  (dříve lískovité  -  Corylaceae)
Líska turecká je strom, který může vyrůst do výšky i víc než 20 m. Nyní je to často vysazovaný druh v pražských parcích i v uličních stromořadích. Dobře odolává zimním mrazům i letnímu horku a suchu. Má bohatý kořenový systém, s dlouhým kůlovým kořenem, proto dosáhne pro vodu i hluboko pod povrch. Daleké boční kořeny zase zajšťují dobré ukotvení a odolnost proti vývratům. Má rovný kmen a kvalitní dřevo, byla by vhodná i pro vysazování na okrajích hospodářských lesů.
od Hanka
Čeleď:  Růžovité - Rosaceae
Skalník rozkladitý je keř s obloukovitě převislými větvemi. Dorůstá do výšky 1 až 2 metry a až 3 metry do šířky. Pochází z Číny. U nás je často pěstovaný jako okrasná dřevina. Snadno zplaňuje a šíří se do okolních zahrad. Dokáže růst na plném slunci i v polostínu, je to nenáročný keř, toleruje i chudé půdy a sucho. V pražských zahradách a parcích je to nejrozšířenější druh skalníku.
Kvete v červnu, včely a čmeláci na jeho kvítky létají, ale často dávají přednost návštěvám jiných druhů skalníků.
od Hanka
čeleď:  Růžovité  -  Rosaceae
Skalník celokrajný je menší, rozložitý keř, se vzpřímeným větvením. Je to světlomilný druh, který snáší velmi vysýchavé podklady. Často roste na skalách, ale pouze na živinami bohatších místech.
Kvete v dubnu a v květnu. Jeho květy jsou nenápadné, korunní lístky jsou kratší než 3 mm, světle růžové. Květy skalníků hojně vyhledávají mnozí čmeláci.
Pro hmyz je důležité, že jednotlivé kvítky rozkvétají postupně, že hmyz má ve květech skalníků potravu dlouhou dobu, a to několik týdnů.
od Hanka
čeleď:  Růžovité - Rosaceae
Skalník blyštivý pochází z Číny. Je to větší opadavý keř. Bývá u nás pěstovaný jako součást stříhaných živých plotů. Samovolně by dokázal vyrůst i výš než 2 metry, větvičky s plody se ale sklánějí dolů, proto se rozrůstá víc do šířky.
Není to příliš okrasná dřevina, ale má v květech mnoho nektaru. Začíná kvést v termínu, kdy ze čmeláčích hnízdeček vyletují první drobné čmeláčí dělnice, především druhu čmelák luční a také čmelák hájový.
od Hanka
čeleď:  Růžovité  -  Rosaceae  (Jabloňovité  -  Malaceae)
Hlohy jsou v české zemědělské krajině nejčastější keře.
V ČR jsou původní 3 základní druhy hlohů:
Hloh obecný  -  Crataegus laevigata
Hloh jednosemenný  -  Crataegus monogyna (jednoblizný)
Hloh křivokališný (podhorský)  -  Crataegus praemonticola
Vzácně se vyskytuje ještě základní druh hloh Lindmanův  -  Crataegus Lindmanii.
od Hanka
čeleď:  Hvězdnicovité  -  Asteraceae
Škarda dvouletá kvete od května do listopadu. V městských trávnících je to v létě nejčastější žlutě kvetoucí rostlina. 
Hmyz ji velmi miluje. Nektar a pyl tam sbírají včely medonosné i mnoho dalších druhů včel samotářek.
Rozlišovacím znakem od mnoha podobných druhů rostlin je zákrov a zákroveček ( výrazně rozlišené zákrovní listeny, vnější obloukem rozestálé ) na spodní části květů, který je nejlépe viditelný na odkvetlých částech rostlin.
od Hanka
čeleď:  Hvězdnicovité  - Asteraceae
Škarda smrdutá mákolistá je jednoletá bylina. Proto vytváří početné populace zejména kolem železničních kolejí a také na podobných často zraňovaných půdách, kde semenáčky nemají konkurenci jiných rostlin. Je častá v nejteplejších oblastech ČR. Kvete od června do října.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů škard jsou nicí mladé květní úbory (poupata se sklánějí dolů). Teprve krátce před rozkvětem se stopky květních úborů narovnávají.
od Hanka
čeleď:  Kosatcovité  -  Iridaceae
Šafrán (krokus) Tommasiniho je původní na Balkánském polostrově a v okolních zemích. U nás je v zahradách často pěstovaný, existují různé odrůdy. které se trochu liší barvou květů.
Zjara rozkvétá velmi brzy, prakticky nejdřív ze všech u nás pěstovaných druhů krokusů. (Jeho květy jsou menší než většina vyšlechtěných okrasných druhů krokusů.) Jedná se o botanický druh, který se samovolně snadno rozmnožuje semeny.
Šáfrán Tommasiniho patří spolu se sněženkami k první jarní pastvě včel, dává včelám nejen pyl, ale i nektar. 
od Hanka
čeleď:  Cypřišovité  -  Cupressaceae
Cypřiš stálezelený je původní ve východním Středozemí a v oblasti evropského Blízkého východu. V tamních podmínkách je to důležitá dřevina, odolná k suchu, která má tvrdé a kvalitní dřevo. Kde se mu daří, může se dožít i věku několika tisíc roků.
V Čechách je k vidění málo, má u nás potíže se slabší mrazuvzdorností. Protože je ale po něm pojmenovaná celá čeleď, chci ho ukázat. V Praze úspěšně roste na jižním svahu v trojské botanické zahradě.
od Hanka
čeleď:  Svlačcovité  -  Convolvulaceae
Kokotice povázka je jednoletá bylina, která cizopasí na různých bylinných hostitelích.  Je to v České republice původní druh. Nejčastěji roste na výslunných suchých travnatých nebo křovinatých stráních. Roste jako nezelená, parazitická liána.  Kokotice se omotá kolem jiné rostliny, naruší její pletivo a zapustí haustoria do těla této hostitelské rostliny. Tím získává organické látky a vodu.