od Hanka
čeleď: Svlačcovité - Convolvulaceae
Kokotice povázka je jednoletá bylina, která cizopasí na různých bylinných hostitelích. Je to v České republice původní druh. Nejčastěji roste na výslunných suchých travnatých nebo křovinatých stráních. Roste jako nezelená, parazitická liána. Kokotice se omotá kolem jiné rostliny, naruší její pletivo a zapustí haustoria do těla této hostitelské rostliny. Tím získává organické látky a vodu.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chrpa chlumní je ohrožený druh české květeny. Na skalách v Dolním Povltaví se s ní lze vzácně setkat. Roste tu na suchých skalnatých svazích, na skeletovitých půdách. Je to vytrvalá bylina. Květy mají v průměru 4 až 5 cm. Populace na území ČR jsou morfologicky velmi proměnlivé.
Velmi podobným druhem je často pěstovaná okrasná trvalka chrpa horská (Cyanus montanus). Rozdíly jsou hlavně v požadavcích na stanoviště, chrpa horská má ráda vlhčí a trochu zastíněná místa.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čilimník černající je nízký keřík, rozvětvuje se krátce nad zemí. Větve má vystoupavé až vzpřímené, ty mají na koncích hrozny květů. Začíná kvést už v polovině května a kvete dlouhou dobu, protože na vrcholech mu dorůstají další a další poupata. Roste hlavně na skalnatých svazích a na skalních výchozech, na chudých půdách na okrajích lesů a podél lesních cest.
Květy vyhledávají čmeláci.
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Srha laločnatá (říznačka) je statná vytrvalá tráva. Je to velmi častý druh na mnoha loukách, při včasné sklizni poskytuje vysoké výnosy píce pro domácí zvířata. Patří k nejvýznamnějším travním druhům na loukách a pastvinách. Je to raný druh trávy, obrůstá už časně na jaře. Po první seči vytváří většinou už jen listové výhony a plodná stébla jen vyjímečně.
Na fotografiích je zachycená v termínu kvetení. Z klásků vyčnívají nápadné prašníky.
Srha je vyhledávaná živna rostlina mnoha druhů larev brouků a housenek motýlů a housenic blanokřídlých z podřádu širopasí.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Mrkev obecná je druh, který se skládá z rozsáhlého komplexu typů, které jsou někdy hodnocené jako samostatné druhy. Protože se ale různé typy mrkví dokážou neomezeně křížit a mají pak zcela plodné potomstvo, je přiměřenější hodnocení jako subspecie. V ČR se vyskytují 2 subspecie:
- planá mrkev obecná Daucus carota subsp. carota
- pěstovaná mrkev obecná - Daucus carota subsp. sativus.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Hvozdík kartouzek je v Praze na skalách nad Vltavou nebo nad Šáreckým potokem hojná rostlina. Má ráda výslunné svahy.
Je to vytrvalá, trsnatá bylina. Květy rozkvétají na lodyze postupně od června do září, často kvete i později v říjnu. Upoutává pozornost lidí svojí nápadně jasnou barvou.
Nektar je ve květech uložen skutečně hluboko, blanokřídlý hmyz k tak uloženému nektaru obvykle nedosáhne a květy hvozdíků nenavštěvuje. Velmi dlouhý sosák mají motýli, ti se na květech hvozdíků občas živí.
Na horní fotografii je na lodyze současně uzrálý plod se semeny a květy. Foto 5. 9. 2017 v Přírodní památce Baba.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Hvozdík kropenatý je vytrvalá, volně trsnatá bylina. Má rád suchá travnatá místa. Roste na chudých a kyselých půdách. Je to druh vápnobojný. Je hojnější ve středních polohách.
Foto 1. 7. 2018 ve svahu Kotlářky v Praze 6 - je tu pravděpodobně vysetý, dřív jsem tenhle druh neviděla ani tady ani jinde v okolí. Roste tu ve směsi s hvozdíkem kartouzkem, ten je ale nápadně vyšší.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka planá je mohutná, dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří jen listovou růžici. Ve druhém roce může být květní lodyha vysoká až 200 cm. Lodyha je ostnitá, v horní části větvená.
Zajímavé jsou lodyžní listy. Ty jsou na bázi vzájemně srostlé a vytvářejí nádržku, ve které se udržuje dešťová voda. Tento zdroj vody hmyz hojně využívá.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka laločnatá je dvouletá bylina. Na Moravě je častější než v Čechách, proto mne její výskyt v Praze u silnice na Roztoky překvapil. Velmi se podobá svojí příbuzné štětce plané (lesní), liší se od ní bílými květy, rozestálými zákrovními listeny, a peřenolaločnými lodyžními listy. Ve stupni členění listů je to značně proměnlivá rostlina.
Na jejích květech bývá mnoho čmeláků i dalšího hmyzu.
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Štětinec laločnatý je jednoletá rostlina. Je původní v Severní Americe. U nás se pěstuje v zahrádkách jako rychle rostoucí okrasná letnička, která se umí popínat po nejrůznějších oporách. Větvené lodyhy dokážou vyrůst do délky až 7 metrů.
Na jeho květech jsem viděla vždy jen velmi drobné druhy hmyzu. Zdá se, že včely medonosné se o štětinec vůbec nezajímají. Proto může být štětinec vhodnou květinou tam, kde se lidé bojí alergií na včelí žihadla.
Snadno zplaňuje a šíří se do okolí. Velmi dobře se mu u nás daří podél větších řek.
Plody dorůstají do velikosti až 6 cm v průměru a jsou dlouze štětinaté.