od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor cukrový pochází z východu Severní Ameriky. Tvar jeho listu známe z kanadské vlajky. Zejména v minulosti tam lidi získávali z jeho mízy javorový cukr.
U nás se pěstuje jen vyjímečně ve větších dendrologických sbírkách. Naše původní české druhy javorů jsou po všech stránkách lepší, není důvod pěstovat ve větší míře cizokrajné druhy javorů. Ale je to dobře, že máme i v Čechách možnost se podívat, jak tenhle strom vypadá, a nemusíme kvůli tomu cestovat do Ameriky.
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor tatarský se pěstuje v pražských parcích jako keř nebo malý strom. Dorůstá do výšky 5 až 8 metrů, vyjímečně až 10 m. Je to velmi dobrý druh pro parkové výsaby. Umí se přizpůsobit i suchu a různé úživnosti půd. Je dřevinou kontinentálního klimatu, netrpí mrazem ani letními přísušky. Původní je v jižní a východní Evropě. Květy javoru tatarského navštěvuje mnoho včel medonosných a dalších druhů hmyzu.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Řebříček je léčivá rostlina, a proto ho odborníci prozkoumávali do největších podrobností. A zjistili přitom, že se vlastně jedná o soubor mnoha druhů, které jsou si navzájem velmi podobné, ale v obsahu léčivých složek zásadně rozdílné. Mnoho obsažených složek mají různé druhy řebříčků společných, ale liší se obsahem léčivého proazulenu. Vhodným pomocným kriteriem při určování druhů řebříčku je termín kvetení.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Hlaváček jarní býval před sto roky hojný druh na mnoha pastvinách. Rostl na výslunných stepních stráních. Nyní je jeho výskyt velmi vzácný a ze svých tradičních lokalit stále ustupuje. Dokud se plochy s výskytem hlaváčků jarních udržovaly pouze pastvou ovcí a koz, tak se hlaváčkům dařilo. Hlaváček je totiž jedovatý, zvířata se mu na pastvě vyhýbala. Ale při pohybu zvířat na pastvině se často stalo, že dozrávající semena kopýtko zašláplo do země a semena mohla snadno vyrašit a dát vznik dalším rostlinám hlaváčků na lokalitě. Hlaváček jarní je vytrvalá bylina, ale po údržbě ploch motorovou sekačkou hlaváčky mizí. Po posečení lodyh se totiž hlaváčky obnovují velmi těžko. Stačí jedno chybné posečení, a hlaváčky to velmi oslabí. Po druhém posečení už hlaváčky uhynou definitivně a neobnoví se.
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Pižmovka mošusová je vytrvalá drobná rostlinka. Objevuje se brzy zjara na vlhkých a zastíněných místech. Rozmnožuje se hlavně oddenky.
Roste např. u Šáreckého potoka vedle cesty do Divoké Šárky, kde je pod stromy stín a nerostou tam jiné konkurenčně silnější byliny. Pro svou malou velikost a nenápadnou barvu květů bývá přehlížená. Přesto je podle téhle rostlinky pojmenovaná celá čeleď. Podle molekulárních studií je blízce příbuzná kalinám a bezům.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bršlice kozí noha je vytrvalá bylina. Má dlouhé podzemní kořenující výběžky. Na vlhkých místech je to hojný druh. V zahradách a sadech to může být obtížný plevel. Mladé listy mohou být používané i jako zelenina, je ale potřeba dát pozor, aby nedošlo k záměně za jiný druh miříkovité rostliny (rozlišování druhů miříkovitých rostlin je obtížné a řada druhů této čeledi je velmi jedovatá).
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve kaštanovité - Hippocastanaceae)
Jírovec maďal pochází z nevelkého území na Balkáně. Jeho přirozený areál byl v severním Řecku, ve střední Albanii a na několika místech v horách v Bulharsku. Nyní jsou u nás jírovce často pěstované. V posledních letech je ohrožuje drobný motýlek klíněnka, jeho housenky vyžírají jírovcové listy.
Dokud u nás byly jírovce zdravé, tak patřily k významným včelařským stromům. Včelí vosk, postavený včelami v termínu květu jírovců míval zajímavou tmavooranžovou barvu. Poškozené stromy ale mají v květech málo nektaru, proto v současnosti létají na jejich květy hlavně skromnější čmeláci.
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Jírovec pavie pochází z Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Často tam roste v lesích podél potoků. Původní typ bývá vysazován v evropských parcích jen vzácně. U nás se lze setkávat hlavně s jeho různými kultivary, které se rozmnožují roubováním. Zahradnické firmy nyní často nabízejí jeho slabě rostoucí keřovité typy. V parkových výsadbách je oblíbený jeho kříženec s naším evropským jírovcem maďalem. Vysazují se vyšlechtěné typy, které zdědily velké květy po jírovci maďalu a po jírovci pavie mají červenou nebo růžovou barvu. Velmi oceňovaná je odolnost pavie vůči škodlivé klíněnce jírovcové (Cameraria ohridella).
od Hanka
čeleď: Simarubovité - Simaroubaceae
Pajasan žlaznatý pochází z horských lesů Číny. Rozšířil se do mnoha zemí světa, mnohde se chová invazivně, právě tak u nás v ČR. Je to rychlerostoucí dřevina, ale krátkověká. Jeho zpeřené listy mohou být až 60 cm dlouhé. U nás se šíří zejména podél železničních tratí.
Je to dřevina mimořádně skromná, odolná suchu. Dokáže vyrůst i z nepatrného množství země, stačí mu jen malý objem kořenů. Právě tím se ale stává nebezpečným stromem - malé ukotvení v zemi a mohutný vršek je příčina, proč se pajasan snadno vyvrátí a ohrožuje lidi.
od Hanka
čeleď: Žabníkovité - Alismataceae
Žabník jitrocelový často roste v mělkých stojatých vodách nebo v úsecích s pomalu tekoucí vodou. Je to vytrvalá bylina. V Praze 6 roste v tůních, které byly vytvořené při revitalizaci Šáreckého potoka.
V Čechách jsou časté i další podobné druhy žabníků, které v minulosti nebyly rozlišované od žabníku jitrocelového. Jsou to žabník kopinatý (Alisma lanceolatum), a žabník trávolistý (Alisma gramineum).