Rostliny Seznam
Helianthus tuberosus Slunečnice topinambur
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice topinambur je vytrvalá mohutná bylina, která v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do třímetrové výšky. Pochází ze Severní Ameriky. U nás je pěstovaná, ale snadno zplaňuje a šíří se do okolí. U nás se pěstují zejména vyšlechtěné typy, které vytvářejí v zemi velké kuželovité postranní oddenky. Ty jsou mrazuvzdorné, a mohou se tedy sklízet během celé zimy, a to nejen jako krmivo pro zvířata. Důležitou vlastností hlíz je, že jako zásobní látky neobsahují škrob, ale inulin, a jsou tedy vhodným doplňkem jídla pro diabetiky (v malém množství).
Rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, protažené v úzkou špičku. Zákrovní listeny jsou delší než je šířka květního terče, horní polovinou odstávají.
Helianthus x laetiflorus Slunečnice pozdní
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice pozdní je pěstovaná jako vytrvalá okrasná rostlina. Patří mezi více než 50 druhů rodu Helianthus, které pocházejí ze Severní Ameriky. Vznikla zkřížením druhů Helianthus tuberosus a Helianthus rigidus. U nás jsou rozšířené hlavně klony s nižším vzrůstem. Snadno zplaňuje.
Rozlišovacím znakem jsou špičaté zákrovní listeny, které jsou jen stejně dlouhé jako květní terč. Vnější zákrovní listeny jsou jen nevýrazně kratší než vnitřní.
Helleborus sp. Čemeřice
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Čemeřice nejsou v Čechách původní rostliny, ale v posledních letech se často šíří v okolí hřbitovů nebo zahrádek. Vyrůstají na zastíněných místech v lesním podrostu, jsou ze semen pěstovaných zahradních čemeřic. Zahradní kultivary lidé vytvářejí hlavně křížením různých druhů a poddruhů původních planých čemeřic. Základem pro šlechtění je nejčastěji čemeřice východní (Helleborus orientalis). Ta bíle kvetoucí pochází z Turecka, její barevné poddruhy z Kavkazu. Výpěstky bývají označované jako Helleborus hybridus.
V Praze kvetou čemeřice už od začátku března nebo i dřív. V této době bývá ještě chladno a hmyz nelétá. Proto většina semen vzniká samoopylením.
Hepatica nobilis Jaterník podléška
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Jaterník podléška roste ve světlých lesích. Kolem Prahy je to častá rostlina na zásaditém, vápnitém (nebo aspoň neutrálním) podkladu. Na území Prahy 6 je vzácnější, protože tu převažují jako podklad mírně kyselé starohorní břidlice, ve kterých je jen vyjímečně žíla vápnitějších hornin.
Včely medonosné i další větší druhy hmyzu podléšku nevyhledávají. Zdá se, že její květy tvoří tak málo nektaru, že není pro větší jedince hmyzu atraktivní.
Heracleum mantegazzianum Bolševník velkolepý (obrovský)
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník velkolepý je nepřehlednutelná mohutná bylina, na vlhkých a úrodných půdách může vyrůst až do výšky 5 metrů. Je největší ze všech druhů evropských bylin. Květenství na vrcholu lodyhy mívá průměr až půl metru. Původně rostl jako součást vysokobylinné vegetace pod hranicí lesa mezi nadmořskými výškami 1500 a 1850 m v oblasti Západního Kavkazu, kde osídloval rovněž lesní lemy a paseky. V Evropě začal být jako velmi dekorativní rostlina používán pro parkové úpravy během 19. století. Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943 hlavně podél vodních toků.
U nás je to nyní nebezpečný invazní druh.
Heracleum sphondylium Bolševník obecný
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník obecný je původní evropský druh, hojný na většině území ČR (neplést s příbuzným invazním bolševníkem obrovským).
Bolševník obecný roste na loukách, na živinami bohatých půdách. Korunní lístky mohou být i růžové. Vrcholový okolík mívá v průměru 8 až 20 cm.
Charakteristické jsou zveličelé korunní lístky obvodových květů složeného okolíku. Vnější jsou hluboce dvoulaločné až dvouklanné, 3 až 10 mm dlouhé.
Jeho květy jsou hojně navštěvované mnoha druhy hmyzu.
Hibiscus syriacus Ibišek syrský
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Ibišek syrský pochází z Číny a Indie, planý typ tam roste na březích řek. U původního druhu jsou květy fialové, někdy bílé. Nyní je vyšlechtěno mnoho kultivarů s různou barvou a velikostí květů. Kvete od července do září. Jeho květy hodně vyhledávají včely medonosné a čmeláci.
V Evropě může zplaňovat.
Na horní fotografii je v květu vidět tyčinková trubka s mnoha prašníky, která je zakončená pestíkem.
Hieracium echioides Jestřábník hadincovitý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník hadincovitý je hlavní druh z podrodu Pilosella.
Na pražských skalách je to poměrně častý vytrvalý druh, jinde v ČR je vzácný.
Semena tvoří sexuálně, to znamená po opylení, ale také apomikticky. V buňkách má základní počet chromozomů (2n = 18). Proto u něj i v současnosti dochází k hybridizaci. Křížením s jinými druhy jestřábníků opakovaně vznikají odvozené druhy, které se dál rozmnožují převážně apomikticky.
Kvete od června do října.
Hieracium pilosella Jestřábník chlupáček
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník chlupáček patří do podrodu Pilosella. Je to hlavní druh, od kterého jsou odvozené mnohé další druhy.
Je častý na suchých kamenitých místech a skalních plošinách. Je to malá vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů a jediným květním úborem. Vytváří dlouhé nadzemní výběžky. Má celokrajné listy, na líci tmavě zelené. Listy jsou na rubu bělavě plstnaté hustými hvězdovitými chlupy.
V Praze kvete od dubna do října.
Hieracium sabaudum Jestřábník savojský
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník savojský patří do podrodu Hieracium. Je to tzv. hlavní druh, od kterého jsou odvozené další vedlejší druhy - ty vznikly v minulosti zkřížením jestřábníku savojského s jiným druhem jestřábníku.
Jestřábník savojský je vytrvalá bylina. Obvykle roste na nevápnitých a živinami chudých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jestřábníků jsou černozelené zákrovní listeny. Kvete od července do října.