Rostliny Seznam
Impatiens parviflora Netýkavka malokvětá
od Hanka
čeleď: Netýkavkovité - Balsaminaceae
Netýkavka malokvětá je jednoletá bylina, která se u nás v posledních desetiletích velmi šíří. Je původní v rozsáhlém areálu jižní části sibiře a jejího širokého okolí. Daří se jí na vlhčích zastíněných místech, v našich lesích teď často vytváří souvislý podrost. Vytlačuje naše původní byliny.
Nejvíc si na ní stěžují houbaři. Samotnému růstu hub netýkavky pravděpodobně nevadí, jenže uvnitř netýkavkového porostu nejsou houby vidět a proto je tam houbaři nemohou najít.
Inula conyzae Oman hnidák
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman hnidák je dvouletá až víceletá bylina, dorůstá do výšky kolem jednoho metru. Květní úbory má četné, vyrůstají v chocholičnaté latě, jsou malé, jen zhruba cm v průměru, nahnědlé nebo hnědofialové, zdánlivě bez jazykovitých květů. Kvete od července do září. Roste zejména v teplých oblastech, na mělkých nebo středně hlubokých půdách, které jsou bohaté na živiny.
Inula germanica Oman německý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman německý v Čechách roste velmi vzácně pouze v Českém Středohoří a v dolním Povltaví (od Veltrus po Prahu).
Je to vytrvalá bylina, obvykle vysoká jen 20 cm, může vyrůst i mnohem víc. Roste na výslunných stepních stráních, většinou na sprašovém podkladu.
Kvete od července do září.
Inula helenium Oman pravý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman pravý je vytrvalá bylina. Bývá vysoký 80 až 200 cm. Tím se zásadně liší od ostatních druhů omanů, které rostou v ČR. Oman pravý je původní ve Střední Asii, v jižní Evropě snadno zplaňuje. U nás bývá jen pěstovaný v zahradách, v minulosti to bývala doporučovaná léčivka.
Kvete v červenci. Na jeho květech bývá mnoho druhů hmyzu. Jeho květy si velmi oblíbily samotářské včely z čeledi čalounicovitých.
Inula hirta Oman srstnatý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman srstnatý je vytrvalá bylina. Rozkvétá v období od konce května do července. Roste na výslunných kamenitých svazích, daří se mu na bazických podkladech. Je hojný v Českém středohoří a v Českém krasu, také ve východních Čechách a na Moravě.
Listy a lodyha jsou hustě srstnaté. Lodyha je většinou tmavočerveně naběhlá, jednoduchá, s jediným květním úborem. Vnější zákrovní listeny jsou delší než vnitřní, zelené, srstnaté.
Na květech omanu srstnatého se lze setkávat většinou jen s drobnými druhy hmyzu.
Iva xanthiifolia Pouva řepňolistá
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve ambroziovité - Ambrosiaceae)
Pouva řepňolistá je jednoletá plevelná rostlina. Pochází ze Severní Ameriky, nyní je zavlečená i do ČR. Začala se u nás nedávno objevovat zejména podél silnic a železnic. V teplejších lokalitách se může šířit invazivně. Její opylování zajišťuje vítr, a jak je to u všech větrosnubných rostlin zvykem, vytváří pyl v obrovském množství. Její pyl je významný alergen. Proto je potřeba pouvu znát, a pokud možno jí jako nebezpečnou rostlinu likvidovat.
Jasminum nudiflorum Jasmín nahokvětý (zimní)
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasmín nahokvětý (zimní) pochází z Tibetu. V současnosti začíná být v Čechách často pěstovaný. Kvete totiž hned po skončení zimy, případně během zimy.
V přírodě je to nízký poléhavý keřík, který se samovolně velmi rozrůstá doširoka, protože jeho větvičky snadno zakořeňují.
V jižní Evropě také zplaňuje a šíří se kolem zahrad i do okolní přírody.
Juglans regia Ořešák královský
od Hanka
čeleď: Ořešákovité - Juglandaceae
Ořešák královský je často pěstovaný užitkový strom. V posledních letech je zajímavé, že na neudržovaných plochách v Praze patří zplanělé ořešáky k nejčastějším dřevinám. Pravděpodobně je to zásluhou činnosti mnoha živočichů, sojek, strak, ale i veverek.
Podle knihy Květena ČR je prapůvodní výskyt ořešáků ve Střední Asii. Podle pylových analýz je ořešák královský pěstován na území ČR už od doby bronzové, ojediněle i dřív.
Ořešáky jsou stromy, které opyluje vítr. Hmyz se o jeho květy nezajímá.
Juniperus chinensis Jalovec čínský
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec čínský (Juniperus chinensis) může růst jako strom nebo keř. V zahradách se pěstuje velké množství jeho okrasných forem. Mnoho kultivarů vzniká křížením s druhem jalovec klášterský - chvojka (Juniperus sabina), takové rostliny se prodávají pod jménem Juniperus Pfitzeriana nebo jako jalovec prostřední - Juniperus x media.
Důležité je vědět, že právě na těchto jalovcích přezimuje choroba REZ HRUŠŇOVÁ (Gymnosporangium sabinae).
Tato rez napadá jalovec čínský, jalovec klášterský (chvojku) a jejich křížence a z nich vytvořené kultivary.
Juniperus communis Jalovec obecný
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec obecný je výrazně světlomilná dřevina. Náš domácí druh, umí se přizpůsobit různému geologickému podloží, snese vysýchavé půdy právě tak dobře jako nadbytek mokra, nevadí mu ani kruté zimy ani horká léta.
V pražských zahradách je to často pěstovaná okrasná dřevina. JALOVEC OBECNÝ JE ODOLNÝ VŮČI CHOROBÁM.
Přirozeně roste na krajích Prahy obvykle na skalách a na svazích s mělkou půdou, kde nemá konkurenci jiných dřevin.