od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Meduňka lékařská je vytrvalá bylina. Je původní ve Středozemí a Přední Asii. Na jihu dává přednost mírně přistíněným stanovištím a následkem oteplování začíná i u nás zplaňovat zejména na zastíněných místech. Je často pěstovaná jako léčivka.
O meduňce se často píše jako o včelařské rostlině. Podle mých pozorování ale včely dávají přednost jiným nektarodárným rostlinám, jestliže si mohou vybrat. Jen občas zaletí na květy meduňky některý čmelák.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rostliny z rodu máta se v ČR pěstují ve velkém množství druhů, kultivarů a jejich kříženců. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech, u potoků, na březích rybníků a řek, hlavně v teplejších oblastech. V české přírodě rostou základní druhy
máta dlouholistá - Mentha longifolia (je přirozená součást květeny ČR)
máta klasnatá - Mentha spicata (často zplanělá kolem liských sídel)
máta vodní - Mentha aquatica (původní druh ČR)
máta rolní - Mentha arvensis (původní druh ČR)
máta vonná - Mentha suaveolens (vyjímečně pěstovaná, častá při křížení pěstovaných kultivarů, s mátou dlouholistou tvoří plodného křížence)
Podobnou rostlinou je jedovatá polej obecná - Pulegium vulgare, Mentha pulegium.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mišpule obecná je keř nebo malý strom, až 6 m vysoký. Pochází z jihovýchodní Evropy, tam roste často jako planá v podrostu ve světlých smíšených doubravách. U nás je od 12. století pěstovaná, a také u nás se s ní lze vzácně setkat v řídkých dubových porostech jako se zplanělou. Vyhovují jí slunečné polohy, ale umí se vyrovnat i s růstem v polostínu.
Její plody jsou chutné až po přejití mrazem nebo po delším skladování. To bylo v dřívějších stoletích velmi důležité, tenkrát lidé měli v zimních měsících nedostatek vitaminu C. Proto byla mišpule dřív hodně pěstovaná jako významná léčivá rostlina.
Na zdejších fotografiích jsou plody na planých keřích, které rostou na jižním svahu nad Šáreckým potokem v dubovém lese v Dolní Šárce v Praze 6.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae (dříve tisovcovité - Taxodiaceae)
Metasekvoje čínská je opadavý jehličnan. Metasekvoje je také považována za živoucí fosilii. Byla rozšířená na konci druhohor a ve třetihorách, známá z otisků v geologických vrstvách. V roce 1941 byly objeveny živé stromy v Číně. V roce 1949 se americké expedici podařilo sebrat semena. Semena rozdělili mezi nejvýznamnější botanické zahrady. Z několika vzešlých semenáčků je nyní nejmohutnější v pražské botanické zahradě Na Slupi, další je v Královské zahradě, v Průhonickém parku. Později byla dovezena další semena a z nich vypěstováni další jedinci, nyní dozrávají semena i na našich stromech, proto jsou sazenice metasekvojí běžně k dispozici.
od Hanka
čeleď: chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)
Modřenec arménský (Muscari armeniacum) je vytrvalá bylina. U nás je nepůvodní, ale často pěstovaný, snadno se šíří do okolí zahrádek. Květy modřenců arménských hojně vyhledávají čmeláci a včely medonosné i včely samotářky.
Je to velmi nenáročná rostlina, dokáže růst na suchých kamenitých svazích i v podrostu světlých lesů.
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)
Modřenec tenkokvětý je vytrvalá cibulovitá bylina, velmi odolná k suchu. V Praze roste na skalních lokalitách, ale pouze v místech, kde může mít cibuli kolem 10 cm hluboko v zemi. Může růst na vápnitých podkladech, ale také na kyselejších horninách, protože velmi často je na pražských skalách navátá vápnitá spraš.
Patří k silně ohroženým druhům české květeny.
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pomněnka lesní roste v české přírodě v lesnatých oblastech, občas je pěstovaná v zahradách jako okrasná rostlina. Dobře se jí daří na zastíněných místech pod stromy. Je to vytrvalá bylina.
Uvnitř květu, na bázi semeníku, mají pomněnky drobný prsténčitý val, který vylučuje sladký nektar pro hmyz. Většina druhů hmyzu ale přednostně vyhledává jiné druhy rostlin, takové, co mají větší květenství a bohatší produkci nektaru.
I tak se mi povedlo vyfotografovat samečka pískorypky pyskaté (Andrena labiata), jak se živí na pomněnkových květech.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Narcis žlutý je často pěstovaná okrasná cibulovina. Je původní v západní a jihozápadní Evropě, planý typ snadno zplaňuje. Daří se mu na vlhkých místech, často na podhorských loukách. Křížením s jinými druhy narcisů a dalším šlechtěním zahradníci vypěstovali velké množství různých (obvykle velkokvětých) kultivarů.
Uvnitř květu jsou vidět prašníky a trojlaločná blizna.
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Potočnice lékařská je vytrvalá bylina. Roste na březích potoků, potřebuje tekoucí vodu a dostatek živin i vápníku. V Praze se jí daří v dolní části toku Šáreckého potoka, v některých částech tvoří velké souvislé porosty. V knihách se ale píše o potočnici jako o vzácné, silně ohrožené a chráněné rostlině.
Pro vysoký obsah vitaminů se v některých zemích pěstuje i velkovýrobně. Množí se semenem a nebo vegetativně, lodyžní řízky snadno zakořeňují. Rizikem je, že se s touto salátovou zeleninou může člověk nakazit motolicí jaterní, a proto potočnici jako salátovou zeleninu nedoporučuji.