od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Smldník jelení je vytrvalá bylina. Daří se mu na suchých loukách a pastvinách. Bývá na živinami bohatších bazických horninách. (V Praze 6 je obsah vápenatých látek v zemi způsoben lidskou činností, původní jsou tu chemicky kyselé proterozoické skály.) Bývá vysoký 100 až 150 cm. Na vrcholu lodyhy bývá mohutný okolík.
Květy smldníku jeleního navštěvuje mnoho hmyzu.
Na horní fotografii sedí na kvetoucím okolíku motýl perleťovec stříbropásek, samička.
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Svazenka vratičolistá je jednoletá rostlina, pochází ze Severní Ameriky. U nás se občas pěstuje na zelené hnojení a jako včelařská rostlina.
Pyl svazenky má modrou barvu. U našich rostlin je modrá barva pylu málo častá, kdo svazenku nezná, pro toho je neobvyklé, když včely nosí do úlů modrý pyl.
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Rákos obecný je naše nejstatnější tráva s neobyčejně dlouhými oddenky. Roste v místech, kde je dostatek vody a také dostatek živin v zemi.
Duté stonky rákosu slouží jako hnízdní komůrky pro mnoho druhů blanokřídlého hmyzu.
Mezi nejmladšími listy si vytvářejí hálky larvy zelenušek (Lipara lucens). Opuštěné pevné hálky následně využívají další blanokřídlé druhy, zejména stopčík rákosní (Pemphredon fabricii).
Na rákosu také žije letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni). Stopčíci rodu Pempredon zásobují svůj plod ulovenými mšicemi.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tavola kalinolistá pochází z východu Severní Ameriky. V pražských parcích je to často vysazovaný keř, může vyrůst až 3 m vysoký. Má skromné nároky na stanoviště, dokáže se přizpůsobit různým podmínkám.
Květy skládají asi 5 cm široký okolík. Rozkvétá postupně od května do června. Na květech tavoly bývá mnoho včel, čmeláků a včel samotářek.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk ztepilý je přirozeně rozšířený v severní a střední Evropě. Na severu roste převážně v nížinách až k polární lesní hranici. U nás je nejhojnější v pohraničních horách, v jižní Evropě se vyskytuje na horských hřebenech.
Pro rychlý růst a dobré technické vlastnosti dřeva je to naše hlavní hospodářská dřevina.
Na horní fotografii je vzrostlý smrk na severním svahu v Divoké Šárce (21. 1. 2017).
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk omorika nyní patří v pražským zahradách k často pěstovaným jehličnanům. Přirozeně se vyskytuje jen na několika menších lokalitách ve vápencových pohořích na hranicích mezi Bosnou a Srbskem. Navzdory svému jižnímu původu je dostatečně odolný k mrazu i ve Švédsku a Finsku. Je přizpůsobivý k různým půdním podmínkám. Je méně náročný na půdní i vzdušnou vlhkost.
Jehličí je na horní straně leskle tmavozelené, na rubu jsou 2 bělavé proužky průduchů.
Má velmi úzkou kuželovitou korunu.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk pichlavý patří v pražských zahradách k často pěstovaným jehličnanům.
Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe. Původní zbarvení jehlic je matně zelené, zahradníci ale upřednostňují pěstování kultivarů s nápadně stříbrnými jehlicemi. Nejlepší typy se rozmnožují roubováním.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (Čekankovité - Cichoriaceae)
Hořčík jestřábníkovitý je dvouletá až krátce vytrvalá bylina. Je to v teplých oblastech poměrně hojný druh.
V současnosti se hodně šíří podél silnic a železnic i do takových lokalit, kde byl dřív téměř neznámou rostlinou.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chlupáček Bauhinův je vytrvalá bylina. Má přízemní růžici listů a tvoří dlouhé nadzemní výběžky. Květní úbory jsou malé a skládají stažený nebo mírně volnější latovitý vrcholík. Roste na výslunných místech, často na druhotných stanovištích jako jsou kamenolomy nebo náspy a zářezy komunikací.
Chlupáček Bauhinův je hlavní druh z podrodu Pilosella. V buňkách má základní počet chromozomů (2n = 36), ale někteří jedinci mají chromozomů větší počet. Semena může tvořit sexuálně nebo také apomikticky.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník hadincovitý je hlavní druh z podrodu Pilosella.
Na pražských skalách je to poměrně častý vytrvalý druh, jinde v ČR je vzácný.
Semena tvoří sexuálně, to znamená po opylení, ale také apomikticky. V buňkách má základní počet chromozomů (2n = 18). Proto u něj i v současnosti dochází k hybridizaci. Křížením s jinými druhy jestřábníků opakovaně vznikají odvozené druhy, které se dál rozmnožují převážně apomikticky.
Kvete od června do října.