od Hanka
čeleď:  Lipnicovité  -  Poaceae 
Rákos obecný je naše nejstatnější tráva s neobyčejně dlouhými oddenky. Roste v místech, kde je dostatek vody a také dostatek živin v zemi.
Duté stonky rákosu slouží jako hnízdní komůrky pro mnoho druhů blanokřídlého hmyzu.
Mezi nejmladšími listy si vytvářejí hálky larvy zelenušek (Lipara lucens). Opuštěné pevné hálky následně využívají další blanokřídlé druhy, zejména stopčík rákosní (Pemphredon fabricii).
Na rákosu také žije letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni). Stopčíci rodu Pempredon zásobují svůj plod ulovenými mšicemi.
od Hanka
čeleď:  Růžovité  -  Rosaceae
Tavola kalinolistá pochází z východu Severní Ameriky. V pražských parcích je to často vysazovaný keř, může vyrůst až 3 m vysoký. Má skromné nároky na stanoviště, dokáže se přizpůsobit různým podmínkám.
Květy skládají asi 5 cm široký okolík. Rozkvétá postupně od května do června. Na květech tavoly bývá mnoho včel, čmeláků a včel samotářek.
od Hanka
čeleď: Borovicovité  -  Pinaceae
Smrk ztepilý je přirozeně rozšířený v severní a střední Evropě. Na severu roste převážně v nížinách až k polární lesní hranici. U nás je nejhojnější v pohraničních horách, v jižní Evropě se vyskytuje na horských hřebenech.
Pro rychlý růst a dobré technické vlastnosti dřeva je to naše hlavní hospodářská dřevina.
Na horní fotografii je vzrostlý smrk na severním svahu v Divoké Šárce (21. 1. 2017).
od Hanka
čeleď:  Borovicovité  -  Pinaceae
Smrk omorika nyní patří v pražským zahradách k často pěstovaným jehličnanům. Přirozeně se vyskytuje jen na několika menších lokalitách ve vápencových pohořích na hranicích mezi Bosnou a Srbskem. Navzdory svému jižnímu původu je dostatečně odolný k mrazu i ve Švédsku a Finsku. Je přizpůsobivý k různým půdním podmínkám. Je méně náročný na půdní i vzdušnou vlhkost.
Jehličí je na horní straně leskle tmavozelené, na rubu jsou 2 bělavé proužky průduchů.
Má velmi úzkou kuželovitou korunu.
od Hanka
čeleď:  Borovicovité  -  Pinaceae
Smrk pichlavý patří v pražských zahradách k často pěstovaným jehličnanům.
Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe. Původní zbarvení jehlic je matně zelené, zahradníci ale upřednostňují pěstování kultivarů s nápadně stříbrnými jehlicemi. Nejlepší typy se rozmnožují roubováním.
od Hanka
čeleď:  Hvězdnicovité  -  Asteraceae  (Čekankovité  -  Cichoriaceae)
Hořčík jestřábníkovitý je dvouletá až krátce vytrvalá bylina. Je to v teplých oblastech poměrně hojný druh.
V současnosti se hodně šíří podél silnic a železnic i do takových lokalit, kde byl dřív téměř neznámou rostlinou.
od Hanka
čeleď:  Borovicovité - Pinaceae podrod Strobus
sekce Quinquefoliae - pravé pětijehličné borovice
Borovice limba je vysokohorská dřevina. V přírodě je rozšířená v Alpách, ve Vysokých Tatrách a v Karpatech. Roste pomalu, nanejvýš vyrůstá do výšky 18 metrů, vyjímečně až 25 metrů. Pro svojí odolnost k mrazu a k houbovým chorobám je oblíbená jako okrasný strom a bývá vysazovaná i v nižších polohách.
Patří do skupiny borovic s pěti jehlicemi ve svazečku.
od Hanka
čeleď:  Borovicovité  -  Pinaceae   podrod Pinus, sekce Trifoliae
Borovice pokroucená pochází z Severní Ameriky. Je to druh se dvěma jehlicemi ve svazečku.
Vyniká skromností, proto se občas vysazuje i v lesích v ČR. Je to nejvhodnější druh borovice pro výsadby na zdevastované půdy a rekultivované plochy, snáší i znečištěné ovzduší. Vzhledem se podobá naší borovici blatce, na rozdíl od ní má borovice pokroucená na šupinách šišek nápadné ostny.
Dalším rozdílem je schopnost borovice pokroucené, že na bujně rostoucích výhonech vytváří za jeden rok víc internodií (našim borovicím vyrůstá za rok vždy jen jedno internodium).
od Hanka
čeleď: Borovicovité  -  Pinaceae   podrod Pinus, sekce Pseudostrobus
Borovice Jeffreyova má největší šišky ze všech těch druhů borovic, jaké jsou v pražských zahradách občas k vidění. (Borovice s ještě většími šiškami existují, např. rostou v Dendrologické zahradě v Průhonicích, ale jejich pěstování není běžně rozšířené.) Šišky borovice Jeffreyovy mohou být dlouhé až 20 cm a široké 11 cm. 
Přirozeně roste v horách Kalifornie a okolí.
od Hanka
čeleď: Borovicovité  -  Pinaceae  podrod Pinus, sekce Pinus
Borovice černá patří v Praze mezi nejčastěji pěstované jehličnany. U nás v ČR se pěstuje hlavně typ z vápencových oblastí z Rakouska, i když v poslední době jsou vidět v zahradách i jiné, málo obvyklé  tvary borovice černé. Borovice černá je původní v rozsáhlé oblasti a vytváří řadu geograficky odlišných taxonů.
Poddruh borovice černá Salzmannova (Pinus nigra subsp. salzmannii) roste ve Španělsku i v Severní Africe.
Poddruh borovice černá korsická (Pinus nigra subsp. laricio) roste na nevápencových lokalitách v jižní Italii, na Korsice a v Sicílii.
Poddruh borovice černá Pallasova (Pinus nigra subsp. pallasiana) byl popsán z Krymu a roste taky na Kavkazu. V Turecku na jediném místě v přírodní rezervaci vytváří tento poddruh zvláštní varietu fastigiata s úzce kuželovitou korunou.