Rostliny Seznam
Populus simonii Topol Simonův
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol Simonův pochází ze severní a střední části východní Číny. Je to variabilní druh, v původní vlasti rozlišují pět různých typů. Roste na březích vodních toků, v údolích i na horských pláních a svazích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3000 m. U nás je často vysazovaný v parcích a ve stromořadích v ulicích. Raší velmi brzy, je to u nás první dřevina, kterou můžeme na začátku jara vidět s vyrostlými zelenými listy.
Populus sp. Topoly a mšice
od Hanka
Topoly jsou živnými rostlinami mnoha druhů mšic. Velmi zajímavé jsou mšice dutilky (Pemphigus sp.), které vytvářejí na listech topolů hálky. Na světě i u nás existuje větší počet druhů dutilek, rozlišují se podle tvaru hálek a podle jejich umístění na listech.
Nejznámější je dutilka šroubovitá (Pemphigus spyrothecae), ta se vyvíjí pouze na topolu černém. Nejvíc jí chutná pyramidální kultivar topolu černého, zvaný topol vlašský (Populus nigra "Italica").
Populus tremula Topol osika
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol osika je strom středních rozměrů. Její kořeny sahají do vzdálenosti až 30 m od kmene, a tvoří hodně kořenových výmladků. Proto v přírodě vídáme většinou skupinku osik vedle sebe. Z našich domácích druhů topolů má nejkvalitnější dřevo.
Je to dřevina velmi světlomilná. K přirozenému uchycení potřebuje holou plochu. Proto bývá na opuštěných pastvinách, na náspech komunikací, na lesních okrajích.
Osikové listí a kůra velmi chutná zvěři, mladé stromky bývají okusem dost poškozované.
Populus x euroamericana (Populus nigra x Populus deltoides) Topol kanadský
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol kanadský je v současnosti v ČR nejčastěji pěstovaný typ topolu. Pěstuje se velké množství různých kultivarů, které vznikly zkřížením našeho domácího druhu topolu černého s jeho americkým příbuzným topolem bavlníkovým.
Tito kříženci rostou většinou rychleji než náš topol černý, mívají ale horší kvalitu dřeva. Topoly kanadské mají velmi rozdílnou dobu jarního rašení i podzimního opadu listů. Záleží na tom, zda rodičovský topol bavlníkový pocházel z populací z jižnějších nebo severnějších oblastí (vždy ze Severní Ameriky).
Portulaca oleraceae Šrucha zelná
od Hanka
čeleď: Šruchovité - Portulacaceae
Šrucha zelná je jednoletá bylina. Planý typ má poléhavé lodyhy, jen na konečcích jsou lodyhy vystoupavé. Často roste jako plevel na okrajích pěšin v zahradách, i na dalších místech, které jsou ovlivňované lidmi, např. mezi dlažebními kostkami. Daří se jí na suchých, lehčích a výživnějších půdách.
Jako zelenina se pěstuje kultivar šruchy zelné - šrucha setá. Ta má vzpřímený růst a je celkově mohutnější.
Potentilla arenaria (incana) Mochna písečná
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna písečná je v časném jaru ozdobou mnoha pražských skal a stepních svahů. Je to vytrvalá bylina polštářovitého růstu.
Snadno se kříží s jinými druhy mochen. Hybridi první generace sice bývají většinou sterilní, ale částečně vznikají plodné rostliny a ty dávají vznikat novým hybridogenním druhům.
Nektar a pyl sbírá v jejích květech hodně druhů hmyzu. Pískorypka mochnová je svou existencí dokonce na ní závislá, zásobuje svoje larvičky obvykle jen pylem a nektarem z mochny písečné a z mochny jarní.
Potentilla argentea Mochna stříbrná
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna stříbrná je v Praze velmi hojná vytrvalá bylina, zejména na suchých skalnatých svazích.
Jméno stříbrná dostala podle běloplstnaté spodní strany listů. Začíná kvést koncem května, jednotlivé kvítky pak nakvétají postupně až do srpna. Dokáže se křížit s několika dalšími druhy mochen. Hybridi bývají v první generaci téměř sterilní, ale ze vzácně vzniklých semen mohou následně vyrůstat plodné rostliny a vznikají nové hybridní druhy.
Potentilla recta Mochna přímá
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna přímá je vytrvalá bylina. Přirozeně roste na stepních svazích a na kamenitých a skalnatých stráních. Její květy vyhledávají zejména drobné druhy včel samotářek. Na horní fotografii je na květu sameček některého druhu ploskočelky rodu Lasioglossum.
V ČR se vyskytují 3 morfotypy druhu mochna přímá. Typ s nápadně světle žlutými okvětními lístky je k nám zavlečený a roste obvykle na takových stanovištích, které jsou lidmi nějak pozměněné.
Fotografovala jsem jí v červnu a v červenci 2021 v přírodní památce Baba v Praze 6. Mochna přímá je v PP Baba ozdobou kolem zdejších skal. Tady je rozšířená forma se zlatožlutými okvětními lístky.
Potentilla reptans Mochna plazivá
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna plazivá roste často podél cest nebo na okrajích polí a lesů.
Má poléhavé, až 1 m dlouhé lodyhy, které na některých uzlinách zakořeňují.
Květy rostou jednotlivě, a rozkvétají postupně od května do září. Pro včely medonosné je to důležitá rostlina hlavně ve druhé polovině roku, kdy bývá většinou v přírodě nedostatek kvetoucích rostlin.
Primula sp. Prvosenka
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenky v pražských zahradách jsou většinou vyrostlé ze semen okrasných zahradnických kultivarů. Často se podobají prvosence jarní (Primula veris) nebo prvosence vyšší (Primula elatior), obvykle jsou svými znaky tak nějak uprostřed těchto našich původních druhů.
Prvosenky mají dlouhou korunní trubku, k hluboko uloženému nektaru dosáhne jen hmyz s dlouhým sosákem.
Květy prvosenek často navštěvují čmeláčí matky druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum), prvosenky kvetou právě v termínu, kdy se tyhle čmelačky probouzejí ze zimního spánku. Na květech prvosenek jsou také často vidět drobné samičky druhu pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor).