Rostliny Seznam
Potentilla recta Mochna přímá
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna přímá je vytrvalá bylina. Přirozeně roste na stepních svazích a na kamenitých a skalnatých stráních. Její květy vyhledávají zejména drobné druhy včel samotářek. Na horní fotografii je na květu sameček některého druhu ploskočelky rodu Lasioglossum.
V ČR se vyskytují 3 morfotypy druhu mochna přímá. Typ s nápadně světle žlutými okvětními lístky je k nám zavlečený a roste obvykle na takových stanovištích, které jsou lidmi nějak pozměněné.
Fotografovala jsem jí v červnu a v červenci 2021 v přírodní památce Baba v Praze 6. Mochna přímá je v PP Baba ozdobou kolem zdejších skal. Tady je rozšířená forma se zlatožlutými okvětními lístky.
Potentilla reptans Mochna plazivá
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna plazivá roste často podél cest nebo na okrajích polí a lesů.
Má poléhavé, až 1 m dlouhé lodyhy, které na některých uzlinách zakořeňují.
Květy rostou jednotlivě, a rozkvétají postupně od května do září. Pro včely medonosné je to důležitá rostlina hlavně ve druhé polovině roku, kdy bývá většinou v přírodě nedostatek kvetoucích rostlin.
Primula sp. Prvosenka
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenky v pražských zahradách jsou většinou vyrostlé ze semen okrasných zahradnických kultivarů. Často se podobají prvosence jarní (Primula veris) nebo prvosence vyšší (Primula elatior), obvykle jsou svými znaky tak nějak uprostřed těchto našich původních druhů.
Prvosenky mají dlouhou korunní trubku, k hluboko uloženému nektaru dosáhne jen hmyz s dlouhým sosákem.
Květy prvosenek často navštěvují čmeláčí matky druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum), prvosenky kvetou právě v termínu, kdy se tyhle čmelačky probouzejí ze zimního spánku. Na květech prvosenek jsou také často vidět drobné samičky druhu pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor).
Primula vulgaris Prvosenka bezlodyžná
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenka bezlodyžná pochází jižní a západní Evropy. U nás je často pěstovaná, kolem zahrad snadno zplaňuje.
Květy mají trubkovitý kalich dlouhý až 15 mm, a květní koruna je ještě delší. Včely medonosné do hloubky těchto květů nedosáhnou, podobně si květů prvosenky bezlodyžné nevšímají ani některé druhy čmeláků. Pouze čmelák zahradní (Bombus hortorum), druh s nejdelším sosákem mezi našimi čmeláky, má květy prvosenky bezlodyžné jako oblíbenou rostlinu.
Prunella vulgaris Černohlávek obecný
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Černohlávek obecný je drobná vytrvalá bylina. Roste obvykle na vlhčích, humózních, hlinitých až hlinitojílovitých půdách s neutrální až slabě kyselou reakcí. Kvete od června až do podzimu. Na často sečených loukách dokáže vykvétat opakovaně. To hojně využívají čmeláci. Část květenství bývá nízko u země, kde je nepoškozují travní sekačky. Proto má černohlávek květní nektar a pyl pro hmyz i v termínech, kdy v okolí nekvete nic jiného.
Prunus armeniaca Meruňka obecná
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Meruňka pochází z území Číny, kde je jiný průběh počasí, zejména je jiný přechod ze zimy do jara. V původní vlasti meruněk jsou v zimě obvykle silnější mrazy než v u nás v Čechách, ale jakmile se jednou zjara oteplí, pak už teplo trvá bez přerušení. V Čechách je zjara počasí proměnlivé, střídá se teplo s následujícími vpády chladna. A ty extrémy ve vývoji jarního počasí u nás meruňkám velmi škodí. Proto se v Čechách meruňky pěstují jen v nejteplejších oblastech.
Prunus avium (Cerasus avium) Třešeň (ptačí, obecná)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (mandloňovité - Amygdalaceae)
Třešně, pěstované i zplanělé, jsou typickým stromem Prahy a okolí. Jsou světlomilné, ve starých zanedbaných sadech ve stínu jiných stromů zasychají.
Třešně jsou dobře přizpůsobené proměnlivému českému počasí. Zjara nepospíchají s rozkvětem květů (jako třeba u nás nepůvodní mandloně, meruňky nebo některé slivoně), ale trochu čekají, až bude pravděpodobný příchod trvalejšího jarního počasí. Pro hmyz je v třešňových květech hodně nektaru. Včelstva blízko třešňových sadů dokážou nasbírat z třešňových květů tolik medu, že včelaři ho mohou hned zjara prodávat.
Prunus cerasifera Slivoň třešňová (myrobalán)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosacaceae (dříve Mandloňovité - Amygdalaceae)
Slivoň třešňová (myrobalán) zjara patří v mezi nejčasněji kvetoucí dřeviny. Je to velmi proměnlivý druh ve velikosti a zbarvení květů, plodů a listů. Květy mohou být bílé, růžové až červené. Často se používá jako podnož pro roubování jiných kultivarů rodu Prunus. Snadno zplaňuje. Má dlouhé postranní kořeny, ze kterých vyrůstají četné výmladky. Často roste jako velký keř, někdy je to i vysoký strom.
Prunus dulcis (Amygdalus communis) Mandloň obecná
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mandloň obecná je strom, který původně pochází z oblasti od Malé Asie po Afganistán. Odtud se její pěstování rozšířilo do Středozemí, a nakonec i do nejteplejších oblastí Čech.
V Praze je krásný mandloňový sad na svahu Petřína. Je zde vysazeno mnoho odlišných odrůd s různým tvarem květů a následně i s různou velikostí a kvalitou plodů. Mandloně pro dobrý růst potřebují takové počasí, kdy je konec zimy a předjaří bez velkých teplotních výkyvů. Dokážou totiž vykvétat zjara mimořádně brzy, jenže potom jejich květy často spálí mráz.
Prunus laurocerasus Bobkovišeň lékařská (vavřínovec lékařský)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Bobkovišeň lékařská je stálezelený keř. V českých zahradách to je často pěstovaná okrasná rostlina. V přírodě je původní v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě, v několika dalších zemích s teplými zimami se stává dokonce invazním druhem.
Semena a listy jsou jedovaté !
Mírně jedovaté jsou asi i květy a květní nektar. Včely a čmeláci se květům bobkovišní většinou vyhýbají, jen občas je možné na květech uvidět nějakého hmyzího opylovatele.