Rostliny Seznam
Puschkinia scilloides Puškinie ladoňkovitá
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Puškinie ladoňkovitá je často pěstovaná na zahrádkách a snadno zplaňuje a rozrůstá se i do okolí. V Praze se jí daří především na okrajích lesních porostů, vykvétá ještě před olistěním stromů, koncem jara zatahuje. V době jejího rozkvětu se v české přírodě objevují první otužilé druhy včel samotářek a čmeláků.
Puškinie ladoňkovitá pochází z oblasti Blízkého východu. Ve své domovině roste na horských loukách a pastvinách. U nás se v zahradnických prodejnách začaly objevovat její cibulky až ve druhé polovině 20. století.
Pyracantha coccinea Hlohyně šarlatová
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Hlohyně šarlatová je trnitý keř. V parcích se pěstuje několik kultivarů. Některé kultivary vznikly zkřížením hlohyně šarlatové s čínskými druhy hlohyní (Pyracantha rogersiana a Pyracantha crenatoserrata).
Kvete na konci května a v červnu. V této době už je většina stromů a keřů z čeledi růžovitých odkvetlá, a proto na hlohyni létá mnoho druhů hmyzích opylovatelů.
Je okrasná zejména díky svým nápadně barevným plodům. Ty jsou ale často napadané strupovitostí (Spilocaea pyracanthae). Kultivary se žlutými plody jsou vůči této strupovitosti odolnější. (Obrázek nahoře)
Pyrethrum corymbosum Řimbaba chocholičnatá
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Řimbaba chocholičnatá je krásná, vytrvalá bylina. Na území Prahy 6 se s ní lze setkat na stráních na více místech, ale jen tam, kam veřejnost obvykle nevidí. Jinak jí jako krásnou bylinu lidi poškozují.
Roste na křovinatých stráních, i na skalách na vysýchavých půdách. Vyžaduje ale dostatek živin v zemi. Skály v Praze 6 a okolní zem jsou obvykle na živiny chudé, ale řimbaba chocholičnatá tu pravidelně roste v sousedství takových keřů, ve kterých rády odpočívají bachyně se svým pruhovaným potomstvem (divočáci tak místo dobře pohnojí).
Pyrus communis Hrušeň obecná
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Hrušeň obecná je běžně pěstovaná v zahradách. Hrušně pěstované i zplanělé patří k obrazu české krajiny. Bývají podél polních cest, na mezích, v zahradách a kolem nich.
Některé hrušně jsou krásné veliké stromy, prý se mohou dožít až 200 roků věku.
Původ hrušní není přesně známý. Hlavní vývojová etapa se pravděpodobně udála v jihozápadní Asii, v důsledku křížení jiných druhů hrušní a také pupenovými mutacemi, které lidi rozšiřovali roubováním na plané podnože.
Quercus alba Dub bílý
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bílý pochází z východních oblastí USA. Je národním stromem státu Illionis.
Přirozeně se vyskytuje zejména na světlých a suchých jižních svazích, kde občas dochází k požárům. Zatímco jiné rostliny oheň zničí, dub bílý po požáru snadno a rychle znova obrůstá z kořenů.. Protože nyní ubývá lesních požárů, a dub bílý nedokáže růst uprostřed mezi jinými druhy dubů (vyžaduje hodně světla), pomalu se stává ohroženým druhem i ve své původní domovině. Poskytuje velmi kvalitní tvrdé dřevo. Jeho žaludy jsou vyhledávanou potravou mnoha druhů zvířat, právě tak jeho mladé větvičky a listy spásají býložravci. U nás roste jen jako vzácná parková dřevina.
Quercus cerris Dub cer
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub cer je v ČR je původní jen na jižní Moravě. V Praze je občas vysazován jako dobrá parková dřevina, která snáší sucho a znečištěné ovzduší. Je to teplomilná dřevina, běžně rozšířená v jihovýchodní Evropě. Nápadné jsou číšky žaludů, které mají vnější stranu porostlou šídlovitými šupinami.
Listy má tmavozelené, drobnější než jiné, u nás pěstované duby.
Quercus coccinea Dub šarlatový
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub šarlatový pochází z východu USA. U nás se vysazuje málo. Ale ve městech by to byla dobrá ozdoba parků. Má krásně červené podzimní zbarvení. Právě tak jsou červenavé rašící listy zjara. Má rád lehké písčité půdy. Na chudých a suchách půdách roste rychleji než jiné druhy stromů.
Jejich žaludy se vyvíjejí po dvě vegetační období. Žaludy jsou zapuštěné v polokulovité číšce asi z jedné třetiny až z poloviny.
Quercus frainetto Dub balkánský (uherský)
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub balkánský, v některé literatuře uváděný jako dub uherský, je přirozeně rozšířený v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. U nás původní možná v Podyjí. V létě dobře snáší sucho, zjara se umí vyrovnávat se záplavami.
V Praze je vysazovaný v parcích poměrně málo. Zasloužil by si mnohem větší rozšíření, do městské zeleně je to velmi vhodný a krásný druh.
Roste rychleji než jiné zdejší duby. V přírodě je ale vždy něco za něco, rychlý růst způsobuje horší kvalitu dřeva a také kratší život než naše původní duby.
Quercus macrocarpa Dub velkoplodý
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub velkoplodý pochází ze Severní Ameriky. U nás je občas pěstován v parcích.
Foto 1. 10. 2016 Praha Stromovka
Zajímavostí jsou nejen veliké listy, ale zejména mohutná huňatá číška, ve které je žalud ukrytý.
Proto v původní vlasti ho pojmenovávají "žalud v kožichu".
Quercus palustris Dub bahenní
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bahenní pochází z východu Severní Ameriky. U nás je pěstován v parcích spíš vyjímečně. Je to rychle rostoucí dub, obvykle vysoký až 25 m, vyjímečně víc. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili řadu kultivarů, které se liší tvarem koruny, případně barvou listů. Je to druh značně přizpůsobivý různým podmínkám růstu. Patří do sekce dubů šarlatových. Duby v této sekci obvykle potřebují růst v suchém prostředí. Dub bahenní je vyjímečný v tom, že je přizpůsobivý všemu a dokáže růst nejen v suchu, ale umí se vyrovnat i se zamokřením - pokud tam roste od semene a má čas si zvyknout.