Rostliny Seznam
Salix purpurea Vrba nachová
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba nachová je středně velký keř se vzpřímenými tenkými větvemi. Má žlutě zbarvené lýko. Kvete koncem března a v dubnu, před rašením listů. Jehnědy má drobnější než jíva, a kvete zhruba o týden později než jíva.
Pro hmyz je užitečné, když je kvetení různých druhů vrb časově posunuté, a hmyz má k dispozici kvalitní vrbový pyl a nektar z květů po delší dobu.
Má velmi hořké listy a kůru, proto jí dobytek nežere. Bývá často na pastvinách, je to pro ní velká výhoda, že jí zvířata neokusují.
Samčí květy mají nitky tyčinek až pod prašníky srostlé.
Salix triandra Vrba trojmužná
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba trojmužná je statný, bohatě větvený keř, obvykle 3 až 6 m vysoký. Je to hojně využívaná vrba na produkci proutí. Kůra je nápadná tím, že se odlupuje v šupinách.
Daří se jí v územích s vysokou záplavovou vodou kolem potoků a řek.
Zajímavostí jsou prašníky uspořádané ve trojicích (většina vrb má v kvítcích dvojice prašníků).
Salix viminalis Vrba košíkářská (konopina)
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba košíkářská je to statný keř 2 - 6 m vysoký, vyjímečně i strom. V Evropě je tato vrba pěstovaná kvůli proutí už od pradávna, dřív to byla nejčastěji vysazovaná vrba. Kvete brzy zjara před rašením listů. Její přítomnost v krajině je velmi důležitá pro mnoho druhů hmyzích opylovatelů. Rozkvétá totiž v termínu, kdy se čmeláci i několik druhů včel samotářek probouzejí z dlouhého zimního spánku a hledají, kde se nasytit. Vrba košíkářská a vrba jíva jsou v časném jaru první dřeviny, které mají ve květech nejenom pyl, ale také sladký nektar.
Salvia nemorosa Šalvěj hajní
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj hajní je vytrvalá bylina. Začíná kvést v květnu, ale až do podzimu kvetení opakuje.
V Praze je vzácná. Nejsnadněji ji lze najít nad Velkou skálou v Divoké Šárce, jednotlivé rostliny rostou i na dalších skalách nad Šáreckým potokem. Roste v suchých travnatých porostech, ale v Praze jen tam, kde jsou rozpadlé valy raně středověkých sídlišť. Vyhovující jsou pro ní minerálně bohaté, spíš zásadité půdy. Proto je jen na lidmi ovlivněných místech. (Jinak zdejší buližníky a další horniny z období proterozoika jsou chemicky kyselé).
Salvia officinalis Šalvěj lékařská
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří, u nás je v zahradách často pěstovaná jako léčivá bylina. Zahradníci vyšlechtili celou řadu kultivarů s různě pestrými květy a listy.
Její listy jsou oblíbené i pro využití v kuchyni.
Botanici popisují šalvěj lékařskou jako polokeř.
Z jejích květů saje nektar i mnoho druhů hmyzu.
Salvia pratensis Šalvěj luční
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj luční je hojný druh na mnoha místech ČR, u nás v Praze roste roztroušeně v lokalitách pražských přírodních památek, obvykle na suchých travnatých místech kolem skal.
Je to vytrvalá bylina. Barva květů je proměnlivá od světle modré až po velmi tmavě modrou.
Salvia verticillata Šalvěj přeslenitá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj přeslenitá je trvalka náročná na dostatek světla, a také na živinami bohatší půdy. V květech tvoří pro hmyz mnoho nektaru, je velmi milovaná zejména čmeláky.
Sanguisorba officinalis Krvavec toten
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Krvavec toten je vytrvalá bylina, může být až 120 cm vysoká. Je to častý druh na vlhčích loukách a pastvinách.
Květenství je hustý, od vrcholu rozkvétající klas. Kvítky mají 4 kališní lístky, květní koruna chybí.
Ve květech sbírají nektar a pyl včely medonosné i řada dalších druhů hmyzu. Krvavec toten je živnou rostlinou malých housenek modráska očkovaného (Phengaris teleius) a modráska bahenního (Phengaris nausithous), vývoj housenky dokončují u mravenců. Housenka v mraveništi přezimuje a zjara ještě pokračuje v krmení a růstu.
Saponaria officinalis Mydlice lékařská
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Mydlice lékařská je vytrvalá bylina, obvykle s větším počtem lodyh. V minulosti byla často pěstovaná, nyní je zdomácnělá. Roste většinou uvnitř obcí, zejména v místech bohatých na obsah dusíku.
Květy vyrůstají z kališní trubky, která bývá delší než 17 mm. Proto včely medonosné i většina dalších hmyzích opylovatelů svým sosákem nedosáhnou ke květnímu nektaru, který je uložen až v hloubce květu, a rozkvetlých mydlic si nevšímají. Vyjímkou je čmelák zahradní, mydlice lékařská je jeho oblíbená rostlina.
Scabiosa ochroleuca Hlaváč žlutavý (bledožlutý)
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsaceae)
Hlaváč žlutavý v ČR roste v teplejších územích, na suchých trávnících a výslunných skalnatých svazích.
Je to vytrvalá bylina, z jednoho kořene obvykle vyrůstá víc květních lodyh. Kvete ve druhé polovině léta a na podzim. Je závislá na opylení hmyzem.