Rostliny Seznam
Solanum nigrum Lilek černý
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Lilek černý je jednoletá bylina. Je to teplomilný druh, zjara raší pozdě, teprve po oteplení půdních vrstev. Daří se mu na dobře vyhnojených místech, v Praze tedy tam, kudy často chodí pejskové.
Kvete od června do října. Včely medonosné o jeho květy zájem nemají, a jiný hmyz asi taky ne. Odhaduji, že by lilek černý mohl být samosprašný, možná dojde k opylení už v poupatech.
Solanum tuberosum Lilek brambor
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Lilek brambor pravděpodobně pochází z horských oblastí západu Jižní Ameriky, odkud se jako kulturní rostlina rozšířil do celého světa. Původně se jedná o vytrvalou rostlinu se svazčitými kořeny a podzemními hlízami různého tvaru. V českých podmínkách ale většina hlíz v zemi nedokáže přečkat zimní měsíce, proto se u nás brambory pěstují jako jednoletky. Hlouběji v zemi vyrostlé hlízy ale mrazy přečkávají bez poškození a následující rok z nich vyrůstají další rostliny brambor, proto u nás brambory dokážou dlouhodobě růst na opuštěných polích a zahradách i zplaněle.
Solidago canadensis Zlatobýl kanadský
od Hanka
čeleď: Hvědnicovité - Asteraceae
Zlatobýl kanadský je severoamerický druh, často pěstovaný v parcích a zahradách. Snadno zplaňuje a stává se expanzivním plevelem. Vítr roznáší jeho semena na velké vzdálenosti. Další vlnu expanze zajišťuje jeho úporný klonální růst.
Pro blanokřídlý hmyz je to ale rostlina velmi užitečná. Kvete koncem srpna a v září, tedy v době, kdy jsou ostatní byliny většinou zaschlé, odkvetlé, a mají jen semena. Proto na květech zlatobýlů se soustřeďuje mnoho druhů hmyzu.
Sonchus arvensis Mléč rolní
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Mléč rolní je vytrvalá bylina. V ČR je rozšířená od nížin do podhůří. Květní úbory měří v průměru až 4 cm, to je dvakrát víc než květy příbuzných druhů mléče zelinného a mléče drsného.
Mléč rolní má hustě žláznaté stopky úborů. Zákrovní listeny jsou také štětinatě žláznaté (někdy mohou být i lysé).
Sonchus asper Mléč drsný
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Mléč drsný je jednoletá nebo ozimá bylina. Je to častý plevel v okopaninách. Podobá se mléči zelinnému, často roste spolu s ním. V Praze a okolí patří k častým, všudypřítomným druhům.
Květy mléče drsného se otevírají ráno jen na chvilku a brzy dopoledne se už zavírají. Proto ho vídáme bez květů a s nápadným množstvím semen.
Květy mléče drsného opylují hlavně různé druhy drobných ploskočelek.
Sonchus oleraceus Mléč zelinný
od Hanka
čeled: Hvězdnicovité - Asteraceae
Mléč zelinný je jednoletá (někdy může být ozimá) plevelná bylina. Je to polostinný druh, častý na zahradách, na okrajích cest, na smetištích a na dalších místech, která jsou hodně ovlivňovaná pohybem lidí.
V ČR je rozšířen od nížin až do podhůří.
Kvete od června do října.
Sophora japonica Jerlín japonský
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jerlín japonský je v pražských parcích často pěstovaný strom. Je vynikající tím, že na rozdíl od našich domácích druhů dřevin snáší solení silnic. Proto se dobře hodí na frekventovaná místa, třeba blízko tramvajových zastávek.
Pochází z dálného východu Asie. Je to teplomilný druh, zvyklý na dlouhou vegetační dobu. Proto v Praze semena jerlínů nedozrávají, samovolně se tedy nerozšiřuje.
Sorbaria sorbifolia Tavolníkovec (jeřábovec) jeřábolistý
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve tavolníkovité - Spiraeaceae)
Jeřábovec jeřábolistý je keř. Pochází z východní Asie, původní druh může být vysoký až 3 metry. V našich zahradnictvích se ale obvykle prodávají méně vzrůstné odrůdy. Základní typ je doporučován pro výsadbu na zpevnění svahů kolem silnic. Rozrůstá se podzemními výběžky, někdy může být svojí rozpínavostí i nebezpečný.
Kvete ve druhé polovině června a v červenci, jeho květy lákají mnoho hmyzu, nejvíc na něm bývají dělnice včel medonosných. Plody jsou 3 mm dlouhé měchýřky.
Sorbus aria Jeřáb muk
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb muk je statný keř nebo strom, může být vysoký až 12 m. Snáší mělké a vysýchavé půdy, pokud jsou dobře zásobené živinami. V přírodě je častější na lokalitách s vápencovým podložím.
Původní typ mívá zprohýbaný kmen a řídkou korunu. V pražských parcích ale zahradníci vysazují okrasné kultivary s pravidelnou štíhlou korunou. Květy jeřábu muku dávají včelám medonosným dobrou pastvu.
V buňkách má 34 chromozomů ((2n = 34), stejně jako naše původní druhy jeřáb břek a jeřáb ptačí, a dokáže se s nimi křížit. V přírodě ale tyto druhy obvykle nerostou na blízkých stanovištích, a proto jsou primární hybridi vzácní. Ti ale v dávné minulosti dali vzniknout velkému možství hybridogenních druhů, které se obvykle dál rozmnožují apomikticky (tvoří semena bez opylení). Hybridogenní druhy mohou být také diploidní, ale často mají v buňkách počet chromozomů násobně větší (2n = 68).
Sorbus aucuparia Jeřáb ptačí
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Jeřáb ptačí je strom menšího vzrůstu. Vydrží na vysýchavých půdách, roste i na skalách, na druhé straně mu nevadí ani nadbytek půdní vláhy. Roste na nejrozmanitějších druzích půd, ale víc mu vyhovují kyselé půdy. Snese silné mrazy i velká vedra. U nás je jeřáb ptačí rozšířený od nížin až do hor. Na horách vystupuje až do pásma kleče. Jeřabiny jsou významným zdrojem potravy pro ptáky.
V Praze je ozdobou skal v Divoké Šárce.