Rostliny Seznam
Sorbus domestica Jeřáb oskeruše
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb oskeruše je strom, který může být vysoký až 25 metrů. Roste v ČR málo. Se starými stromy se lze setkat zejména v místech bývalých vinic a sadů. Tvrdé a houževnaté dřevo oskeruší se používalo na výrobu vinařských lisů. Na Moravě je hojnější, v Čechách jsou staré stromy oskeruší asi jen na několika místech v Českém Středohoří.
V současnosti je to velmi perspektivní dřevina, jakou je potřeba vysazovat ve větším rozsahu. Dobře snáší vysýchavé půdy. Je to výrazně teplomilný a světlomilný druh, přitom zimní mrazy snáší velmi dobře.
Sorbus intermedia Jeřáb prostřední
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb prostřední je pro svojí odolnost nyní využíván pro výsadby v uličních stromořadích. Pochází z jižního Švédska (a okolních oblastí), proto je známý i pod jménem jeřáb švédský.
Je to hybridogenní druh, vzniklý z neurčité kombinace.
Sorbus torminalis Jeřáb břek
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb břek je středně velký strom, může být až 25 m vysoký. Dokáže růst na místech, kde zem během léta hodně vysychá. Je to perspektivní dřevina do větrolamů a biokoridorů. Má pevné dřevo, které dřív bylo velmi ceněné v kolářství a v řezbářství. V současnosti se také uvažuje o jeho výsadbách do lesních porostů. Hodí se k zalesňování suchých a výslunných strání.
V lesích Prahy je jeřáb břek častá vtroušená dřevina, ale uniká pozornosti, protože má listy a květy pouze vysoko, jen na plném slunci. Teprve když v říjnu začne listí opadávat, tak si všimneme jeho podzimně barevných listů na zemi.
Spiraea japonica Tavolník japonský
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tavolník japonský je včelařsky významný keř. Včely na něm sbírají zejména pyl. Sběratelky pylu rychle běhají po květenství tavolníku japonského a při pohybu si nabírají pyl na rousky. Je překvapivé, jak mnoho včelích dělnic pracuje na květech tavolníku japonského v době, kdy v okolí kvetou lípy velkolisté. (Možná je v lipových květech hodně nektaru a na lipových listech dost medovice, proto mají v této době včelstva nouzi o pyl.)
Na keřích tavolníku japonského sbírá pyl i mnoho dělnic čmeláků, především druhu čmelák zemní.
Od tavolníku japonského zahradníci vyšlechtili mnoho rozličných kultivarů, které dorůstají do výšky 0,8 až 1,5 m. Používají se především na pokryvné výsadby v městské zeleni.
Stachys byzantina Čistec vlnatý
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec vlnatý pochází ze Středomoří. V ČR je to často pěstovaná vytrvalá bylina. Kvete od června do srpna. Okrasné jsou hlavně hustě vlnaté listy.
Čistec vlnatý vyhledávají samotářské včely vlnařky. Na horní fotografii je vedle kvetoucího čistce letící vlnařka obecná (Anthidium manicatum) samička.
Stachys palustris Čistec bahenní
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec bahenní je vytrvalá bylina. Roste na vlhkých místech, v Praze je často na břehu Vltavy. Při vyšším průtoku vody snáší i dočasné přeplavování. V půdě vytváří tlusté bílé článkované oddenky, s jejich pomocí se často se šíří do okolí.
Čistec bahenní vyhledávají zejména samotářské včely druhu vlnařka obecná (Anthidium manicatum). Na horní fotografii se za kvítky skrývá sameček vlnařky.
Stachys recta Čistec přímý
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec přímý je vytrvalá bylina. Roste na suchých teplých místech. V Praze je to hojný druh na stepních trávnících nad zdejšími skalami. (Horní fotografie 26. 5. 2016)
Je milován mnoha druhy hmyzu. Nejvíc ho upřednostňuje druh čmelák lesní (Bombus sylvarum).
Stachys sylvatica Čistec lesní
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec lesní je vytrvalá bylina s oddenky a dlouhými nadzemními i podzemními výběžky, kterými se rozrůstá do okolí. Na větší vzdálenosti se rozšiřuje semeny.
Je to hojný druh ve vlhkých listnatých lesích. Často roste v příkopech kolem lesních cest.
Květy jsou často samosprašné, sladký nektar pro hmyz je uložený hluboko v květu, kam většina druhů včel svým sosákem nedosáhne.
Květy čistce lesního vyhledávají samotářské včely druhu pelonoska čistcová (Clisodon furcatus).
Stellaria holostea Ptačinec velkokvětý
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Ptačinec velkokvětý je vytrvalá bylina. V pražských lesích je to velmi hojný druh, roste zejména podél menších lesních pěšin, na sušších místech. Je to zajímavá ozdoba lesa.
Hmyz létá na květy ptačince velkokvětého velmi málo, skoro vůbec. Blanokřídlí dávají přednost květům jiných druhů rostlin, jaké se na lokalitě vyskytují. To ale tomuto ptačinci nevadí, velká část kvalitních semen vyrůstá v důsledku samosprášení.
Stellaria media Ptačinec žabinec (ptačinec prostřední)
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae (dříve silenkovité - Silenaceae)
Ptačinec žabinec je jednoletá nebo dvouletá (ozimá) drobná bylina. Kvete během celého vegetačního období, dokonce i v zimě. Stopky květů má krátce po odkvětu sehnuté, ty se později opět napřimují. V Praze je to prakticky všudypřítomný plevel. Upoutává na sebe pozornost hlavně v březnu a v dubnu, dokud nejsou rozrostlé jiné okolní rostliny.