Rostliny Seznam
Thuja plicata Zerav obrovský (řasnatý)
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.
Thujopsis dolabrata Zeravinec japonský
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravinec japonský pochází z horských oblastí japonských ostrovů. U nás se s ním lze setkávat v parcích a zahradách jen málo, i když je nejkrásnější ze všech u nás pěstovaných jehličnanů této čeledi. Vyžaduje totiž vyšší vzdušnou vlhkost, a v některých letech může být potíž i s mrazuvzdorností.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou nápadně široké koncové větévky (až 6 mm) s výraznou bělavou kresbou na rubu. Roste velmi pomalu.
Thymus pannonicus Mateřídouška panonská
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška panonská je častý druh na plochách přírodních památek Prahy 6. Zdá se, že jejímu šíření napomáhá i pastva ovcí a koz. Samotná mateřídouška jim nějak nechutná, tu téměř nepoškozují, a naopak vypásají jiné byliny, které mateřídoušce konkurovaly.
Mateřídouška panonská je velmi proměnlivá, co se týká délky a hustoty odění stonků a listů. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř válcovité, a po celém povrchu stejnoměrně chlupaté.
Květy mateřídoušek navštěvuje mnoho hmyzu.
Tilia cordata Lípa srdčitá
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa srdčitá a lípa velkolistá patřily od starověku k nejdůležitějším zdejším dřevinám. Lidi používali lipové lýko na mnoho užitečných výrobků, zelené větve byly vynikajícím krmivem pro dobytek v létě a ještě víc hodnocené byly mladé větve v zimě jako krmivo pro zvířata. (V obdobích válek a hladomorů i jídlo pro lidi.)
V Čechách to jsou to nejvýznamnější včelařské dřeviny. Sladký nektar poskytují včelám květy, ale také bývá v některých letech na listech mnoho medovice od mšic, a tu včely také vydatně sbírají.
Tilia platyphyllos Lípa velkolistá
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa velkolistá je na venkově typickým průvodcem lidských obydlí. Většina starých památných lip náleží k tomuto druhu. Je to významná včelařská dřevina. Dožívá se obvykle věku 200 let, ale některé mohou být mnohem starší. Její větve totiž dokážou vytvářet nové mladé kořeny, které prorůstají mrtvým dřevem dutého kmene až dolů do země, a tak se strom samovolně zmlazuje. V minulosti mělo široké využití lipové lýko.
Je to i významná léčivá rostlina, čaj z lipového květu je oblíbený.
Rozkvétá na začátku léta jako první ze všech druhů lip. Jak napovídá její jméno, má větší listy než lípa srdčitá, a také má větší květy.
Tilia sp. Lípy - mimoevropské druhy
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípy v pražských parcích se vyskytují v řadě mnoha dalších druhů a jejich kříženců a kultivarů. Není jich ale tolik, aby stálo za to jim věnovat celý příspěvek, chci je ukázat pouze souhrnně. A je to dobře, že se u nás vysazují hlavně naše původní české druhy, ty jsou v mnoha ohledech lepší a kvalitnější. Naše lípy mají kvalitnější dřevo, hezčí tvar rozrostlé koruny, včely medonosné z nich vytvářejí nejlepší voňavý med. Naše lípy v době kvetení krásně voní, o cizokrajných lípách se to říct nedá.
Na horním obrázku je lípa Henryho (Tilia henryana).
Tilia tomentosa (argentea) Lípa stříbrná (plstnatá)
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa stříbrná pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je často pěstovaná v parcích a také jako stromořadí v městských ulicích. Kvete později než naše domácí lípy.
A jak je to s květním nektarem pro hmyz? Zdá se, že záleží na počasí. V deštivých letech na ní bzučí hodně včel a čmeláků, a všem květní nektar z lípy stříbrné chutná a prospívá. Pokud ale nastane větší sucho, tak nektar v květech zasychá.
Za sucha v červenci tedy vznikají pro hmyz obtížné situace. V polovině července už jsou u nás všechny původní druhy dřevin odkvetlé, na nich se hmyz už neuživí. V přírodě je během léta všechen hmyz závislý na květech na loukách. Jenže v městských parcích bývají trávníky často posečené, bez květů. Ve městech proto všechen hmyz pak létá na rozkvetlé lípy stříbrné.
Trifolium alpestre Jetel alpínský
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel alpínský je vytrvalá bylina s dlouhým kůlovým kořenem a rozvětvenými plazivými oddenky. Daří se mu zejména na suchých okrajích lesů a na výslunných křovinatých stráních, často na kamenitých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem jsou úzce eliptické lístky.
Včely medonosné a včely samotářky obvykle dávají přednost květům jiných druhů rostlin. Jetel alpínský ale vyhledávají dělnice druhu čmelák rolní, které mají velmi dlouhý sosák.
Trifolium arvense Jetel rolní
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel rolní je jednoletá nebo dvouletá bylina. Roste na suchých stráních, na chudých nevápnitých půdách, je spolehlivým ukazatelem špatného obsahu živin v zemi. Květní hlávky jsou nejdřív kulovité, později se protahují a mají válcovitý tvar. Jsou složené z mnoha kvítků, květní koruna je bělavá nebo růžová, kratší než kalich. Květní kalichy jsou hustě chlupaté, kališní cípy jsou nápadně pérovitě chlupaté.
Trifolium hybridum Jetel zvrhlý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel zvrhlý je dvouletá až vytrvalá bylina. V přírodě ČR roste jako pozůstatek po dřívějším pěstování. Dobře se mu daří na vlhkých, někdy i zaplavovaných loukách. V současnosti se pěstují na krmení pro zvířata jiné druhy jetelů. Jetel zvrhlý totiž obsahuje vyšší obsah kyanogenních glykosidů.
Je to velmi dobrá medonosná rostlina. Květy jetele zvrhlého navštěvuje mnoho hmyzu.