Rostliny Seznam
Šafrán (krokus) Tommasiniho Crocus tommasinianus
od Hanka
čeleď: Kosatcovité - Iridaceae
Šafrán (krokus) Tommasiniho je původní na Balkánském polostrově a v okolních zemích. U nás je v zahradách často pěstovaný, existují různé odrůdy. které se trochu liší barvou květů.
Zjara rozkvétá velmi brzy, prakticky nejdřív ze všech u nás pěstovaných druhů krokusů. (Jeho květy jsou menší než většina vyšlechtěných okrasných druhů krokusů.) Jedná se o botanický druh, který se samovolně snadno rozmnožuje semeny.
Šáfrán Tommasiniho patří spolu se sněženkami k první jarní pastvě včel, dává včelám nejen pyl, ale i nektar.
Šácholan hvězdovitý Magnolia stellata
od Hanka
čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae
Šácholan hvězdovitý (magnólie hvězdovitá) pochází z horských lesů Japonska. U nás je to často pěstovaný okrasný stromek. Na jaře rozkvétá velmi brzy, v době kvetení ještě nemá listy.
Na rozdíl od většiny jiných u nás pěstovaných kultivarů magnólii má víc rozevřené okvětní lístky a umožňuje lidem vidět na vnitřní (primitivní) uspořádání květu. V geologické historii zeměkoule totiž rostliny příbuzné magnoliím byly prvními suchozemskými kvetoucími (krytosemennými) dřevinami.
Šalvěj hajní Salvia nemorosa
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj hajní je vytrvalá bylina. Začíná kvést v květnu, ale až do podzimu kvetení opakuje.
V Praze je vzácná. Nejsnadněji ji lze najít nad Velkou skálou v Divoké Šárce, jednotlivé rostliny rostou i na dalších skalách nad Šáreckým potokem. Roste v suchých travnatých porostech, ale v Praze jen tam, kde jsou rozpadlé valy raně středověkých sídlišť. Vyhovující jsou pro ní minerálně bohaté, spíš zásadité půdy. Proto je jen na lidmi ovlivněných místech. (Jinak zdejší buližníky a další horniny z období proterozoika jsou chemicky kyselé).
Šalvěj lékařská Salvia officinalis
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří, u nás je v zahradách často pěstovaná jako léčivá bylina. Zahradníci vyšlechtili celou řadu kultivarů s různě pestrými květy a listy.
Její listy jsou oblíbené i pro využití v kuchyni.
Botanici popisují šalvěj lékařskou jako polokeř.
Z jejích květů saje nektar i mnoho druhů hmyzu.
Šalvěj luční Salvia pratensis
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj luční je hojný druh na mnoha místech ČR, u nás v Praze roste roztroušeně v lokalitách pražských přírodních památek, obvykle na suchých travnatých místech kolem skal.
Je to vytrvalá bylina. Barva květů je proměnlivá od světle modré až po velmi tmavě modrou.
Šalvěj přeslenitá Salvia verticillata
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj přeslenitá je trvalka náročná na dostatek světla, a také na živinami bohatší půdy. V květech tvoří pro hmyz mnoho nektaru, je velmi milovaná zejména čmeláky.
Šedivka šedá Berteroa incana
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Šedivka šedá roste jako jednoletá, někdy dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina. Je hojná v teplých oblastech na lehkých vysýchavých půdách, na výslunných místech. Je to menší rostlina, bývá vysoká jen o trochu víc než 20 cm, i když v dobrých podmínkách může vyrůst až 70 cm vysoká.
Jednotlivé kvítky jí na lodyze vyrůstají postupně, proto kvete neobvykle dlouho, od června až do října. Hmyz její květy miluje.
Šeřík obecný Syringa vulgaris
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Šeřík obecný pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je to často vysazovaná dřevina. Je vyšlechtěno velké množství různě barevných kultivarů. U nás se mu daří v teplejších oblastech, zejména na výslunných kamenitých svazích. Je mrazuvzdorný a odolný k suchu.
Velmi intenzivně se šíří kořenovými výmladky.
Škarda dvouletá Crepis biennis
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Škarda dvouletá kvete od května do listopadu. V městských trávnících je to v létě nejčastější žlutě kvetoucí rostlina.
Hmyz ji velmi miluje. Nektar a pyl tam sbírají včely medonosné i mnoho dalších druhů včel samotářek.
Rozlišovacím znakem od mnoha podobných druhů rostlin je zákrov a zákroveček ( výrazně rozlišené zákrovní listeny, vnější obloukem rozestálé ) na spodní části květů, který je nejlépe viditelný na odkvetlých částech rostlin.
Škarda smrdutá mákolistá Crepis foetida
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Škarda smrdutá mákolistá je jednoletá bylina. Proto vytváří početné populace zejména kolem železničních kolejí a také na podobných často zraňovaných půdách, kde semenáčky nemají konkurenci jiných rostlin. Je častá v nejteplejších oblastech ČR. Kvete od června do října.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů škard jsou nicí mladé květní úbory (poupata se sklánějí dolů). Teprve krátce před rozkvětem se stopky květních úborů narovnávají.
Šrucha zelná Portulaca oleraceae
od Hanka
čeleď: Šruchovité - Portulacaceae
Šrucha zelná je jednoletá bylina. Planý typ má poléhavé lodyhy, jen na konečcích jsou lodyhy vystoupavé. Často roste jako plevel na okrajích pěšin v zahradách, i na dalších místech, které jsou ovlivňované lidmi, např. mezi dlažebními kostkami. Daří se jí na suchých, lehčích a výživnějších půdách.
Jako zelenina se pěstuje kultivar šruchy zelné - šrucha setá. Ta má vzpřímený růst a je celkově mohutnější.
Šťavel kyselý Oxalis acetosella
od Hanka
čeleď: Šťavelovité - Oxalidaceae
Šťavel kyselý je vytrvalá bylina. Je to stínomilný druh, častý od nížin až do hor v podrostu vlhčích lesů.
Je to drobná rostlinka, svoje bílé květy ukazuje v dubnu a v květnu.
V listech je více než 1% kyseliny šťavelové.
Květy šťavele kyselého navštěvují především drobné druhy včeliček.
Štědřenec odvislý Laburnum anagyroides
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štědřenec odvislý je v Praze je často vysazován jako okrasná dřevina. Pochází z jižní Evropy. Snadno zplaňuje a šíří se do okolí, protože je to druh velmi nenáročný na kvalitu půdy. Je nejjedovatější dřevinou ze všech, s jakými se lze u nás běžně setkávat (v botanických zahradách a arboretech existují i jedovatější dřeviny, ale jejich pěstování u nás není běžné).
V literatuře píšou, že je to dobrá včelařská dřevina. U nás ale včely dávají přednost jiným druhům rostlin, které kvetou ve stejné době. Včelu medonosnou jsem na štědřencích prakticky neviděla. Vždy na nich ale bzučí mnoho čmeláků. Vyfotografovat čmeláka vysoko ve větvích není snadný úkol.
Štětička větší Virga strigosa
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětička větší je dvouletá bylina. U nás je nepůvodní, pochází z oblastí jižního Ruska. U nás byla od 19. století pěstovaná. Snadno zplaňuje. Suché lodyhy se zralými strbouly jsou vhodné do zimních suchých kytic. V Praze se objevuje často v okolí hřbitovů, roste podél cest a na skládkách rostlinných odpadů.
Na květech štětičky bývá mnoho čmeláků.
Na fotografii nahoře je na květech štětičky čmelák rolní.
Štětinec laločnatý Echinocystis lobata
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Štětinec laločnatý je jednoletá rostlina. Je původní v Severní Americe. U nás se pěstuje v zahrádkách jako rychle rostoucí okrasná letnička, která se umí popínat po nejrůznějších oporách. Větvené lodyhy dokážou vyrůst do délky až 7 metrů.
Na jeho květech jsem viděla vždy jen velmi drobné druhy hmyzu. Zdá se, že včely medonosné se o štětinec vůbec nezajímají. Proto může být štětinec vhodnou květinou tam, kde se lidé bojí alergií na včelí žihadla.
Snadno zplaňuje a šíří se do okolí. Velmi dobře se mu u nás daří podél větších řek.
Plody dorůstají do velikosti až 6 cm v průměru a jsou dlouze štětinaté.
Štětka laločnatá Dipsacus laciniatus
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka laločnatá je dvouletá bylina. Na Moravě je častější než v Čechách, proto mne její výskyt v Praze u silnice na Roztoky překvapil. Velmi se podobá svojí příbuzné štětce plané (lesní), liší se od ní bílými květy, rozestálými zákrovními listeny, a peřenolaločnými lodyžními listy. Ve stupni členění listů je to značně proměnlivá rostlina.
Na jejích květech bývá mnoho čmeláků i dalšího hmyzu.
Štětka planá (lesní) Dipsacus fullonum (sylvestris)
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka planá je mohutná, dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří jen listovou růžici. Ve druhém roce může být květní lodyha vysoká až 200 cm. Lodyha je ostnitá, v horní části větvená.
Zajímavé jsou lodyžní listy. Ty jsou na bázi vzájemně srostlé a vytvářejí nádržku, ve které se udržuje dešťová voda. Tento zdroj vody hmyz hojně využívá.
Štírovník růžkatý Lotus corniculatus
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štírovník růžkatý je vytrvalá bylina, obvykle s poléhavými lodyhami. Je častý v pražských trávnících, zejména v těch často sečených, kde ho nepřerůstají jiné rostliny a má dostatek světla.
Kvete od června do října. Je to významná včelařská rostlina. Má v květech hodně nektaru i v obdobích sucha, kdy jiné rostliny mají nektar v květech zaschlý. Na květech štírovníků je možno vidět mnoho různých druhů blanokřídlého hmyzu.