Rostliny Seznam
Echinocystis lobata Štětinec laločnatý
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Štětinec laločnatý je jednoletá rostlina. Je původní v Severní Americe. U nás se pěstuje v zahrádkách jako rychle rostoucí okrasná letnička, která se umí popínat po nejrůznějších oporách. Větvené lodyhy dokážou vyrůst do délky až 7 metrů.
Na jeho květech jsem viděla vždy jen velmi drobné druhy hmyzu. Zdá se, že včely medonosné se o štětinec vůbec nezajímají. Proto může být štětinec vhodnou květinou tam, kde se lidé bojí alergií na včelí žihadla.
Snadno zplaňuje a šíří se do okolí. Velmi dobře se mu u nás daří podél větších řek.
Plody dorůstají do velikosti až 6 cm v průměru a jsou dlouze štětinaté.
Echinops sphaerocephalus Bělotrn kulatohlavý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Bělotrn kulatohlavý je statná, vytrvalá bylina. V dobrých podmínkách schopná vyrůst do výšky až 260 cm, obvykle ale mnohem méně. Snadno se šíří na neudržované plochy, např. na silniční a železniční náspy. Včely medonosné i další druhy hmyzu bělotrn vyhledávají a milují.
Ve Středozemí a ve stepních a polopouštních oblastech Asie roste více než 150 různých druhů bělotrnů.
Některé druhy bělotrnů se pěstují v zahradách jako okrasné rostliny.
Echium vulgare Hadinec obecný
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Hadinec obecný je dvouletá bylina. Je značně odolná suchu, i dalším nepříznivým podmínkám. Daří se jí např. i kolem železničních kolejí, kde se aplikuje mnoho herbicidů. Květy vyrůstají ve vijanech z úžlabí listů. Poupata jsou růžová, ale barva květní koruny se časem mění na modrou. Květy hadince vytvářejí hodně sladkého nektaru a navštěvuje je mnoho hmyzu. V květech se tvoří nektar i v obdobích sucha.
Samotářské včely zednice hadincová (Hoplitis adunca) a zednice menší (Hoplitis anthocopoides) se dokonce na hadince specializují a sbírají nektar a pyl pro svoje larvičky jen z květů hadinců. Zednice hadincová a zednice menší jsou navzájem velmi podobné druhy, na fotografiích z přírody je nelze rozlišit.
Elaeagnus angustifolia Hlošina úzkolistá
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina úzkolistá je původní v rozsáhlé oblasti od východního Středomoří až po Čínu. U nás bývá pěstovaná jako strom, který může být až 10 m vysoký, někdy jen jako keř. Často ji mohou podrůstat kořenové výmladky, a následkem toho potom vytvoří neprostupnou houštinu. Protože se jedná o druh, který je v ČR nepůvodní a je schopen se nepříjemně rozrůstat, tak se u nás nehodí pro vysazování v přírodě. Je to ale vhodný keř do středních dělících pásů na dálnicích, protože umí růst i na zasolených půdách. Na kořenech má symbiotické bakterie, které přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny vhodné pro výživu stromu.
Elaeagnus umbellata Hlošina okoličnatá
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina okoličnatá keř, může vyrůst až do výšky 4 metry. Pochází z východní Asie.
V posledních letech se objevuje vysazovaný v pražských parcích. Je to vhodný druh do městských výsadeb, je velmi nenáročný v požadavcích na úrodnost půdy, roste i poměrně rychle. Velkou výhodou je i to, že bobule nejsou jedovaté, naopak jsou doporučované jako droboučké ovoce. Proto se hodí na vysazování na zahradách u mateřských školek.
Elymus repens (Agropyron repens) Pýr plazivý
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Pýr plazivý je víceletý plevelný druh. V zemi úporně přetrvává pevnými článkovanými oddenky. Na každé uzlině článku je patrný stonkový pupen. Plodná stébla mohou vyrůst až do výšky 1,20 m. Květenství je dvouřadý lichoklas s tuhým vřetenem. Klásky jsou přirostlé k drsnému vřetenu širší ploškou (to je důležitý rozlišovací znak od podobných jílků).
Oddenky obsahují hodně škrobu. V minulosti je lidé v obdobích nouze používali jako krmení pro zvířata.
Epilobium hirsutum Vrbovka chlupatá
od Hanka
čeleď: Pupalkovité - Onagraceae
Vrbovka chlupatá je vytrvalá bylina. Bývá hojná na březích rybníků, na okrajích rákosin, na živinami bohatých půdách dokáže růst i na málo vlhkých půdách. Může být vysoká až 180 cm.
V tomto rodu má ze všech druhů největší květy, a v nich je nápadná čtyřlaločná blizna. Plod je dlouhá, v obrysu čárkovitá mnohosemenná tobolka. Ta se otevírá shora dolů čtyřmi chlopněmi.
Eranthis hyemalis Talovín zimní
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae (dříve čemeřicovité - Helleboraceae)
Talovín zimní pochází z jižní Evropy, roste tam ve vlhčích listnatých lesích. U nás se často pěstuje v zahradách, je oblíbený díky svému předjarnímu kvetení. Jeho květy se mohou objevovat už od poloviny února. Kolem zahrad snadno zplaňuje.
Pokud se v době jeho kvetení na chvíli oteplí, bývá na jeho květech hodně dělnic včel medonosných. Jiné druhy našich blanokřídlých opylovatelů ale v tomto termínu ještě spí zimním spánkem.
Erica herbacea Vřesovec pleťový
od Hanka
čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae
Vřesovec pleťový je nízký keřík, který má centrum rozšíření v Alpách a v jejich okolí, přirozený výskyt zasahuje až do západních a jižních Čech. U nás se s ním lze setkat ale jen vzácně, může růst v podhorských oblastech ve světlých lesích, většinou v borech. V Alpách kvete zjara hned po roztání sněhu.
Vřesovec je ale oblíbená, často pěstovaná okrasná rostlina, zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili celou řadu různě barevných kultivarů. V Praze také kvete hned po roztání sněhu, jenže to v pražských podmínkách znamená od prosince do konce března. Právě pro ten zimní termín kvetení je vřesovec pleťový v zahradách často pěstovaný.
Erigeron annus Turan (hvězdník, hvězdnice) roční
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Turan roční pochází z východních oblastí Severní Ameriky. V Čechách se v posledních desetiletích šíří docela invazivně.
Podle názoru některých odborníků vznikl (vzniká) tento druh hybridizací rodičovského druhu Erigeron strigosus s některým dalším východoamerickým druhem tohoto rodu. Díky tomu představuje tento druh konglomerát většího počtu apomikticky udržovaných linií. V Čechách je nejrozšířenější typ turan roční severní (Erigeron annus septentrionalis).
Erodium cicutarium Pumpava obecná (rozpuková)
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Pumpava obecná je u nás obecně rozšířená jako nenáročná rostlina. Je jednoletá, často ozimá nebo dvouletá, plevelný druh.
Rostliny vzešlé na podzim kvetou už v dubnu a postupně až do pozdního podzimu. Rostliny vzešlé v dřívějším podzimu dokážou kvést už i koncem zimy, a v této době jsou svým kvetením velmi nápadné, i když mají jen drobné kvítky.
Eryngium campestre Máčka ladní
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Máčka ladní je vytrvalá bylina. Je hojná na suchých, výslunných stráních. Má ve svých květních hlávkách nektar pro hmyz i v obdobích sucha, kdy jiné druhy rostlin už zasychají a nekvetou. Potom lze pozorovat na kvetoucích máčkách hodně jedinců hmyzu, co se na ní slétl ze širokého okolí.
Po uzrání semen se lodyhy často odlamují a vítr je kutálí na větší vzdálenosti. Proto je známá jako stepní běžec.
Foto 16. 7. 2018 na ploše bývalé cihelny Kotlářka v Praze 6.
Erysimum crepidifolium Trýzel škardolistý
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Trýzel škardolistý je charakteristická rostlina výslunných skal a skalních stepí v Dolním Povltaví. Je dvouletá až krátce vytrvalá. Začíná kvést ve druhé polovině dubna. Nektar pro hmyz má v květech uložený hluboko. Když je příznivé, mírně vlhčí počasí, hmyz dává přednost návštěvám květů takových druhů rostlin, kde dosáhne na nektar snadněji, a trýzel škardolistý opomíjí. Pokud ale nastane sucho a jiné byliny zasychají, trýzel škardolistý má stále v květech nektaru dostatek a včely samotářky ho začnou hromadně vyhledávat. Ovšem pouze druhy s dlouhým sosákem. Ti s kratším sosákem, jako je např. včela medonosná, dovnitř do květu trýzele škardolistého pro nektar nedosáhnou.
Euonymus europaea Brslen evropský
od Hanka
čeleď: Jesencovité - Celastraceae
Brslen evropský je JEDOVATÝ keř až malý strom, obvykle 2 m vysoký, může být až 8 m vysoký. Je nápadný v podzimních měsících kvůli svítivé barvě plodů a červenému zbarvení listů.
V Praze 6 je hojný zejména v loukách pod skalami Divoké Šárky. Má rád vlhké a živinami bohaté půdy, spíš zásadité (vápnité). Tím je výskyt v Šárce trochu neobvyklý, protože šárecké skály jsou převážně z kyselých hornin. Tady se ale ukazuje vliv lidských činností, od dávné minulosti až po dnešek, že lidi půdní chemii změnili a na některých místech v Šárce jsou i rostliny výrazně vápnomilné.
Euphorbia cyparissias Pryšec chvojka
od Hanka
čeleď: Pryšcovité - Euphorbiaceae
Pryšec chvojka je vytrvalá trsnatá bylina. Velmi dobře snáší sucho. Často roste na kamenitých půdách. V Praze je to častá bylina v okolí skal na plochách přírodních rezervací a přírodních památek. Má tenké čárkovité listy.
Na jeho květech hmyz sbírá nektar a pyl. Pryšec chvojka kvete ve druhé polovině dubna a na začátku května. Na některých lokalitách je v tomto termínu pryšec chvojka jedinou kvetoucí rostlinou. V době jeho kvetení totiž bývají trnky už odkvetlé a naopak další druhy stepních bylin mají teprve poupata. Pro blanokřídlý hmyz je pryšec chvojka významnou rostlinou.