Rostliny Seznam
Hedera helix Břečťan popínavý
od Hanka
čeleď: Aralkovité - Araliaceae
Břečťan popínavý patří k těm několika málo našim rostlinám, co kvetou na podzim (září a začátek října), a plody jim dozrávají až následující rok.
Včely medonosné sbírají na květech břečťanu nektar i pyl, ale zdá se, že to dělají pouze z nedostatku jiných zdrojů v podzimních měsících. Protože pokud jsou nablízku v hojné míře jiné druhy květů, tak se včely přeorientují na jiný zdroj a květy břečťanu je nezajímají. Na břečťanu ale bývá hodně mšic, které produkují medovici, a tu včely medonosné sbírají přednostně. Včelí med, který včely vyrobily z medovice na břečťanech, má velmi tmavou barvu.
Helianthemum canum Devaterník šedý
od Hanka
čeleď: Cistovité - Cistaceae
Devaterník šedý je drobný polokeř. Je to teplomilný, suchomilný a vápnomilný druh. Roste na skalách a na skalních stepích. V Čechách se vyskytuje vzácně, jen v Českém krasu na Karlštejnsku a v oblasti Radotínského a Prokopského údolí v Praze a v okolí Roudnice nad Labem.
Jeho květy rády navštěvují samotářské včely pískorypky. Během chladných jarních dnů využívají pískorypky okolnosti, že na suchých, k jihu obrácených skalách je tepleji než na jiných loukách nebo vysoko na stromech. Pískorypky nejsou schopné létat při chladném počasí, jsou závislé na teplotě okolí a na možnosti zahřát si letové svaly v hrudi na slunci.
Helianthemum grandiflorum Devaterník velkokvětý tmavý
od Hanka
čeleď: Cistovité - Cistaceae
Devaterník velkokvětý tmavý je polokeř, bývá od báze bohatě rozvětvený,vysoký je jen 10 cm, vyjímečně až 40 cm. Roste hlavně na výslunných kamenitých stráních, často na zásaditých půdách.
Kvete od června do září. Kvůli svému dlouhému období kvetení bývá také pěstován jako skalnička.
Blanokřídlí se o jeho květy většinou nezajímají, častěji je možné vidět na květech devaterníku brouky.
O jeho listy se ale někdy zajímají včely čalounice, vykusují si z nich materiál na stavby hnízda.
Helianthus annuus Slunečnice roční
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice roční je původní v Severní Americe. Tamní obyvatelé jí pěstovali po celá staletí, dlouho před objevením Ameriky Evropany. Do Evropy se pak dostaly pěstované typy slunečnic. Ještě před několika desetiletími se slunečnice pěstovaly v Čechách jen málo. Starší odrůdy slunečnic potřebovaly dlouhou vegetační dobu, vyrůstaly na polích vysoké i víc než 2 metry, a výnos semen byl malý. Moderní odrůdy jsou nižší, dozrávají dříve, a výnos semen je dobrý. Nyní se slunečnice pěstuje na polích jako významná perspektivní olejnina. Její výhodou je v posledních letech zejména to, že snáší sucho mnohem lépe než některé jiné polní plodiny.
Helianthus tuberosus Slunečnice topinambur
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice topinambur je vytrvalá mohutná bylina, která v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do třímetrové výšky. Pochází ze Severní Ameriky. U nás je pěstovaná, ale snadno zplaňuje a šíří se do okolí. U nás se pěstují zejména vyšlechtěné typy, které vytvářejí v zemi velké kuželovité postranní oddenky. Ty jsou mrazuvzdorné, a mohou se tedy sklízet během celé zimy, a to nejen jako krmivo pro zvířata. Důležitou vlastností hlíz je, že jako zásobní látky neobsahují škrob, ale inulin, a jsou tedy vhodným doplňkem jídla pro diabetiky (v malém množství).
Rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, protažené v úzkou špičku. Zákrovní listeny jsou delší než je šířka květního terče, horní polovinou odstávají.
Helianthus x laetiflorus Slunečnice pozdní
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice pozdní je pěstovaná jako vytrvalá okrasná rostlina. Patří mezi více než 50 druhů rodu Helianthus, které pocházejí ze Severní Ameriky. Vznikla zkřížením druhů Helianthus tuberosus a Helianthus rigidus. U nás jsou rozšířené hlavně klony s nižším vzrůstem. Snadno zplaňuje.
Rozlišovacím znakem jsou špičaté zákrovní listeny, které jsou jen stejně dlouhé jako květní terč. Vnější zákrovní listeny jsou jen nevýrazně kratší než vnitřní.
Helleborus sp. Čemeřice
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Čemeřice nejsou v Čechách původní rostliny, ale v posledních letech se často šíří v okolí hřbitovů nebo zahrádek. Vyrůstají na zastíněných místech v lesním podrostu, jsou ze semen pěstovaných zahradních čemeřic. Zahradní kultivary lidé vytvářejí hlavně křížením různých druhů a poddruhů původních planých čemeřic. Základem pro šlechtění je nejčastěji čemeřice východní (Helleborus orientalis). Ta bíle kvetoucí pochází z Turecka, její barevné poddruhy z Kavkazu. Výpěstky bývají označované jako Helleborus hybridus.
V Praze kvetou čemeřice už od začátku března nebo i dřív. V této době bývá ještě chladno a hmyz nelétá. Proto většina semen vzniká samoopylením.
Hepatica nobilis Jaterník podléška
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Jaterník podléška roste ve světlých lesích. Kolem Prahy je to častá rostlina na zásaditém, vápnitém (nebo aspoň neutrálním) podkladu. Na území Prahy 6 je vzácnější, protože tu převažují jako podklad mírně kyselé starohorní břidlice, ve kterých je jen vyjímečně žíla vápnitějších hornin.
Včely medonosné i další větší druhy hmyzu podléšku nevyhledávají. Zdá se, že její květy tvoří tak málo nektaru, že není pro větší jedince hmyzu atraktivní.
Heracleum mantegazzianum Bolševník velkolepý (obrovský)
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník velkolepý je nepřehlednutelná mohutná bylina, na vlhkých a úrodných půdách může vyrůst až do výšky 5 metrů. Je největší ze všech druhů evropských bylin. Květenství na vrcholu lodyhy mívá průměr až půl metru. Původně rostl jako součást vysokobylinné vegetace pod hranicí lesa mezi nadmořskými výškami 1500 a 1850 m v oblasti Západního Kavkazu, kde osídloval rovněž lesní lemy a paseky. V Evropě začal být jako velmi dekorativní rostlina používán pro parkové úpravy během 19. století. Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943 hlavně podél vodních toků.
U nás je to nyní nebezpečný invazní druh.
Heracleum sphondylium Bolševník obecný
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník obecný je původní evropský druh, hojný na většině území ČR (neplést s příbuzným invazním bolševníkem obrovským).
Bolševník obecný roste na loukách, na živinami bohatých půdách. Korunní lístky mohou být i růžové. Vrcholový okolík mívá v průměru 8 až 20 cm.
Charakteristické jsou zveličelé korunní lístky obvodových květů složeného okolíku. Vnější jsou hluboce dvoulaločné až dvouklanné, 3 až 10 mm dlouhé.
Jeho květy jsou hojně navštěvované mnoha druhy hmyzu.
Hibiscus syriacus Ibišek syrský
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Ibišek syrský pochází z Číny a Indie, planý typ tam roste na březích řek. U původního druhu jsou květy fialové, někdy bílé. Nyní je vyšlechtěno mnoho kultivarů s různou barvou a velikostí květů. Kvete od července do září. Jeho květy hodně vyhledávají včely medonosné a čmeláci.
V Evropě může zplaňovat.
Na horní fotografii je v květu vidět tyčinková trubka s mnoha prašníky, která je zakončená pestíkem.
Hieracium echioides Jestřábník hadincovitý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník hadincovitý je hlavní druh z podrodu Pilosella.
Na pražských skalách je to poměrně častý vytrvalý druh, jinde v ČR je vzácný.
Semena tvoří sexuálně, to znamená po opylení, ale také apomikticky. V buňkách má základní počet chromozomů (2n = 18). Proto u něj i v současnosti dochází k hybridizaci. Křížením s jinými druhy jestřábníků opakovaně vznikají odvozené druhy, které se dál rozmnožují převážně apomikticky.
Kvete od června do října.
Hieracium pilosella Jestřábník chlupáček
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník chlupáček patří do podrodu Pilosella. Je to hlavní druh, od kterého jsou odvozené mnohé další druhy.
Je častý na suchých kamenitých místech a skalních plošinách. Je to malá vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů a jediným květním úborem. Vytváří dlouhé nadzemní výběžky. Má celokrajné listy, na líci tmavě zelené. Listy jsou na rubu bělavě plstnaté hustými hvězdovitými chlupy.
V Praze kvete od dubna do října.
Hieracium sabaudum Jestřábník savojský
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník savojský patří do podrodu Hieracium. Je to tzv. hlavní druh, od kterého jsou odvozené další vedlejší druhy - ty vznikly v minulosti zkřížením jestřábníku savojského s jiným druhem jestřábníku.
Jestřábník savojský je vytrvalá bylina. Obvykle roste na nevápnitých a živinami chudých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jestřábníků jsou černozelené zákrovní listeny. Kvete od července do října.
Hieracium schmidtii Jestřábník bledý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník bledý patří do podrodu Hieracium.
Je mimořádně odolný vůči suchu. V Praze roste jednotlivě na skalách, jako podklad mu vyhovují skuliny v tvrdých nevápnitých horninách. Odborníci označují tento druh za heterogenní skupinu, a rozdělují ho na šest podrodů.
Jestřábník bledý patří mezi tzv. hlavní druhy. Od hlavních druhů je odvozeno mnoho druhů vedlejších, které v minulosti vznikly nebo i nyní vznikají jejich křížením s dalšími druhy jestřábníků.
Hippophaë rhamnoides Rakytník řešetlákový
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Rakytník řešetlákový vyrůstá jako keř nebo menší strom. Do okolí se dokáže rozrůstat s pomocí kořenových výmladků. Je to dvoudomá dřevina.
Rakytník býval využívaný v tradiční medicině mnoha starověkých národů. Šťáva z plodů obsahuje mnoho vitaminu C. Z tvrdých semen se také získává léčivý rakytníkový olej, který má velký regenační účinek.
Drobné květy rakytníku opyluje vítr.
Humulus lupulus Chmel otáčivý
od Hanka
čeleď: Konopovité - Cannabaceae
Chmel otáčivý je vytrvalá dvoudomá liána. Je pěstovaná už od dávných století. V minulosti lidé využívali chmel mnohem častěji než dnes, přidával se do mnoha jídel. Má totiž bakteriostatické a konzervační účinky - v dobách bez elektrických ledniček bylo velmi důležité, že chmel pomáhal udržovat jídla po nějakou, alespoň krátkou dobu nezkažená.Na místech s dostatkem živin a spodní vody snadno zplaňuje.
Koncem srpna a v září upoutává pozornost kolem potoků a řek.
Hydrangea paniculata Hortenzie latnatá
od Hanka
čeleď: Hortenziovité - Hydrangeaceae
Hortenzie latnatá pochází z dálného východu. V poslední době je u nás v parcích často vysazovaná. Zahradníci ji mají rádi pro její nenáročnost. Většinou roste jako keř vysoký metr nebo dva, může ale dorůst až do výšky 5 metrů. Nejčastěji se pěstuje typ s bílou barvou květů, existují ale i vyšlechtěné kultivary s jinými barvami.
Kvete od července do září. Včely medonosné a čmeláci hortenzii latnatou vyhledávají, sbírají v jejích květech mnoho nektaru a pylu. Právě koncem léta bývá všude v krajině nedostatek květů, proto pěstování hortenzie latnaté včelám a čmelákům hodně pomáhá.
Květy jsou sestavené v dlouhých kuželovitých latách.
Hylotelephium maximum Rozchodník velký
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník velký je v Praze na suchých stráních hojný druh. Protože kvete koncem léta a na začátku podzimu, kdy je obecně vzato v přírodě květů málo, tak včely medonosné a čmeláci jeho květy velmi vyhledávají. Je to druh variabilní, mimo jiné i proto, že se dokáže křížit s příbuznými druhy rozchodníků, jaké lidi pěstují v okolních zahradách.
Hypericum perforatum Třezalka tečkovaná
od Hanka
čeleď: Třezalkovité - Hypericaceae
Třezalka tečkovaná je statná vytrvalá bylina. Svůj název získala kvůli černým tečkovitým žlázkám na listech a na korunních lístcích. Tmavé žlázky obsahují červenofialové barvivo hypericin, po požití většího množství u zvířat i u lidí způsobuje zvýšenou citlivost ke slunečnímu záření.
Na květech třezalky tečkované jsou často vidět včely a čmeláci, kteří po květech rychle běhají a sbírají pyl. Květní nektar třezalka tečkovaná nevytváří.
Hypochaeris radicata Prasetník kořenatý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Prasetník kořenatý je vytrvalá bylina. Je to častý druh v městských trávnících, zejména se mu daří na písčitém podkladu. Květní úbory mají 2 až 3 cm v průměru.
Jméno prasetník má proto, že divoká prasata jeho kořeny s chutí vyrývají.