Rostliny Seznam
Laburnum anagyroides Štědřenec odvislý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štědřenec odvislý je v Praze je často vysazován jako okrasná dřevina. Pochází z jižní Evropy. Snadno zplaňuje a šíří se do okolí, protože je to druh velmi nenáročný na kvalitu půdy. Je nejjedovatější dřevinou ze všech, s jakými se lze u nás běžně setkávat (v botanických zahradách a arboretech existují i jedovatější dřeviny, ale jejich pěstování u nás není běžné).
V literatuře píšou, že je to dobrá včelařská dřevina. U nás ale včely dávají přednost jiným druhům rostlin, které kvetou ve stejné době. Včelu medonosnou jsem na štědřencích prakticky neviděla. Vždy na nich ale bzučí mnoho čmeláků. Vyfotografovat čmeláka vysoko ve větvích není snadný úkol.
Lactuca perennis Locika vytrvalá
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Locika vytrvalá roste pouze ve skalních štěrbinách nebo na skalních teráskách, na osluněných místech obrácených převážně k jihu, často na skalních výchozech u větších řek.
Roste na bazických podkladech. Skály nad Vltavou, kde Vltava opouští Prahu, jsou mírně kyselé předprvohorní břidlice. Přesto je zde locika vytrvalá hojná. Asi jsou místa, kam je navátá vápnitá spraš. A taky v těch starých břidlicích jsou místa, kde puklinami pronikalo magma jiných, vápenatějších hornin. V některých místech tedy rostou i takové byliny, o kterých se píše, že bývají jen na vápenatých podkladech.
Lactuca serriola Locika kompasová
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Locika kompasová u nás roste jako jednoletá nebo dvouletá (ozimá) bylina, může vyrůst až 180 cm vysoká. Vyskytuje se velmi hojně na živinami bohatých substrátech, na navážkách zemin a v další ruderální vegetaci. Obsazuje téměř všechny nezarostlé plochy, kde v předchozích letech probíhaly nějaké zemní práce a následně zůstaly lokality bez údržby.
Na nenápadné květní úbory lociky kompasové často létají drobné samotářské včely ploskočelky.
Lamium album Hluchavka bílá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka bílá je dobrá včelařská rostlina. Kvete od jara, a pak opakovaně až do podzimu, kdy jsou jakékoliv květy obvykle vzácné. Hodně jí vyhledávají čmeláci, zejména druhy, jejichž hnízdečka mají dlouhý vývoj až do konce léta nebo začátku podzimu.
V bílých květech jsou nápadné černé prašníky, pyl je ale světle žlutý.
Lamium amplexicaule Hluchavka objímavá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka objímavá je drobná jednoletá rostlina. Její zvláštností jsou neobvykle dlouhé květní trubky. Do takových květů asi žádný hmyz sosáčkem nedosáhne. Ale hluchavce objímavé to nevadí, stačí jí opylení vlastním pylem. Často dojde k opylení už během růstu poupěte, a tahle hluchavka pak ani nevykvete.
Lamium maculatum Hluchavka skvrnitá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka skvrnitá je vytrvalá trsnatá bylina. Často roste v křovinách a ve světlých, listnatých lesích, tam zejména kolem cest. Její porosty charakterizují půdu s dobrou úrodností.
Je milovanou rostlinou pelonosek a čmeláků, hlavně druhu čmelák zahradní.
Lamium purpureum Hluchavka nachová
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka nachová je většinou jednoletá ozimá bylina (někdy dvouletá). Začíná kvést už během podzimu. Je nápadná zejména na konci zimy, protože dokáže kvést i během mírných zim. V předjaří a v časném jaru je to pro hmyz důležitá nektarodárná a pylodárná rostlina.
Hluchavku nachovou navštěvuje větší počet druhů hmyzu, milují ji čmeláci.
Larix decidua Modřín opadavý
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Modřín opadavý patří v pražských lesích k nejkrásnějším stromům. Bohužel jsou obvykle vysazené velmi hustě, a to jim nesvědčí, zastíněním trpí. Modříny jsou velmi náročné na světlo.
V Divoké Šárce se pravděpodobně sám uchytává v sutích mezi skalami, kde je přirozeně omezená konkurence jiných dřevin.
V evropské přírodě je modřín původní na horách (v podhůří). V Alpách a Karpatech často tvoří horní hranici lesa. Náš jesenický modřín dokáže růst i ve směsi s jinými dřevinami, přecejen snáší slabé zastínění.
Lathyrus latifolius Hrachor širokolistý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor širokolistý je vytrvalá pnoucí bylina. V Praze je to často pěstovaná okrasná trvalka, která je odolná vůči suchu. Má nápadně velké květy. Kolem míst pěstování se dokáže samovolně šířit do okolí. Původní je v ČR v Panonském termofytiku. Tam roste na okrajích lesních lemů, kolem sadů nebo vinic, apod.
Na jeho květech bývá mnoho samotářských včel, zejména je vyhledávají včely z čeledi čalounicovitých (Megachilidae).
Lathyrus pratensis Hrachor luční
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor luční je vytrvalá pnoucí bylina. Často roste na vlhkých loukách. Býložravcům poskytuje velmi kvalitní píci, proto se někdy i uměle přisévá.
Květy hrachoru lučního mají v oblibě čmeláci, hlavně čmelák rolní (Bombus pascuorum).
Lathyrus tuberosus Hrachor hlíznatý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor hlíznatý je planá vytrvalá bylina. Kvete od května do srpna. V Praze bývá občas k vidění v málo udržovaných trávnících. Lodyhy má popínavé nebo poléhavé, dlouhé zhruba 50 až 100 cm.Jeho květy bývají hojně navštěvované samotářskými včelami z čeledi čalounicovitých, a také na ně létají čmeláci.
Lathyrus vernus Hrachor jarní (lecha)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor jarní kvete brzy zjara, zejména v listnatých lesích. Dává přednost půdám s dostatkem humusu. Je to hojný druh na plochách, kde trvale po mnoho staletí byl vždy jen les. Pražské lesy jsou ale často vysázené v posledních desetiletích na místech bývalých pastvin nebo drobných políček, tam se semena hrachoru jarního neměla odkud dostat, proto je na území Prahy vzácný.
Charakteristickým rysem tohoto druhu hrachoru jsou listy bez úponků.
Včely medonosné si ho asi nevšímají. Je ale oblíbenou rostlinou čmeláka rolního a pelonosky hluchavkové.
Leonorus cardiaca Srdečník obecný (buřina srdečník)
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Srdečník obecný je vytrvalá bylina, lodyha vyrůstá až do výšky 150 cm. V Praze je to častý druh, roste zejména podél málo udržovaných cest a na skládkách. Naopak v přírodním prostředí, které je málo ovlivněné lidskou činností, se srdečník prakticky nevyskytuje. Kvete od června do září. Ve květech se tvoří nektar pro včely a další druhy hmyzu i v suchých obdobích, kdy jiným rostlinám nektar v květech zasychá. Ve druhé polovině léta je proto srdečník důležitou včelařskou bylinou. Naopak za vlhka hmyz upřednostňuje květy jiných druhů rostlin.
Leontodon hispidus Máchelka (pampeliška) srstnatá
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Máchelka (pampeliška) srstnatá je vytrvalá bylina. Listy má v přízemní růžici. Květní úbory rostou na lodyze jednotlivě. Květy jsou žluté.
Žlutě kvetoucích hvězdnicovitých rostlin je větší počet druhů, jejich květy jsou navzájem podobné, rozlišení druhů pouze podle květů je obtížné. Naopak podle plodů bývá rozlišení druhů snadnější, proto je potřeba jim věnovat pozornost.
Leucanthemum sp. Kopretina
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Kopretina je rod rostlin, který v poslední době odborníci rozdělili na větší počet navzájem podobných druhů a poddruhů. Ve starší literatuře bývalo uváděné jméno kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum) společně pro několik druhů.
Nyní platí jméno kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) pouze pro základní diploidní typ (2n = 18). Je to výrazně teplomilný druh.
V české přírodě je od nížin až do hor nejrozšířenější druh kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) s dvojnásobným počtem chromozomů (2n = 36).
Kopretiny rostou jako dvouleté nebo krátce vytrvalé byliny.
Leucojum vernum Bledule jarní
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Bledule jarní ukazuje svoje květy na začátku března, někdy už i koncem února. Počasí bývá v této době velmi proměnlivé, často i znova nasněží. Proto mají květy bledulí tvar jako zavěšený zvoneček, který si proti sněhu a mrznoucímu dešti chrání nejdůležitější a nejcitlivější části květu uvnitř pod okvětními lístky. Pokud se některý den oteplí, zalétávají do jejích květů dělnice včel medonosných. Ostatní druhy hmyzu se probouzejí ze zimního spánku nejdříve až o týden nebo dva později.
Bledule jarní je náš původní druh. Nejlépe se jí daří v lužních lesích a podél vodních toků. Lidé ji také často pěstují v zahrádkách.
Leucosinapis alba Hořčice setá (bílá)
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Hořčice setá (bělohořčice) se pěstuje na polích pro sklizeň semen i na zelené hnojení.
A je to významná včelařská rostlina. Kvete od června (některé rannější odrůdy mohou kvést i dřív). V této době už je příznivé počasí, včely neomezuje chladno, jako bývá v dubnu při kvetení řepky. Včelám prospívá i to, že při pěstování hořčice se používá mnohem méně pesticidů než je zvykem u jiných polních plodin.
Včelí med, získaný z nektaru z květů řepky, má světlou barvu, a brzy po vytáčení krystalizuje, stane se bílým jako sádlo. To není závada, naopak rychlá krystalizace tohoto medu ukazuje na dobrou kvalitu s nízkým procentem vody v medu.
Ligustrum vulgare Ptačí zob obecný
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Ptačí zob obecný je hustě větvený keř, může vyrůst 3 m vysoký. Je to naše původní evropská dřevina, dobře přizpůsobená podmínkám české přírody. Nejlépe se mu daří ve vápencových oblastech, tam dokáže růst na suchých půdách právě tak dobře jako v pobřežních houštinách. Lidé ho často vysazují do živých plotů. Do okolí se šíří kořenovými výmladky. Snadno zakořeňuje i z dřevitých řízků.
Kvete koncem května a v červnu. V této době už bývá v pražských parcích většina dřevin odkvetlá. Proto včely a čmeláci na jeho květy často létají, ve květech sbírají pyl.
Linaria vulgaris Lnice květel
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Lnice květel je drobnější až středně vysoká bylina. Roste hlavně na písčitých nebo kamenitých půdách, na suchých a slunných místech. Je to víceletý, hlouběji kořenící druh. Setrvává na stanovišti bohatě větveným systémem vodorovných a svislých kořenových výběžků. Květy vyrůstají v úžlabí listenů a jsou sestavené do hustého koncového hroznu. Kvete od června do podzimu.
Květní nektar je uložený hluboko uvnitř kvítků. Hmyz se dostává ke květnímu nektaru různě odlišnými postupy.
Čmeláci s dlouhým sosákem, jako je čmelák rolní (Bombus pascuorum), si umějí složité květy otevírat a květy opylují.
Linum austriacum Len rakouský
od Hanka
čeleď: Lnovité - Linaceae
Len rakouský je vytrvalá teplomilná bylina. Daří se mu na výslunných travnatých stráních. Původní je asi jen na jižní Moravě, k nám do Prahy 6 je zřejmě zavlečený. Je to expanzivní druh, na příhodném stanovišti (na bazických podkladech) se rychle stává dominantní.
Květy rozkvétají postupně, po delší dobu, od května až do července, částečně až do října. Květy rostou v bohatých (až čtyřicetikvětých) složených vidlanech.
Foto 3. 6. 2018 v Praze 6, v přírodní památce Jenerálka.
Liriodendron tulipifera Liliovník tulipánokvětý
od Hanka
čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae
Liliovník tulipánokvětý pochází ze Severní Ameriky. Je to statný strom. Ve své domovině dorůstá i do výšky 40 metrů a mívá průměr kmene i víc než jeden metr. Nejlépe se mu daří v údolí řek a potoků. Lidem poskytuje hodnotné dřevo. U nás je často vysazovaný v parcích a zasloužil by si i vyzkoušení pro výsadby v lesních porostech.
V Praze rozkvétá v červnu. Jeho květy hojně vyhledávají dělnice včel medonosných, je to významná medonosná dřevina.
Šácholanovité jsou vývojově nejstarší dvouděložné dřeviny.
Lithrum salicaria Kyprej vrbice
od Hanka
čeleď: Kyprejovité - Lithraceae
Kyprej vrbice je mokřadní vytrvalá bylina. Kvete postupně během celého léta, je vydatným zdrojem květního nektaru a pylu, který využívá mnoho druhů hmyzu.
Samotářská včela pilorožka kyprejová je závislá pouze na nektaru a pylu z kyprejů. Její larvičky se nejsou schopné vyvíjet na jiném nektaru a pylu.
Lonicera x Purpusii Zimolez Purpusův
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliace
Zimolez Purpusův je keř, který si zaslouží pozornost včelařů. Je jeho zvláštností, že rozkvétá už v prosinci, a kvete až do dubna. Kdykoliv se během zimy oteplí, že včely mohou vyletovat z úlu, jsou květy zimolezu Purpusova pro včely zdrojem čerstvého nektaru a pylu. Také jeho květy krásně voní.
Lonicera henryi Zimolez Henryův
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Zimolez Henryův se v českých zahradách objevuje teprve v posledních letech. Pochází z Číny. Je to stálezelená ovíjivá liána s dřevnatými výhony. Je to velmi bujně rostoucí druh. Protože se u nás pěstuje krátkou dobu, tak zatím nelze určit, do jaké výšky dokáže vyrůst, ale zdá se, že to bude rekorman mezi všemi u nás pěstovanými zimolezy. V současnosti je to mezi zahradníky vyhledávaná rostlina, protože u nás je k dispozici málo druhů dřevin, které si uchovávají zelené listy i během zimy. Původní druh má drobné světle nafialovělé kvítky, častěji se ale pěstuje odrůda s květy trochu většími, které jsou uvnitř žluté.
Květy vyhledávají čmeláci druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum). To je čmelák, který má ze všech českých druhů čmeláků nejdelší sosák. Ostatní blanokřídlí asi k hluboko uloženému květnímu nektaru nedosáhnou.
Lonicera japonica Zimolez japonský
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Zimolez japonský pochází z východní Asie. U nás se pěstuje v zahradách jako pnoucí dřevina. Okrasný význam má zejména v zimě, protože při mírných zimách mu zůstávají zelené listy až do jara. Na ovíjivých lodyhách vyrůstají výhony s květy. Ty jsou zpočátku bílé, později žloutnou. Intenzivně voní. Ke sladkému nektaru v květech dosáhne jen hmyz s velmi dlouhým sosákem. Vyhledává je zejména čmelák zahradní.
Vytváří i mnohametrové nekvetoucí plazivé výhony, kterými se šíří do okolí. Snadno může zplaňovat. V některých zemích je hodnocen jako invazní rostlina.
Lotus corniculatus Štírovník růžkatý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štírovník růžkatý je vytrvalá bylina, obvykle s poléhavými lodyhami. Je častý v pražských trávnících, zejména v těch často sečených, kde ho nepřerůstají jiné rostliny a má dostatek světla.
Kvete od června do října. Je to významná včelařská rostlina. Má v květech hodně nektaru i v obdobích sucha, kdy jiné rostliny mají nektar v květech zaschlý. Na květech štírovníků je možno vidět mnoho různých druhů blanokřídlého hmyzu.
Lupinus albus Lupina bílá
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Lupina bílá je jednoletá bylina. Je to stará kulturní plodina, pěstovaná na Předním východě, v Řecku a Egyptě před nejméně 4000 lety. Původní typy lupiny obsahují jedovaté alkaloidy, ty se musely před vařením odstraňovat dlouhým máčením. Nově vyšlechtěné odrůdy lupiny jsou tzv. sladké, jedovaté látky už nevytvářejí, plody jsou vhodné pro výživu lidí a zvířat. Lupina bílá se nyní objevuje jako nová plodina i na českých polích. Daří se jí v teplých lokalitách, může růst i na vápenatých půdách.
Lupina bílá je významná včelařská rostlina, včely v jejích květech sbírají nektar a tmavooranžový pyl.
Lychnis coronaria Kohoutek věncový
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek věncový se u nás pěstuje jako okrasná dvouletá nebo krátce vytrvalá květina. Je původní v jižní Evropě (a dál i v Asii, v jižnějších oblastech, než je ČR). V posledních letech se ale šíří i v české přírodě, na místech, kam lidé vyhazují odpady ze zahrádek. Odolává suchu a umí růst i tam, kde je na skále jen malá vrstva země. Začíná tvořit monokulturu i na plochách pražských přírodních památek.
Lychnis flos-cuculi Kohoutek luční
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek luční roste na vlhkých loukách i na dalších místech s dostatkem vláhy, od nížin až do hor je hojný.
Je to vytrvalá bylina.
Včely medonosné i celá řada dalších druhů hmyzu ho často navštěvují.
Lychnis viscaria Smolnička obecná
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Smolnička obecná je vytrvalá bylina, obvykle s více lodyhami. Roste v teplejších oblastech, zejména na suchých, skalnatých svazích, dokáže růst na plném slunci i v polostínu pod řídkými stromy.
Tvorba semen je závislá na opylení hmyzem, ale její květy nejsou pro hmyz nijak zvlášť lákavé.
Lycium sp. Kustovnice
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.
Lycopsis arvensis (Anchusa arvensis) Prlina rolní
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Prlina rolní u nás roste jako jednoletý ozimý plevel, případně jako dvouletá bylina. Lze se s ní setkávat zejména na okrajích polí. Kvete od května až do podzimu.
Podobá se pilátu lékařskému, má ale výrazně světleji modré květy. Společně s pilátem lékařským je i prlina rolní mezihostitelem houbové nemoci hnědé rzivosti žita (Puccinia recondita). Přezimování rzi na prlině a pilátu nemá hospodářský význam, rez úspěšně přezimuje i na ozimých oblininách nebo na některých trávách. Na prlině a na pilátu ale probíhá pohlavní fáze vývoje této rzi. Může při tom docházet k vývoji takových populací rzi, které jsou rezistentní k používaným fungicidům. Nově vznikající kmeny rzí mohou také napadat takové odrůdy obilnin, které byly dříve úspěšně vyšlechtěné na odolnost ke starším typům rzí.
Lycopus europaeus Karbinec evropský
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Karbinec evropský je vytrvalá bylina. Dorůstá do výšky 15 až 80 cm. Roste na mokrých a špatně provzdušněných půdách, často mezi rákosím na březích stojatých i tekoucích vod. Je to hojný druh na často zaplavovaných a živinově bohatších lokalitách.
Drobné květy karbince poskytují hmyzu jen menší množství nektaru. Proto včely medonosné a včely samotářky navštěvují karbinec jen vyjímečně. Všechny druhy včel totiž musí pro výchovu svých larviček nasbírat na květech mnoho nektaru a pylu, vyhledávají tedy bohatší zdroje. Na květech karbince bývá mnoho dospělců takových druhů hmyzu, které potřebují květní nektar jen pro dodání energie sobě samotným, ale jejich larvičky se vyvíjejí na jiné potravě.
Lysimachia punctata Vrbina tečkovaná
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Vrbina tečkovaná je vytrvalá bylina, v Čechách pěstovaná v zahradách jako okrasná rostlina.
Je méně náročná na vlhko než podobná vrbina obecná,
Jako všechny vrbiny netvoří v květech sladký nektar pro hmyz, ale olejnaté sekrety. Proto je důležitou rostlinou pro samotářské včely olejnice. Na květech vrbiny tečkované lze vidět zejména olejnici žlutonohou (Macropis fulvipes), v pozdější době kvetení i olejnici vrbinovou (Macropis europaea).
Lysimachia vulgaris Vrbina obecná
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Vrbina obecná je vytrvalá bylina. Je hojná od nížin až do hor v pobřežních porostech podél potoků a řek i jinde v místech s vysokou hladinou podzemní vody.
Je zvláštností vrbiny, že se v jejích květech netvoří sladký nektar pro hmyz, ale olejnatý sekret. Na tom je závislá samotářská včela olejnice vrbinová (Macropis europaea). Olejnice často hnízdí v zaplavovaných mokřadech a olejíček z vrbiny používá k impregnaci plodových komůrek, olej je spolu s vrbinovým pylem a nektarem z květů jiných rostlin i potravou jejích larviček.