Rostliny Seznam
Máčka ladní Eryngium campestre
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Máčka ladní je vytrvalá bylina. Je hojná na suchých, výslunných stráních. Má ve svých květních hlávkách nektar pro hmyz i v obdobích sucha, kdy jiné druhy rostlin už zasychají a nekvetou. Potom lze pozorovat na kvetoucích máčkách hodně jedinců hmyzu, co se na ní slétl ze širokého okolí.
Po uzrání semen se lodyhy často odlamují a vítr je kutálí na větší vzdálenosti. Proto je známá jako stepní běžec.
Foto 16. 7. 2018 na ploše bývalé cihelny Kotlářka v Praze 6.
Mahalebka obecná Prunus mahaleb
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mahalebka obecná je strom, může být vysoká až 15 metrů, na extrémně suchých stanovištích ale bývá nízká, jen jako keř. Dokáže totiž růst i na skalnatých výslunných svazích. Některé bývalé suché pastviny v okolí Prahy přerůstá až invazivně a vytváří tam souvislý porost.
Kvete koncem dubna. Její květy jsou pro hmyz atraktivní. Jenže koncem dubna a začátkem května je rozkvetlé prakticky všechno, a včely nestíhají létat na všechny květy. V minulosti se používala také jako podnož na roubování třešní. V současnosti ale zahradníci používají jiné vyšlechtěné podnože.
Mahonie cesmínolistá Mahonia aquifolium
od Hanka
čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Mahonie cesmínolistá pochází ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina pro svoje stálezelené listy, snadno zplaňuje. Semena pravděpodobně roznášejí ptáci.
V pražských lesích, zejména kolem hřbitovů, roste v podrostu mnoho semenáčků mahonií, šíří se skoro invazivně.
Kvete časně zjara, a její květy navštěvuje hodně včel i dalšího hmyzu.
Máchelka (pampeliška) srstnatá Leontodon hispidus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Máchelka (pampeliška) srstnatá je vytrvalá bylina. Listy má v přízemní růžici. Květní úbory rostou na lodyze jednotlivě. Květy jsou žluté.
Žlutě kvetoucích hvězdnicovitých rostlin je větší počet druhů, jejich květy jsou navzájem podobné, rozlišení druhů pouze podle květů je obtížné. Naopak podle plodů bývá rozlišení druhů snadnější, proto je potřeba jim věnovat pozornost.
Mák pochybný Papaver dubium agg.
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák pochybný je souborný název pro velmi variabilní skupinu, která se rozpadá na řadu drobných druhů. Jsou to jednoleté rostliny, velmi často rostou jako ozimé. Rostliny, které přezimovaly ve formě listové růžice vykvétají brzy zjara, výrazně dřív než takové, co vyklíčily teprve na jaře. Roste na suchých místech, zejména podél cest nebo jako plevel na okraji polí s obilím. Ve srovnání s vlčím mákem má květy výrazně menší.
Mák setý Papaver somniferum
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák setý je stará kulturní rostlina, doklady o jeho pěstování v Evropě jsou již z období neolitu. Je od něj vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se liší barvou květů, semen, otevíráním nebo neotvíráním zralých tobolek i dalšími znaky. V současnosti jsou na našich polích nejčastěji vidět odrůdy, které kvetou světle fialově a mají tmavošedá semena. V minulosti se u nás často pěstovaly červeně kvetoucí odrůdy máku. V dobách našich babiček byl také na pečení vyhledávaný mák s bílými semeny.
Snadno přechodně zplaňuje, často roste podél silnic a cest, kudy se v předchozích letech odvážela na nákladních autech sklizeň z makových polí. Včely a čmeláci sbírají z makových květů mnoho pylu. Nektar se ve květech maku netvoří.
Mák vlčí Papaver rhoeas
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák vlčí byl kdysi jeden z nejhojnějších polních plevelů, zejména zapleveloval ozimou pšenici. Dnes díky používání herbicidů bývá jen na okrajích polí. Nyní roste hlavně na plochách ovlivněných člověkem, na skládkách zemin apod.
Zatímco většina rostlin má pyl v různých odstínech žluté barvy, vlčí mák má pyl tmavě šedozelený, skoro černý. Včely medonosné i další druhy hmyzu pyl z vlčích máků hodně sbírají. Pro včelaře začátečníky bývá překvapením, že v době kvetení vlčího máku mají včely v plástech tmavě zbarvené pylové zásoby.
Mandloň nízká Prunus tenella
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mandloň nízká dorůstá do výšky jen kolem 0,3 m až 1 metr, jen vyjímečně víc. Do okolí se rozšiřuje velkým množstvím kořenových výmladků. V ČR je původní jen na jižní Moravě, v přírodě se vyskytuje v mnoha stepních oblastech v jihovýchodní Evropě a ve střední Asii, na Kavkazu a v západní Sibiři. Je to u nás často pěstovaný okrasný keř v zahradách. Hodí se na zpevňování suchých výslunných svahů, má ráda vyšší obsah vápníku v zemi.
Plody má hořké a jedovaté.
Včely sbírají ve květech nektar a žlutý pyl. V době kvetení bývá na mandloni nízké velmi mnoho včel, je to jejich velmi oblíbený keř. Pouze je škoda, že mandloň nízká kvete krátkou dobu, jenom asi týden.
Mandloň obecná Prunus dulcis (Amygdalus communis)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mandloň obecná je strom, který původně pochází z oblasti od Malé Asie po Afganistán. Odtud se její pěstování rozšířilo do Středozemí, a nakonec i do nejteplejších oblastí Čech.
V Praze je krásný mandloňový sad na svahu Petřína. Je zde vysazeno mnoho odlišných odrůd s různým tvarem květů a následně i s různou velikostí a kvalitou plodů. Mandloně pro dobrý růst potřebují takové počasí, kdy je konec zimy a předjaří bez velkých teplotních výkyvů. Dokážou totiž vykvétat zjara mimořádně brzy, jenže potom jejich květy často spálí mráz.
Mandloň trojlaločná Prunus triloba
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mandloň trojlaločná se u nás pěstuje jako okrasný keř, oblíbený je kultivar s plnými květy. Plody nevytváří, nebo se vyskytnou jen velmi vzácně. Její pěstování v českých zahradách bylo velmi moderní ve 20. století, tenkrát nechyběla snad v žádné zahradě bohatších majitelů. V současnosti jí nahrazují další okrasné kultivary z rodu Prunus, nyní jsou pro výsadbu do parků víc vyhledávané velmi časně kvetoucí druhy a odrůdy.
Mandloň trojlaločná pochází z Číny. Rozkvétá v dubnu, její květy hojně vyhledávají včely a čmeláci.
Máta Mentha sp.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rostliny z rodu máta se v ČR pěstují ve velkém množství druhů, kultivarů a jejich kříženců. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech, u potoků, na březích rybníků a řek, hlavně v teplejších oblastech. V české přírodě rostou základní druhy
máta dlouholistá - Mentha longifolia (je přirozená součást květeny ČR)
máta klasnatá - Mentha spicata (často zplanělá kolem liských sídel)
máta vodní - Mentha aquatica (původní druh ČR)
máta rolní - Mentha arvensis (původní druh ČR)
máta vonná - Mentha suaveolens (vyjímečně pěstovaná, častá při křížení pěstovaných kultivarů, s mátou dlouholistou tvoří plodného křížence)
Podobnou rostlinou je jedovatá polej obecná - Pulegium vulgare, Mentha pulegium.
Mateřídouška panonská Thymus pannonicus
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška panonská je častý druh na plochách přírodních památek Prahy 6. Zdá se, že jejímu šíření napomáhá i pastva ovcí a koz. Samotná mateřídouška jim nějak nechutná, tu téměř nepoškozují, a naopak vypásají jiné byliny, které mateřídoušce konkurovaly.
Mateřídouška panonská je velmi proměnlivá, co se týká délky a hustoty odění stonků a listů. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř válcovité, a po celém povrchu stejnoměrně chlupaté.
Květy mateřídoušek navštěvuje mnoho hmyzu.
Meduňka lékařská Melissa officinalis
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Meduňka lékařská je vytrvalá bylina. Je původní ve Středozemí a Přední Asii. Na jihu dává přednost mírně přistíněným stanovištím a následkem oteplování začíná i u nás zplaňovat zejména na zastíněných místech. Je často pěstovaná jako léčivka.
O meduňce se často píše jako o včelařské rostlině. Podle mých pozorování ale včely dávají přednost jiným nektarodárným rostlinám, jestliže si mohou vybrat. Jen občas zaletí na květy meduňky některý čmelák.
Měrnice černá Ballota nigra
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Měrnice černá často roste v okolí lidských sídel, podél cest, na okrajích křovin, obvykle na dobře vyhnojených místech, umí se vyrovnat se suchem. Je to vytrvalá bylina. Kvete od června. Při posečení snadno obráží a znova kvete, a to prakticky až do příchodu podzimních mrazíků. Je proto důležitou včelařskou rostlinou. Milují ji nejen včely medonosné, ale i včely samotářky.
Meruňka obecná Prunus armeniaca
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Meruňka pochází z území Číny, kde je jiný průběh počasí, zejména je jiný přechod ze zimy do jara. V původní vlasti meruněk jsou v zimě obvykle silnější mrazy než v u nás v Čechách, ale jakmile se jednou zjara oteplí, pak už teplo trvá bez přerušení. V Čechách je zjara počasí proměnlivé, střídá se teplo s následujícími vpády chladna. A ty extrémy ve vývoji jarního počasí u nás meruňkám velmi škodí. Proto se v Čechách meruňky pěstují jen v nejteplejších oblastech.
Meruzalka krvavá Ribes sanguineum
od Hanka
čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae
Meruzalka krvavá pochází ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje jako odolný okrasný keř. Vyšlechtěná je řada krásně kvetoucích kultivarů. Dorůstá do výšky 1,5 m až 4 metry, jednotlivé odrůdy se liší vzrůstností i barvou květů.
Její květy vyhledává samotářská včela pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes).
Metasekvoje čínská Metasequoia glyptostroboides
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae (dříve tisovcovité - Taxodiaceae)
Metasekvoje čínská je opadavý jehličnan. Metasekvoje je také považována za živoucí fosilii. Byla rozšířená na konci druhohor a ve třetihorách, známá z otisků v geologických vrstvách. V roce 1941 byly objeveny živé stromy v Číně. V roce 1949 se americké expedici podařilo sebrat semena. Semena rozdělili mezi nejvýznamnější botanické zahrady. Z několika vzešlých semenáčků je nyní nejmohutnější v pražské botanické zahradě Na Slupi, další je v Královské zahradě, v Průhonickém parku. Později byla dovezena další semena a z nich vypěstováni další jedinci, nyní dozrávají semena i na našich stromech, proto jsou sazenice metasekvojí běžně k dispozici.
Mišpule obecná Mespilus germanica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mišpule obecná je keř nebo malý strom, až 6 m vysoký. Pochází z jihovýchodní Evropy, tam roste často jako planá v podrostu ve světlých smíšených doubravách. U nás je od 12. století pěstovaná, a také u nás se s ní lze vzácně setkat v řídkých dubových porostech jako se zplanělou. Vyhovují jí slunečné polohy, ale umí se vyrovnat i s růstem v polostínu.
Její plody jsou chutné až po přejití mrazem nebo po delším skladování. To bylo v dřívějších stoletích velmi důležité, tenkrát lidé měli v zimních měsících nedostatek vitaminu C. Proto byla mišpule dřív hodně pěstovaná jako významná léčivá rostlina.
Na zdejších fotografiích jsou plody na planých keřích, které rostou na jižním svahu nad Šáreckým potokem v dubovém lese v Dolní Šárce v Praze 6.
Mléč drsný Sonchus asper
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Mléč drsný je jednoletá nebo ozimá bylina. Je to častý plevel v okopaninách. Podobá se mléči zelinnému, často roste spolu s ním. V Praze a okolí patří k častým, všudypřítomným druhům.
Květy mléče drsného se otevírají ráno jen na chvilku a brzy dopoledne se už zavírají. Proto ho vídáme bez květů a s nápadným množstvím semen.
Květy mléče drsného opylují hlavně různé druhy drobných ploskočelek.
Mléč rolní Sonchus arvensis
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Mléč rolní je vytrvalá bylina. V ČR je rozšířená od nížin do podhůří. Květní úbory měří v průměru až 4 cm, to je dvakrát víc než květy příbuzných druhů mléče zelinného a mléče drsného.
Mléč rolní má hustě žláznaté stopky úborů. Zákrovní listeny jsou také štětinatě žláznaté (někdy mohou být i lysé).
Mléč zelinný Sonchus oleraceus
od Hanka
čeled: Hvězdnicovité - Asteraceae
Mléč zelinný je jednoletá (někdy může být ozimá) plevelná bylina. Je to polostinný druh, častý na zahradách, na okrajích cest, na smetištích a na dalších místech, která jsou hodně ovlivňovaná pohybem lidí.
V ČR je rozšířen od nížin až do podhůří.
Kvete od června do října.
Modřenec arménský Muscari armeniacum
od Hanka
čeleď: chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)
Modřenec arménský (Muscari armeniacum) je vytrvalá bylina. U nás je nepůvodní, ale často pěstovaný, snadno se šíří do okolí zahrádek. Květy modřenců arménských hojně vyhledávají čmeláci a včely medonosné i včely samotářky.
Je to velmi nenáročná rostlina, dokáže růst na suchých kamenitých svazích i v podrostu světlých lesů.
Modřenec tenkokvětý Muscari tenuiflorum
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve hyacintovité - Hyacinthaceae)
Modřenec tenkokvětý je vytrvalá cibulovitá bylina, velmi odolná k suchu. V Praze roste na skalních lokalitách, ale pouze v místech, kde může mít cibuli kolem 10 cm hluboko v zemi. Může růst na vápnitých podkladech, ale také na kyselejších horninách, protože velmi často je na pražských skalách navátá vápnitá spraš.
Patří k silně ohroženým druhům české květeny.
Modřín opadavý Larix decidua
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Modřín opadavý patří v pražských lesích k nejkrásnějším stromům. Bohužel jsou obvykle vysazené velmi hustě, a to jim nesvědčí, zastíněním trpí. Modříny jsou velmi náročné na světlo.
V Divoké Šárce se pravděpodobně sám uchytává v sutích mezi skalami, kde je přirozeně omezená konkurence jiných dřevin.
V evropské přírodě je modřín původní na horách (v podhůří). V Alpách a Karpatech často tvoří horní hranici lesa. Náš jesenický modřín dokáže růst i ve směsi s jinými dřevinami, přecejen snáší slabé zastínění.
Mochna písečná Potentilla arenaria (incana)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna písečná je v časném jaru ozdobou mnoha pražských skal a stepních svahů. Je to vytrvalá bylina polštářovitého růstu.
Snadno se kříží s jinými druhy mochen. Hybridi první generace sice bývají většinou sterilní, ale částečně vznikají plodné rostliny a ty dávají vznikat novým hybridogenním druhům.
Nektar a pyl sbírá v jejích květech hodně druhů hmyzu. Pískorypka mochnová je svou existencí dokonce na ní závislá, zásobuje svoje larvičky obvykle jen pylem a nektarem z mochny písečné a z mochny jarní.
Mochna plazivá Potentilla reptans
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna plazivá roste často podél cest nebo na okrajích polí a lesů.
Má poléhavé, až 1 m dlouhé lodyhy, které na některých uzlinách zakořeňují.
Květy rostou jednotlivě, a rozkvétají postupně od května do září. Pro včely medonosné je to důležitá rostlina hlavně ve druhé polovině roku, kdy bývá většinou v přírodě nedostatek kvetoucích rostlin.
Mochna přímá Potentilla recta
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna přímá je vytrvalá bylina. Přirozeně roste na stepních svazích a na kamenitých a skalnatých stráních. Její květy vyhledávají zejména drobné druhy včel samotářek. Na horní fotografii je na květu sameček některého druhu ploskočelky rodu Lasioglossum.
V ČR se vyskytují 3 morfotypy druhu mochna přímá. Typ s nápadně světle žlutými okvětními lístky je k nám zavlečený a roste obvykle na takových stanovištích, které jsou lidmi nějak pozměněné.
Fotografovala jsem jí v červnu a v červenci 2021 v přírodní památce Baba v Praze 6. Mochna přímá je v PP Baba ozdobou kolem zdejších skal. Tady je rozšířená forma se zlatožlutými okvětními lístky.
Mochna stříbrná Potentilla argentea
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna stříbrná je v Praze velmi hojná vytrvalá bylina, zejména na suchých skalnatých svazích.
Jméno stříbrná dostala podle běloplstnaté spodní strany listů. Začíná kvést koncem května, jednotlivé kvítky pak nakvétají postupně až do srpna. Dokáže se křížit s několika dalšími druhy mochen. Hybridi bývají v první generaci téměř sterilní, ale ze vzácně vzniklých semen mohou následně vyrůstat plodné rostliny a vznikají nové hybridní druhy.
Mračňák Theophrastův Abutilon Theophrasti
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Mračňák Theophrastův je nyní v ČR nejrychleji se šířící nebezpečný invazní plevel. Pochází z teplejších oblastí Asie. Je to jednoletá, pozdně jarní bylina, která dokáže vyrůst do výšky až 2 metry. U nás se jedná o nejvíce škodlivý plevel. Semena zůstávají v půdě životachopná až 50 roků.
Mrkev obecná Daucus carota
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Mrkev obecná je druh, který se skládá z rozsáhlého komplexu typů, které jsou někdy hodnocené jako samostatné druhy. Protože se ale různé typy mrkví dokážou neomezeně křížit a mají pak zcela plodné potomstvo, je přiměřenější hodnocení jako subspecie. V ČR se vyskytují 2 subspecie:
- planá mrkev obecná Daucus carota subsp. carota
- pěstovaná mrkev obecná - Daucus carota subsp. sativus.
Mydlice lékařská Saponaria officinalis
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Mydlice lékařská je vytrvalá bylina, obvykle s větším počtem lodyh. V minulosti byla často pěstovaná, nyní je zdomácnělá. Roste většinou uvnitř obcí, zejména v místech bohatých na obsah dusíku.
Květy vyrůstají z kališní trubky, která bývá delší než 17 mm. Proto včely medonosné i většina dalších hmyzích opylovatelů svým sosákem nedosáhnou ke květnímu nektaru, který je uložen až v hloubce květu, a rozkvetlých mydlic si nevšímají. Vyjímkou je čmelák zahradní, mydlice lékařská je jeho oblíbená rostlina.