Rostliny Seznam
Ranunculus acris Pryskyřník prudký
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník prudký je vytrvalá bylina. Často roste na vlhkých loukách. Je to jedovatá bylina, která znehodnocuje pastvu, ohrožuje zdraví zvířat. Čerstvý je pro domácí zvířata prudce jedovatý, sušením ztrácí toxicitu, ale i přes to není vítanou rostlinou v seně.
Naopak hmyz květy pryskyřníku miluje. Samotářská včela dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) se dokonce na květy pryskyřníků specializuje. Dřevobytka pryskyřníková může pro svoje larvičky sbírat nektar a pyl z mnoha druhů pryskyřníků, pryskyřník prudký je ale jejím nejvyhledávanějším druhem.
Ranunculus auricomus agg. Pryskyřník zlatožlutý
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.
Ranunculus bulbosus Pryskyřník hliznatý
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník hliznatý je vytrvalá bylina, bývá na suchých loukách nebo v ovocných sadech na jižních svazích. Rozkvétá už začátkem dubna,o trochu dřív než jiné druhy pryskyřníků.
Důležitým rozlišovacím znakem tohoto druhu pryskyřníku jsou zašpičatělé kališní lístky, na vnější straně dlouze chlupaté, za květu nazpět sehnuté a přitisklé ke květní stopce.
Ranunculus fluitans (Batrachium fluitans) Lakušník vzplývavý (lakušník říční)
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Lakušník vzplývavý je vytrvalá bylina. Roste ve vodách řek a potoků, hlavně tam, kde je na dně hrubý štěrk a valouny. Umí vytvářet porosty i v prudce tekoucí vodě.
Je to hojný druh také ve Vltavě na severu Prahy. Tam ale jeho porosty často poškozují motorové lodě. Kvůli těm lodím tu lakušníky nebývají vidět nahoře na hladině, ale pokud ve Vltavě plave člověk, tak se mu do dlouhých lodyh lakušníků často zamotávají nohy. Lakušníky jsou uchycené na dně velmi pevně, lidi snadněji přetrhnou lodyhy než aby dokázali vytáhnout lakušník ze dna.
Ranunculus repens Pryskyřník plazivý
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník plazivý je vytrvalá bylina. Vytváří dlouhé nadzemní plazivé nebo vystoupavé lodyhy a olistěné a kořenující výběžky. Je to hojný druh na vlhkých loukách, roste i podél potoků, mnohdy i jako plevel v zahradách.
Zvířata na pastvě se pryskyřníkům vyhýbají.
Ranunculus sceleratus Pryskyřník lítý
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník lítý je jednoletá nebo přezimující (dvouletá) bylina. Roste na bahnitých místech, snáší i mírné zaplavení. Patří mezi nejjedovatější pryskyřníky.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných pryskyřníků je charakteristické prodloužené válcovité (kuželovité) lůžko s velkým množstvím nažek.
Reseda lutea Rezeda žlutá (rýt žlutý)
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.
Reseda luteola Rezeda barviřská (rýt barvířský)
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.
Reynoutria japonica Křídlatka japonská
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Křídlatka japonská se nás začala původně pěstovat jako parková dekorativní rostlina. Nyní se ale agresivně šíří. Rozmnožuje se vegetativně, z odlomených oddenků.
Křídlatky jsou dvoudomé byliny. V Čechách pravděpodobně existují u druhu křídlatka japonská pouze samičí rostliny. Ty ale mohou být opylované pylem ze samčích rostlin křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), která u nás na mnoha místech také roste. Takovým vzájemným křížením opakovaně vzniká druh křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Ta je ze všech křídlatek nejagresivnější. Kde rostly všechny druhy křídlatek pohromadě, tam byly zakrátko rodičovské druhy vytlačené a zůstal jen kříženec.
Rhamnus cathartica Řešetlák počistivý
od Hanka
čeleď: Řešetlákovité - Rhamnaceae
Řešetlák počistivý je světlomilný keř nebo stromek. Vyskytuje se zejména na kamenitých a vysýchavých stráních, obvykle na vápencích a dalších živných horninách.
V Praze 6, kde ve skalnatém podkladu převažují kyselejší břidlice, roste na místech ovlivněných činností lidí.
Rhinanthus alectorolophus Kokrhel luštinec
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Kokrhel luštinec je jednoletá poloparazitická bylina. Jeho kořeny se přichytávají svými přísavky na kořeny hostitelských rostlin. Dokáže parazitovat pouze na kořenech rostlin z čeledi lipnicovité. (Byliny z jiných čeledí se dokážou parazitaci účinně bránit.) V minulosti býval kokrhel luštinec nepříjemným plevelem v obilí, který významně snižoval výnos zrna a navíc je i slabě jedovatý. Dnes je to vzácný druh.
V současnosti se s kokrhelem luštincem dělají pokusy kvůli omezování růstu některých trav, zejména třtiny křovištní. Tím se v terénu vytváří prostor pro vzejití semen kvetoucích nektarodárných druhů bylin.
Ribes (Grossularia) uva-crispa Srstka angrešt
od Hanka
čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae
Srstka angrešt je v pražských lesích velmi hojný keř. Je obtížné odhadnout, jestli je tu původní, nebo zplanělá, nebo tu byla v minulosti úmyslně vysazovaná. Dokáže úspěšně růst ve stínu pod jinými vzrostlými stromy. Hlavně se s ní lze setkat na kamenitých svazích. Kvete postupně během dubna, a její květy vyhledává mnoho časně jarních druhů hmyzu.
Téměř vždy je možno na květech angreštu vidět krásnou pískorypku ryšavou (Andrena fulva).
Ribes sanguineum Meruzalka krvavá
od Hanka
čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae
Meruzalka krvavá pochází ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje jako odolný okrasný keř. Vyšlechtěná je řada krásně kvetoucích kultivarů. Dorůstá do výšky 1,5 m až 4 metry, jednotlivé odrůdy se liší vzrůstností i barvou květů.
Její květy vyhledává samotářská včela pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes).
Robinia hispida Trnovník srstnatý (trnovník huňatý)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Trnovník srstnatý je původní na jihovýchodě USA. Roste jako keř nebo strom až do výšky 3 metrů, pěstované kultivary mohou být vzrůstnější. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité. Často vyrůstají těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí, proto není vhodný k vysazování do české přírody. V českých parcích bývá naroubovaný na podnože jiných druhů trnovníků. Je to významná včelařská dřevina, ve květech má mnoho velmi sladkého nektaru. Květy vyhledávají včely medonosné, čmeláci a také naše největší samotářská včela drvodělka fialová.
Na fotografiích je pravděpodobně odrůda Macrophylla (akát chloupkatý). Ta kvete poprvé při začátku rašení, potom v létě kvetení opakuje. Je odolná vůči mrazu v zimě a jaro 2024 ukázalo, že je odolná i vůči pozdním jarním mrazům.
Robinia pseudoacacia Trnovník akát
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Trnovník akát pochází ze Severní Ameriky, z východní a střední části USA, tedy z jižnějších zeměpisných šířek než je ČR.
Trnovník akát je v Praze a okolí nejdůležitější včelařská rostlina.
Je důležitý jako zdroj nektaru i pro mnoho dalších druhů hmyzu. Kvete totiž v termínu, kdy je většina českých stromů už odkvetlá (naopak lípy v termínu kvetení akátů mají teprve poupata), a současně nastává období intenzivního sečení travnatých ploch, takže je o květy nouze.
Na horní fotografii saje nektar z akátových květů samotářská včelka zednice rezavá (Osmia bicornis).
Rosa canina Růže šípková
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže šípková je u nás obecně rozšířený keř. Pro svůj růst potřebuje hodně světla. Má nepatrné nároky na kvalitu půdy, snáší sucho a teplo na výslunných svazích právě tak dobře jako dokáže růst i na okrajích mokřin. Může růst jako samostatný keř, a pak bývá až 3 metry vysoká. Někdy roste mezi stromy jako opíravá liana a jednotlivé větve mohou být dlouhé až 10 metrů.
Ve květech růže šípkové je velké množství pylu. Naopak sladkého nektaru bývá v růžových květech maloučko nebo vůbec žádný. Proto lze na květech růže šípkové vidět mnoho takových druhů hmyzu, které se živí především pylem.
Rosa galica Růže keltská (galská)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže keltská se obvykle vyskytuje v místech bývalého keltského osídlení. Je to planý druh růže s největšími květy - až 10 cm v průměru. Je to základ šlechtění mnoha druhů kulturních růží.
V posledních letech je vzácná, je to značně ohrožený druh. Dolní Šárka v Praze je místem, kde se s ní lze stále setkat.
Rosa hugonis (Rosa xanthina) Růže Hugova
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže Hugova je planý druh růže, původně pochází ze střední Číny. Nyní je u nás často v parcích a zahradách. Rozkvétá zjara jako první ze všech u nás pěstovaných růží. Je to keř, který může růst samostatně, často se pne po nějaké opoře, třeba je zachycená ve větvích sousedních stromů. Potom dokážet vyrůst až do výšky 4,5 metru.
Pro včely a čmeláky je to vydatný zdroj kvalitního pylu.
Rosmarinus officinalis Rozmarýna lékařská
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rozmarýna lékařská pochází ze Středozemí. Roste tam planě a je hojná na velmi suchých místech blízko mořského pobřeží. Velmi často je pěstovaná pro využití v kuchyni a je to i ceněná léčivá bylina. V českých podmínkách nedokáže přežít větší zimní mrazy, proto je u nás obvyklé ji pěstovat jen v květináčích a přes zimu ji umísťovat do světlé chladné místnosti.
Je vyšlechtěný větší počet kultivarů.