Rostliny Seznam
Kakost bahenní Geranium palustre
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost bahenní je vytrvalá bylina. V Praze a okolí bývají k vidění obvykle jen jednotlivé rostliny, většinou na březích rybníků. Může růst i na vlhkých loukách s vysokou hladinou podzemní vody.
V květech má hodně nektaru pro hmyz.
Kakost hnědočervený Geranium phaeum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost hnědočervený je vytrvalá bylina. Původně karpatský druh, planý zasahuje na Moravu a severovýchodních Čech. Pěstovaný jako okrasná rostlina v zahradách je rozšířený na více místech, snadno zplaňuje a šíří se pak do okolí. Má rád vlhké louky a roste na světlých až polostinných stanovištích.
Je to významná včelařská rostlina. Zjara rozkvétá už v květnu, výrazně dřív než většina jiných druhů kakostů.
Kakost krvavý Geranium sanguineum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost krvavý roste na výslunných skalnatých stráních, na mělkých kamenitých půdách. Často na vápencích, ale dokáže růst i na kyselých horninách. Na území Prahy 6 lze vidět většinou jen jednotlivé trsy rostlin, obvykle pouze v dolní části skal v kamenné suti.
Kakost luční Geranium pratense
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost luční je na vlhčích loukách častá, obecně rozšířená bylina. Kvete od června do začátku září. Vytváří bohatě větvené rostliny, které hustým zápojem potlačují jiné druhy rostlin v loukách. Včely medonosné, čmeláci i další druhy hmyzu jeho květy milují.
(Naopak zvířata na pastvě se kakostu raději vyhýbají, má bezcennou krmnou hodnotu a je nepříjemným lučním plevelem.)
Kakost pyrenejský Geranium pyrenaicum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost pyrenejský je dvouletá nebo až víceletá bylina. Původně rostl pravděpodobně v horských oblastech Středozemí. U nás byl pěstovaný v zámeckých zahradách a parcích už od 19. století. Snadno zplaňuje, nyní je to v teplejších lokalitách hojný druh. Častý je v parkových trávnících.
Kakost pyrenejský má v květech hodně nektaru a navštěvuje ho mnoho druhů hmyzu. Některé se mi podařilo fotografovat.
Kalina obecná Viburnum opulus
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Kalina obecná je náš původní, evropký druh kaliny. V přírodě se obvykle vyskytuje na vlhkých místech podél vodních toků. Občas je pěstovaná v zahradách jako okrasný keř. Je nádherná zejména v zimních měsících, protože její zářivě červené plody zůstávají krásné a nepoškozené na větvích velmi dlouho. Od tohoto druhu je vyšlechtěná řada okrasných kultivarů..
U nás je považovaná za jedovatou rostlinu. Existuje ale i její jedlá varieta, která má plody sice hořké, ale nejedovaté, a někde se využívá na šťávy.
Žlázy na řapících listů vylučují sladký nektar, který láká mravence.
Kalina vonná Viburnum farreri
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae (dříve zimolezovité - Caprifoliaceae)
Kalina vonná pochází z horských lesů v Číně. Nyní je to u nás moderní často pěstovaný keř. Při teplých zimách dokáže kvést už od prosince, normálně rozkvétá na začátku března. Kvetoucí keře zaujmou pozornost svojí vůní, to je tak brzy zjara neobvyklé.
Původní druh má růžová poupata, a téměř bílé květy. Zahradníci ale vyšlechtili i růžově kvetoucí kultivary, nebo naopak rostliny s květy zcela bílými. Zejména jsou oblíbené typy, které vznikly zkřížením druhů Viburnum farreri x Viburnum grandiflorum, jsou označované jako kalina bodnanská. Ta mívá růžovější a bohatší květenství.
Kamejka modronachová Buglossoides purpurocaerulea (Lithospermum purpurocaeruleum)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).
Kamejka rolní Buglossoides arvensis (Lithospermum arvense)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka rolní je jednoletá bylina, může růst i jako ozimá nebo dvouletá. Je to původně stepní druh, u nás se kdysi objevoval jako občasný plevel v obilí. V současnosti se stává častější na stepních lokalitách pražských přírodních památek, ačkoliv v dřívějších letech jsem ji tam nepozorovala. Zřejmě se šíří v souvislosti s pastvou ovcí. Ovečky jsou převážené kvůli údržbě přírodních ploch z místa na místo, a současně obohacují lokality semeny z předchozí pastvy.
V knihách bývá i pod vědeckým jménem Aegonychon arvense.
Karbinec evropský Lycopus europaeus
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Karbinec evropský je vytrvalá bylina. Dorůstá do výšky 15 až 80 cm. Roste na mokrých a špatně provzdušněných půdách, často mezi rákosím na březích stojatých i tekoucích vod. Je to hojný druh na často zaplavovaných a živinově bohatších lokalitách.
Drobné květy karbince poskytují hmyzu jen menší množství nektaru. Proto včely medonosné a včely samotářky navštěvují karbinec jen vyjímečně. Všechny druhy včel totiž musí pro výchovu svých larviček nasbírat na květech mnoho nektaru a pylu, vyhledávají tedy bohatší zdroje. Na květech karbince bývá mnoho dospělců takových druhů hmyzu, které potřebují květní nektar jen pro dodání energie sobě samotným, ale jejich larvičky se vyvíjejí na jiné potravě.
Kaštanovník jedlý Castanea sativa
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Kaštanovník jedlý je strom, se kterým se v Čechách lze setkat spíš vzácně.
Lidi dobře znají plody - jedlé kaštany, méně se mezi lidmi ví, jak kaštanovníky kvetou. V jižní a jihovýchodní Evropě, odkud kaštanovníky pocházejí, to jsou i velmi důležité včelařské dřeviny. U nás nejsme na kaštanovníkový med zvyklí, tak našim lidem takový med nechutná. Jinde je ale včelí med, který včely vytvořily z nektaru kaštanovníkových květů, velmi ceněn.
Kaštan, který právě spadl ze stromu, je nádherný.
Katalpa trubačovitá Catalpa bignonioides
od Hanka
čeleď: Trubačovité - Bignoniaceae
Katalpa trubačovitá je strom, který může vyrůst až do výšky 20 m. Pochází ze Severní Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Roste tam na březích potoků a v nízkých lesích. V ČR je často vysazovaná v parcích a v uličních stromořadích.
Kvete uprostřed léta. Květy rostou ve velikých latách a rozkvétají postupně. Ve městech je to významná včelařská dřevina. Má veliké, široké a obvykle bezlaločné listy. Květy jsou bílé, se žlutými a purpurovými skvrnami.
V českých parcích a botanických zahradách rostou i další druhy rodu katalpa a hlavně řada kultivarů vzniklých vzájemným křížením odlišných druhů.
Kdoulovec Chaenomeles sp.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Kdoulovce jsou okrasné keře, které nyní vídáme v parcích stále častěji.
Nejvíc se pěstuje druh kdoulovec ozdobný (Chaenomeles speciosa), ten je původní na území Číny. Dorůstá až do výšky 2 m a začíná kvést už v březnu. Jeho výhodou je, že jednotlivé květy nakvétají postupně, kvete až do začátku května.
Podobný, ale trochu menší je druh kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica). Ten začíná kvést až v dubnu.
Vzájemným křížením těchto dvou druhů lidi vyšlechtili také kdoulovec nádherný (Chaenomeles x superba).
Od všech těchto druhů je vytvořeno mnoho kultivarů s různou barvou květů, kromě všelijakých odstínů oranžové a červené barvy existují i bílé.
Kerblík lesní Anthriscus sylvestris
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík lesní je dvouletá, případně víceletá bylina. Zjara roste velmi rychle, začíná kvést už v květnu - časný začátek kvetení je důležitý rozlišovací znak od podobných druhů miříkovitých rostlin.
Je to hojný druh, roste často na okrajích lesů nebo v polostínu kolem lesních pěšin. Vyžaduje půdy bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky (v Praze 6 lemuje hlavně pejskařské trasy).
Květy kerblíku lesního vyhledává mnoho druhů brouků i hodně blanokřídlého hmyzu.
Kerblík obecný Anthriscus caucalis
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík obecný je krátkověká jednoletá bylina. V literatuře je popisován jako vzácná a ubývající bylina, ale na teplých (jižních a jihozápadních) svazích v Praze 6 je kerblík obecný překvapivě hojný druh. Zjara vyniká velmi rychlým růstem, ze všech zdejších druhů kerblíků rozkvétá jako první. Daří se mu na polostinných místech v sousedství různých keřů, podél pěšin a na půdách s dostatkem živin. Rychlé dozrávání semen mu zřejmě umožňuje, že se trvale udrží i na plochách, které jsou pravidelně sečené.
Má drobné kvítky, korunní lístky jsou dlouhé jen 0,5 až 0,7 mm.
Kerblík třebule štětinoplodý Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík třebule štětinoplodý je jednoletá bylina. Listy mají po rozemnutí charakteristickou vůni a právě tak chuť. V minulosti to bývala často pěstovaná bylina, společně s jeho příbuzným druhem kerblíkem třebule pravým. Od středověku byl kerblík třebule využíván jako kořeninová a aromatická zelenina. Velká přednost kerblíku třebule jako zeleniny je v jeho rychlém časně jarním růstu, listy lze sklízet už v dubnu.
V Praze nyní kerblík třebule štětinoplodý zplaněl a na mnoha místech velmi hojný. Na ploše Přírodní památky Baba a v jejím okolí v Praze 6 tvoří v podrostu keřů souvislé porosty, tisícovky jedinců.
Při sběru listů pozor na záměny s jinými jedovatými druhy miříkovitých rostlin! V přírodní památce Baba vytváří kerblík třebule smíšené porosty s jedovatou krabilicí mámivou.
Kohoutek luční Lychnis flos-cuculi
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek luční roste na vlhkých loukách i na dalších místech s dostatkem vláhy, od nížin až do hor je hojný.
Je to vytrvalá bylina.
Včely medonosné i celá řada dalších druhů hmyzu ho často navštěvují.
Kohoutek věncový Lychnis coronaria
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek věncový se u nás pěstuje jako okrasná dvouletá nebo krátce vytrvalá květina. Je původní v jižní Evropě (a dál i v Asii, v jižnějších oblastech, než je ČR). V posledních letech se ale šíří i v české přírodě, na místech, kam lidé vyhazují odpady ze zahrádek. Odolává suchu a umí růst i tam, kde je na skále jen malá vrstva země. Začíná tvořit monokulturu i na plochách pražských přírodních památek.
Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Kokoška pastuší tobolka je častý plevelný druh. Její semena dokážou klíčit při nízkých teplotách, mnohdy už v zimě nebo v časném předjaří. Díky odolnosti na chladno se lze setkat s kvetoucími rostlinami kokošky od počátku jara až do pozdního podzimu.
Kvítky má drobné, nenápadné, někdy mohou korunní lístky květů dokonce chybět. Květy kokošky vyhledává mnoho druhů včel samotářek i včely medonosné.
Na horní fotografii je na květech kokošky pískorypka pyskatá (Andrena labiata).
Kokotice povázka Cuscuta epithymum
od Hanka
čeleď: Svlačcovité - Convolvulaceae
Kokotice povázka je jednoletá bylina, která cizopasí na různých bylinných hostitelích. Je to v České republice původní druh. Nejčastěji roste na výslunných suchých travnatých nebo křovinatých stráních. Roste jako nezelená, parazitická liána. Kokotice se omotá kolem jiné rostliny, naruší její pletivo a zapustí haustoria do těla této hostitelské rostliny. Tím získává organické látky a vodu.
Kokrhel luštinec Rhinanthus alectorolophus
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Kokrhel luštinec je jednoletá poloparazitická bylina. Jeho kořeny se přichytávají svými přísavky na kořeny hostitelských rostlin. Dokáže parazitovat pouze na kořenech rostlin z čeledi lipnicovité. (Byliny z jiných čeledí se dokážou parazitaci účinně bránit.) V minulosti býval kokrhel luštinec nepříjemným plevelem v obilí, který významně snižoval výnos zrna a navíc je i slabě jedovatý. Dnes je to vzácný druh.
V současnosti se s kokrhelem luštincem dělají pokusy kvůli omezování růstu některých trav, zejména třtiny křovištní. Tím se v terénu vytváří prostor pro vzejití semen kvetoucích nektarodárných druhů bylin.
Kolkvicie krásná Kolkwitzia amabilis
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Kolkvicie je keř, může být vysoký až 4 metry, obvykle je menší. Pochází ze střední Číny.
Kvete v květnu a v červnu. Je to významná včelařská dřevina. Vyhledávají ji nejen dělnice včel medonosných, ale i celá řada včel samotářek. Květy rostou pouze na starších výhonech, proto po radikálním zmlazení keř v následující sezoně nekvete. Kolkvicie netrpí škůdci ani chorobami a při pěstování vyžadují jen minimální údržbu. Snadno se množí z bylinných řízků. Rostliny, které byly vypěstované ze semen, mají variabilní barvu květu.
Kolotočník ozdobný Telekia speciosa
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Kolotočník ozdobný je statná vytrvalá bylina. V Čechách není původní, nejbližší přirozené výskyty rostou na horách na východním Slovensku. U nás je často pěstovaný v parcích a v sousedství horských osad jako okrasná rostlina, snadno odtud zplaňuje. Daří se mu na březích vodních toků a na vlhkých loukách.
V květních úborech je hodně nektaru pro hmyz a také pylu. Květy kolotočníku navštěvuje mnoho hmyzu.
Lidi by si měli dávat pozor, aby se nedotýkali listů kolotočníku nechráněnou kůží.
U citlivých osob listy kolotočníku způsobují alergické reakce.
Komonice bílá Melilotus alba
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Komonice bílá je významná včelařská rostlina. V přírodě roste jako dvouletá bylina, pro včelaře jsou vyšlechtěné jednoleté odrůdy. Výhodou je nejen vysoká nektarodárnost kvítků, ale zejména dlouhá doba kvetení, a to v létě, kdy je v přírodě o květy nouze. Navíc je komonice bílá rostlinou, která snáší sucho a celkově je nenáročná na kvalitu půdy, potřebuje ale růst na slunci.
Na fotografii je se včelou medonosnou, která už má dobře naplněný medný váček. (Medný váček mají včely umístěný v zadečku.)
Komonice lékařská Melilotus officinalis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Komonice lékařská je statná dvouletá bylina. Je častá na suchých stráních a úhorech. V ČR se vyskytuje na většině území, zejména v teplých oblastech. V jejích drobných květech se vytváří mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Proto komonici lékařskou vyhledávají včely medonosné, čmeláci, i mnoho dalších hmyzích druhů.
Velmi podobným druhem je také žlutě kvetoucí komonice nejvyšší (Melilotus altissima). Vzhledově se liší jen chlupatými lusky. Zásadní rozdíl je v požadavcích na prostředí. Komonice nejvyšší roste na vlhkých pastvinách, na okrajích pramenišť a v příbřežních křovinách.
Komule Davidova Buddleja Davidii
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Komule Davidova je keř s rozkladitými větvemi. Pochází z Číny. U nás se pěstuje řada různých kultivarů, které se liší nejenom barvou květů, ale i termínem kvetení. Kvete od června do října. Jeho květy nápadně lákají motýly. Na jeho květních latách bývají i čmeláci a včely medonosné. V zahradách se pěstují i jeho bíle kvetoucí kultivary a celá řada dalších odstínů barev.
V evropské přírodě dokáže zplaňovat a šířit se do okolí.
Konopice pýřitá Galeopsis pubescens
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Konopice pýřitá je jednoletá bylina. Kvete od července do října. Roste ve světlých lesích, nejvíc podél lesních cest, má ráda půdu bohatou na živiny. Květy mají nápadně dlouhou květní trubku.
Konopice je názornou ukázkou rostliny, která k úspěšné tvorbě semen potřebuje mít kolem sebe vhodný druh hmyzího opylovatele.
Na horní fotografii je čmelák zemní, jak nabodává květní trubku z boku a pašuje si pro sebe sladký květní nektar bez toho, že by květ opyloval.
Kopr vonný Anethum graveolens
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kopr vonný je jednoletá bylina, často pěstovaná jako kořeninová zelenina. Pochází pravděpodobně ze Středozemí nebo z jižní Asie. U nás je pěstovaný od počátku středověku, v jižnějších zemích od starověku. Občas zplaňuje.
Na květech kopru bývají k vidění hlavně drobné druhy hmyzu.
Kopretina Leucanthemum sp.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Kopretina je rod rostlin, který v poslední době odborníci rozdělili na větší počet navzájem podobných druhů a poddruhů. Ve starší literatuře bývalo uváděné jméno kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum) společně pro několik druhů.
Nyní platí jméno kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) pouze pro základní diploidní typ (2n = 18). Je to výrazně teplomilný druh.
V české přírodě je od nížin až do hor nejrozšířenější druh kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) s dvojnásobným počtem chromozomů (2n = 36).
Kopretiny rostou jako dvouleté nebo krátce vytrvalé byliny.
Kopřiva dvoudomá Urtica dioica
od Hanka
čeleď: Kopřivovité - Urticaceae
Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina. Často vytváří husté jednolité porosty, hlavně na místech s dostatkem vláhy a živin v půdě.
Je to vyhledávaná živná rostlina pro housenky několika druhů motýlů a pro larvy brouků. Proti spásačům se snaží chránit žahavými chlupy, které má na lodyhách i na listech.
Ačkoliv je to obecně známá rostlina, jen málo lidí si umí představit, jak vypadají její květy a žahavé chlupy zobrazené při velkém zvětšení - jsou proto ukázané na následujících obrázcích.
Kostival lékařský Symphytum officinale
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kostival lékařský je mohutná vytrvalá bylina, může vyrůst až do výšky 1,2 metru. Rozkvétá od konce dubna a kvete až do července. Pokud je porost s kostivaly v létě posečený, pak mu vyrůstají od kořene nové mladé lodyhy a kvete až dlouho do pozdního podzimu.
Kostivalu se nejlépe daří na vlhkých loukách a v lužních lesích, na polostinných místech se umí přizpůsobit a roste i na málo vlhké zemi.
Kozinec cizrnovitý Astragalus cicer
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec cizrnovitý je vytrvalá rostlina. Lodyhy má obvykle poléhavé. Roste na suchých místech v teplejších oblastech.
V současnosti se šíří zejména na lokality ovlivněné lidmi, na navážky zemin.
Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.
Krabilice hlíznatá Chaerophyllum bulbosum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Krabilice hlíznatá je statná dvouletá bylina (může být i víceletá), po vykvetení odumírá. Je to častý druh na březích dolních toků českých řek. U nás byla ve středověku pěstovaná jako zelenina, vařením se upravovaly řepovité kořeny, mladou nať lidi připravovali jako špenát. Zplanělé rostliny ale mají jen slabý kořen.
POZOR NA ZÁMĚNU S JEDOVATÝM BOLEHLAVEM PLAMATÝM !! Krabilice hlíznatá a jedovatý bolehlav plamatý si jsou navzájem velmi podobné rostliny a často rostou společně. Oba tyto druhy kvetou ve stejném termínu, jsou stejně vysoké, mají téměř stejný tvar listů a podobně červeně skvrnité lodyhy. Spolehlivě se dají rozlišit jen podle odlišného tvaru plodů.
Krabilice mámivá Chaerophyllum temulum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Krabilice mámivá je jednoletá, případně i dvouletá bylina. Je to hojný druh se zřetelnou tendencí k rozšiřování areálu. Daří se jí na polostinných místech na půdách bohatých na živiny, je častá v akátových porostech. Rychle obsazuje stanoviště, která byla změněná lidskou činností.
Na jejích květech bývá dost brouků, těm určitě krabilice prospívají. Pro lidi je krabilice mámivá JEDOVATÁ!!
Pozor na záměnu s jedlým a podobným kerblíkem třebule (Anthriscus cerefolium)!
Krabilice mámivá a kerblík třebule často rostou těsně vedle sebe na stejné ploše.
Krabilice zápašná Chaerophyllum aromaticum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae (okoličnaté)
Krabilice zápašná je rozšířená zejména v podhorských oblastech. V Praze bývaly v minulosti vidět spíš jen jednotlivé rostliny, ale v poslední době se vydatně šíří a na některých plochách vytváří mohutnou monokulturu. Je to vytrvalá bylina. Její výhoda je v tom, že po posečení louky regenuje rychleji než jiné rostliny a rozkvétá opakovaně o něco dřív než ostatní porost.
Proto se na květech krabilice zápašné občas soustřeďuje mnoho jedinců hmyzu. Ale mělo by by být těch rostlin jen přiměřeně málo. Dokáže se totiž občas šířit až invazivně a je to pak nepříjemný hlubokokořenící plevel.
Krtičník křídlatý Scrophularia umbrosa
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Krtičník křídlatý je vytrvalá bylina. Roste na březích vodních toků, na prameništích a dalších zamokřených místech, obvykle na plném slunci. Čtyřhranné lodyhy má zřetelně křídlaté.
Drobné a barevně nenápadné květy často lákají jako opylovatele hmyz z čeledi vosovití. Květy totiž vydávají podobný pach jako rostliny, které jsou napadené listožravými housenkami nebo larvami brouků, a to láká vosí predátory.
Na horní fotografii je hrnčířka prýtová (Gymnomerus laevipes), se žlutým pylem vpředu na hlavě. Ve květech krtičníků získává energii sáním nektaru.
Kručinka barvířská Genista tinctoria
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kručinka barvířská je planě rostoucí nízký keřík. Roste na suchých loukách a pastvinách, na skalnatých místech, ve světlých doubravách.
Celá rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy. Otravy mohou vznikat hlavně u ovcí a krav, pokud by se části kručinky dostaly do sena. Včely samotářky květy kručinky vyhledávají, pylem a nektarem z kručinek zásobují svoje larvičky v hnízdečkách bez problémů.
Krušina olšová Frangula alnus
od Hanka
čeleď: Řešetlákovité - Rhamnaceae
Krušina olšová je keř, který se umí přizpůsobit i různým obtížným podmínkám prostředí. Snáší nadbytečnou vláhu a stagnující vodu, ale dokáže růst i na vysýchavých místech. Je častá na píscích a kyselých zrašelinělých půdách, ale roste i na půdách zásaditých. Bývá to jediný keř na živinami nejchudších půdách. Rozmnožuje se nejenom semeny, ale šíří se do okolí i kořenovými výmladky.
Zvláštností je postupné kvetení, květy se objevují od května do září. Díky té dlouhé době kvetení je to významná včelařská dřevina.
Krvavec toten Sanguisorba officinalis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Krvavec toten je vytrvalá bylina, může být až 120 cm vysoká. Je to častý druh na vlhčích loukách a pastvinách.
Květenství je hustý, od vrcholu rozkvétající klas. Kvítky mají 4 kališní lístky, květní koruna chybí.
Ve květech sbírají nektar a pyl včely medonosné i řada dalších druhů hmyzu. Krvavec toten je živnou rostlinou malých housenek modráska očkovaného (Phengaris teleius) a modráska bahenního (Phengaris nausithous), vývoj housenky dokončují u mravenců. Housenka v mraveništi přezimuje a zjara ještě pokračuje v krmení a růstu.
Křehkýš vodní Myosoton aquaticum
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.
Křehovětvec žlutý Cladrastis kentukea (lutea)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Křehovětvec žlutý pochází z jihovýchodu Spojených států. Nyní je častěji vysazován do parků i v ČR.
Je to včelařsky významná dřevina. Kvete ve stejném termínu jako trnovník akát.
Ozdobou je i nádherně žluté podzimní zbarvení listů.
Jak ale napovídá jméno, má tento strom křehké větve. Proto není vhodné ho vysazovat tam, kudy chodí hodně lidí.
Křen selský Armoracia rusticana
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Křen selský je mohutná vytrvalá bylina se silným kořenem. Je to často používaná zelenina. Pochází pravděpodobně z východní Evropy, z oblastí, kde v dávné minulosti žily slovanské národy. Nyní je pěstování rozšířené po celém světě.
Přirozeně roste podél zaplavovaných břehů vodních toků a na vlhčích místech v okolí zahrad.
Květy křenu navštěvuje mnoho drobnějších druhů hmyzu.
Křídlatka japonská Reynoutria japonica
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Křídlatka japonská se nás začala původně pěstovat jako parková dekorativní rostlina. Nyní se ale agresivně šíří. Rozmnožuje se vegetativně, z odlomených oddenků.
Křídlatky jsou dvoudomé byliny. V Čechách pravděpodobně existují u druhu křídlatka japonská pouze samičí rostliny. Ty ale mohou být opylované pylem ze samčích rostlin křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), která u nás na mnoha místech také roste. Takovým vzájemným křížením opakovaně vzniká druh křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Ta je ze všech křídlatek nejagresivnější. Kde rostly všechny druhy křídlatek pohromadě, tam byly zakrátko rodičovské druhy vytlačené a zůstal jen kříženec.
Křivatec český Gagea bohemica
od Hanka
čeleď: Liliovité - Liliaceae Juss.
Křivatec český je drobná vytrvalá cibulovitá bylina. Kvetoucí rostliny mají 2 niťovité přízemní listy a 2 až 6 střídavých lodyžních listů. Mívá mnoho vedlejších cibulek. Listy nekvetoucích rostlin jsou niťovité a tvoří pouze jakýsi "trávníček".
Semena se u našich rostlin netvoří.
Křivatec rolní Gagea villosa
od Hanka
čeleď: Liliovité - Liliaceae
Křivatec rolní je vytrvalá drobná bylina. V minulosti to býval častý polní plevel. Nynější aplikace herbicidů na polích už je s jeho existencí neslučitelná a proto je v současnosti velmi vzácný. S posledními rostlinkami křivatce rolního se nyní lze setkat na suchých stanovištích na okrajích křovin a světlých lesů (na zalesněných bývalých polích). Je to světlomilný druh, kvete jen v porostech s pozdním olisťováním stromů. Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů křivatců jsou odstále chlupaté květní stopky. Rozmnožuje se hlavně s pomocí cibulek, semena vytváří jenom vzácně.
Křivatec žlutý Gagea lutea
od Hanka
čeleď: Liliovité - Liliaceae Juss
Křivatec žlutý je vytrvalá cibulovitá bylina. Je to jediný náš druh křivatce s prakticky stoprocentní tvorbou semen. Láká mnoho druhů hmyzích opylovatelů .
Vyskytuje se velmi hojně na vlhkých plochách, často pod stromy.
Na mnoha lokalitách je zjara první a jedinou kvetoucí rostlinou, která má v květech nektar a pyl.
Kuklík městský Geum urbanum
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Kuklík městský je v Praze častou rostlinou na zastíněných částech málo udržovaných zahrad a parků.
Květy jsou malé a nenápadné, ale plody přitahují dětskou pozornost a jsou nezaměnitelné. Snadno se kříží s jinými druhy kuklíků, které se v zahradách pěstují jako okrasné kultivary.
Na internetu se na jiných stránkách o kuklíku městském píše jako o dobré léčivé rostlině.
Kustovnice Lycium sp.
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.
Kyprej vrbice Lithrum salicaria
od Hanka
čeleď: Kyprejovité - Lithraceae
Kyprej vrbice je mokřadní vytrvalá bylina. Kvete postupně během celého léta, je vydatným zdrojem květního nektaru a pylu, který využívá mnoho druhů hmyzu.
Samotářská včela pilorožka kyprejová je závislá pouze na nektaru a pylu z kyprejů. Její larvičky se nejsou schopné vyvíjet na jiném nektaru a pylu.