Ladoňka sibiřská Othocallis siberica (Scilla siberica)

od Hanka

čeleď: Chřestovité - Asparagaceae

Ladoňka sibiřská pochází z jižní Ukrajiny a z evropské části Ruska, roste tam především v černozemních oblastech. Roste tam jako podrost v listnatých lesích a v lesních lemech. U nás je to často pěstovaná zahradní rostlina, která snadno zplaňuje. V posledních letech se čím dál častěji objevuje i v pražských lesích. Rozkvétá brzy po jarním oteplení, její kvetení následuje za kvetením sněženek a bledulí. Dělnice včel medonosných a další druhy včel samotářek létají na květy ladoňky sibiřské rády a často. V jejich květech sají nektar a sbírají světle modrý pyl. Jednotlivé kvítky rostou skloněné dolů, podobně jako celá řada jiných časně kvetoucích bylin, které potřebují chránit citlivé části květu před výkyvy předjarního počasí. Včely s tím nemají problém, že musí do květů naletovat od spoda. Pro fotografování hmyzu ve květech ale ten sklon květů dělá potíže.

Číst více

Ladoňka zářící Scilla forbesii

od Hanka

čeleď: Chřestovité - Asparagaceae

Ladoňka zářící je jedním druhem ze skupiny z okruhu druhů kolem ladoňky velkokvěté (Scilla luciliae agg.). Ve starší literatuře patřily tyto ladoňky do rodu Chionodoxa. Pocházejí z horských oblastí Turecka i odjinad ve Středomoří a z Malé Asie.
V českých zahradách a parcích se nejčastěji pěstuje právě ladoňka zářící a její zahradnické kultivary. Daří se jí na mírně zastíněných stanovištích, nesmí ale trpět suchem. Úspěšně se rozmnožuje cibulkami a semeny, snadno proniká do okolí zahrad. Nyní se s ní lze zjara setkávat i v podrostu pražských lesů. Rozkvétá už v březnu a má v květech dostatek nektaru a hmyz její květy vyhledává. V časném předjaří se ale v přírodě pohybují převážně takové druhy hmyzu, které přezimovaly ve stadiu dospělců.

Číst více

Lakušník vzplývavý (lakušník říční) Ranunculus fluitans (Batrachium fluitans)

od Hanka

čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae

Lakušník vzplývavý je vytrvalá bylina. Roste ve vodách řek a potoků, hlavně tam, kde je na dně hrubý štěrk a valouny. Umí vytvářet porosty i v prudce tekoucí vodě.
Je to hojný druh také ve Vltavě na severu Prahy. Tam ale jeho porosty často poškozují motorové lodě. Kvůli těm lodím tu lakušníky nebývají vidět nahoře na hladině, ale pokud ve Vltavě plave člověk, tak se mu do dlouhých lodyh lakušníků často zamotávají nohy. Lakušníky jsou uchycené na dně velmi pevně, lidi snadněji přetrhnou lodyhy než aby dokázali vytáhnout lakušník ze dna.

Číst více

Leknín Nymphaea sp.

od Hanka

čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae

Lekníny jsou dlouhověké vodní rostliny. V české přírodě jsou původní druhy
leknín bílý - Nymphaea alba
leknín bělostný - Nymphaea candida

Do Evropy okrajově zasahuje také leknín čínský (severský) - Nymphaea tetragona. Ten se dokázal přizpůsobit i chladnu a klimatickým poměrům blízko polárního kruhu.
Leknín bílý a leknín bělostný jsou navzájem velmi podobné druhy. Leknín bělostný je totiž potomkem historické hybridizace mezi leknínem bílým a leknínem čínským.
Křížením s dalšími druhy leknínů, které pocházejí z jiných kontinentů, lidi vyšlechtili velké množství zahradních kultivarů leknínů. Ty bývají také často vysazované i na přírodní stanoviště.

Číst více

Len rakouský Linum austriacum

od Hanka

čeleď: Lnovité - Linaceae

Len rakouský je vytrvalá teplomilná bylina. Daří se mu na výslunných travnatých stráních. Původní je asi jen na jižní Moravě, k nám do Prahy 6 je zřejmě zavlečený. Je to expanzivní druh, na příhodném stanovišti (na bazických podkladech) se rychle stává dominantní.
Květy rozkvétají postupně, po delší dobu, od května až do července, částečně až do října. Květy rostou v bohatých (až čtyřicetikvětých) složených vidlanech.
Foto 3. 6. 2018 v Praze 6, v přírodní památce Jenerálka.

Číst více

Lilek černý Solanum nigrum

od Hanka

čeleď: Lilkovité - Solanaceae

Lilek černý je jednoletá bylina. Je to teplomilný druh, zjara raší pozdě, teprve po oteplení půdních vrstev. Daří se mu na dobře vyhnojených místech, v Praze tedy tam, kudy často chodí pejskové.
Kvete od června do října. Včely medonosné o jeho květy zájem nemají, a jiný hmyz asi taky ne. Odhaduji, že by lilek černý mohl být samosprašný, možná dojde k opylení už v poupatech.

Číst více

Lilek potměchuť Solanum dulcamara

od Hanka

čeleď: Lilkovité - Solanaceae

Lilek potměchuť je vytrvalý polokeř, lodyha při bázi dřevnatí. Původní evropská rostlina. Potměchuť je JEDOVATÁ. V Praze roste nejčastěji v málo udržovaných starých a zarostlých zahradách, dokáže totiž růst ve stínu pod stromy.
Její kořeny jsou schopné prorůstat skrz staré zdivo, je obtížné ji likvidovat.

Číst více

Liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera

od Hanka

čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae

Liliovník tulipánokvětý pochází ze Severní Ameriky. Je to statný strom. Ve své domovině dorůstá i do výšky 40 metrů a mívá průměr kmene i víc než jeden metr. Nejlépe se mu daří v údolí řek a potoků. Lidem poskytuje hodnotné dřevo. U nás je často vysazovaný v parcích a zasloužil by si i vyzkoušení pro výsadby v lesních porostech.
V Praze rozkvétá v červnu. Jeho květy hojně vyhledávají dělnice včel medonosných, je to významná medonosná dřevina.

Šácholanovité jsou vývojově nejstarší dvouděložné dřeviny.

Číst více

Lípa srdčitá Tilia cordata

od Hanka

čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)

Lípa srdčitá a lípa velkolistá patřily od starověku k nejdůležitějším zdejším dřevinám. Lidi používali lipové lýko na mnoho užitečných výrobků, zelené větve byly vynikajícím krmivem pro dobytek v létě a ještě víc hodnocené byly mladé větve v zimě jako krmivo pro zvířata. (V obdobích válek a hladomorů i jídlo pro lidi.)
V Čechách to jsou to nejvýznamnější včelařské dřeviny. Sladký nektar poskytují včelám květy, ale také bývá v některých letech na listech mnoho medovice od mšic, a tu včely také vydatně sbírají.

Číst více

Lípa stříbrná (plstnatá) Tilia tomentosa (argentea)

od Hanka

čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)

Lípa stříbrná pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je často pěstovaná v parcích a také jako stromořadí v městských ulicích. Kvete později než naše domácí lípy.
A jak je to s květním nektarem pro hmyz? Zdá se, že záleží na počasí. V deštivých letech na ní bzučí hodně včel a čmeláků, a všem květní nektar z lípy stříbrné chutná a prospívá. Pokud ale nastane větší sucho, tak nektar v květech zasychá.
Za sucha v červenci tedy vznikají pro hmyz obtížné situace. V polovině července už jsou u nás všechny původní druhy dřevin odkvetlé, na nich se hmyz už neuživí. V přírodě je během léta všechen hmyz závislý na květech na loukách. Jenže v městských parcích bývají trávníky často posečené, bez květů. Ve městech proto všechen hmyz pak létá na rozkvetlé lípy stříbrné.

Číst více

Lípa velkolistá Tilia platyphyllos

od Hanka

čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)

Lípa velkolistá je na venkově typickým průvodcem lidských obydlí. Většina starých památných lip náleží k tomuto druhu. Je to významná včelařská dřevina. Dožívá se obvykle věku 200 let, ale některé mohou být mnohem starší. Její větve totiž dokážou vytvářet nové mladé kořeny, které prorůstají mrtvým dřevem dutého kmene až dolů do země, a tak se strom samovolně zmlazuje. V minulosti mělo široké využití lipové lýko.
Je to i významná léčivá rostlina, čaj z lipového květu je oblíbený.
Rozkvétá na začátku léta jako první ze všech druhů lip. Jak napovídá její jméno, má větší listy než lípa srdčitá, a také má větší květy.

Číst více

Lípy - mimoevropské druhy Tilia sp.

od Hanka

čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)

Lípy v pražských parcích se vyskytují v řadě mnoha dalších druhů a jejich kříženců a kultivarů. Není jich ale tolik, aby stálo za to jim věnovat celý příspěvek, chci je ukázat pouze souhrnně. A je to dobře, že se u nás vysazují hlavně naše původní české druhy, ty jsou v mnoha ohledech lepší a kvalitnější. Naše lípy mají kvalitnější dřevo, hezčí tvar rozrostlé koruny, včely medonosné z nich vytvářejí nejlepší voňavý med. Naše lípy v době kvetení krásně voní, o cizokrajných lípách se to říct nedá.

Na horním obrázku je lípa Henryho (Tilia henryana).

Číst více

Líska obecná Corylus avellana

od Hanka

čeleď: Lískovité - Corylaceae

Líska obecná obvykle roste jako středně velký keř. Má výbornou výmladnost z pařezu a bohatě obráží na kořenových nábězích, keře jsou pak tvořené mnoha kmínky.
V dávné minulosti (asi 7 000 let př. n. l.) byla na našem území převládající dřevinou. Dnes je v lesnictví považovaná za plevelnou dřevinu. V porostech ale působí příznivě, její listový opad se dobře rozkládá a brzy vytváří vrstvu dobrého humusu. A co je na ní nejlepší? No přece chutné oříšky.

Číst více

Líska turecká Corylus colurna

od Hanka

čeleď: Břízovité - Betulaceae (dříve lískovité - Corylaceae)

Líska turecká je strom, který může vyrůst do výšky i víc než 20 m. Nyní je to často vysazovaný druh v pražských parcích i v uličních stromořadích. Dobře odolává zimním mrazům i letnímu horku a suchu. Má bohatý kořenový systém, s dlouhým kůlovým kořenem, proto dosáhne pro vodu i hluboko pod povrch. Daleké boční kořeny zase zajšťují dobré ukotvení a odolnost proti vývratům. Má rovný kmen a kvalitní dřevo, byla by vhodná i pro vysazování na okrajích hospodářských lesů.

Číst více

Lnice květel Linaria vulgaris

od Hanka

čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)

Lnice květel je drobnější až středně vysoká bylina. Roste hlavně na písčitých nebo kamenitých půdách, na suchých a slunných místech. Je to víceletý, hlouběji kořenící druh. Setrvává na stanovišti bohatě větveným systémem vodorovných a svislých kořenových výběžků. Květy vyrůstají v úžlabí listenů a jsou sestavené do hustého koncového hroznu. Kvete od června do podzimu.
Květní nektar je uložený hluboko uvnitř kvítků. Hmyz se dostává ke květnímu nektaru různě odlišnými postupy.
Čmeláci s dlouhým sosákem, jako je čmelák rolní (Bombus pascuorum), si umějí složité květy otevírat a květy opylují.

Číst více

Locika vytrvalá Lactuca perennis

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Locika vytrvalá roste pouze ve skalních štěrbinách nebo na skalních teráskách, na osluněných místech obrácených převážně k jihu, často na skalních výchozech u větších řek.
Roste na bazických podkladech. Skály nad Vltavou, kde Vltava opouští Prahu, jsou mírně kyselé předprvohorní břidlice. Přesto je zde locika vytrvalá hojná. Asi jsou místa, kam je navátá vápnitá spraš. A taky v těch starých břidlicích jsou místa, kde puklinami pronikalo magma jiných, vápenatějších hornin. V některých místech tedy rostou i takové byliny, o kterých se píše, že bývají jen na vápenatých podkladech.

Číst více

Lopuch hajní Arctium nemorosum

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Lopuch hajní je mohutná dvouletá bylina. Může vyrůst až dva metry vysoký, většinou je ale menší, pokud byla jeho hlavní lodyha zjara posečená a z kořenu se pak obnovila náhradní lodyha s květy. Ve srovnání s ostatními druhy našich lopuchů je lopuch hajní stínomilný druh. Bývá na okrajích lesních cest nebo kolem lesních pasek.
Pokud roste v sousedství jiných druhů lopuchů, tak se s nimi snadno kříží a vzniklé potomstvo je dál normálně plodné. Proto je vzhled lopuchu hajního dost variabilní a na lokalitách s porosty lopuchu hajního bývá současně i mnoho jednotlivých rostlin intermediárního vzhledu s částečnou genovou výbavou jiných druhů lopuchů.
Charakteristickým znakem lopuchu hajního jsou lodyžní větvě, které se obloukem sklánějí dolů.

Číst více

Lopuch menší Arctium minus

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Lopuch menší roste jako dvouletá, někdy i víceletá bylina. Bývá častý na vlhčích místech uvnitř obcí na okrajích cest nebo na zanedbaných trávnících.
Květenství má kulovitý zákrov, ten bývá červenofialově naběhlý. Kvítky jsou delší než vnitřní zákrovní listeny.

Číst více

Lopuch plstnatý Arctium tomentosum

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Lopuch plstnatý je statná bylina. Většinou vyrůstá jako dvouletá, ale může být i víceletá. Lopuchům se daří na živinami bohatých půdách. Často vytváří souvislé porosty podél okrajů hnojených zemědělských pozemků. V létě tam bývají květy lopuchů pro včely a čmeláky jediných zdrojem květního nektaru a pylu.
V ČR rostou 4 druhy lopuchů. Lopuch plstnatý charakterizuje hustě pavučinově vlnatý zákrov.

Číst více

Lopuch větší Arctium lappa

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Lopuch větší je mohutná dvouletá bylina (někdy může být i víceletá). Daří se mu na živinami dobře zásobených půdách, např. v silničních příkopech nebo na skládkách. V teplých oblastech je to hojný druh. Kvete od června do července, pokud lidi květní lodyhu zjara posečou, tak vykvétá opakovaně až do října. Na jeho květy hojně létají včely a čmeláci a také mnoho druhů motýlů.
V ČR rostou 4 druhy lopuchů. Rozlišovací znaky lopuchu většího jsou zejména: Lysý zákrov a všechny zákrovní listeny jsou zelené a s háčkovitou špičkou. Trubkovité květy jsou kratší než zákrovní listeny.

Číst více

Loubinec pětilistý Parthenocissus quinquefolia

od Hanka

čeleď: Révovité - Vitaceae

Loubinec pětilistý je dřevitá liana. Pochází ze Severní Ameriky. Na rozdíl od známějšího příbuzného druhu loubince popínavého má loubinec pětilistý úponky zakončené přísavnými destičkami.
Zatím je v českých zahradách k vidění jen málo, ale začíná to být moderní okrasná rostlina. Dokáže se pnout po domech díky vlastním příchytkám, ale jejich zbytky se pak obtížně odstraňují. Pěstují se různé odrůdy, některé mají příchytky hojnější a pevnější, jiné je potřeba také přivazovat, aby je vítr ze zdí neshodil.

Číst více

Loubinec popínavý - psí víno Parthenocissus inserta

od Hanka

čeleď: Révovité - Vitaceae

Loubinec popínavý (psí víno) je původní v Severní Americe. U nás je to často pěstovaná dřevitá liana. Květy má drobné, nenápadné, včely je často navštěvují. Pro včelaře může být výhodou dlouhá doba kvetení. První květy se obvykle objeví už v červenci, následně ale často tvoří další a další poupata a kvete až do začátku zimy, i v době, kdy už má zralé bobule.

Číst více

Loubinec trojlaločný (přísavník trojlaločný) Parthenocissus tricuspidata

od Hanka

čeleď: Révovité - Vitaceae

Loubinec trojlaločný pochází z východní Asie. V Praze se úspěšně a často pěstuje jako popínavá liana, která má vynikající schopnost pokrývat kolmé zdi budov, a to až do výšky 20 m. Zvláštností jsou úponky s přísavnými destičkami, kterými se velmi pevně přichytává k podkladu.
Květy má drobné, obvykle unikají lidské pozornosti. Je to ale významná rostlina pro včely medonosné.
Květy loubince trojlaločného se obvykle otevírají po poledni, a pak celá zeď s loubincem hučí náletem mnoha včelích dělnic.

Číst více

Lupina bílá Lupinus albus

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Lupina bílá je jednoletá bylina. Je to stará kulturní plodina, pěstovaná na Předním východě, v Řecku a Egyptě před nejméně 4000 lety. Původní typy lupiny obsahují jedovaté alkaloidy, ty se musely před vařením odstraňovat dlouhým máčením. Nově vyšlechtěné odrůdy lupiny jsou tzv. sladké, jedovaté látky už nevytvářejí, plody jsou vhodné pro výživu lidí a zvířat. Lupina bílá se nyní objevuje jako nová plodina i na českých polích. Daří se jí v teplých lokalitách, může růst i na vápenatých půdách.
Lupina bílá je významná včelařská rostlina, včely v jejích květech sbírají nektar a tmavooranžový pyl.

Číst více