Rostliny Seznam
Pajasan žlaznatý Ailanthus altissima
od Hanka
čeleď: Simarubovité - Simaroubaceae
Pajasan žlaznatý pochází z horských lesů Číny. Rozšířil se do mnoha zemí světa, mnohde se chová invazivně, právě tak u nás v ČR. Je to rychlerostoucí dřevina, ale krátkověká. Jeho zpeřené listy mohou být až 60 cm dlouhé. U nás se šíří zejména podél železničních tratí.
Je to dřevina mimořádně skromná, odolná suchu. Dokáže vyrůst i z nepatrného množství země, stačí mu jen malý objem kořenů. Právě tím se ale stává nebezpečným stromem - malé ukotvení v zemi a mohutný vršek je příčina, proč se pajasan snadno vyvrátí a ohrožuje lidi.
Pámelník bílý Symphoricarpos albus
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Pámelník bílý pochází ze Severní Ameriky. Je to hojně odnožující keř, v dobrých podmínkách může vyrůst až 2,5 metru vysoko. Obvykle je ale nižší, na suchých půdách bývá vysoký kolem jednoho metru. Je to odolný druh, který se dokáže přizpůsobit a růst a na nejrůznějších typech stanovišť.
Pámelník bílý je včelařsky významný keř. Začíná kvést v červnu, a rozkvétá postupně až do počátku mrazivých dnů koncem podzimu. Květy jsou zdrojem nektaru a nenahraditelného pylu v období, kdy jsou ostatní dřeviny odkvetlé a bývá o květy nouze. Při vycházkách do lesů jsou často vidět zbytky živých plotů z pámelníků. Obvykle je to na místech, kde v minulých desetiletích bývalo stanoviště včelích úlů.
Pamodřín líbezný Pseudolarix amabilis
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Pamodřín líbezný patří k nejkrásnějším jehličnanům v pražské Stromovce.
Z Evropy je známý z otisků z fosilních nálezů z období třetihor. Nyní je u nás považován za cizince, původem z východní Asie. V parcích se pěstuje vyjímečně. V pražské Stromovce ale několik exemplářů máme (dokonce tu úspěšně přežily povodeň).
Je to opadavý jehličnan, na podzim se krásně vybarvuje.
Má 2 typy jehličí.
Poznámka: V některých knihách se tento druh jmenuje pamodřín Kaemperův.
Pampeliška sekce Ruderalia (smetánka lékařská) Taraxacum sect. Ruderalia
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Pampelišky sekce Rudelaria jsou rostliny, které jsme před půl stoletím znali pod jménem smetánka lékařská, a nyní je to rod, vědecky rozdělený na velké množství jednotlivých, navzájem podobných druhů. Pro odborníky to smysl má, protože i vzhledově velmi podobné druhy se mohou zásadně lišit obsahem různých chemických látek. Pro amatéry je ale rozlišování na druhy obvykle nemožné.
Velké množství jednotlivých druhů, které se mezi sebou prakticky nekříží, je způsobeno tzv. apomiktickým rozmnožováním pampelišek. To znamená, že semena se (až na vyjímky) tvoří bez opylení, partenogeneticky. Jsou tedy věrnými kopiemi svojí mateřské rostliny.
Pastinák setý, var. luční Pastinaca sativa, var. pratensis
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Pastinák setý, var. luční, je dvouletá až vytrvalá bylina, světlomilný druh, roste na loukách na živinami bohatých půdách. Na území Prahy roste hojně, na na málo sečených plochách je dominantní rostlinou v srpnu. Hmyz ho velmi vyhledává.
Plané rostliny mají tenký a tvrdý kořen, který není vhodný k jídlu pro lidi (ale divočáci si ho rádi vyrývají).
Pavlovnie plstnatá Paulownia tomentosa
od Hanka
čeleď: Pavlovniovité - Paulowniaceae (dříve krtičníkovité -Scrophulariaceae)
Pavlovnie plstnatá pochází z horských oblastí jihovýchodní Číny. Je to strom, který v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 20 m, v podmínkách ČR jsou ale k vidění mnohem menší jedinci. Je to velmi rychle rostoucí dřevina. V přírodních podmínkách ČR má ale potíže se zimními mrazy i s jarními výkyvy počasí.
Pazerav cedrový (Libocedr sbíhavý) Calocedrus decurrens (Libocedrus)
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Pazerav cedrový je stálezelený jehličnan. Pochází ze Severní Ameriky, z pohoří Kalifornie a Oregonu. Ve své domovině se dožívá až věku 1000 roků.
V Čechách je cennou okrasnou dřevinou.
Šišky jsou dlouhé jen 2,5 cm. Skládají se ze tří párů nestejných šupin. Vnitřní jsou sterilní a srůstají v přepážku, střední velké šupiny nesou každá po dvou semenech. Vnější šupiny jsou malé a zpět zahnuté.
Pelyněk černobýl Artemisia vulgaris
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pelyněk černobýl je vytrvalá bylina s rozvětvenou kořenovou hlavou. Je častý na zanedbaných pozemcích a na plochách neudržovaných trávníků. Je to úporný plevel a častá příčina některých typů pylových alergií.
Květy jsou velmi drobné. Kvete ve druhé polovině léta, pokud jsou rostliny poškozené sečením, obnovuje následně kvetení během podzimu a může kvést až do období začátku mrazů. Ve druhé polovině roku bývá v přírodě nedostatek květů, proto včely medonosné sbírají pyl i trochu nektaru na květech pelyňku dost často.
Pcháč bělohlavý Cirsium eriophorum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč bělohlavý patří k nejkrásnějším druhům pcháčů. Květní úbory mohou měřit v průměru až 7 cm, a nejkrásnější jsou kulovité, pavučinatě bíle vlnaté květní zákrovy.
Na území Prahy 6 roste velmi vzácně, jednotlivé exempláře bývají pouze na tzv. Velké skále v Divoké Šárce, ale pouze na lokalitě, kde v dávné minulosti bývaly hradby tehdejšího osídlení. Na chemicky kyselých buližnících, ze kterých je Velká skála (Kozákova skála) vytvořená, pcháč bělohlavý neroste.
V okolí Prahy je ale výskyt častější.
Je to dvouletá, silně ostnitá statná bylina. Pcháči bělohlavému se daří na suchých pastvinách, často na vápenci.
Pcháč obecný Cirsium vulgare
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč obecný je dvouletá, statná rostlina, s bohatě větvenou lodyhou. V dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 2 metry.
Často roste na skládkách, na okrajích komunikací, obvykle na zanedbaných neudržovaných místech s vyšším obsahem dusíku.
Jeho květy vyhledávají čmeláci, včely medonosné i včely samotářky.
Pcháč rolní (oset) Cirsium arvense
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč rolní je vytrvalá bylina, obecně rozšířený a nebezpečný plevel. Má mohutný kořenový systém, který tvoří vodorovné i svislé výběžky, a těmi se rozmnožuje i vegetativně.
Při prohlížení pouhým okem vypadají všechny květní úbory stejně. Ale až při větším zvětšení jednotlivých kvítků se dá poznat, že pcháč rolní je rostlina neúplně dvoudomá. V samičích květech jsou prašníky zakrnělé a bliznová ramena jsou v době květu rozevřená. V květních úborech samčích rostlin jsou v kvítcích pestíky s bliznovými rameny k sobě přitisklými. V samčích rostlinách se vzácně může v květním úboru vytvořit několik málo životaschopných semen.
Pcháč šedý Cirsium canum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč šedý je vytrvalá bylina. Roste na vlhkých loukách, v příkopech, kolem potoků. Snáší dobře jak záplavy, tak i delší vyschnutí. Ve Středočeském kraji je to hojnější druh, na území Prahy je spíš vzácný. Kvete od července, lodyhy mohou být až 150 cm vysoké, po pokosení znovu vyráží květní lodyhy, a to i opakovaně, ale potom už je výrazně nižší.
Včely medonosné, čmeláci, motýli a další druhy mají pcháč šedý v lásce.
Pcháč zelinný Cirsium oleraceum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč zelinný je vytrvalá statná bylina. Je častá podle potoků na vlhkých loukách, kde je i dostatek živin. Po posečení louky znovu obrůstá a znovu kvete až do podzimu, kdy je o květy nouze. Květní úbory jsou obklopené listeny.
Pcháč zelinný a jeho květy vyhledává mnoho druhů hmyzu, hmyz mu dává přednost před květy jiných rostlin.
Pilát lékařský Anchusa officinalis
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pilát lékařský u nás roste jako dvouletá bylina, může být i krátce vytrvalá. Daří se mu v teplých oblastech, na travnatých stráních, na výslunných a sušších stanovištích. Kvete od jara do podzimu, je to pro hmyz důležitá luční bylina.
Při rozevírání poupat má květní koruna tmavě nachovou barvu, později se barva mění na výrazně modrou. Uvnitř květu je nápadná bílá pakorunka.
Květní nektar je uložený na dně dlouhé korunní trubky, včely se musejí hodně namáhat, aby na něj dosáhly. Tyčinky s pylovými prašníky jsou krátké a zůstávají uzavřené v korunní trubce.
Na horní fotografii z května 2023 je u pilátu zachycená za letu zednice rezavá (Osmia bicornis).
Pitulník (hluchavka žlutá) Galeobdolon sp.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Pitulník se dřív jmenoval hluchavka žlutá (Lamium galeobdolon). Nyní ho botanici přejmenovali a rozdělili na 3 samostatné druhy, které si jsou navzájem podobné a proto dřív nebyly rozlišovány.
Pitulník žlutý - Galeobdolon luteum, má diploidní počet chromozomů (2n = 18), roste v teplejších, sušších a světlých lesích.
Pitulník horský - Galeobdolon montanum, má tetraploidní počet chromozomů (2n = 36), roste v chladnějších vlhčích lesích.
Pitulník postříbřený - Galeobdolon argentatum, (2n = 36), okrasná trvalka, často pěstovaná, snadno zplaňuje. V Praze je nejhojnější právě pitulník postříbřený, ten se šíří zejména kolem hřbitovů a zahrad. Vyhledává živinami bohaté půdy.
Pižmovka mošusová Adoxa moschatellina
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Pižmovka mošusová je vytrvalá drobná rostlinka. Objevuje se brzy zjara na vlhkých a zastíněných místech. Rozmnožuje se hlavně oddenky.
Roste např. u Šáreckého potoka vedle cesty do Divoké Šárky, kde je pod stromy stín a nerostou tam jiné konkurenčně silnější byliny. Pro svou malou velikost a nenápadnou barvu květů bývá přehlížená. Přesto je podle téhle rostlinky pojmenovaná celá čeleď. Podle molekulárních studií je blízce příbuzná kalinám a bezům.
Plicník lékařský Pulmonaria officinalis
od RadimzBeskyd
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Plicník lékařský je vytrvalá bylina dorůstající do výšky 10-35 cm. Květy jsou růžovočervené, později fialové, a nakonec modré a kvetou od března do května. Listy má skvrnité a lidovým léčitelům připomínaly plicní tkáň, odtud pochází pravděpodobně jeho název. Roste v listnatých lesích, lesních okrajích, hájích, křovinách a na zahrádkách (aspoň u nás).
Plicník oblíbenou rostlinou pelonosek hluchavkových a čmeláků. Tedy těch druhů hmyzu, které mají dlouhý sosák.
Na horní fotografii je sameček druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Fotografie pořízena 2.4.2021 v Prostřední Bečvě.
Podběl lékařský Tussilago farfara
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Podběl lékařský je vytrvalá bylina s podzemními výběžky často delšími než 1 metr. Listy se vyvíjejí obvykle až po odkvětu.
Přednostně osidluje narušené půdy. Bývá na skládkách, v zářezech silnic, na výsypkách.
Na jeho květech bývají často vidět drobné druhy včel samotářek.
Podzimka obecná (pampeliška podzimní) Scorzoneroides autumnalis (Leondoton autumnalis)
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Podzimka obecná (pampeliška podzimní, máchelka podzimní) je vytrvalá bylina. Je to častý druh na sečených loukách a zejména se jí daří v městských parcích. Má ráda dusíkem bohatá místa - kde trávníky hnojí pejskové. Bývá i kolem solených silnic a chodníků. Stopky nerozkvetlých úborů jsou vzpřímené. V květních úborech mají okrajové kvítky na vnější straně červeně pruhovanou ligulu.
Kvete od června do listopadu.
Pomněnka lesní Myosotis sylvatica
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pomněnka lesní roste v české přírodě v lesnatých oblastech, občas je pěstovaná v zahradách jako okrasná rostlina. Dobře se jí daří na zastíněných místech pod stromy. Je to vytrvalá bylina.
Uvnitř květu, na bázi semeníku, mají pomněnky drobný prsténčitý val, který vylučuje sladký nektar pro hmyz. Většina druhů hmyzu ale přednostně vyhledává jiné druhy rostlin, takové, co mají větší květenství a bohatší produkci nektaru.
I tak se mi povedlo vyfotografovat samečka pískorypky pyskaté (Andrena labiata), jak se živí na pomněnkových květech.
Pomněnkovec velkolistý Brunnera macrophylla
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) pochází z oblastí kolem Kavkazu. U nás je často pěstovaný jako nenáročná trvalka, které se dobře daří v polostínu nebo dokonce ve stínu.
V Praze pomněnkovce snadno zplaňují a šíří se i do lesů v okolí zahrádek a stávají se součástí jarního kvetoucího podrostu.
Popenec obecný Glechoma hederacea
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Popenec obecný je víceletá bylina, s plazivými nekvetoucími lodyhami, které snadno zakořeňují, a s krátce vystoupavými kvetoucími lodyhami. Začíná kvést časně zjara a na vlhčích místech pokračuje ve kvetení až do července, někdy až do podzimu. Je to běžná součást pražských trávníků. Do okolí se rozšiřuje nejen semeny, ale také kořenujícími plazivými lodyhami, které mohou být až metr dlouhé. Pro hmyz je to důležitý zdroj květního nektaru a pylu. Květy má totiž obvykle nízko u země, a tak alespoň jednotlivé kvítky zůstávají nepoškozené při sečení travnatých porostů.
Posed bílý Bryonia alba
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed bílý je vytrvalá pnoucí bylina. Je JEDOVATÁ.
Je to rostlina tzv. jednodomá, má odlišené samčí a samičí květy. Kvete od června do září. Nejprve rozkvétají samčí květy, ty následně kvetou i později v dolní části lodyhy. Samičí květy vyrůstají v horní části lodyhy. Květy mají nenápadnou zelenavou barvu, ale pro hmyz jsou přitažlivé.
Roste na živinami bohatších půdách. A proč se jmenuje bílý, když má plody černé? Protože má bílý kořen. Kořen se v dřívějších stoletích používal jako drsné léčivo, kvůli své jedovatosti asi sloužil i k nekalým praktikám.
Posed dvoudomý Bryonia dioica
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed dvoudomý je vytrvalá bylina. Celá rostlina je JEDOVATÁ !
V zemi má hlavní zásobní kořen, který je vytrvalý a který má na sobě umístěné regenerativní pupeny. Z těch vyrůstají každý rok nové pnoucí šlahouny, ty mohou být dlouhé až 4 metry. Kvete od června do října. Jako je tomu u všech dvoudomých rostlin, květy s pylem vyrůstají na jiných jedincích a na odlišných jedincích se vytvářejí plody.
Opylení květů je zcela závislé na práci hmyzu. Proto vytváří v květech mnoho výživného nektaru. V porostech posedu dvoudomého bývá vidět mnoho dělnic včel medonosných i mnoho různých druhů včel samotářek.
Od velmi podobného posedu bílého se liší zejména červenou barvou zralých bobulí.
Potočnice lékařská Nasturtium officinale
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Potočnice lékařská je vytrvalá bylina. Roste na březích potoků, potřebuje tekoucí vodu a dostatek živin i vápníku. V Praze se jí daří v dolní části toku Šáreckého potoka, v některých částech tvoří velké souvislé porosty. V knihách se ale píše o potočnici jako o vzácné, silně ohrožené a chráněné rostlině.
Pro vysoký obsah vitaminů se v některých zemích pěstuje i velkovýrobně. Množí se semenem a nebo vegetativně, lodyžní řízky snadno zakořeňují. Rizikem je, že se s touto salátovou zeleninou může člověk nakazit motolicí jaterní, a proto potočnici jako salátovou zeleninu nedoporučuji.
Pouva řepňolistá Iva xanthiifolia
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve ambroziovité - Ambrosiaceae)
Pouva řepňolistá je jednoletá plevelná rostlina. Pochází ze Severní Ameriky, nyní je zavlečená i do ČR. Začala se u nás nedávno objevovat zejména podél silnic a železnic. V teplejších lokalitách se může šířit invazivně. Její opylování zajišťuje vítr, a jak je to u všech větrosnubných rostlin zvykem, vytváří pyl v obrovském množství. Její pyl je významný alergen. Proto je potřeba pouvu znát, a pokud možno jí jako nebezpečnou rostlinu likvidovat.
Prasetník kořenatý Hypochaeris radicata
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Prasetník kořenatý je vytrvalá bylina. Je to častý druh v městských trávnících, zejména se mu daří na písčitém podkladu. Květní úbory mají 2 až 3 cm v průměru.
Jméno prasetník má proto, že divoká prasata jeho kořeny s chutí vyrývají.
Prlina rolní Lycopsis arvensis (Anchusa arvensis)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Prlina rolní u nás roste jako jednoletý ozimý plevel, případně jako dvouletá bylina. Lze se s ní setkávat zejména na okrajích polí. Kvete od května až do podzimu.
Podobá se pilátu lékařskému, má ale výrazně světleji modré květy. Společně s pilátem lékařským je i prlina rolní mezihostitelem houbové nemoci hnědé rzivosti žita (Puccinia recondita). Přezimování rzi na prlině a pilátu nemá hospodářský význam, rez úspěšně přezimuje i na ozimých oblininách nebo na některých trávách. Na prlině a na pilátu ale probíhá pohlavní fáze vývoje této rzi. Může při tom docházet k vývoji takových populací rzi, které jsou rezistentní k používaným fungicidům. Nově vznikající kmeny rzí mohou také napadat takové odrůdy obilnin, které byly dříve úspěšně vyšlechtěné na odolnost ke starším typům rzí.
Proroslík srpovitý Bupleurum falcatum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Prorostlík srpovitý je vytrvalá sivozelená bylina s drobnými žlutými květy. Je to hojný druh na spašových půdách na suchých výslunných stráních, zejména v teplých oblastech. Právě proto, že roste na suchých, obvykle i kamenitých místech, tak má rozvětvenou lodyhu vysokou obvykle jen kolem 30 cm, i když v dobrých podmínkách může být i mnohem vyšší.
Rozlišovacím znakem rodu prorostlíků je, že mají všechny listy celistvé, celokrajné. Ostatní druhy rostlin z čeledi miříkovitých mají alespoň spodní listy složené, i když lodyžní listy mohou být také celistvé.
Na květech obvykle bývají jen velmi drobné druhy hmyzu. Prorostlík srpovitý kvete od konce června do října.
Prvosenka Primula sp.
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenky v pražských zahradách jsou většinou vyrostlé ze semen okrasných zahradnických kultivarů. Často se podobají prvosence jarní (Primula veris) nebo prvosence vyšší (Primula elatior), obvykle jsou svými znaky tak nějak uprostřed těchto našich původních druhů.
Prvosenky mají dlouhou korunní trubku, k hluboko uloženému nektaru dosáhne jen hmyz s dlouhým sosákem.
Květy prvosenek často navštěvují čmeláčí matky druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum), prvosenky kvetou právě v termínu, kdy se tyhle čmelačky probouzejí ze zimního spánku. Na květech prvosenek jsou také často vidět drobné samičky druhu pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor).
Prvosenka bezlodyžná Primula vulgaris
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenka bezlodyžná pochází jižní a západní Evropy. U nás je často pěstovaná, a kolem zahrad snadno zplaňuje.
Květy mají trubkovitý kalich dlouhý až 15 mm, a květní koruna je ještě delší. Včely medonosné do hloubky těchto květů nedosáhnou, podobně si květů prvosenky bezlodyžné nevšímají ani některé druhy čmeláků. Pouze čmelák zahradní (Bombus hortorum), druh s nejdelším sosákem mezi našimi čmeláky, má květy prvosenky bezlodyžné jako oblíbenou rostlinu.
Překvapením pro mne byla drobná pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor), která na těchto květech úspěšně pracovala.
Pryskyřník hliznatý Ranunculus bulbosus
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník hliznatý je vytrvalá bylina, bývá na suchých loukách nebo v ovocných sadech na jižních svazích. Rozkvétá už začátkem dubna,o trochu dřív než jiné druhy pryskyřníků.
Důležitým rozlišovacím znakem tohoto druhu pryskyřníku jsou zašpičatělé kališní lístky, na vnější straně dlouze chlupaté, za květu nazpět sehnuté a přitisklé ke květní stopce.
Pryskyřník lítý Ranunculus sceleratus
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník lítý je jednoletá nebo přezimující (dvouletá) bylina. Roste na bahnitých místech, snáší i mírné zaplavení. Patří mezi nejjedovatější pryskyřníky.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných pryskyřníků je charakteristické prodloužené válcovité (kuželovité) lůžko s velkým množstvím nažek.
Pryskyřník plazivý Ranunculus repens
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník plazivý je vytrvalá bylina. Vytváří dlouhé nadzemní plazivé nebo vystoupavé lodyhy a olistěné a kořenující výběžky. Je to hojný druh na vlhkých loukách, roste i podél potoků, mnohdy i jako plevel v zahradách.
Zvířata na pastvě se pryskyřníkům vyhýbají.
Pryskyřník prudký Ranunculus acris
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník prudký je vytrvalá bylina. Často roste na vlhkých loukách. Je to jedovatá bylina, která znehodnocuje pastvu, ohrožuje zdraví zvířat. Čerstvý je pro domácí zvířata prudce jedovatý, sušením ztrácí toxicitu, ale i přes to není vítanou rostlinou v seně.
Naopak hmyz květy pryskyřníku miluje. Samotářská včela dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) se dokonce na květy pryskyřníků specializuje. Dřevobytka pryskyřníková může pro svoje larvičky sbírat nektar a pyl z mnoha druhů pryskyřníků, pryskyřník prudký je ale jejím nejvyhledávanějším druhem.
Pryskyřník zlatožlutý Ranunculus auricomus agg.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.
Pryšec chvojka Euphorbia cyparissias
od Hanka
čeleď: Pryšcovité - Euphorbiaceae
Pryšec chvojka je vytrvalá trsnatá bylina. Velmi dobře snáší sucho. Často roste na kamenitých půdách. V Praze je to častá bylina v okolí skal na plochách přírodních rezervací a přírodních památek. Má tenké čárkovité listy.
Na jeho květech hmyz sbírá nektar a pyl. Pryšec chvojka kvete ve druhé polovině dubna a na začátku května. Na některých lokalitách je v tomto termínu pryšec chvojka jedinou kvetoucí rostlinou. V době jeho kvetení totiž bývají trnky už odkvetlé a naopak další druhy stepních bylin mají teprve poupata. Pro blanokřídlý hmyz je pryšec chvojka významnou rostlinou.
Ptačí zob obecný Ligustrum vulgare
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Ptačí zob obecný je hustě větvený keř, může vyrůst 3 m vysoký. Je to naše původní evropská dřevina, dobře přizpůsobená podmínkám české přírody. Nejlépe se mu daří ve vápencových oblastech, tam dokáže růst na suchých půdách právě tak dobře jako v pobřežních houštinách. Lidé ho často vysazují do živých plotů. Do okolí se šíří kořenovými výmladky. Snadno zakořeňuje i z dřevitých řízků.
Kvete koncem května a v červnu. V této době už bývá v pražských parcích většina dřevin odkvetlá. Proto včely a čmeláci na jeho květy často létají, ve květech sbírají pyl.
Ptačinec velkokvětý Stellaria holostea
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Ptačinec velkokvětý je vytrvalá bylina. V pražských lesích je to velmi hojný druh, roste zejména podél menších lesních pěšin, na sušších místech. Je to zajímavá ozdoba lesa.
Hmyz létá na květy ptačince velkokvětého velmi málo, skoro vůbec. Blanokřídlí dávají přednost květům jiných druhů rostlin, jaké se na lokalitě vyskytují. To ale tomuto ptačinci nevadí, velká část kvalitních semen vyrůstá v důsledku samosprášení.
Pumpava obecná (rozpuková) Erodium cicutarium
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Pumpava obecná je u nás obecně rozšířená jako nenáročná rostlina. Je jednoletá, často ozimá nebo dvouletá, plevelný druh.
Rostliny vzešlé na podzim kvetou už v dubnu a postupně až do pozdního podzimu. Rostliny vzešlé v dřívějším podzimu dokážou kvést už i koncem zimy, a v této době jsou svým kvetením velmi nápadné, i když mají jen drobné kvítky.
Pupava obecná Carlina vulgaris
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pupava obecná roste většinou jako dvouletá bylina. Má ráda vysýchavé výhřevné polohy, většinou bývá na vápnitých půdách. Kvete od července do září. V poslední době je stále vzácnější.
Foto 6. 9. 2020 v Praze v Chuchli.
Puškinie ladoňkovitá Puschkinia scilloides
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Puškinie ladoňkovitá je často pěstovaná na zahrádkách a snadno zplaňuje a rozrůstá se i do okolí. V Praze se jí daří především na okrajích lesních porostů, vykvétá ještě před olistěním stromů, koncem jara zatahuje. V době jejího rozkvětu se v české přírodě objevují první otužilé druhy včel samotářek a čmeláků.
Puškinie ladoňkovitá pochází z oblasti Blízkého východu. Ve své domovině roste na horských loukách a pastvinách. U nás se v zahradnických prodejnách začaly objevovat její cibulky až ve druhé polovině 20. století.
Pýr plazivý Elymus repens (Agropyron repens)
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Pýr plazivý je víceletý plevelný druh. V zemi úporně přetrvává pevnými článkovanými oddenky. Na každé uzlině článku je patrný stonkový pupen. Plodná stébla mohou vyrůst až do výšky 1,20 m. Květenství je dvouřadý lichoklas s tuhým vřetenem. Klásky jsou přirostlé k drsnému vřetenu širší ploškou (to je důležitý rozlišovací znak od podobných jílků).
Oddenky obsahují hodně škrobu. V minulosti je lidé v obdobích nouze používali jako krmení pro zvířata.