Rostliny Seznam
Radyk prutnatý Chondrilla juncea
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Radyk prutnatý je vytrvalá (někdy jen dvouletá) bylina, která má ráda teplo a sucho. Na území Prahy byl donedávna rostlinou prakticky neznámou, jenže teplé a suché roky 2015 - 2018 nyní jeho šíření podporují.
V Čechách je to původní druh. Je u nás jediným zástupcem rodu radyk, ostatní druhy radyků mají těžiště rozšíření zejména ve stepních oblastech Asie.
Na stanovišti se rozšiřuje obvykle vegetativně s pomocí kořenových oddenků. Na větší vzdálenosti se šíří semeny, která vznikají apomikticky, bez opylení. Jinak to radyk ani není schopen. Je to totiž rostlina triploidní, počet chromozomů v buňce má 2n = 15.
Rajče jedlé (lilek rajče) Solanum lycopersicum
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rajče jedlé pochází z Ameriky. Původní domorodí obyvatelé tam pěstovali vyšlechtěná jedlá rajčata mnoha barev a tvarů už dávno před příchodem Evropanů. Španělé pak objevili rajčata při kontaktu s Aztéckými národy, a dovezli jejich semena do Evropy. V současnosti jsou rajčata důležitou potravinou lidí na celé zeměkouli. U nás rostou nejen ve sklenících a na zahradách, ale kdykoliv povodeň propláchne kanalizaci, tak následující rok jsou divoké rajčatové porosty i v Praze podél vltavských břehů.
Rákos obecný Phragmites australis
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Rákos obecný je naše nejstatnější tráva s neobyčejně dlouhými oddenky. Roste v místech, kde je dostatek vody a také dostatek živin v zemi.
Duté stonky rákosu slouží jako hnízdní komůrky pro mnoho druhů blanokřídlého hmyzu.
Mezi nejmladšími listy si vytvářejí hálky larvy zelenušek (Lipara lucens). Opuštěné pevné hálky následně využívají další blanokřídlé druhy, zejména stopčík rákosní (Pemphredon fabricii).
Na rákosu také žije letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni). Stopčíci rodu Pempredon zásobují svůj plod ulovenými mšicemi.
Rdesno blešník Persicaria lapathifolia
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Rdesno blešník je jednoletá bylina. Daří se mu na vlhkých místech, roste podél vodních toků a na obnažených dnech rybníků, je to i častý plevel v okopaninách. Okvětí drobných kvítků bývá bělavé nebo s růžovými cípy.
Rdesno blešník je velmi proměnlivý druh, odborníci ho rozčleňují na řadu subspecií. Blanokřídlý hmyz se o květy rdesna blešníku obvykle nezajímá. To ale rdesnu nevadí, často tvoří semena samoopylením. Proto se na mnoha lokalitách vyskytuje v rozsáhlých velmi jednotných populacích. Pokud ale rostou vedle sebe různé druhy rdesen rodu Persicaria, snadno dochází ke vzniku kříženců.
Réva pobřežní Vitis riparia
od Hanka
čeleď: Révovité - Vitaceae
Réva pobřežní je bujně rostoucí liana, v zahradách je často používaná na porůstání plotů. Je dvoudomá. Lidi jí rozmnožují vegetativně, snadno zakořeňuje z prutů, vsazených do země. Je to oblíbená rostlina, protože je velmi odolná vůči nemocem, kterými často trpí pravá vinná réva.
Většinou se pěstují jedinci se samčími květy. Samičí rostliny s drobnými tmavomodrými bobulemi jsou vidět jen málo.
Pochází z východní a střední části Severní Ameriky.
Réva vinná pravá Vitis vinifera subsp. vinifera
od Hanka
čeleď: Révovité - Vitaceae
Vinná réva je prastará kulturní rostlina. Její původ není zcela jasný, na jejím vzniku se mohly podílet i třetihorní druhy, které jsou již vymřelé. Za prvotní vývojová centra je považováno Středozemí, Blízký východ a Střední Asie. V současnosti je známo několik stovek kultivarů.
Je to teplomilná a světlomilná dřevina.
Rezeda barviřská (rýt barvířský) Reseda luteola
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.
Rezeda žlutá (rýt žlutý) Reseda lutea
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.
Rmen barvířský Anthemis tinctoria
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Rmen barvířský je vytrvalá bylina. Je to původní evropský druh. U nás se s ním lze setkat hlavně v moravských pahorkatinách, na suchých loukách a pastvinách. V Praze kvete v parku nad Kotlářkou, a zdá se, že se mu daří dobře. Není tu ale původní, pochází z umělého výsevu. Zajímavý je i porost rmenu barvířského na jižním svahu v Dolní Šárce.
V minulosti se rmen barvířský pěstoval kvůli květům, ze kterých se získávalo barvivo. Dnes se pěstuje hlavně jako okrasná trvalka. Je vyšlechtěno několik různých kultivarů.
Rostliny lipnicovité Poaceae
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Lipnicovité jsou velmi důležitá čeleď rostlin. Patří sem nejen všechno, co označujeme souhrnným názvem trávy, ale také pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže a další. Pro lidi to jsou základní potraviny.
Svým vývojem je na lipnicovitých rostlinách vázáno i mnoho druhů hmyzu. Hmyz ale nebývá závislý na jednom konkrétním druhu trávy, žije na širokém spektru druhů. Proto chci ukazovat fotografie hmyzu na trávách souhrnně bez rozlišování jednotlivých druhů trav.
Rozchodník bílý (bělorozchodník skalní) Sedum album (Oreosedum album)
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník bílý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na skalnatých svazích a na kamenitých místech. Roste tam jako náš původní druh, často je ale i pěstovaný a ze zahrádek se rozšiřuje do okolí. Má plazivé lodyhy s krátkými nekvetoucími výběžky a přímými květonosnými lodyhami.
Nektar z kvítků rozchodníku bílého chutná mnoha druhům hmyzu, zejména motýlům, také blanokřídlým.
Rozchodník ostrý Sedum acre
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník ostrý je vytrvalá bylina, vysoká obvykle 5 až 15 cm. Má plazivé kořenující lodyhy. Tvoří husté trsy olistěných výhonků. Často roste na suchých skalnatých nebo kamenitých místech.
Ve květech se vytváří nektar pro hmyz.
Rozchodník šestiřadý (tenkolistý) Sedum sexangulare, syn. Sedum boloniense
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník šestiřadý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na suchých kamenitých stráních a na skalních terasách. Rozkvétá až koncem června nebo začátkem července - podobný rozchodník ostrý kvete už na začátku června.
Na lokalitách s rozchodníkem šestiřadým se často vyskytují v zemi hnízda kutilky obecné. Dospělci kutilek se na květech rozchodníku šestiřadého často živí.
Rozchodník velký Hylotelephium maximum
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník velký je v Praze na suchých stráních hojný druh. Protože kvete koncem léta a na začátku podzimu, kdy je obecně vzato v přírodě květů málo, tak včely medonosné a čmeláci jeho květy velmi vyhledávají. Je to druh variabilní, mimo jiné i proto, že se dokáže křížit s příbuznými druhy rozchodníků, jaké lidi pěstují v okolních zahradách.
Rozmarýna lékařská Rosmarinus officinalis
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rozmarýna lékařská pochází ze Středozemí. Roste tam planě a je hojná na velmi suchých místech blízko mořského pobřeží. Velmi často je pěstovaná pro využití v kuchyni a je to i ceněná léčivá bylina. V českých podmínkách nedokáže přežít větší zimní mrazy, proto je u nás obvyklé ji pěstovat jen v květináčích a přes zimu ji umísťovat do světlé chladné místnosti.
Je vyšlechtěný větší počet kultivarů.
Rozrazil dlouholistý Veronica maritima (Pseudolysimachion longifolium)
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil dlouholistý je vytrvalá bylina. V přírodě roste zejména na březích větších řek, na zaplavovaných loukách v říčních nivách. Snáší i mírné zastínění. Původní přírodní druh není příliš hojný.
Zahradníci vyšlechtili od tohoto druhu mnoho kultivarů, které se liší vzrůstem, barevností a taky odolností vůči vnějším podmínkám.
Osivo rozrazilu dlouholistého je nyní často součástí směsí semen pro výsevy květnatých travnatých porostů. Proto se v posledních letech vyskytuje v pražských parcích čím dál častěji.
Rozrazil klasnatý Veronica spicata (Pseudolysimachion spicatum)
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil klasnatý v Praze roste velmi vzácně, v Českém Středohoří je častější. Vyhovují mu suché stráně a skalnaté svahy.
Je to vytrvalá bylina. Na velmi suchých místech jen 10 cm vysoká, v lepších podmínkách může vyrůst až do výšky 50 cm. Kvete od června do září.
Rozrazil laločnatý Veronica sublobata
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil laločnatý je jednoletá bylina. Je to drobná rostlina, která má velmi rychlý životní cyklus. Klíční rostlinky se objevují pouze na podzim nebo na jaře. Semena klíčí hromadně při nízkých teplotách z povrchu půdy. Maličké kvítky se objevují už na konci března, semena pak rychle dozrávají a nejpozději v květnu rostliny zasychají. Daří se mu na polostinných místech. V listnatých lesích je to nejhojnější jarní rostlina.
Rozrazil laločnatý patří do komplexu druhů Veronica hederifolia agg. V minulosti nebyly jednotlivé druhu tohoto agragátu rozlišovány. Dnes už je známo, že druh Veronica triloba (rozrazil trojlaločný) je diploidní, Veronica sublobata (rozrazil laločnatý) je tetraploidní a Veronica hederifolia (rozrazil břečťanolistý) je hexaploidní.
Rozrazil lesklý Veronica polita
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil lesklý je malá jednoletá bylina. Lodyha se od báze větví na větší počet poléhavých, obvykle růžicovitě rozprostřených výhonů. Květy vyrůstají jednotlivě. Květní koruna je světle modrá, s tmavším žilkováním. Květy mají v průměru 5 - 8 mm (jsou výrazně menší než květy rozrazilu perského, se kterým rozrazil lesklý často roste společně na stejném stanovišti).
Překvapily mne včely medonosné, na rozrazilu lesklém sbíraly v květech hlavně pyl. Obvykle si totiž dělnice včel medonosných rozrazilů nevšímají.
Rozrazil ožankový Veronica teucrium
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil ožankový je vytrvalá bylina. Daří se mu zejména v teplých oblastech. V Praze se s ním lze setkávat hlavně na plochách přírodních rezervací a vyhlášených přírodních památek. Často tam roste společně s kakostem krvavým.
Patří do skupiny druhů, které mají vždy sterilní vzrostný vrchol lodyhy a vytváří postranní hroznovitá květenství.
Květy rozrazilu ožankového často vyhledává pískorypka Andrena curvungula. Tahle pískorypka je sice do značné míry vázána na zvonky, jenže se probouzí docela brzy zjara, když zvonky ještě nekvetou. V období před rozkvětem zvonků vyhledává květy rozrazilu ožankového a také kakostu krvavého.
Rozrazil perský Veronika persica
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil perský je původní v pohořích Střední Asie. Do Evropy je zavlečený, a nyní je to hojný druh. Drobná rostlinka, její květy bývají vidět už v březnu. Je to takový krásný plevel.
Rozmnožuje se semeny. Vzchází během celé vegetace a snadno přezimuje. Může růst a vyvíjet se i za nízkých teplot. Proto jsou jeho kvítky vidět už na konci zimy. Je to drobná, nízká rostlinka.
Rozrazil potoční Veronica beccabunga
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil potoční je vytrvalá rostlina. Je to častý druh v mokřinách, na březích tekoucích vod i na okrajích ve vodách stojatých.
Ve srovnání s jinými druhy rozrazilů má rozrazil potoční docela velké listy, a naopak drobné, často nenápadné květy.
Rozrazil rezekvítek Veronica chamaedrys
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil rezekvítek je vytrvalá bylina. Je to velmi častý druh na loukách a v městských trávnících.
Jeho kvítky vyhledává celá řada drobných druhů hmyzu.
Rozrazil rozprostřený Veronica prostrata
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil rozprostřený je drobná vytrvalá bylina. Z oddenku v zemi mu vyrůstají kruhovitě rozložené lodyhy. Sterilní lodyhy mívá poléhavé až plazivé, květní lodyhy jsou vystoupavé. Je to teplomilný druh, v Praze roste na suchých stepních lokalitách, obvykle je nahoře nad skalami. Daří se mu na vápnitých podkladech, na severu Prahy roste převážně na místech, která byla obohacená vápencem díky činnosti lidí.
Rožec rolní Cerastium arvense
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Rožec rolní bývá k vidění na skalách a jiných výslunných volných místech. Je to vytrvalý trsnatý druh.
Krásně a dlouho kvete, ale hmyz se o jeho květy téměř nezajímá. Na jeho květech se lze setkávat pouze s droboučkými hmyzími druhy.
Rukevník východní Bunias orientalis
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.
Rulík zlomocný Atropa bella dona
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rulík zlomocný je vytrvalá bylina. Rozšíření rulíku v české přírodě není rovnoměrné, v mnoha oblastech chybí. Daří se mu na lesních pasekách, často v bučinách. Bývá na vlhčích polostinných stanovištích, na živinami bohatých půdách.
Celá rostlina je jedovatá. V mnoha zemích se pěstuje pro využití ve farmaceutickém průmyslu. Včely medonosné sbírají ve květech rulíku nektar a pyl. Včelám rulíkový nektar a pyl vyhovuje, na takových zásobách dokáží dobře přezimovat. Pro lidi je včelí med, který včely vytvářely z nektaru rulíkových květů, jedovatý! Také některá zvířata jsou překvapivě dost odolná vůči rulíkovým jedům, pro lidi pak ale může být jedovaté i mléko od takových zvířat.
Růže Hugova Rosa hugonis (Rosa xanthina)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže Hugova je planý druh růže, původně pochází ze střední Číny. Nyní je u nás často v parcích a zahradách. Rozkvétá zjara jako první ze všech u nás pěstovaných růží. Je to keř, který může růst samostatně, často se pne po nějaké opoře, třeba je zachycená ve větvích sousedních stromů. Potom dokážet vyrůst až do výšky 4,5 metru.
Pro včely a čmeláky je to vydatný zdroj kvalitního pylu.
Růže keltská (galská) Rosa galica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže keltská se obvykle vyskytuje v místech bývalého keltského osídlení. Je to planý druh růže s největšími květy - až 10 cm v průměru. Je to základ šlechtění mnoha druhů kulturních růží.
V posledních letech je vzácná, je to značně ohrožený druh. Dolní Šárka v Praze je místem, kde se s ní lze stále setkat.
Růže šípková Rosa canina
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže šípková je u nás obecně rozšířený keř. Pro svůj růst potřebuje hodně světla. Má nepatrné nároky na kvalitu půdy, snáší sucho a teplo na výslunných svazích právě tak dobře jako dokáže růst i na okrajích mokřin. Může růst jako samostatný keř, a pak bývá až 3 metry vysoká. Někdy roste mezi stromy jako opíravá liana a jednotlivé větve mohou být dlouhé až 10 metrů.
Ve květech růže šípkové je velké množství pylu. Naopak sladkého nektaru bývá v růžových květech maloučko nebo vůbec žádný. Proto lze na květech růže šípkové vidět mnoho takových druhů hmyzu, které se živí především pylem.