Rostliny Seznam
Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.
Krabilice hlíznatá Chaerophyllum bulbosum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Krabilice hlíznatá je statná dvouletá bylina (může být i víceletá), po vykvetení odumírá. Je to častý druh na březích dolních toků českých řek. U nás byla ve středověku pěstovaná jako zelenina, vařením se upravovaly řepovité kořeny, mladou nať lidi připravovali jako špenát. Zplanělé rostliny ale mají jen slabý kořen.
POZOR NA ZÁMĚNU S JEDOVATÝM BOLEHLAVEM PLAMATÝM !! Krabilice hlíznatá a jedovatý bolehlav plamatý si jsou navzájem velmi podobné rostliny a často rostou společně. Oba tyto druhy kvetou ve stejném termínu, jsou stejně vysoké, mají téměř stejný tvar listů a podobně červeně skvrnité lodyhy. Spolehlivě se dají rozlišit jen podle odlišného tvaru plodů.
Krabilice mámivá Chaerophyllum temulum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Krabilice mámivá je jednoletá, případně i dvouletá bylina. Je to hojný druh se zřetelnou tendencí k rozšiřování areálu. Daří se jí na polostinných místech na půdách bohatých na živiny, je častá v akátových porostech. Rychle obsazuje stanoviště, která byla změněná lidskou činností.
Na jejích květech bývá dost brouků, těm určitě krabilice prospívají. Pro lidi je krabilice mámivá JEDOVATÁ!!
Pozor na záměnu s jedlým a podobným kerblíkem třebule (Anthriscus cerefolium)!
Krabilice mámivá a kerblík třebule často rostou těsně vedle sebe na stejné ploše.
Krabilice zápašná Chaerophyllum aromaticum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae (okoličnaté)
Krabilice zápašná je rozšířená zejména v podhorských oblastech. V Praze bývaly v minulosti vidět spíš jen jednotlivé rostliny, ale v poslední době se vydatně šíří a na některých plochách vytváří mohutnou monokulturu. Je to vytrvalá bylina. Její výhoda je v tom, že po posečení louky regenuje rychleji než jiné rostliny a rozkvétá opakovaně o něco dřív než ostatní porost.
Proto se na květech krabilice zápašné občas soustřeďuje mnoho jedinců hmyzu. Ale mělo by by být těch rostlin jen přiměřeně málo. Dokáže se totiž občas šířit až invazivně a je to pak nepříjemný hlubokokořenící plevel.
Krtičník křídlatý Scrophularia umbrosa
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Krtičník křídlatý je vytrvalá bylina. Roste na březích vodních toků, na prameništích a dalších zamokřených místech, obvykle na plném slunci. Čtyřhranné lodyhy má zřetelně křídlaté.
Drobné a barevně nenápadné květy často lákají jako opylovatele hmyz z čeledi vosovití. Květy totiž vydávají podobný pach jako rostliny, které jsou napadené listožravými housenkami nebo larvami brouků, a to láká vosí predátory.
Na horní fotografii je hrnčířka prýtová (Gymnomerus laevipes), se žlutým pylem vpředu na hlavě. Ve květech krtičníků získává energii sáním nektaru.
Kručinka barvířská Genista tinctoria
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kručinka barvířská je planě rostoucí nízký keřík. Roste na suchých loukách a pastvinách, na skalnatých místech, ve světlých doubravách.
Celá rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy. Otravy mohou vznikat hlavně u ovcí a krav, pokud by se části kručinky dostaly do sena. Včely samotářky květy kručinky vyhledávají, pylem a nektarem z kručinek zásobují svoje larvičky v hnízdečkách bez problémů.
Krušina olšová Frangula alnus
od Hanka
čeleď: Řešetlákovité - Rhamnaceae
Krušina olšová je keř, který se umí přizpůsobit i různým obtížným podmínkám prostředí. Snáší nadbytečnou vláhu a stagnující vodu, ale dokáže růst i na vysýchavých místech. Je častá na píscích a kyselých zrašelinělých půdách, ale roste i na půdách zásaditých. Bývá to jediný keř na živinami nejchudších půdách. Rozmnožuje se nejenom semeny, ale šíří se do okolí i kořenovými výmladky.
Zvláštností je postupné kvetení, květy se objevují od května do září. Díky té dlouhé době kvetení je to významná včelařská dřevina.
Krvavec toten Sanguisorba officinalis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Krvavec toten je vytrvalá bylina, může být až 120 cm vysoká. Je to častý druh na vlhčích loukách a pastvinách.
Květenství je hustý, od vrcholu rozkvétající klas. Kvítky mají 4 kališní lístky, květní koruna chybí.
Ve květech sbírají nektar a pyl včely medonosné i řada dalších druhů hmyzu. Krvavec toten je živnou rostlinou malých housenek modráska očkovaného (Phengaris teleius) a modráska bahenního (Phengaris nausithous), vývoj housenky dokončují u mravenců. Housenka v mraveništi přezimuje a zjara ještě pokračuje v krmení a růstu.
Křehkýš vodní Myosoton aquaticum
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.
Křehovětvec žlutý Cladrastis kentukea (lutea)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Křehovětvec žlutý pochází z jihovýchodu Spojených států. Nyní je častěji vysazován do parků i v ČR.
Je to včelařsky významná dřevina. Kvete ve stejném termínu jako trnovník akát.
Ozdobou je i nádherně žluté podzimní zbarvení listů.
Jak ale napovídá jméno, má tento strom křehké větve. Proto není vhodné ho vysazovat tam, kudy chodí hodně lidí.