od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Křehovětvec žlutý pochází z jihovýchodu Spojených států. Nyní je častěji vysazován do parků i v ČR.
Je to včelařsky významná dřevina. Kvete ve stejném termínu jako trnovník akát.
Ozdobou je i nádherně žluté podzimní zbarvení listů.
Jak ale napovídá jméno, má tento strom křehké větve. Proto není vhodné ho vysazovat tam, kudy chodí hodně lidí.
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Křen selský je mohutná vytrvalá bylina se silným kořenem. Je to často používaná zelenina. Pochází pravděpodobně z východní Evropy, z oblastí, kde v dávné minulosti žily slovanské národy. Nyní je pěstování rozšířené po celém světě.
Přirozeně roste podél zaplavovaných břehů vodních toků a na vlhčích místech v okolí zahrad.
Květy křenu navštěvuje mnoho drobnějších druhů hmyzu.
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Křídlatka japonská se nás začala původně pěstovat jako parková dekorativní rostlina. Nyní se ale agresivně šíří. Rozmnožuje se vegetativně, z odlomených oddenků.
Křídlatky jsou dvoudomé byliny. V Čechách pravděpodobně existují u druhu křídlatka japonská pouze samičí rostliny. Ty ale mohou být opylované pylem ze samčích rostlin křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), která u nás na mnoha místech také roste. Takovým vzájemným křížením opakovaně vzniká druh křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Ta je ze všech křídlatek nejagresivnější. Kde rostly všechny druhy křídlatek pohromadě, tam byly zakrátko rodičovské druhy vytlačené a zůstal jen kříženec.
od Hanka
čeleď: Liliovité - Liliaceae Juss.
Křivatec český je drobná vytrvalá cibulovitá bylina. Kvetoucí rostliny mají 2 niťovité přízemní listy a 2 až 6 střídavých lodyžních listů. Mívá mnoho vedlejších cibulek. Listy nekvetoucích rostlin jsou niťovité a tvoří pouze jakýsi "trávníček".
Semena se u našich rostlin netvoří.
od Hanka
čeleď: Liliovité - Liliaceae
Křivatec rolní je vytrvalá drobná bylina. V minulosti to býval častý polní plevel. Nynější aplikace herbicidů na polích už je s jeho existencí neslučitelná a proto je v současnosti velmi vzácný. S posledními rostlinkami křivatce rolního se nyní lze setkat na suchých stanovištích na okrajích křovin a světlých lesů (na zalesněných bývalých polích). Je to světlomilný druh, kvete jen v porostech s pozdním olisťováním stromů. Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů křivatců jsou odstále chlupaté květní stopky. Rozmnožuje se hlavně s pomocí cibulek, semena vytváří jenom vzácně.
od Hanka
čeleď: Liliovité - Liliaceae Juss
Křivatec žlutý je vytrvalá cibulovitá bylina. Je to jediný náš druh křivatce s prakticky stoprocentní tvorbou semen. Láká mnoho druhů hmyzích opylovatelů .
Vyskytuje se velmi hojně na vlhkých plochách, často pod stromy.
Na mnoha lokalitách je zjara první a jedinou kvetoucí rostlinou, která má v květech nektar a pyl.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Kuklík městský je v Praze častou rostlinou na zastíněných částech málo udržovaných zahrad a parků.
Květy jsou malé a nenápadné, ale plody přitahují dětskou pozornost a jsou nezaměnitelné. Snadno se kříží s jinými druhy kuklíků, které se v zahradách pěstují jako okrasné kultivary.
Na internetu se na jiných stránkách o kuklíku městském píše jako o dobré léčivé rostlině.
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.
od Hanka
čeleď: Kyprejovité - Lithraceae
Kyprej vrbice je mokřadní vytrvalá bylina. Kvete postupně během celého léta, je vydatným zdrojem květního nektaru a pylu, který využívá mnoho druhů hmyzu.
Samotářská včela pilorožka kyprejová je závislá pouze na nektaru a pylu z kyprejů. Její larvičky se nejsou schopné vyvíjet na jiném nektaru a pylu.