Rostliny Seznam
Borovice pokroucená Pinus contorta
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae podrod Pinus, sekce Trifoliae
Borovice pokroucená pochází z Severní Ameriky. Je to druh se dvěma jehlicemi ve svazečku.
Vyniká skromností, proto se občas vysazuje i v lesích v ČR. Je to nejvhodnější druh borovice pro výsadby na zdevastované půdy a rekultivované plochy, snáší i znečištěné ovzduší. Vzhledem se podobá naší borovici blatce, na rozdíl od ní má borovice pokroucená na šupinách šišek nápadné ostny.
Dalším rozdílem je schopnost borovice pokroucené, že na bujně rostoucích výhonech vytváří za jeden rok víc internodií (našim borovicím vyrůstá za rok vždy jen jedno internodium).
Borovice rumelská Pinus peuce
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae podrod Strobus
sekce Quinquefoliae - pravé pětijehličné borovice
Borovice rumelská patří do skupiny borovic s pěti jehlicemi ve svazečku. Přirozeně je rozšířená v pohořích v jižní Evropě. Vzhledem se podobá borovici vejmutovce, na rozdíl od ní je ale borovice rumelská velmi odolná vůči nemocem i vůči dalším nepříznivým vlivům jako je třeba znečištěné ovzduší. Proto je u nás vhodnou dřevinou pro vysazování do parků ve městech. Lidem poskytuje i kvalitní dřevo. V hospodářských lesích se ale nevysazuje, protože přirůstá dost pomalu.
Střední plodní šupiny v šiškách jsou široké až 20 mm. Proto jsou šišky borovice rumelské širší než podobné šišky borovice velmutovky, která má plodní šupiny široké jen 10 až 14 mm.
Borovice těžká (žlutá) Pinus ponderosa
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae podrod Pinus, sekce Pseudostrobus
Borovice těžká (žlutá) je přirozeně rozšířená v Severní Americe, od Mexika až do Kanady. Roste v nadmořských výškách až do 2100 metrů, hlavně v oblastech s malým množstvím dešťových srážek.
Je to druh značně variabilní, jehlice mohou být dlouhé 12 až 26 cm. Některé typy tedy mají nejdelší jehlice ze všech druhů borovic, jaké lze v české přírodě vidět.
Má poměrně veliké šišky, jsou víc než dvakrát delší a mohutnější než známé šišky borovice lesní.
Borovice vejmutovka Pinus strobus
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae podrod Strobus
sekce Quinquefoliae - pravé pětijehličné borovice
Borovice vejmutovka je v Čechách nejčastěji pěstovaný americký druh borovice. Začala se u nás vysazovat pro rychlý růst do lesních porostů už koncem 18. století.Dnes začíná být borovice vejmutovka v některých oblastech invazní druh, který vytlačuje původní českou vegetaci.
Na zeměkouli existuje velký počet druhů borovic s pěti jehlicemi ve svazečku. Pokud se nyní sejdou vedle sebe v parku různé druhy pětijehličnatých borovic, ačkoliv pocházejí ze vzdálených kontinentů, překvapivě se spolu dokáží křížit.
Borůvka černá (brusnice borůvka) Vaccinium myrtillus
od Hanka
čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae (dříve borůvkovité - Vacciniaceae)
Borůvka černá dává lidem naše lesní ovoce. Zatímco plody všichni dobře znají a lidé je sbírají v době školních prázdnin, květy borůvky mezi veřejností už tak známé nejsou.
Borůvky černé rostou na kyselých a živinami chudých půdách a na rašeliništích. Mají vyšší nároky na vláhu, snesou i silně podmáčené půdy. Borůvky jsou u nás hojné ve středních a vyšších polohách, na horách jsou zcela běžné. U nás na horách a v podhůří se specializuje na sběr nektaru a pylu z borůvek (také z brusinek) pískorypka severská (Andrena lapponica). Tu se mi zatím fotografovat nepodařilo. Na následujících fotografiích je na květech borůvek pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
Květy borůvek a pískorypku ryšavou fotografoval Radim Herman.
Brslen evropský Euonymus europaea
od Hanka
čeleď: Jesencovité - Celastraceae
Brslen evropský je JEDOVATÝ keř až malý strom, obvykle 2 m vysoký, může být až 8 m vysoký. Je nápadný v podzimních měsících kvůli svítivé barvě plodů a červenému zbarvení listů.
V Praze 6 je hojný zejména v loukách pod skalami Divoké Šárky. Má rád vlhké a živinami bohaté půdy, spíš zásadité (vápnité). Tím je výskyt v Šárce trochu neobvyklý, protože šárecké skály jsou převážně z kyselých hornin. Tady se ale ukazuje vliv lidských činností, od dávné minulosti až po dnešek, že lidi půdní chemii změnili a na některých místech v Šárce jsou i rostliny výrazně vápnomilné.
Bršlice kozí noha Aegopodium podagrarie
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bršlice kozí noha je vytrvalá bylina. Má dlouhé podzemní kořenující výběžky. Na vlhkých místech je to hojný druh. V zahradách a sadech to může být obtížný plevel. Mladé listy mohou být používané i jako zelenina, je ale potřeba dát pozor, aby nedošlo k záměně za jiný druh miříkovité rostliny (rozlišování druhů miříkovitých rostlin je obtížné a řada druhů této čeledi je velmi jedovatá).
Brukev řepka olejka Brassica napus
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Brukev řepka olejka je v současnosti až příliš často pěstovaná polní plodina. Pěstuje se nejenom pro výrobu kvalitního potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, přidává se asi 5% do nafty.
V dávných stoletích se už taky pěstovala, jenže dříve se její olej používal pouze na svícení do lampiček.Původní typy řepky totiž obsahovaly větší množství jedovaté kyseliny erukové a glukosinolátů. Ty staré typy řepky nechutnaly ani srnkám, ani broukům.
Břečťan popínavý Hedera helix
od Hanka
čeleď: Aralkovité - Araliaceae
Břečťan popínavý patří k těm několika málo našim rostlinám, co kvetou na podzim (září a začátek října), a plody jim dozrávají až následující rok.
Včely medonosné sbírají na květech břečťanu nektar i pyl, ale zdá se, že to dělají pouze z nedostatku jiných zdrojů v podzimních měsících. Protože pokud jsou nablízku v hojné míře jiné druhy květů, tak se včely přeorientují na jiný zdroj a květy břečťanu je nezajímají. Na břečťanu ale bývá hodně mšic, které produkují medovici, a tu včely medonosné sbírají přednostně. Včelí med, který včely vyrobily z medovice na břečťanech, má velmi tmavou barvu.
Břestovec západní Celtis occidentalis
od Hanka
čeleď: Jilmovité - Ulmaceae (nově Konopovité - Cannabaceae)
Břestovec západní pochází ze severní Ameriky. V pražských parcích je pěstovaný poměrně často.
Obdivuji u něj uspořádání větviček, jak pravidelně odbočují z hlavní větve. (Na horním obrázku je fotografován při podzimním žloutnutí listů.)
Opylování květů zajišťuje vítr. Plody jsou drobné a tvrdé.