Rostliny Seznam
Pupalka rudokališní Oenothera glazioviana
od Hanka
čeleď: Pupalkovité - Onagraceae
Pupalka rudokališní je dvouletá bylina. U nás je často pěstovaná jako okrasná rostlina, snadno zplaňuje do okolí. Její veliké květy se otevírají až večer po západu slunce a následující ráno odkvétají. Večer i ráno navštěvují květy pupalky včely medonosné i další druhy včel samotářek. Zvláštností je pyl, který se na hmyz zachytává v celých dlouhých vláknech.
Pupava obecná Carlina vulgaris
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pupava obecná roste většinou jako dvouletá bylina. Má ráda vysýchavé výhřevné polohy, většinou bývá na vápnitých půdách. Kvete od července do září. V poslední době je stále vzácnější.
Foto 6. 9. 2020 v Praze v Chuchli.
Puškinie ladoňkovitá Puschkinia scilloides
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Puškinie ladoňkovitá je často pěstovaná na zahrádkách a snadno zplaňuje a rozrůstá se i do okolí. V Praze se jí daří především na okrajích lesních porostů, vykvétá ještě před olistěním stromů, koncem jara zatahuje. V době jejího rozkvětu se v české přírodě objevují první otužilé druhy včel samotářek a čmeláků.
Puškinie ladoňkovitá pochází z oblasti Blízkého východu. Ve své domovině roste na horských loukách a pastvinách. U nás se v zahradnických prodejnách začaly objevovat její cibulky až ve druhé polovině 20. století.
Pýr plazivý Elymus repens (Agropyron repens)
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Pýr plazivý je víceletý plevelný druh. V zemi úporně přetrvává pevnými článkovanými oddenky. Na každé uzlině článku je patrný stonkový pupen. Plodná stébla mohou vyrůst až do výšky 1,20 m. Květenství je dvouřadý lichoklas s tuhým vřetenem. Klásky jsou přirostlé k drsnému vřetenu širší ploškou (to je důležitý rozlišovací znak od podobných jílků).
Oddenky obsahují hodně škrobu. V minulosti je lidé v obdobích nouze používali jako krmení pro zvířata.
Radyk prutnatý Chondrilla juncea
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Radyk prutnatý je vytrvalá (někdy jen dvouletá) bylina, která má ráda teplo a sucho. Na území Prahy byl donedávna rostlinou prakticky neznámou, jenže teplé a suché roky 2015 - 2018 nyní jeho šíření podporují.
V Čechách je to původní druh. Je u nás jediným zástupcem rodu radyk, ostatní druhy radyků mají těžiště rozšíření zejména ve stepních oblastech Asie.
Na stanovišti se rozšiřuje obvykle vegetativně s pomocí kořenových oddenků. Na větší vzdálenosti se šíří semeny, která vznikají apomikticky, bez opylení. Jinak to radyk ani není schopen. Je to totiž rostlina triploidní, počet chromozomů v buňce má 2n = 15.
Rajče jedlé (lilek rajče) Solanum lycopersicum
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rajče jedlé pochází z Ameriky. Původní domorodí obyvatelé tam pěstovali vyšlechtěná jedlá rajčata mnoha barev a tvarů už dávno před příchodem Evropanů. Španělé pak objevili rajčata při kontaktu s Aztéckými národy, a dovezli jejich semena do Evropy. V současnosti jsou rajčata důležitou potravinou lidí na celé zeměkouli. U nás rostou nejen ve sklenících a na zahradách, ale kdykoliv povodeň propláchne kanalizaci, tak následující rok jsou divoké rajčatové porosty i v Praze podél vltavských břehů.
Rákos obecný Phragmites australis
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Rákos obecný je naše nejstatnější tráva s neobyčejně dlouhými oddenky. Roste v místech, kde je dostatek vody a také dostatek živin v zemi.
Duté stonky rákosu slouží jako hnízdní komůrky pro mnoho druhů blanokřídlého hmyzu.
Mezi nejmladšími listy si vytvářejí hálky larvy zelenušek (Lipara lucens). Opuštěné pevné hálky následně využívají další blanokřídlé druhy, zejména stopčík rákosní (Pemphredon fabricii).
Na rákosu také žije letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni). Stopčíci rodu Pempredon zásobují svůj plod ulovenými mšicemi.
Rakytník řešetlákový Hippophaë rhamnoides
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Rakytník řešetlákový vyrůstá jako keř nebo menší strom. Do okolí se dokáže rozrůstat s pomocí kořenových výmladků. Je to dvoudomá dřevina.
Rakytník býval využívaný v tradiční medicině mnoha starověkých národů. Šťáva z plodů obsahuje mnoho vitaminu C. Z tvrdých semen se také získává léčivý rakytníkový olej, který má velký regenační účinek.
Drobné květy rakytníku opyluje vítr.
Rdesno blešník Persicaria lapathifolia
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Rdesno blešník je jednoletá bylina. Daří se mu na vlhkých místech, roste podél vodních toků a na obnažených dnech rybníků, je to i častý plevel v okopaninách. Okvětí drobných kvítků bývá bělavé nebo s růžovými cípy.
Rdesno blešník je velmi proměnlivý druh, odborníci ho rozčleňují na řadu subspecií. Blanokřídlý hmyz se o květy rdesna blešníku obvykle nezajímá. To ale rdesnu nevadí, často tvoří semena samoopylením. Proto se na mnoha lokalitách vyskytuje v rozsáhlých velmi jednotných populacích. Pokud ale rostou vedle sebe různé druhy rdesen rodu Persicaria, snadno dochází ke vzniku kříženců.
Réva pobřežní Vitis riparia
od Hanka
čeleď: Révovité - Vitaceae
Réva pobřežní je bujně rostoucí liana, v zahradách je často používaná na porůstání plotů. Je dvoudomá. Lidi jí rozmnožují vegetativně, snadno zakořeňuje z prutů, vsazených do země. Je to oblíbená rostlina, protože je velmi odolná vůči nemocem, kterými často trpí pravá vinná réva.
Většinou se pěstují jedinci se samčími květy. Samičí rostliny s drobnými tmavomodrými bobulemi jsou vidět jen málo.
Pochází z východní a střední části Severní Ameriky.