Rostliny Seznam
Střemcha pozdní Prunus serotina
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Střemcha pozdní pochází ze Severní Ameriky. Ve své domovině je to strom, který může vyrůst až 30 m vysoko, a má velmi kvalitní dřevo. U nás bývala vysazovaná jako parková dřevina. Nyní se ale odtud šíří do okolní přírody, a to místy dost invazivně. Na území Prahy je takto rozrostlá např. ve východní části Klánovického lesa. Zjara rozkvétá trochu později než naše domácí střemcha obecná. Důležitým rozlišovacím znakem střemchy pozdní jsou rezavé chloupky kolem hlavní žilky na spodní straně listu.
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus serotina.
Stulík žlutý Nuphar lutea
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Stulík žlutý je vytrvalá vodní rostlina. Je to hojný druh, často roste zejména ve starých ramenech Labe nebo i v hlavním říčním toku, pokud je v některém místě pomalejší proud. Kořeny mívá uchycené v hloubce 50 cm až 200 cm. Nevadí mu znečištěná voda. Dobře se mu daří i v takové vodě, která je přesycená živinami (obvykle kvůli dešťovým splachům minerálních hnojiv z okolních polí).
Suchokvět roční Xeranthemum annum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Suchokvět roční v minulosti rostl v Čechách v nejteplejších územích. Nyní je v přírodě velmi vzácný.
Výskyt na severním okraji Prahy zanikl koncem 19. století. Nyní se tu na výslunné stráni opět objevuje - pravděpodobně pochází ze současných výsevů.
Pokud se bude dál sám vysemeňovat a populace se uchytí, bude to úspěšný návrat zde původního, ale pak vyhynulého druhu.
Svazenka vratičolistá Phacelia tanacetifolia
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Svazenka vratičolistá je jednoletá rostlina, pochází ze Severní Ameriky. U nás se občas pěstuje na zelené hnojení a jako včelařská rostlina.
Pyl svazenky má modrou barvu. U našich rostlin je modrá barva pylu málo častá, kdo svazenku nezná, pro toho je neobvyklé, když včely nosí do úlů modrý pyl.
Svída bílá Cornus alba
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Svída bílá je keř, obvykle 2 m vysoký, ale v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 5 m. Tento druh je původní v severovýchodní části evropského Ruska i na dálném východě, často tam roste podél vodních toků.
V Praze je svída bílá vysazovaná v parcích u potoků. Je okrasná i v zimě, původní druh má letorosty krvavě červené, oblíbené jsou další kultivary s jinou výraznou barvou letorostů.
Svída krvavá Cornus sanguinea
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Svída krvavá je původní evropský druh. Je to keř, který může být vysoký 3 metry, vyjímečně až 5 metrů, obvykle je obklopený množstvím kořenových výmladků. Je to velmi přizpůsobivá dřevina, dokáže růst i na podmáčených podkladech právě tak dobře jako na mělkých vysýchavých půdách. Může růst na vápencích i na kyselých horninách. V zimních měsících je svída krvavá nápadná díky svému temně červenému proutí. Zahradníci vyšlechtili řadu kultivarů s jinými výraznými barvami letorostů.
Květy svídy krvavé navštěvují včely medonosné a další druhy včel samotářek.
Svítel latnatý Koelreuteria paniculata
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Svítel latnatý pochází z Číny. Je to malý strom, obvykle vysoký jen 4 až 7 metrů, vyjímečně víc. Je to ideální městský strom, kterému vyhovuje horko u jižních stěn činžovních domů.
Kvete v červenci, kdy už je květů ve městech velmi málo, a jeho drobné kvítky rozkvétají postupně, takže kvetení trvá několik týdnů. Včely medonosné, čmeláci a řada dalších druhů hmyzu svítel vydatně navštěvuje, zejména proto, že v červenci je ve městech o květy nouze.
Svlačec rolní Convolvulus arvensis
od Hanka
čeleď: Svlačcovité - Convolvulaceae
Svlačec rolní je vytrvalá bylina s dlouhým oddenkem. Mohutný kořenový systém může zasahovat až tři metry hluboko. Dokáže ale růst i na velmi mělkých půdách. Porůstá zejména zraňované půdy. Bývá to i nepříjemný plevel. Kvete od května do října.
Květní koruna může být široká 2,5 cm. V květu má pět tyčinek a semeník má na vrcholu dlouhou čnělku s dvoulaločnou bliznou.
Svlačec je vyhledávanou živnou rostlinou housenek několika druhů motýlů.
Šafrán (krokus) Tommasiniho Crocus tommasinianus
od Hanka
čeleď: Kosatcovité - Iridaceae
Šafrán (krokus) Tommasiniho je původní na Balkánském polostrově a v okolních zemích. U nás je v zahradách často pěstovaný, existují různé odrůdy. které se trochu liší barvou květů.
Zjara rozkvétá velmi brzy, prakticky nejdřív ze všech u nás pěstovaných druhů krokusů. (Jeho květy jsou menší než většina vyšlechtěných okrasných druhů krokusů.) Jedná se o botanický druh, který se samovolně snadno rozmnožuje semeny.
Šáfrán Tommasiniho patří spolu se sněženkami k první jarní pastvě včel, dává včelám nejen pyl, ale i nektar.
Šácholan hvězdovitý Magnolia stellata
od Hanka
čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae
Šácholan hvězdovitý (magnólie hvězdovitá) pochází z horských lesů Japonska. U nás je to často pěstovaný okrasný stromek. Na jaře rozkvétá velmi brzy, v době kvetení ještě nemá listy.
Na rozdíl od většiny jiných u nás pěstovaných kultivarů magnólii má víc rozevřené okvětní lístky a umožňuje lidem vidět na vnitřní (primitivní) uspořádání květu. V geologické historii zeměkoule totiž rostliny příbuzné magnoliím byly prvními suchozemskými kvetoucími (krytosemennými) dřevinami.