Rostliny Seznam
Trýzel škardolistý Erysimum crepidifolium
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Trýzel škardolistý je charakteristická rostlina výslunných skal a skalních stepí v Dolním Povltaví. Je dvouletá až krátce vytrvalá. Začíná kvést ve druhé polovině dubna. Nektar pro hmyz má v květech uložený hluboko. Když je příznivé, mírně vlhčí počasí, hmyz dává přednost návštěvám květů takových druhů rostlin, kde dosáhne na nektar snadněji, a trýzel škardolistý opomíjí. Pokud ale nastane sucho a jiné byliny zasychají, trýzel škardolistý má stále v květech nektaru dostatek a včely samotářky ho začnou hromadně vyhledávat. Ovšem pouze druhy s dlouhým sosákem. Ti s kratším sosákem, jako je např. včela medonosná, dovnitř do květu trýzele škardolistého pro nektar nedosáhnou.
Třešeň (ptačí, obecná) Prunus avium (Cerasus avium)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (mandloňovité - Amygdalaceae)
Třešně, pěstované i zplanělé, jsou typickým stromem Prahy a okolí. Jsou světlomilné, ve starých zanedbaných sadech ve stínu jiných stromů zasychají.
Třešně jsou dobře přizpůsobené proměnlivému českému počasí. Zjara nepospíchají s rozkvětem květů (jako třeba u nás nepůvodní mandloně, meruňky nebo některé slivoně), ale trochu čekají, až bude pravděpodobný příchod trvalejšího jarního počasí. Pro hmyz je v třešňových květech hodně nektaru. Včelstva blízko třešňových sadů dokážou nasbírat z třešňových květů tolik medu, že včelaři ho mohou hned zjara prodávat.
Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum
od Hanka
čeleď: Třezalkovité - Hypericaceae
Třezalka tečkovaná je statná vytrvalá bylina. Svůj název získala kvůli černým tečkovitým žlázkám na listech a na korunních lístcích. Tmavé žlázky obsahují červenofialové barvivo hypericin, po požití většího množství u zvířat i u lidí způsobuje zvýšenou citlivost ke slunečnímu záření.
Na květech třezalky tečkované jsou často vidět včely a čmeláci, kteří po květech rychle běhají a sbírají pyl. Květní nektar třezalka tečkovaná nevytváří.
Turan (hvězdník, hvězdnice) roční Erigeron annus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Turan roční pochází z východních oblastí Severní Ameriky. V Čechách se v posledních desetiletích šíří docela invazivně.
Podle názoru některých odborníků vznikl (vzniká) tento druh hybridizací rodičovského druhu Erigeron strigosus s některým dalším východoamerickým druhem tohoto rodu. Díky tomu představuje tento druh konglomerát většího počtu apomikticky udržovaných linií. V Čechách je nejrozšířenější typ turan roční severní (Erigeron annus septentrionalis).
Turanka kanadská (turan kanadský) Conyza canadensis
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Turanka kanadská je jednoletá bylina, většinou vyrůstá jako ozimý plevelný druh.
Pochází ze Severní Ameriky. V Čechách roste jako obecně rozšířený plevel, je doložený už z 18. století. Je častá na plochách, které jsou narušené činností lidí. Zejména roste podél cest nebo u železničních náspů. K jejímu rozšířování přispívá i okolnost, že je poměrně odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu, a tím získává konkurenční výhodu vůči jiným plevelným rostlinám.
Tužebník jilmový Filipendula ulmaria
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tužebník jilmový je mohutná vytrvalá bylina. Je to hojný druh na vlhkých podmáčených loukách a na březích tekoucích i stojatých vod.
Jednotlivé lodyhy rozkvétají postupně během celého léta. Včely medonosné sbírají na květenství tužebníků mnoho pylu. Pokud jsou někde v sousedství tužebníkového porostu včelí úly, tak jsou na květenství vidět včelí dělnice, které rychle pobíhají přes jednotlivé kvítky a ukládají si pyl do svých košíčků na zadních nožičkách. Vydatný zdroj pylu je důležitý pro zdraví včelstev a nenahraditelný pro jejich úspěšné přezimování.
Vičenec ligrus Onobrychis viciifolia
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vičenec ligrus je vytrvalá bylina. Koncem 18. a začátkem 19. století se u nás zaváděl jako pěstovaná plodina, zejména na suchých lokalitách, na píci pro zvířata. V současnosti je zdomácnělý a rozšířený v druhotných rostlinných společenstvech.
V současnosti má význam jako včelařská rostlina. Jeho květy vyhledávají zejména dělnice čmeláků skalních, dávají mu přednost před ostatními kvetoucími rostlinami.
Vikev huňatá Vicia villosa
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev huňatá pochází ze Středozemí, u nás byla v minulosti pěstovaná na krmení pro dobytek, zejména na chudých půdách.
Na jejích koříncích jsou nádorky s hlízkovými bakteriemi, které poutají vzdušný dusík. V dřívějších dobách, kdy lidé neznali výrobu umělých dusíkatých hnojiv, pěstování vikve huňaté výrazně zlepšovalo následnou úrodnost polí. V současnosti se vyskytuje porůznu jako zplanělá, hlavně podél okrajů polí.
Vikev huňatou často vysévají včelaři.
Vikev plotní Vicia sepium
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev plotní je vytrvalá bylina. Listy má složené ze čtyř až osmi párů lístků, na konci s větvenou úponkou.
Zajímavostí jsou mimokvětní nektaria na palistech. O ty mají zájem zejména mravenci.
Vikev plotní je hojný druh, dokáže růst na různých půdních podkladech.
Vikev ptačí Vicia cracca
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev ptačí je vytrvalá bylina. V ČR roste hojně na celém území, od nížin až do hor. U nás se vyskytují 3 základní chromozomové rasy (a méně často jejich různé kombinace). Vzhledově jsou nerozlišitelné.
1. Diploidní (2n = 14) - výrazně teplomilná a suchomilná.
2. Diploidní (2n = 14) - horská, roste v chladnu a vlhku.
3. Tetraploidní (2n = 28) - roste na rozličných stanovištích od nížin až do hor.
Kvete od poloviny května do září. Květní koruna může být dlouhá až 12 mm. Vikev ptačí je důležitým zdrojem květního nektaru, zejména pro včely medonosné a čmeláky.