od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Douglaska tisolistá pravá pochází ze Severní Ameriky. Zaujímá tam veliký areál, s různými přírodními podmínkami. Podle původu osiva se velmi liší odolnost k mrazu. Dožívá se vysokého věku a ve své vlasti vyrůstá do rekordních výšek, běžně dosahuje výšky 70 metrů, vyjímeční jedinci až 100 metrů výšky.
V ČR byla poprvé vysazena v roce 1842 v Chudenicích, a tento strom je stále naživu. U Vlastiboře na Jablonecku roste douglaska vysoká 64 metrů, je to nejvyšší žijící strom v ČR.
Douglaska tisolistá pravá má výrazně větší šišky než její příbuzná douglaska tisolistá sivá. U douglasky tisolisté pravé mohou být šišky dlouhé až 10 cm a široké až 3 cm.
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca) je v pražských parcích často pěstovaný jehličnan. Ta sice roste pomaleji než její příbuzná doglaska tisolistá pravá, ale je velmi otužilá. Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe, tam roste až do nadmořské výšky 3000 metrů.
Ve srovnání s příbuznou douglaskou tisolistou pravou má menší šišky, ty jsou dlouhé jen 4 až 6 cm. Na šiškách jsou nápadné krycí šupiny, které jsou u douglasky tisolisté sivé kolmo odstávající od plodní šupiny nebo až zpět zahnuté.
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Drchnička rolní bývala v minulosti častá drobná rostlinka. V posledních letech je v Praze a okolí čím dál vzácnější. Proto chci její fotografie ukázat, i když hmyz se o květy drchničky prakticky nezajímá. Drchnička rolní totiž v květech netvoří nektar. Časté je u ní samoopylení.
Je jedovatá pro lidi i pro zvířata.
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Dřín jarní je keř, který rozkvétá už v březnu. Občas lze na jeho květech vidět včely medonosné, jak tu sbírají pyl. Květní nektar pravděpodobně dřín jarní netvoří. Včelám medonosným to nevadí, mají zásoby sladkého medu v úlech z předchozího roku, a čerstvý pyl je pro ně vítaným zpestřením potravy. Pokud ale nablízku rozkvetou jívy, tak včely začnou dávat přednost jívám nebo jiným časně kvetoucím vrbám, a na květy dřínů budou létat minimálně.
od Hanka
čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Dřišťál Juliin pochází z Číny. U nás je tento stálezelený keř občas pěstovaný v parcích. Má výrazné trny, dokáže vytvořit neprostupný živý plod.
Zralé plody mají modrou barvu, tím se liší od většiny jiných druhů u nás pěstovaných dřišťálů.
Jeho květy jsou velmi přitažlivé pro mnoho druhů hmyzu.
od Hanka
čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Dřišťál obecný je hustý, trnitý keř, s listy před zimou opadavými. Na našem území je původní.
Je velmi světlomilný, má rád suché výslunné svahy.V minulosti býval hojný, nyní se s ním lze v přírodě setkat spíš vzácně. Mnohé lokality, kde dřív rostl na mezích, byly zalesněné, a ve stínu pod stromy se dřišťálu nedaří. Nyní se používá v zahradách, do živých plotů, oblíbený je jeho červenolistý kultivar.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bahenní pochází z východu Severní Ameriky. U nás je pěstován v parcích spíš vyjímečně. Je to rychle rostoucí dub, obvykle vysoký až 25 m, vyjímečně víc. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili řadu kultivarů, které se liší tvarem koruny, případně barvou listů. Je to druh značně přizpůsobivý různým podmínkám růstu. Patří do sekce dubů šarlatových. Duby v této sekci obvykle potřebují růst v suchém prostředí. Dub bahenní je vyjímečný v tom, že je přizpůsobivý všemu a dokáže růst nejen v suchu, ale umí se vyrovnat i se zamokřením - pokud tam roste od semene a má čas si zvyknout.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub balkánský, v některé literatuře uváděný jako dub uherský, je přirozeně rozšířený v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. U nás původní možná v Podyjí. V létě dobře snáší sucho, zjara se umí vyrovnávat se záplavami.
V Praze je vysazovaný v parcích poměrně málo. Zasloužil by si mnohem větší rozšíření, do městské zeleně je to velmi vhodný a krásný druh.
Roste rychleji než jiné zdejší duby. V přírodě je ale vždy něco za něco, rychlý růst způsobuje horší kvalitu dřeva a také kratší život než naše původní duby.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bílý pochází z východních oblastí USA. Je národním stromem státu Illionis.
Přirozeně se vyskytuje zejména na světlých a suchých jižních svazích, kde občas dochází k požárům. Zatímco jiné rostliny oheň zničí, dub bílý po požáru snadno a rychle znova obrůstá z kořenů.. Protože nyní ubývá lesních požárů, a dub bílý nedokáže růst uprostřed mezi jinými druhy dubů (vyžaduje hodně světla), pomalu se stává ohroženým druhem i ve své původní domovině. Poskytuje velmi kvalitní tvrdé dřevo. Jeho žaludy jsou vyhledávanou potravou mnoha druhů zvířat, právě tak jeho mladé větvičky a listy spásají býložravci. U nás roste jen jako vzácná parková dřevina.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub cer je v ČR je původní jen na jižní Moravě. V Praze je občas vysazován jako dobrá parková dřevina, která snáší sucho a znečištěné ovzduší. Je to teplomilná dřevina, běžně rozšířená v jihovýchodní Evropě. Nápadné jsou číšky žaludů, které mají vnější stranu porostlou šídlovitými šupinami.
Listy má tmavozelené, drobnější než jiné, u nás pěstované duby.