od Hanka
čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Dřišťál obecný je hustý, trnitý keř, s listy před zimou opadavými. Na našem území je původní.
Je velmi světlomilný, má rád suché výslunné svahy.V minulosti býval hojný, nyní se s ním lze v přírodě setkat spíš vzácně. Mnohé lokality, kde dřív rostl na mezích, byly zalesněné, a ve stínu pod stromy se dřišťálu nedaří. Nyní se používá v zahradách, do živých plotů, oblíbený je jeho červenolistý kultivar.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bahenní pochází z východu Severní Ameriky. U nás je pěstován v parcích spíš vyjímečně. Je to rychle rostoucí dub, obvykle vysoký až 25 m, vyjímečně víc. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili řadu kultivarů, které se liší tvarem koruny, případně barvou listů. Je to druh značně přizpůsobivý různým podmínkám růstu. Patří do sekce dubů šarlatových. Duby v této sekci obvykle potřebují růst v suchém prostředí. Dub bahenní je vyjímečný v tom, že je přizpůsobivý všemu a dokáže růst nejen v suchu, ale umí se vyrovnat i se zamokřením - pokud tam roste od semene a má čas si zvyknout.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub balkánský, v některé literatuře uváděný jako dub uherský, je přirozeně rozšířený v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. U nás původní možná v Podyjí. V létě dobře snáší sucho, zjara se umí vyrovnávat se záplavami.
V Praze je vysazovaný v parcích poměrně málo. Zasloužil by si mnohem větší rozšíření, do městské zeleně je to velmi vhodný a krásný druh.
Roste rychleji než jiné zdejší duby. V přírodě je ale vždy něco za něco, rychlý růst způsobuje horší kvalitu dřeva a také kratší život než naše původní duby.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bílý pochází z východních oblastí USA. Je národním stromem státu Illionis.
Přirozeně se vyskytuje zejména na světlých a suchých jižních svazích, kde občas dochází k požárům. Zatímco jiné rostliny oheň zničí, dub bílý po požáru snadno a rychle znova obrůstá z kořenů.. Protože nyní ubývá lesních požárů, a dub bílý nedokáže růst uprostřed mezi jinými druhy dubů (vyžaduje hodně světla), pomalu se stává ohroženým druhem i ve své původní domovině. Poskytuje velmi kvalitní tvrdé dřevo. Jeho žaludy jsou vyhledávanou potravou mnoha druhů zvířat, právě tak jeho mladé větvičky a listy spásají býložravci. U nás roste jen jako vzácná parková dřevina.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub cer je v ČR je původní jen na jižní Moravě. V Praze je občas vysazován jako dobrá parková dřevina, která snáší sucho a znečištěné ovzduší. Je to teplomilná dřevina, běžně rozšířená v jihovýchodní Evropě. Nápadné jsou číšky žaludů, které mají vnější stranu porostlou šídlovitými šupinami.
Listy má tmavozelené, drobnější než jiné, u nás pěstované duby.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub červený pochází z východní části Severní Ameriky. V Evropě je pěstován skoro 3 století. Dříve byl u nás vysazován, nyní začíná být považován za cizí invazní dřevinu.
U mladých stromů se jeho listy na podzim zbarvují krásně do červena, starším stromům se listy zbarvují jen žlutě.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub letní patří k našim nejmohutnějším dřevinám, dožívá se asi 500 roků (pokud má v životě štěstí a lidi ho nepokáceli na výrobu trámů).
Má silný kůlový kořen, nedochází proto k vývratům. Je náročný na dostatek světla.
Rozlišují se dva ekotypy. Běžně rozšířený typ má velké nároky na vláhu, snáší jarní záplavy. Roste v lužních lesích, bývá vysazován na hráze rybníků.
Druhý typ má schopnost růst na mělkých, v létě silně vysýchavých půdách - tady má nízký a křivý vzrůst.
od Hanka
čeleď:
Bukovité - Fagaceae
Dub pýřitý (šípák) je původní evropský druh. Přirozeně roste především v jižní Evropě, v ČR jen v teplých oblastech, převážně na bazických, mělkých a vysýchavých půdách. Na rozdíl od dubu zimního neroste na extrémně kyselých půdách. U nás patří k dřevinám chráněným. Letorosty i dvouleté větévky má hustě plstnaté. Čepel listů je v mládí oboustraně plstnatá, později na líci olysalá, na rubu pýřitá až do pozdního podzimu.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub šarlatový pochází z východu USA. U nás se vysazuje málo. Ale ve městech by to byla dobrá ozdoba parků. Má krásně červené podzimní zbarvení. Právě tak jsou červenavé rašící listy zjara. Má rád lehké písčité půdy. Na chudých a suchách půdách roste rychleji než jiné druhy stromů.
Jejich žaludy se vyvíjejí po dvě vegetační období. Žaludy jsou zapuštěné v polokulovité číšce asi z jedné třetiny až z poloviny.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub Turnerův je lidmi vytvořený kříženec mezi naším dubem letním a středomořským dubem cesmínovitým
(Quercus robur x Quercus ilex).
V ČR se pěstuje pravděpodobně pouze kultivar "Pseudoturneri", to je novější typ, který je ve srovnání s dříve pěstovaným kutivarem lépe mrazuvzdorný a udržuje si zelené listy přes celou zimu. Staré listy mu začnou opadávat teprve při jarním rašení nových listů.
Rozmnožuje se pouze roubováním.