Rostliny Seznam
Abies alba Jedle bělokorá
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedle bělokorá je naše původní evropská jehličnatá dřevina. V dřívějších stoletích u nás patřila k nejčastějším lesním druhům. Jedlové dřevo je dobře trvanlivé pod vodou, kdysi z něj lidé např. dělali potrubí pro vypouštění rybníků. Dřevo mělo časté využití jako stavební.
Ve 20. století ale došlo ke značnému odumírání jedlí. Způsobovalo to znečištěné ovzduší a další nepříznivé vlivy, mezi nimi také jiné způsoby hospodaření v lesích.
V lesích Prahy 6 je jedle bělokorá na vhodných místech opět často vysazovaná. Je možno jí vidět v oboře Hvězda a v Divoké Šárce, ale pouze mladé stromy.
Abies concolor Jedle ojíněná (stejnobarvá)
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedle ojíněná, v zahradnické mluvě nazývaná konkorolka, je v pražských zahradách a parcích nejčastěji pěstovaná jedle. Ve srovnání s jinými druhy jedlí má totiž menší nároky na vzdušnou a půdní vlhkost.
Pochází z jižní části Skalnatých hor v Severní Americe.
Jehlice jsou dlouhé 4 až 8 cm, tedy nejdelší ze všech u nás pěstovaných jedlí. Bývají srpovitě prohnuté a nejsou uspořádány dvouřadě.
Zbarvení jehlic je matně šedozelené. zahradníci ale vypěstovali i kultivary s tzv. stříbrným jehličím.
Abies grandis Jedle obrovská
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedle obrovská pochází ze západní části Severní Ameriky. V pražských zahradách a parcích je to poměrně často pěstovaná jehličnatá dřevina. Trochu se podobá naší domácí jedli bělokoré. Jedle obrovská je ale ve srovnání s jedlí bělokorou odolnější vůči suchému vzduchu, lépe tedy prospívá v městském prostředí.
Abutilon Theophrasti Mračňák Theophrastův
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Mračňák Theophrastův je nyní v ČR nejrychleji se šířící nebezpečný invazní plevel. Pochází z teplejších oblastí Asie. Je to jednoletá, pozdně jarní bylina, která dokáže vyrůst do výšky až 2 metry. U nás se jedná o nejvíce škodlivý plevel. Semena zůstávají v půdě životachopná až 50 roků.
Acer campestre Javor babyka
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor babyka je významná včelařská dřevina. Její kvítky jsou drobné, nenápadné, ale mají hodně sladkého nektaru. Rozkvétají postupně, jsou tedy zdrojem potravy pro hmyz několik týdnů. Je to původní evropský druh.
Javor babyka je ze všech našich javorů nejpřizpůsobivější různým podmínkám. Dokáže růst i ve stínu pod jinými stromy. Některé typy rostou na stepních plochách s nedostatkem vláhy, jiné jsou spokojené v lužním lese s vysokou hladinou spodní vody.
Acer negundo ( Negundo aceroides) Javor jasanolistý (javorovec jasanolistý)
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor jasanolistý je rychle rostoucí, ale krátkověký strom. Pochází ze Severní Ameriky.
V české přírodě je to nebezpečná invazní dřevina. Přesto naše zahradnické firmy stále propagují jeho vysazování i do přírody. Je potřeba naučit lidi, aby tento druh přestali vysazovat a naopak ho podle možností likvidovali. Šíří se zejména podél vodních toků.
Acer platanoides Javor mléč
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor mléč je středně velký strom, může se dožít až 200 roků. Charakteristické jsou pro něj vstřícné listy na dlouhých řapících. Řapík po utržení mléčí, v jeho mléčné šťávě se vyskytuje kaučuk.
Má rád živné půdy, bohaté na obsah dusíku. V Praze často roste v severně orientovaných roklích, dobře se mu daří i v podrostu jiných dřevin. Zejména tam, kde byly v minulosti vysazené akáty, se takové plochy samovolně proměňují na javořiny, pokud je lokalita trochu vlhká. Původní evropský druh.
Acer pseudoplatanus Javor horský - klen
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor horský (klen) je strom, který dokáže dorůst do velkých rozměrů, občas může být nejmohutnějším stromem ČR. (Být nejvyšším stromem znamená největší ohrožení při bouřkách, proto je těžké určovat nejvyšší stromy, často se to mění. I při zahradnické údržbě a ošetřování stromu se koruny významných stromů obvykle snižují.) Je to významná včelařská dřevina.
Může dosáhnout výšky 35 až 40 m, má košatou korunu. Dožívá se asi 400 roků.
Dřevo javoru horského se používá při výrobě hudebních nástrojů.
V Praze je hojný např. kolem Šáreckého potoka.
Acer rubrum Javor červený
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor červený je jedním z nejběžnějších druhů stromů ve východní části Severní Ameriky. Roste hlavně podél potoků a řek, ale některé typy jsou přizpůsobené i k růstu v suchých podmínkách.
V posledních letech se začíná pěstovat jako moderní okrasná dřevina i v českých parcích. U nás jsou pěstované zejména kultivary s nápadnou barvou listů na podzim, ta je podle typu kultivaru obvykle různě červená, ale může být i žlutá. Je potřeba dbát na to, abychom u nás vysazovali typ vhodný do zdejších podmínek.
LISTY A PLODY JSOU VELMI TOXICKÉ PRO KONĚ !
Kvete už v březnu, obvykle má samčí a samičí květy na odlišných stromech. Zejména samičí květy tvoří mnoho sladkého nektaru pro hmyz.
Acer saccharinum Javor stříbrný
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor stříbrný je strom, který pochází z východní části Severní Ameriky. Roste tam hlavně v náplavech podle potoků a řek. V mládí roste velmi rychle, ale jeho dřevo je málo kvalitní. Je to častá a nádherná dřevina pražských parků, bohužel jeho mohutné větve bývají křehké a vítr je často rozláme.
Květy jsou velmi drobné, ale nápadně červené už koncem února. Květy bývají jednopohlavné, mohou být i tzv. mnohomanželné, často je vidět celý strom s květy pouze jednoho pohlaví.
Acer saccharum Javor cukrový
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor cukrový pochází z východu Severní Ameriky. Tvar jeho listu známe z kanadské vlajky. Zejména v minulosti tam lidi získávali z jeho mízy javorový cukr.
U nás se pěstuje jen vyjímečně ve větších dendrologických sbírkách. Naše původní české druhy javorů jsou po všech stránkách lepší, není důvod pěstovat ve větší míře cizokrajné druhy javorů. Ale je to dobře, že máme i v Čechách možnost se podívat, jak tenhle strom vypadá, a nemusíme kvůli tomu cestovat do Ameriky.
Acer tataricum Javor tatarský
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor tatarský se pěstuje v pražských parcích jako keř nebo malý strom. Dorůstá do výšky 5 až 8 metrů, vyjímečně až 10 m. Je to velmi dobrý druh pro parkové výsaby. Umí se přizpůsobit i suchu a různé úživnosti půd. Je dřevinou kontinentálního klimatu, netrpí mrazem ani letními přísušky. Původní je v jižní a východní Evropě. Květy javoru tatarského navštěvuje mnoho včel medonosných a dalších druhů hmyzu.
Achillea sp. Řebříček
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Řebříček je léčivá rostlina, a proto ho odborníci prozkoumávali do největších podrobností. A zjistili přitom, že se vlastně jedná o soubor mnoha druhů, které jsou si navzájem velmi podobné, ale v obsahu léčivých složek zásadně rozdílné. Mnoho obsažených složek mají různé druhy řebříčků společných, ale liší se obsahem léčivého proazulenu. Vhodným pomocným kriteriem při určování druhů řebříčku je termín kvetení.
Adonis vernalis Hlaváček jarní
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Hlaváček jarní býval před sto roky hojný druh na mnoha pastvinách. Rostl na výslunných stepních stráních. Nyní je jeho výskyt velmi vzácný a ze svých tradičních lokalit stále ustupuje. Dokud se plochy s výskytem hlaváčků jarních udržovaly pouze pastvou ovcí a koz, tak se hlaváčkům dařilo. Hlaváček je totiž jedovatý, zvířata se mu na pastvě vyhýbala. Ale při pohybu zvířat na pastvině se často stalo, že dozrávající semena kopýtko zašláplo do země a semena mohla snadno vyrašit a dát vznik dalším rostlinám hlaváčků na lokalitě. Hlaváček jarní je vytrvalá bylina, ale po údržbě ploch motorovou sekačkou hlaváčky mizí. Po posečení lodyh se totiž hlaváčky obnovují velmi těžko. Stačí jedno chybné posečení, a hlaváčky to velmi oslabí. Po druhém posečení už hlaváčky uhynou definitivně a neobnoví se.
Adoxa moschatellina Pižmovka mošusová
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Pižmovka mošusová je vytrvalá drobná rostlinka. Objevuje se brzy zjara na vlhkých a zastíněných místech. Rozmnožuje se hlavně oddenky.
Roste např. u Šáreckého potoka vedle cesty do Divoké Šárky, kde je pod stromy stín a nerostou tam jiné konkurenčně silnější byliny. Pro svou malou velikost a nenápadnou barvu květů bývá přehlížená. Přesto je podle téhle rostlinky pojmenovaná celá čeleď. Podle molekulárních studií je blízce příbuzná kalinám a bezům.
Aegopodium podagrarie Bršlice kozí noha
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bršlice kozí noha je vytrvalá bylina. Má dlouhé podzemní kořenující výběžky. Na vlhkých místech je to hojný druh. V zahradách a sadech to může být obtížný plevel. Mladé listy mohou být používané i jako zelenina, je ale potřeba dát pozor, aby nedošlo k záměně za jiný druh miříkovité rostliny (rozlišování druhů miříkovitých rostlin je obtížné a řada druhů této čeledi je velmi jedovatá).
Aesculus hippocastanum Jírovec maďal (kaštan koňský)
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve kaštanovité - Hippocastanaceae)
Jírovec maďal pochází z nevelkého území na Balkáně. Jeho přirozený areál byl v severním Řecku, ve střední Albanii a na několika místech v horách v Bulharsku. Nyní jsou u nás jírovce často pěstované. V posledních letech je ohrožuje drobný motýlek klíněnka, jeho housenky vyžírají jírovcové listy.
Dokud u nás byly jírovce zdravé, tak patřily k významným včelařským stromům. Včelí vosk, postavený včelami v termínu květu jírovců míval zajímavou tmavooranžovou barvu. Poškozené stromy ale mají v květech málo nektaru, proto v současnosti létají na jejich květy hlavně skromnější čmeláci.
Aesculus pavia Jírovec pavie
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Jírovec pavie pochází z Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Často tam roste v lesích podél potoků. Původní typ bývá vysazován v evropských parcích jen vzácně. U nás se lze setkávat hlavně s jeho různými kultivary, které se rozmnožují roubováním. Zahradnické firmy nyní často nabízejí jeho slabě rostoucí keřovité typy. V parkových výsadbách je oblíbený jeho kříženec s naším evropským jírovcem maďalem. Vysazují se vyšlechtěné typy, které zdědily velké květy po jírovci maďalu a po jírovci pavie mají červenou nebo růžovou barvu. Velmi oceňovaná je odolnost pavie vůči škodlivé klíněnce jírovcové (Cameraria ohridella).
Ailanthus altissima Pajasan žlaznatý
od Hanka
čeleď: Simarubovité - Simaroubaceae
Pajasan žlaznatý pochází z horských lesů Číny. Rozšířil se do mnoha zemí světa, mnohde se chová invazivně, právě tak u nás v ČR. Je to rychlerostoucí dřevina, ale krátkověká. Jeho zpeřené listy mohou být až 60 cm dlouhé. U nás se šíří zejména podél železničních tratí.
Je to dřevina mimořádně skromná, odolná suchu. Dokáže vyrůst i z nepatrného množství země, stačí mu jen malý objem kořenů. Právě tím se ale stává nebezpečným stromem - malé ukotvení v zemi a mohutný vršek je příčina, proč se pajasan snadno vyvrátí a ohrožuje lidi.
Alisma plantago-aquatica Žabník jitrocelový
od Hanka
čeleď: Žabníkovité - Alismataceae
Žabník jitrocelový často roste v mělkých stojatých vodách nebo v úsecích s pomalu tekoucí vodou. Je to vytrvalá bylina. V Praze 6 roste v tůních, které byly vytvořené při revitalizaci Šáreckého potoka.
V Čechách jsou časté i další podobné druhy žabníků, které v minulosti nebyly rozlišované od žabníku jitrocelového. Jsou to žabník kopinatý (Alisma lanceolatum), a žabník trávolistý (Alisma gramineum).
Alliaria petiolata Česnáček lékařský
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Česnáček lékařský je rostlina nezaměnitelná a obecně tak známá z mnoha zahrad, smetišť a celkově ze sídlištních ploch, že jí netřeba popisovat.
Už málo se ale ví, že česnáček lékařský patří k oblíbeným živným rostlinám housenek běláska řeřichového.
Na horní fotografii je sameček.
Allium oleraceum Česnek planý
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek planý je na území Prahy rozšířený na skalnatých stráních, v listnatých lesích, i ve starých zahradách. Většinou je vysoký kolem 25 cm, v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až 100 cm vysoko. Mívá 2 až 5 úzkých listů, ty mohou být 30 cm dlouhé, ale jsou nanejvýš 4 mm široké. Listy jsou v dolní části duté. Na stvolu vždy vyrůstají pacibulky. Naopak květy se objevují jen málo a pouze u některých jednotlivých rostlin. Vznik tobolek se semeny je velmi vzácný. Podle názoru odborníků je česnek planý hybridogenní druh.
Allium paradoxum Česnek podivný
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek podivný pochází ze střední Asie (z Kavkazu), a v Praze se v poslední době vydatně a nebezpečně šíří, zejména jako podrost ve světlých lesích. Dokáže růst na půdách různého charakteru, na suchu i ve vlhku.
Raší velmi časně na jaře, dokud stromy nad ním nemají listy a nestíní, potom během května zasychá a už není vidět.
Allium senescens subsp. montanum Česnek šerý (chlumní) horský
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Česnek šerý horský je vzácnější rostlina. Vyhovují mu skalnatá území v suchých a teplých oblastech. V Praze 6 jsou největší porosty česneku šerého v Divoké Šárce, ale jednotlivé trsy rostou i na dalších podobných místech.
Allium ursinum Česnek medvědí
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek medvědí má rád vlhká místa podél potoků, roste většinou pod listnatými stromy, často pod olšemi, na živinami bohatých půdách se slabě kyselou reakcí.
Původně je to druh východní poloviny Čech a Moravy. Nyní se šíří kolem pražských potoků. Je to druh velmi oblíbený jako koření a léčivá bylinka, lidi si ho rozsazují na místa vhodná i nevhodná.
Česnek medvědí se rozmnožuje velmi dobře nejen cibulkami, ale i semeny.
Alnus glutinosa Olše lepkavá
od Hanka
čeleď: Břízovité - Betulaceae
Olše lepkavá je strom, který dokáže (pokud mu v životě přeje štěstí) vyrůst do výšky až 35 m a dosáhnout tloušťky kmene 1 m v průměru.
Nejčastěji se s ní setkáváme, jak roste podél potoků.
Květy olše lepkavé jsou uspořádané v jehnědách odděleného pohlaví a rozdílného tvaru. Samčí jehnědy bývají 4 až 7 cm dlouhé, před úplnou zralostí prašníků mají hezkou červenavou barvu. Pyl olše lepkavé je žlutý, v době zralosti pylové jehnědy žloutnou.
Samičí jehnědy jsou menší, vejčité, a po opylení začnou dřevnatět.
Alyssum montanum Tařice horská (tařinka horská)
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Tařinka horská je drobná vytrvalá bylina. Roste na výslunných skalnatých stráních, na kamenitých půdách bazických až mírně kyselých podkladů. Je častá v dolním Povltaví i jinde v okolí Prahy.
Její květy hojně vyhledávají včely medonosné.
Amorpha fruticosa Netvařec křovitý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Netvařec křovitý roste jako široký keř, bývá vysoký 1 až 4 metry. Pochází ze Severní Ameriky. Je velmi nenáročný na úrodnost půdy. Má mohutný kořenový systém, proto se využívá na zpevnění svahů kolem dálnic. Mohl by se ale stát invazní rostlinou, neměl by se vysazovat do přírodně cenných území.
Na jeho květech bývá mnoho dělnic včel medonosných.
Anagallis arvensis Drchnička rolní
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Drchnička rolní bývala v minulosti častá drobná rostlinka. V posledních letech je v Praze a okolí čím dál vzácnější. Proto chci její fotografie ukázat, i když hmyz se o květy drchničky prakticky nezajímá. Drchnička rolní totiž v květech netvoří nektar. Časté je u ní samoopylení.
Je jedovatá pro lidi i pro zvířata.
Anchusa officinalis Pilát lékařský
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pilát lékařský u nás roste jako dvouletá bylina, může být i krátce vytrvalá. Daří se mu v teplých oblastech, na travnatých stráních, na výslunných a sušších stanovištích. Kvete od jara do podzimu, je to pro hmyz důležitá luční bylina.
Při rozevírání poupat má květní koruna tmavě nachovou barvu, později se barva mění na výrazně modrou. Uvnitř květu je nápadná bílá pakorunka.
Květní nektar je uložený na dně dlouhé korunní trubky, včely se musejí hodně namáhat, aby na něj dosáhly. Tyčinky s pylovými prašníky jsou krátké a zůstávají uzavřené v korunní trubce.
Na horní fotografii z května 2023 je u pilátu zachycená za letu zednice rezavá (Osmia bicornis).
Anemone nemorosa Sasanka hajní
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Sasanka hajní roste ve světlých listnatých a smíšených lesích, časně zjara, před olistěním stromů. Šíří se zejména podzemními oddenky, díky nim někde vytváří porostlé koberce sasankových květů.
V některých lesích může být hojná. Naopak v lesích, které byly vysazené např. na původně orné půdě, se sasanky (ani jiná hájová květena) obvykle nevyskytují.
Anemonoides ranunculoides Sasanka pryskyřníkovitá
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Sasanka pryskyřníková je v přírodě vzácnější. Často je ale k vidění v sadech a parcích, jako pozůstatek dřívějšího pěstování.
Daří se jí na místech s dostatkem vody v půdě a také dostatek přístupných živin.
V termínu kvetení sasanek kvete i mnoho dalších druhů rostlin, a hmyz dává obvykle přednost jiným květům. Na sasankách bývají vidět jen nejdrobnější hmyzáčci.
Anethum graveolens Kopr vonný
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kopr vonný je jednoletá bylina, často pěstovaná jako kořeninová zelenina. Pochází pravděpodobně ze Středozemí nebo z jižní Asie. U nás je pěstovaný od počátku středověku, v jižnějších zemích od starověku. Občas zplaňuje.
Na květech kopru bývají k vidění hlavně drobné druhy hmyzu.
Angelica sylvestris Děhel lesní
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Děhel lesní je dvouletá (případně i víceletá) bylina. Obvykle je vysoká 60 až 150 cm, může vyrůst i vyšší. V přírodě roste na vlhkých místech, na zaplavovaných loukách a na březích rybníků a řek.
Ve květech produkuje mnoho nektaru, je to dobrá včelařská rostlina. Na květy láká i mnoho dalších druhů hmyzu.
Anthemis tinctoria Rmen barvířský
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Rmen barvířský je vytrvalá bylina. Je to původní evropský druh. U nás se s ním lze setkat hlavně v moravských pahorkatinách, na suchých loukách a pastvinách. V Praze kvete v parku nad Kotlářkou, a zdá se, že se mu daří dobře. Není tu ale původní, pochází z umělého výsevu. Zajímavý je i porost rmenu barvířského na jižním svahu v Dolní Šárce.
V minulosti se rmen barvířský pěstoval kvůli květům, ze kterých se získávalo barvivo. Dnes se pěstuje hlavně jako okrasná trvalka. Je vyšlechtěno několik různých kultivarů.
Anthericum liliago Bělozářka liliovitá
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve Asfodelovité - Asphodelaceae, nebo bělozářkovité - Anthericaceae)
Bělozářka liliovitá je vytrvalá bylina s podzemními oddenky. Patří ke vzácnějším rostlinám, s jakými se lze setkat na pražských skalách. Roste jen na několika místech, na mělkých, vysýchavých, skeletovitých půdách, které jsou minerálně středně bohaté.
V Praze 6 je to ve skalnatém terénu nad Šáreckým potokem. Ale zdá se, že si tu pro svůj růst vybírá pouze místa, kde do puklin mezi starohorními břidlicemi pronikly žíly mladších vyvřelin, a nebo kde byly skály v minulosti obohacené o živiny činností lidí. Pražské skály tvoří východní hranici rozšíření bělozářky liliovité, dál na východ se už v přírodě nevyskytuje.
Anthriscus caucalis Kerblík obecný
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík obecný je krátkověká jednoletá bylina. V literatuře je popisován jako vzácná a ubývající bylina, ale na teplých (jižních a jihozápadních) svazích v Praze 6 je kerblík obecný překvapivě hojný druh. Zjara vyniká velmi rychlým růstem, ze všech zdejších druhů kerblíků rozkvétá jako první. Daří se mu na polostinných místech v sousedství různých keřů, podél pěšin a na půdách s dostatkem živin. Rychlé dozrávání semen mu zřejmě umožňuje, že se trvale udrží i na plochách, které jsou pravidelně sečené.
Má drobné kvítky, korunní lístky jsou dlouhé jen 0,5 až 0,7 mm.
Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma Kerblík třebule štětinoplodý
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík třebule štětinoplodý je jednoletá bylina. Listy mají po rozemnutí charakteristickou vůni a právě tak chuť. V minulosti to bývala často pěstovaná bylina, společně s jeho příbuzným druhem kerblíkem třebule pravým. Od středověku byl kerblík třebule využíván jako kořeninová a aromatická zelenina. Velká přednost kerblíku třebule jako zeleniny je v jeho rychlém časně jarním růstu, listy lze sklízet už v dubnu.
V Praze nyní kerblík třebule štětinoplodý zplaněl a na mnoha místech velmi hojný. Na ploše Přírodní památky Baba a v jejím okolí v Praze 6 tvoří v podrostu keřů souvislé porosty, tisícovky jedinců.
Při sběru listů pozor na záměny s jinými jedovatými druhy miříkovitých rostlin! V přírodní památce Baba vytváří kerblík třebule smíšené porosty s jedovatou krabilicí mámivou.
Anthriscus sylvestris Kerblík lesní
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík lesní je dvouletá, případně víceletá bylina. Zjara roste velmi rychle, začíná kvést už v květnu - časný začátek kvetení je důležitý rozlišovací znak od podobných druhů miříkovitých rostlin.
Je to hojný druh, roste často na okrajích lesů nebo v polostínu kolem lesních pěšin. Vyžaduje půdy bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky (v Praze 6 lemuje hlavně pejskařské trasy).
Květy kerblíku lesního vyhledává mnoho druhů brouků i hodně blanokřídlého hmyzu.
Aquilegia vulgaris Orlíček obecný
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Orlíček obecný je druh, se kterým se lze vzácně setkat ve světlých lesích. Často je pěstovaný v zahradách jako okrasná rostlina, snadno zplaňuje. Daří se mu na mírně zastíněných místech, dokáže se namnožit v málo udržovaných trávnících.
Je to oblíbená rostlina takových druhů čmeláků, co mají dlouhé sosáky.
Arctium lappa Lopuch větší
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch větší je mohutná dvouletá bylina (někdy může být i víceletá). Daří se mu na živinami dobře zásobených půdách, např. v silničních příkopech nebo na skládkách. V teplých oblastech je to hojný druh. Kvete od června do července, pokud lidi květní lodyhu zjara posečou, tak vykvétá opakovaně až do října. Na jeho květy hojně létají včely a čmeláci a také mnoho druhů motýlů.
V ČR rostou 4 druhy lopuchů. Rozlišovací znaky lopuchu většího jsou zejména: Lysý zákrov a všechny zákrovní listeny jsou zelené a s háčkovitou špičkou. Trubkovité květy jsou kratší než zákrovní listeny.
Arctium minus Lopuch menší
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch menší roste jako dvouletá, někdy i víceletá bylina. Bývá častý na vlhčích místech uvnitř obcí na okrajích cest nebo na zanedbaných trávnících.
Květenství má kulovitý zákrov, ten bývá červenofialově naběhlý. Kvítky jsou delší než vnitřní zákrovní listeny.
Arctium nemorosum Lopuch hajní
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch hajní je mohutná dvouletá bylina. Může vyrůst až dva metry vysoký, většinou je ale menší, pokud byla jeho hlavní lodyha zjara posečená a z kořenu se pak obnovila náhradní lodyha s květy. Ve srovnání s ostatními druhy našich lopuchů je lopuch hajní stínomilný druh. Bývá na okrajích lesních cest nebo kolem lesních pasek.
Pokud roste v sousedství jiných druhů lopuchů, tak se s nimi snadno kříží a vzniklé potomstvo je dál normálně plodné. Proto je vzhled lopuchu hajního dost variabilní a na lokalitách s porosty lopuchu hajního bývá současně i mnoho jednotlivých rostlin intermediárního vzhledu s částečnou genovou výbavou jiných druhů lopuchů.
Charakteristickým znakem lopuchu hajního jsou lodyžní větvě, které se obloukem sklánějí dolů.
Arctium tomentosum Lopuch plstnatý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch plstnatý je statná bylina. Většinou vyrůstá jako dvouletá, ale může být i víceletá. Lopuchům se daří na živinami bohatých půdách. Často vytváří souvislé porosty podél okrajů hnojených zemědělských pozemků. V létě tam bývají květy lopuchů pro včely a čmeláky jediných zdrojem květního nektaru a pylu.
V ČR rostou 4 druhy lopuchů. Lopuch plstnatý charakterizuje hustě pavučinově vlnatý zákrov.
Armeria vulgaris Trávnička obecná
od Hanka
čeleď: Olověncovité - Plumbaginaceae
Trávnička obecná je drobná, trsnatá bylina. Na území Prahy je velmi vzácná.
V naší přírodě roste na skalnatých svazích, na suchých loukách, na nevápenných podkladech. V posledních obdobích se ale z české přírody vytrácí, na řadě jejích původních lokalit je vymizelá.
Vyniká velmi dlouhým obdobím kvetení. Kvete od května do října.
Armoracia rusticana Křen selský
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Křen selský je mohutná vytrvalá bylina se silným kořenem. Je to často používaná zelenina. Pochází pravděpodobně z východní Evropy, z oblastí, kde v dávné minulosti žily slovanské národy. Nyní je pěstování rozšířené po celém světě.
Přirozeně roste podél zaplavovaných břehů vodních toků a na vlhčích místech v okolí zahrad.
Květy křenu navštěvuje mnoho drobnějších druhů hmyzu.
Artemisia vulgaris Pelyněk černobýl
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pelyněk černobýl je vytrvalá bylina s rozvětvenou kořenovou hlavou. Je častý na zanedbaných pozemcích a na plochách neudržovaných trávníků. Je to úporný plevel a častá příčina některých typů pylových alergií.
Květy jsou velmi drobné. Kvete ve druhé polovině léta, pokud jsou rostliny poškozené sečením, obnovuje následně kvetení během podzimu a může kvést až do období začátku mrazů. Ve druhé polovině roku bývá v přírodě nedostatek květů, proto včely medonosné sbírají pyl i trochu nektaru na květech pelyňku dost často.
Arum maculatum Áron plamatý
od Hanka
čeleď: Áronovité - Araceae
Áron plamatý je vytrvalá bylina. V posledních letech se začala v lesích Prahy 6 značně šířit. CELÁ ROSTLINA JE VELMI JEDOVATÁ !
Zjara vyrůstá velmi brzy. Protože bývá pod stromy, musí s růstem pospíchat, aby stihl svojí vegetaci ukončit dřív než stromům vyrostou listy a bude mít omezený přístup světla. Na vlhkých místech roste společně s česnekem medvědím, na méně vlhkých plochách roste pohromadě s česnekem podivným, pro lidi to znamená možnost nebezpečné záměny jedlého za jedovaté.
Aster linosyris Hvězdnice zlatovlásek
od Hanka
čeleď: Hvědnicovité - Asteraceae
Hvězdnice zlatovlásek rozkvétá na suchých jižních stráních kolem vltavských skal až na začátku září. Je zvláštní, že ačkoliv je velmi sucho, hvězdnice zlatovlásek má pořád v květech dostatek nektaru pro hmyz. Zejména motýli její květy vyhledávají.
Je to vytrvalá bylina, většinou s větveným oddenkem.
Astragalus cicer Kozinec cizrnovitý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec cizrnovitý je vytrvalá rostlina. Lodyhy má obvykle poléhavé. Roste na suchých místech v teplejších oblastech.
V současnosti se šíří zejména na lokality ovlivněné lidmi, na navážky zemin.
Astragalus glycyphyllos Kozinec sladkolistý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.
Atropa bella dona Rulík zlomocný
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rulík zlomocný je vytrvalá bylina. Rozšíření rulíku v české přírodě není rovnoměrné, v mnoha oblastech chybí. Daří se mu na lesních pasekách, často v bučinách. Bývá na vlhčích polostinných stanovištích, na živinami bohatých půdách.
Celá rostlina je jedovatá. V mnoha zemích se pěstuje pro využití ve farmaceutickém průmyslu. Včely medonosné sbírají ve květech rulíku nektar a pyl. Včelám rulíkový nektar a pyl vyhovuje, na takových zásobách dokáží dobře přezimovat. Pro lidi je včelí med, který včely vytvářely z nektaru rulíkových květů, jedovatý! Také některá zvířata jsou překvapivě dost odolná vůči rulíkovým jedům, pro lidi pak ale může být jedovaté i mléko od takových zvířat.
Aurinia saxatilis (dříve Alyssum saxatile) Tařice skalní
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Tařice skalní je každé jaro ozdobou mnoha pražských skal. Roste pouze na dobře osvětlených místech, převážně na jižních stěnách. Tařice je vytrvalá, dlouhověká bylina s mohutným, dřevnatým a vícehlavým kořenem. Svoje kořeny zapouští hluboko do skalních puklin. Umí se přizpůsobit různým typům skalního podkladu, roste právě tak dobře na vápencích jako na silikátových horninách.
Je schopná vydržet extrémní kolísání teploty a vlhkosti na skalách, a to v létě i v zimě.