Rostliny Seznam
Lamium album Hluchavka bílá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka bílá je dobrá včelařská rostlina. Kvete od jara, a pak opakovaně až do podzimu, kdy jsou jakékoliv květy obvykle vzácné. Hodně jí vyhledávají čmeláci, zejména druhy, jejichž hnízdečka mají dlouhý vývoj až do konce léta nebo začátku podzimu.
V bílých květech jsou nápadné černé prašníky, pyl je ale světle žlutý.
Lamium amplexicaule Hluchavka objímavá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka objímavá je drobná jednoletá rostlina. Její zvláštností jsou neobvykle dlouhé květní trubky. Do takových květů asi žádný hmyz sosáčkem nedosáhne. Ale hluchavce objímavé to nevadí, stačí jí opylení vlastním pylem. Často dojde k opylení už během růstu poupěte, a tahle hluchavka pak ani nevykvete.
Lamium maculatum Hluchavka skvrnitá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka skvrnitá je vytrvalá trsnatá bylina. Často roste v křovinách a ve světlých, listnatých lesích, tam zejména kolem cest. Její porosty charakterizují půdu s dobrou úrodností.
Je milovanou rostlinou pelonosek a čmeláků, hlavně druhu čmelák zahradní.
Lamium purpureum Hluchavka nachová
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka nachová je většinou jednoletá ozimá bylina (někdy dvouletá). Začíná kvést už během podzimu. Je nápadná zejména na konci zimy, protože dokáže kvést i během mírných zim. V předjaří a v časném jaru je to pro hmyz důležitá nektarodárná a pylodárná rostlina.
Hluchavku nachovou navštěvuje větší počet druhů hmyzu, milují ji čmeláci.
Larix decidua Modřín opadavý
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Modřín opadavý patří v pražských lesích k nejkrásnějším stromům. Bohužel jsou obvykle vysazené velmi hustě, a to jim nesvědčí, zastíněním trpí. Modříny jsou velmi náročné na světlo.
V Divoké Šárce se pravděpodobně sám uchytává v sutích mezi skalami, kde je přirozeně omezená konkurence jiných dřevin.
V evropské přírodě je modřín původní na horách (v podhůří). V Alpách a Karpatech často tvoří horní hranici lesa. Náš jesenický modřín dokáže růst i ve směsi s jinými dřevinami, přecejen snáší slabé zastínění.
Lathyrus latifolius Hrachor širokolistý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor širokolistý je vytrvalá pnoucí bylina. V Praze je to často pěstovaná okrasná trvalka, která je odolná vůči suchu. Má nápadně velké květy. Kolem míst pěstování se dokáže samovolně šířit do okolí. Původní je v ČR v Panonském termofytiku. Tam roste na okrajích lesních lemů, kolem sadů nebo vinic, apod.
Na jeho květech bývá mnoho samotářských včel, zejména je vyhledávají včely z čeledi čalounicovitých (Megachilidae).
Lathyrus pratensis Hrachor luční
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor luční je vytrvalá pnoucí bylina. Často roste na vlhkých loukách. Býložravcům poskytuje velmi kvalitní píci, proto se někdy i uměle přisévá.
Květy hrachoru lučního mají v oblibě čmeláci, hlavně čmelák rolní (Bombus pascuorum).
Lathyrus tuberosus Hrachor hlíznatý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor hlíznatý je planá vytrvalá bylina. Kvete od května do srpna. V Praze bývá občas k vidění v málo udržovaných trávnících. Lodyhy má popínavé nebo poléhavé, dlouhé zhruba 50 až 100 cm.Jeho květy bývají hojně navštěvované samotářskými včelami z čeledi čalounicovitých, a také na ně létají čmeláci.
Lathyrus vernus Hrachor jarní (lecha)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor jarní kvete brzy zjara, zejména v listnatých lesích. Dává přednost půdám s dostatkem humusu. Je to hojný druh na plochách, kde trvale po mnoho staletí byl vždy jen les. Pražské lesy jsou ale často vysázené v posledních desetiletích na místech bývalých pastvin nebo drobných políček, tam se semena hrachoru jarního neměla odkud dostat, proto je na území Prahy vzácný.
Charakteristickým rysem tohoto druhu hrachoru jsou listy bez úponků.
Včely medonosné si ho asi nevšímají. Je ale oblíbenou rostlinou čmeláka rolního a pelonosky hluchavkové.
Leonorus cardiaca Srdečník obecný (buřina srdečník)
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Srdečník obecný je vytrvalá bylina, lodyha vyrůstá až do výšky 150 cm. V Praze je to častý druh, roste zejména podél málo udržovaných cest a na skládkách. Naopak v přírodním prostředí, které je málo ovlivněné lidskou činností, se srdečník prakticky nevyskytuje. Kvete od června do září. Ve květech se tvoří nektar pro včely a další druhy hmyzu i v suchých obdobích, kdy jiným rostlinám nektar v květech zasychá. Ve druhé polovině léta je proto srdečník důležitou včelařskou bylinou. Naopak za vlhka hmyz upřednostňuje květy jiných druhů rostlin.