od Hanka
čeleď:  Bobovité  -  Fabaceae
Tolice vojtěška je vytrvalá bylina s mohutně vyvinutým kořenovým systémem. Původní je pravděpodoně v Asii, ale její pěstování se rozšířilo do Evropy už v dobách před naším letopočtem. V Evropě se křížila se zdejší tolicí srpovitou (Medicago falcata).
Je mimořádně odolná vůči suchu. Má v květech dostatek nektaru pro hmyz i v době, kdy jiným druhům rostlin květy zasychaly, jako tomu bylo např. v horkém létě 2015. Pokud nastane v létě extrémní sucho, je důležité nechávat vojtěšku kvést a její porosty nechat neposečené, aby čmeláci a včely samotářky i další hmyz neumírali hladem.
V tomto článku jsou všechny fotografie z louky pod ulicí Na Špitálce v Praze 6.
od Hanka
čeleď:  Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš rolní je jednoletá poloparazitická bylina. V minulosti to býval nebezpečný plevel v obilí. Ve 20. století se lidé naučili využívat kvalitní stroje na čištění osiva, díky tomu z našich polí vymizely mnohé velkozrnné plevele, mezi nimi právě i černýš rolní.
V současnosti je černýš rolní zařazen mezi ohrožené druhy české květeny. Dnes se s ním lze setkávat hlavně na suchých stráních ve vápencových oblastech.
Na horní fotografii se ve květech černýše živí čmelák zemní - sameček.
od Hanka
čeleď:  Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš hřebenitý je jednoletá poloparazitická bylina, rozmnožuje se semeny. Roste na teplých a suchých křovinatých stráních, často v šípákových doubravách. Je to vzácnější druh, vyskytuje se jen v malých populacích. Spektrum hostitelů je široké a zahrnuje především nejrůznější dřeviny. Dává přednost zásaditým půdám.
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš hajní je jednoletá poloparazitická bylina. Má jednoduchý kořenový systém a bohatě vyvinutá haustoria. Ta se přichytávají na kořeny různých hostitelských rostlin. Nejčastěji jsou hostiteli různé trávy, ale mohou to být i kořeny keřů. Kořenové vlášení má černýš silně potlačené.
Roste v teplých a světlých lesích, většinou na bazických půdách.
Květy černýše hajního vyhledávají hlavně čmeláci.
od Hanka
čeleď:  Bobovité  -  Fabaceae
Komonice bílá je významná včelařská rostlina. V přírodě roste jako dvouletá bylina, pro včelaře jsou vyšlechtěné jednoleté odrůdy. Výhodou je nejen vysoká nektarodárnost kvítků, ale zejména dlouhá doba kvetení, a to v létě, kdy je v přírodě o květy nouze. Navíc je komonice bílá rostlinou, která snáší sucho a celkově je nenáročná na kvalitu půdy, potřebuje ale růst na slunci.
Na fotografii je se včelou medonosnou, která už má dobře naplněný medný váček. (Medný váček mají včely umístěný v zadečku.)
od Hanka
čeleď:  Bobovité  -  Fabaceae
Komonice lékařská je statná dvouletá bylina. Je častá na suchých stráních a úhorech. V ČR se vyskytuje na většině území, zejména v teplých oblastech. V jejích drobných květech se vytváří mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Proto komonici lékařskou vyhledávají včely medonosné, čmeláci, i mnoho dalších hmyzích druhů.
Velmi podobným druhem je také žlutě kvetoucí komonice nejvyšší (Melilotus altissima). Vzhledově se liší jen chlupatými lusky. Zásadní rozdíl je v požadavcích na prostředí. Komonice nejvyšší roste na vlhkých pastvinách, na okrajích pramenišť a v příbřežních křovinách.
od Hanka
čeleď:  Hluchavkovité  -  Lamiaceae
Meduňka lékařská je vytrvalá bylina. Je původní ve Středozemí a Přední Asii. Na jihu dává přednost mírně přistíněným stanovištím a následkem oteplování začíná i u nás zplaňovat zejména na zastíněných místech. Je často pěstovaná jako léčivka.
O meduňce se často píše jako o včelařské rostlině. Podle mých pozorování ale včely dávají přednost jiným nektarodárným rostlinám, jestliže si mohou vybrat. Jen občas zaletí na květy meduňky některý čmelák.
od Hanka
čeleď:  Hluchavkovité  -  Lamiaceae
Rostliny z rodu máta se v ČR pěstují ve velkém množství druhů, kultivarů a jejich kříženců. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech, u potoků, na březích rybníků a řek, hlavně v teplejších oblastech. V české přírodě rostou základní druhy
máta dlouholistá  -  Mentha longifolia (je přirozená součást květeny ČR)
máta klasnatá  -  Mentha spicata  (často zplanělá kolem liských sídel)
máta vodní  -  Mentha aquatica (původní druh ČR)
máta rolní  -  Mentha arvensis (původní druh ČR)
máta vonná  -  Mentha suaveolens  (vyjímečně pěstovaná, častá při křížení pěstovaných kultivarů, s mátou dlouholistou tvoří plodného křížence)
Podobnou rostlinou je jedovatá polej obecná - Pulegium vulgare, Mentha pulegium.
od Hanka
čeleď:  Růžovité  -  Rosaceae
Mišpule obecná je keř nebo malý strom, až 6 m vysoký. Pochází z jihovýchodní Evropy, tam roste často jako planá v podrostu ve světlých smíšených doubravách. U nás je od 12. století pěstovaná, a také u nás se s ní lze vzácně setkat v řídkých dubových porostech jako se zplanělou. Vyhovují jí slunečné polohy, ale umí se vyrovnat i s růstem v polostínu.
Její plody jsou chutné až po přejití mrazem nebo po delším skladování. To bylo v dřívějších stoletích velmi důležité, tenkrát lidé měli v zimních měsících nedostatek vitaminu C. Proto byla mišpule dřív hodně pěstovaná jako významná léčivá rostlina.
Na zdejších fotografiích jsou plody na planých keřích, které rostou na jižním svahu nad Šáreckým potokem v dubovém lese v Dolní Šárce v Praze 6.
od Hanka
čeleď:  Cypřišovité  -  Cupressaceae  (dříve tisovcovité  -  Taxodiaceae)
Metasekvoje čínská je opadavý jehličnan. Metasekvoje je také považována za živoucí fosilii. Byla rozšířená na konci druhohor a ve třetihorách, známá z otisků v geologických vrstvách. V roce 1941 byly objeveny živé stromy v Číně. V roce 1949 se americké expedici podařilo sebrat semena. Semena rozdělili mezi nejvýznamnější botanické zahrady. Z několika vzešlých semenáčků je nyní nejmohutnější v pražské botanické zahradě Na Slupi, další je v Královské zahradě, v Průhonickém parku. Později byla dovezena další semena a z nich vypěstováni další jedinci, nyní dozrávají semena i na našich stromech, proto jsou sazenice metasekvojí běžně k dispozici.