od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Potočnice lékařská je vytrvalá bylina. Roste na březích potoků, potřebuje tekoucí vodu a dostatek živin i vápníku. V Praze se jí daří v dolní části toku Šáreckého potoka, v některých částech tvoří velké souvislé porosty. V knihách se ale píše o potočnici jako o vzácné, silně ohrožené a chráněné rostlině.
Pro vysoký obsah vitaminů se v některých zemích pěstuje i velkovýrobně. Množí se semenem a nebo vegetativně, lodyžní řízky snadno zakořeňují. Rizikem je, že se s touto salátovou zeleninou může člověk nakazit motolicí jaterní, a proto potočnici jako salátovou zeleninu nedoporučuji.
od Hanka
čeleď: Toješťovité - Apocynaceae
Oleandr obecný je stálezelený okrasný keř. Ve Středomoří ho lidé vysazují do venkovních zahrad kvůli tomu, že kvete opakovaně po celé léto i část podzimu. U nás v ČR lze pěstovat oleandr pouze jako kbelíkovou rostlinu a na přezimování ho uklízet dovnitř do domů.
Oleandr je smrtelně jedovatá rostlina, obsahující ve všech svých částech srdeční glykosidy, zejména oleandrin. Zatímco pro lidi a zvířata je oleandr nebezpečnou rostlinou, některý hmyz se dokázal přizpůsobit.
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Stulík žlutý je vytrvalá vodní rostlina. Je to hojný druh, často roste zejména ve starých ramenech Labe nebo i v hlavním říčním toku, pokud je v některém místě pomalejší proud. Kořeny mívá uchycené v hloubce 50 cm až 200 cm. Nevadí mu znečištěná voda. Dobře se mu daří i v takové vodě, která je přesycená živinami (obvykle kvůli dešťovým splachům minerálních hnojiv z okolních polí).
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Lekníny jsou dlouhověké vodní rostliny. V české přírodě jsou původní druhy
leknín bílý - Nymphaea alba
leknín bělostný - Nymphaea candida
Do Evropy okrajově zasahuje také leknín čínský (severský) - Nymphaea tetragona. Ten se dokázal přizpůsobit i chladnu a klimatickým poměrům blízko polárního kruhu.
Leknín bílý a leknín bělostný jsou navzájem velmi podobné druhy. Leknín bělostný je totiž potomkem historické hybridizace mezi leknínem bílým a leknínem čínským.
Křížením s dalšími druhy leknínů, které pocházejí z jiných kontinentů, lidi vyšlechtili velké množství zahradních kultivarů leknínů. Ty bývají také často vysazované i na přírodní stanoviště.
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae
Zdravínek jarní pozdní je jednoletá poloparazitická bylina. Kvete od července do října. Kořeny zdravínků mají svoje vlastní kořenové vlášení, ale také se připojují pomocí haustorií na kořeny hostitelských rostlin. Hostitelskou rostlinou bývají zejména různé druhy trávy. Podle kvality hostitele bývá i odlišná velikost rostlin zdravínků a počet jeho květů i množství vyprodukovaných semen.
Na zdravínky je úzce specializovaná samotářská včelka pilorožka zdravínková (Melitta tricincta). Samičky pilorožky zdravínkové vytvářejí pro svoje larvičky jako potravu zásoby pouze z nektaru a pylu z květů zdravínků.
Na horní fotografii je sameček pilorožky zdravínkové.
od Hanka
čeleď: Pupalkovité - Onagraceae
Pupalka rudokališní je dvouletá bylina. U nás je často pěstovaná jako okrasná rostlina, snadno zplaňuje do okolí. Její veliké květy se otevírají až večer po západu slunce a následující ráno odkvétají. Večer i ráno navštěvují květy pupalky včely medonosné i další druhy včel samotářek. Zvláštností je pyl, který se na hmyz zachytává v celých dlouhých vláknech.
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Olivovník evropský je teplomilná stálezelená dřevina, v přírodních podmínkách ČR nedokáže venku přežít zimu. U nás se stává velmi oblíbenou rostlinou, kterou lidi pěstují v květináčích, přes léto roste venku na slunci a přes zimu musí být na světlém místě uvnitř v budovách.
Je to velmi stará kulturní rostlina, pěstovaná pro získávání oleje. Olivovníky se často objevují v biblických příbězích. Proto jsou u nás v létě mohutné olivovníky k vidění v zahradách benediktinských klášterů, olivovník tu slouží jako symbol a připomenutí biblických časů.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vičenec ligrus je vytrvalá bylina. Koncem 18. a začátkem 19. století se u nás zaváděl jako pěstovaná plodina, zejména na suchých lokalitách, na píci pro zvířata. V současnosti je zdomácnělý a rozšířený v druhotných rostlinných společenstvech.
V současnosti má význam jako včelařská rostlina. Jeho květy vyhledávají zejména dělnice čmeláků skalních, dávají mu přednost před ostatními kvetoucími rostlinami.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Ostropes trubil je dvouletá, ve druhém roce vývoje nápadně mohutná rostlina. V dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 2 metry. Většinou ale neuniká posečení nebo polámání, a nově vyrostlé rostliny už pak bývají menší.
Často roste na okrajích cest, zejména na dobře vyhnojených místech ve městech. (Hnojení zajišťují hlavně pejskové.)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jehlice trnitá je vytrvalá bylina. V Praze a okolí se vyskytuje roztroušeně, zejména na křovinatých stráních a bývalých pastvinách, ale jen na hlubších půdách.
Upoutává pozornost svými krásnými květy, ale je nepříjemná kvůli tuhým trnům.
Na květech jsou často vidět čmeláci, zejména čmelák rolní. Ostatní včely dávají přednost květům jiných druhů rostlin.