Rostliny Seznam
Plantago media Jitrocel prostřední
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Jitrocel prostřední je vytrvalá bylina. Roste na půdách s vyšším obsahem živin. Bohaté porosty tvoří často v trávnících a sadech v obcích, snáší poměrně dobře sešlap a znečištění půdy. Listy má v přízemní růžici, listy mohou být přitisklé k zemi nebo vystoupavé. Kvete od června do září. Z přízemní listové růžice vyrůstají postupně pevné stvoly, které mají na vrcholu klas s mnoha drobnými kvítky, které mají nápadně dlouhé tyčinky s prašníky. Včely a čmeláci sbírají na jitrocelu prostředním zejména pyl.
Platycladus orientalis (Thuja orientalis) Zeravec východní (zerav východní)
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravec východní je druh, který pochází ze severní Číny. Hodně se pěstuje v jižní Evropě, u nás není úplně odolný mrazu - proto jsou v Čechách k vidění jen mladší, menší stromky zeravce východního, starší stromy v minulosti zlikvidovala některá mrazivá zima (nebo mají starší stromy nehezký tvar, snad v důsledku mrazových poškození). Vzhledem k oteplování klimatu se ale může stát jeho pěstování v městských parcích a zahradách perspektivní. Na rozdíl od většiny ostatních jehličnanů totiž snáší sucho i mělké půdy.
Důležitým rozlišovacím znakem jsou větévky uspořádáné ve svislé rovině.
Poaceae Rostliny lipnicovité
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Lipnicovité jsou velmi důležitá čeleď rostlin. Patří sem nejen všechno, co označujeme souhrnným názvem trávy, ale také pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže a další. Pro lidi to jsou základní potraviny.
Svým vývojem je na lipnicovitých rostlinách vázáno i mnoho druhů hmyzu. Hmyz ale nebývá závislý na jednom konkrétním druhu trávy, žije na širokém spektru druhů. Proto chci ukazovat fotografie hmyzu na trávách souhrnně bez rozlišování jednotlivých druhů trav.
Polygonatum odoratum Kokořík vonný
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Kokořík vonný je vytrvalá bylina. Je to hojný druh v podrostu ve světlých doubravách a dubohabřinách i jinde v lesních lemech a v křovinách. Dokáže růst i na vysýchavých mělkých půdách.
Vytváří podzemní horizontální oddenky, lodyhy vyrůstají na konci oddenku nebo jeho větví. Pro lidi a zvířata je to jedovatá rostlina. Na spodní straně listů se často živí housenice druhu piluška kokoříková (Phymatocera aterrima).
Polypodium vulgare Osladič obecný
od Hanka
čeleď: Osladičovité - Polypodiaceae
Osladič obecný je vytrvalá kapradina, která má přezimující zelené listy. V Divoké Šárce je to hojný druh na vlhkých, severně orientovaných skalách. V zimě to bývá v Šárce jediná zelená rostlina, proto upoutává pozornost lidí. Osladič obecný tu roste na vlhkých, málo osvětlených místech.
Podobný druh je osladič přehlížený (Polypodium interjectum), který má menší nároky na vzdušnou vlhkost, a bývá s osladičem obecným často zaměňován, také se dokáže s osladičem obecným křížit.
Populus nigra Topol černý
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol černý je naše původní dřevina. Je to mohutný strom, může být až 40 m vysoký. Pokud má štěstí, může se dožít věku až 200 roků. Má nejkvalitnější dřevo ze všech druhů topolů, jaké u nás rostou. Je to dvoudomá dřevina.
Je ale čím dál tím vzácnější se setkat s geneticky čistým topolem černým, který není zkřížený s některým z topolů z jiných kontinentů. A také není snadné snadné rozlišení původního typu od složitě vzniklých samovolných semenáčů. Dá se to jen odhadovat.
Populus simonii Topol Simonův
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol Simonův pochází ze severní a střední části východní Číny. Je to variabilní druh, v původní vlasti rozlišují pět různých typů. Roste na březích vodních toků, v údolích i na horských pláních a svazích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3000 m. U nás je často vysazovaný v parcích a ve stromořadích v ulicích. Raší velmi brzy, je to u nás první dřevina, kterou můžeme na začátku jara vidět s vyrostlými zelenými listy.
Populus sp. Topoly a mšice
od Hanka
Topoly jsou živnými rostlinami mnoha druhů mšic. Velmi zajímavé jsou mšice dutilky (Pemphigus sp.), které vytvářejí na listech topolů hálky. Na světě i u nás existuje větší počet druhů dutilek, rozlišují se podle tvaru hálek a podle jejich umístění na listech.
Nejznámější je dutilka šroubovitá (Pemphigus spyrothecae), ta se vyvíjí pouze na topolu černém. Nejvíc jí chutná pyramidální kultivar topolu černého, zvaný topol vlašský (Populus nigra "Italica").
Populus tremula Topol osika
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol osika je strom středních rozměrů. Její kořeny sahají do vzdálenosti až 30 m od kmene, a tvoří hodně kořenových výmladků. Proto v přírodě vídáme většinou skupinku osik vedle sebe. Z našich domácích druhů topolů má nejkvalitnější dřevo.
Je to dřevina velmi světlomilná. K přirozenému uchycení potřebuje holou plochu. Proto bývá na opuštěných pastvinách, na náspech komunikací, na lesních okrajích.
Osikové listí a kůra velmi chutná zvěři, mladé stromky bývají okusem dost poškozované.
Populus x euroamericana (Populus nigra x Populus deltoides) Topol kanadský
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol kanadský je v současnosti v ČR nejčastěji pěstovaný typ topolu. Pěstuje se velké množství různých kultivarů, které vznikly zkřížením našeho domácího druhu topolu černého s jeho americkým příbuzným topolem bavlníkovým.
Tito kříženci rostou většinou rychleji než náš topol černý, mívají ale horší kvalitu dřeva. Topoly kanadské mají velmi rozdílnou dobu jarního rašení i podzimního opadu listů. Záleží na tom, zda rodičovský topol bavlníkový pocházel z populací z jižnějších nebo severnějších oblastí (vždy ze Severní Ameriky).