od Hanka
čeleď:  Bukovité  -  Fagaceae
Dub červený pochází z východní části Severní Ameriky. V Evropě je pěstován skoro 3 století. Dříve byl u nás vysazován, nyní začíná být považován za cizí invazní dřevinu.
U mladých stromů se jeho listy na podzim zbarvují krásně do červena, starším stromům se listy zbarvují jen žlutě.
od Hanka
čeleď:  Bukovité  -  Fagaceae
Dub Turnerův je lidmi vytvořený kříženec mezi naším dubem letním a středomořským dubem cesmínovitým
(Quercus robur  x  Quercus ilex).
V ČR se pěstuje  pravděpodobně pouze kultivar "Pseudoturneri", to je novější typ, který je ve srovnání s dříve pěstovaným kutivarem lépe mrazuvzdorný a udržuje si zelené listy přes celou zimu. Staré listy mu začnou opadávat teprve při jarním rašení nových listů.
Rozmnožuje se pouze roubováním.
od Hanka
čeleď:  Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník prudký je vytrvalá bylina. Často roste na vlhkých loukách. Je to jedovatá bylina, která znehodnocuje pastvu, ohrožuje zdraví zvířat. Čerstvý je pro domácí zvířata prudce jedovatý, sušením ztrácí toxicitu, ale i přes to není vítanou rostlinou v seně.
Naopak hmyz květy pryskyřníku miluje. Samotářská včela dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) se dokonce na květy pryskyřníků specializuje. Dřevobytka pryskyřníková může pro svoje larvičky sbírat nektar a pyl z mnoha druhů pryskyřníků, pryskyřník prudký je ale jejím nejvyhledávanějším druhem.
od Hanka
čeleď:  Pryskyřníkovité  -  Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.
od Hanka
čeleď:  Pryskyřníkovité  -  Ranunculaceae
Pryskyřník hliznatý je vytrvalá bylina, bývá na suchých loukách nebo v ovocných sadech na jižních svazích. Rozkvétá už začátkem dubna,o trochu dřív než jiné druhy pryskyřníků.  
Důležitým rozlišovacím znakem tohoto druhu pryskyřníku jsou zašpičatělé kališní lístky, na vnější straně dlouze chlupaté, za květu nazpět sehnuté a přitisklé ke květní stopce.
od Hanka
čeleď:  Pryskyřníkovité  -  Ranunculaceae
Lakušník vzplývavý je vytrvalá bylina. Roste ve vodách řek a potoků, hlavně tam, kde je na dně hrubý štěrk a valouny. Umí vytvářet porosty i v prudce tekoucí vodě.
Je to hojný druh také ve Vltavě na severu Prahy. Tam ale jeho porosty často poškozují motorové lodě. Kvůli těm lodím tu lakušníky nebývají vidět nahoře na hladině, ale pokud ve Vltavě plave člověk, tak se mu do dlouhých lodyh lakušníků často zamotávají nohy. Lakušníky jsou uchycené na dně velmi pevně, lidi snadněji přetrhnou lodyhy než aby dokázali vytáhnout lakušník ze dna.
od Hanka
čeleď:  Pryskyřníkovité  -  Ranunculaceae
Pryskyřník plazivý je vytrvalá bylina. Vytváří dlouhé nadzemní plazivé nebo vystoupavé lodyhy a olistěné a kořenující výběžky. Je to hojný druh na vlhkých loukách, roste i podél potoků, mnohdy i jako plevel v zahradách.
Zvířata na pastvě se pryskyřníkům vyhýbají.
od Hanka
čeleď:  Pryskyřníkovité  -  Ranunculaceae
Pryskyřník lítý je jednoletá nebo přezimující (dvouletá) bylina. Roste na bahnitých místech, snáší i mírné zaplavení. Patří mezi nejjedovatější pryskyřníky.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných pryskyřníků je charakteristické prodloužené válcovité (kuželovité) lůžko s velkým množstvím nažek.
od Hanka
čeleď: Rýtovité  -  Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.
od Hanka
čeleď:  Rýtovité  -  Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.