od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kostival lékařský je mohutná vytrvalá bylina, může vyrůst až do výšky 1,2 metru. Rozkvétá od konce dubna a kvete až do července. Pokud je porost s kostivaly v létě posečený, pak mu vyrůstají od kořene nové mladé lodyhy a kvete až dlouho do pozdního podzimu.
Kostivalu se nejlépe daří na vlhkých loukách a v lužních lesích, na polostinných místech se umí přizpůsobit a roste i na málo vlhké zemi.
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Šeřík obecný pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je to často vysazovaná dřevina. Je vyšlechtěno velké množství různě barevných kultivarů. U nás se mu daří v teplejších oblastech, zejména na výslunných kamenitých svazích. Je mrazuvzdorný a odolný k suchu.
Velmi intenzivně se šíří kořenovými výmladky.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Vratič obecný je vytrvalá bylina. V Praze roste často na málo udržovaných plochách. Květní nektar a pyl na něm mohou sbírat včely medonosné. Častěji je ale předejdou drobné druhy samotářských včeliček, a vysbírají na květech vratiče nektar a pyl tak pečlivě, že na včely medonosné už nezbyde.
Na neudržovaných plochách začíná vratič kvést už koncem června. Na loukách ale bývají rostliny vratiče posečené většinou už v květnu, v takových případech vratič znovu vyráží mladé lodyhy a následně ale kvete později, v září nebo i začátkem října.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Pampelišky sekce Rudelaria jsou rostliny, které jsme před půl stoletím znali pod jménem smetánka lékařská, a nyní je to rod, vědecky rozdělený na velké množství jednotlivých, navzájem podobných druhů. Pro odborníky to smysl má, protože i vzhledově velmi podobné druhy se mohou zásadně lišit obsahem různých chemických látek. Pro amatéry je ale rozlišování na druhy obvykle nemožné.
Velké množství jednotlivých druhů, které se mezi sebou prakticky nekříží, je způsobeno tzv. apomiktickým rozmnožováním pampelišek. To znamená, že semena se (až na vyjímky) tvoří bez opylení, partenogeneticky. Jsou tedy věrnými kopiemi svojí mateřské rostliny.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae (dříve tisovcovité - Taxodiaceae)
Tisovec dvouřadý pochází z jihovýchodu Spojených států. V naší mostecké uhelné pánvi jsou ale velmi časté otisky stromu, který je od současného tisovce k nerozeznání. Vědci mu dali jméno Taxodium dubium. Tak je složité určovat, který druh je u nás původní a patří k nám, a které máme jako cizince odmítat.
U nás se nyní prosazuje názor, že v hodpodářských lesích je potřeba vysazovat pouze naše původní dřeviny (myšleno takové, co rostly v Evropě ve století před objevem Ameriky). Je to škoda, velmi se tím ochuzujeme.
od Hanka
čeleď: Tisovité - Taxaceae
Tis červený je naše původní, domácí dřevina. Roste v rozsáhlém areálu, prakticky v celé Evropě a navíc i v severní Africe a v Malé Asii. Před staletími byl u nás velmi hojný. Jeho dřevo bylo od pravěku ceněným materiálem na výrobu luků a oštěpů.
Je to pomalu rostoucí strom, často bývá vícekmenný. Po celý život snáší vyjímečně silné zastínění. Má velkou výmladkovou schopnost (obrůstá i z pařezů), tím se velmi liší od většiny jiných jehličnanů. V zahradnictví se proto používá do stříhaných plotů i na pěstování různých tvarů.
Pozor - je to dřevina JEDOVATÁ.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Kolotočník ozdobný je statná vytrvalá bylina. V Čechách není původní, nejbližší přirozené výskyty rostou na horách na východním Slovensku. U nás je často pěstovaný v parcích a v sousedství horských osad jako okrasná rostlina, snadno odtud zplaňuje. Daří se mu na březích vodních toků a na vlhkých loukách.
V květních úborech je hodně nektaru pro hmyz a také pylu. Květy kolotočníku navštěvuje mnoho hmyzu.
Lidi by si měli dávat pozor, aby se nedotýkali listů kolotočníku nechráněnou kůží.
U citlivých osob listy kolotočníku způsobují alergické reakce.
od Hanka
čeleď: Routovité - Rutaceae
Evodie Daniellova pochází z horských lesů v Číně. U nás je to strom, o který mají velký zájem včelaři. Květy evodie jsou sice droboučké a barevně nenápadné, ale mají mnoho nektaru a pylu. Nejdůležitější pro včely a včelaře je okolnost, že evodie začíná kvést koncem července, ale její kvetení trvá po celý srpen, až do začátku září.
Na horní fotografii je vidět, že několik kvítků už kvete, ale současně jsou vidět drobná poupata, a ještě drobnější poupata, která pokvetou mnohem později.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Ožanka kalamandra je vytrvalá rostlina s dřevnatějícím větveným oddenkem. Daří se jí na suchých kamenitých svazích, především na bazických horninách.
Suché počasí posledních roků jí velmi vyhovuje, na plochách pražských přírodních památek nyní dost vytlačuje jiné druhy rostlin. Včely sbírají v jejích květech především nektar.
Květům ožanek zdánlivě chybí horní korunní pysk, jeho laloky bočně přirůstají k dolnímu pysku.
Kvete od července do září.
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav západní je nejčastěji pěstovaný jehličnan v pražských zahradách. Dobře snáší stříhání, využívá se do živých plotů. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili velké množství kultivarů. Kultivary se rozmnožují pouze vegetativně, zakořeňováním odlomených větviček.
Pochází ze Severní Ameriky. Může vyrůst až 20 m vysoký, kultivary podstatně méně. Šišky jsou drobné, dlouhé jen 8 až 12 mm. Na horním obrázku je otevřená šiška na velmi zvětšené fotografii.
Na zeravech může žít puklice zeravová (Parthenolecanium fletcheri). Ta vytváří v květnu mnoho medovice, kterou rády sbírají včely medonosné.