Rostliny Seznam
Tetradium danielli (Euodia) Evodie Daniellova (ampák)
od Hanka
čeleď: Routovité - Rutaceae
Evodie Daniellova pochází z horských lesů v Číně. U nás je to strom, o který mají velký zájem včelaři. Květy evodie jsou sice droboučké a barevně nenápadné, ale mají mnoho nektaru a pylu. Nejdůležitější pro včely a včelaře je okolnost, že evodie začíná kvést koncem července, ale její kvetení trvá po celý srpen, až do začátku září.
Na horní fotografii je vidět, že několik kvítků už kvete, ale současně jsou vidět drobná poupata, a ještě drobnější poupata, která pokvetou mnohem později.
Teucrium chamaedris Ožanka kalamandra
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Ožanka kalamandra je vytrvalá rostlina s dřevnatějícím větveným oddenkem. Daří se jí na suchých kamenitých svazích, především na bazických horninách.
Suché počasí posledních roků jí velmi vyhovuje, na plochách pražských přírodních památek nyní dost vytlačuje jiné druhy rostlin. Včely sbírají v jejích květech především nektar.
Květům ožanek zdánlivě chybí horní korunní pysk, jeho laloky bočně přirůstají k dolnímu pysku.
Kvete od července do září.
Thuja occidentalis Zerav západní
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav západní je nejčastěji pěstovaný jehličnan v pražských zahradách. Dobře snáší stříhání, využívá se do živých plotů. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili velké množství kultivarů. Kultivary se rozmnožují pouze vegetativně, zakořeňováním odlomených větviček.
Pochází ze Severní Ameriky. Může vyrůst až 20 m vysoký, kultivary podstatně méně. Šišky jsou drobné, dlouhé jen 8 až 12 mm. Na horním obrázku je otevřená šiška na velmi zvětšené fotografii.
Na zeravech může žít puklice zeravová (Parthenolecanium fletcheri). Ta vytváří v květnu mnoho medovice, kterou rády sbírají včely medonosné.
Thuja plicata Zerav obrovský (řasnatý)
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.
Thujopsis dolabrata Zeravinec japonský
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravinec japonský pochází z horských oblastí japonských ostrovů. U nás se s ním lze setkávat v parcích a zahradách jen málo, i když je nejkrásnější ze všech u nás pěstovaných jehličnanů této čeledi. Vyžaduje totiž vyšší vzdušnou vlhkost, a v některých letech může být potíž i s mrazuvzdorností.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou nápadně široké koncové větévky (až 6 mm) s výraznou bělavou kresbou na rubu. Roste velmi pomalu.
Thymus pannonicus Mateřídouška panonská
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška panonská je častý druh na plochách přírodních památek Prahy 6. Zdá se, že jejímu šíření napomáhá i pastva ovcí a koz. Samotná mateřídouška jim nějak nechutná, tu téměř nepoškozují, a naopak vypásají jiné byliny, které mateřídoušce konkurovaly.
Mateřídouška panonská je velmi proměnlivá, co se týká délky a hustoty odění stonků a listů. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř válcovité, a po celém povrchu stejnoměrně chlupaté.
Květy mateřídoušek navštěvuje mnoho hmyzu.
Thymus pulegioides Mateřídouška vejčitá
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška vejčitá je nízká trvalka. Má čtyřhranné květonosné stonky, chloupkaté pouze na hranách. Stonky jsou vždy zakončené květenstvím. Sterilní výhonky má krátké a postranní.
Kvete od července až do konce října. V Čechách je to nejhojnější mateřídouška, je roztroušená až hojná po celém území. Roste na suchých loukách a na živinami chudých půdách. Je to dost proměnlivý druh, botanici ho rozdělují do několika poddruhů.
Tilia cordata Lípa srdčitá
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa srdčitá a lípa velkolistá patřily od starověku k nejdůležitějším zdejším dřevinám. Lidi používali lipové lýko na mnoho užitečných výrobků, zelené větve byly vynikajícím krmivem pro dobytek v létě a ještě víc hodnocené byly mladé větve v zimě jako krmivo pro zvířata. (V obdobích válek a hladomorů i jídlo pro lidi.)
V Čechách to jsou to nejvýznamnější včelařské dřeviny. Sladký nektar poskytují včelám květy, ale také bývá v některých letech na listech mnoho medovice od mšic, a tu včely také vydatně sbírají.
Tilia platyphyllos Lípa velkolistá
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa velkolistá je na venkově typickým průvodcem lidských obydlí. Většina starých památných lip náleží k tomuto druhu. Je to významná včelařská dřevina. Dožívá se obvykle věku 200 let, ale některé mohou být mnohem starší. Její větve totiž dokážou vytvářet nové mladé kořeny, které prorůstají mrtvým dřevem dutého kmene až dolů do země, a tak se strom samovolně zmlazuje. V minulosti mělo široké využití lipové lýko.
Je to i významná léčivá rostlina, čaj z lipového květu je oblíbený.
Rozkvétá na začátku léta jako první ze všech druhů lip. Jak napovídá její jméno, má větší listy než lípa srdčitá, a také má větší květy.
Tilia sp. Lípy - mimoevropské druhy
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípy v pražských parcích se vyskytují v řadě mnoha dalších druhů a jejich kříženců a kultivarů. Není jich ale tolik, aby stálo za to jim věnovat celý příspěvek, chci je ukázat pouze souhrnně. A je to dobře, že se u nás vysazují hlavně naše původní české druhy, ty jsou v mnoha ohledech lepší a kvalitnější. Naše lípy mají kvalitnější dřevo, hezčí tvar rozrostlé koruny, včely medonosné z nich vytvářejí nejlepší voňavý med. Naše lípy v době kvetení krásně voní, o cizokrajných lípách se to říct nedá.
Na horním obrázku je lípa Henryho (Tilia henryana).